Co k tomu dodat – snad jen to, že o virtuální realitě také píšeme: https:­/­/www.svethardware.cz­/virtualni­-realita­/

Pokud budete příště odpovídat ně nějaký komentář, odpovídejte prosím tak, že přímo u něj v jeho levém spodním rohu kliknete na odkaz ­"Odpovědět­", ať je diskuze strukturovaná ­(jednotlivé odpovědi navazují přímo na sebe­) a ne takto rozházená, kdy pro každou odpověď zakládáte nové vlákno.

To je dobré, že přirovnáváte nápad jak spravedlivě odměňovat práci k virtuální realitě, ale nikomu to nepomůže krom těch privilegovaných.

Děkuji za návod jak odpovídat, ale máte tam jednu nedokonalost a to, že myš musí být nad textem odpovědi na kterou se reaguje, jinak je tlačítko neviditelné. A jelikož jsem měl tlačítko neviditelné, tak jsem ho nemohl mačkat a neměl jsem potřebu myší šátrat nad textem, abych odhalil jak zobrazit tlačítko, protože jsem o takové featůrce neměl tucha, až teď jsem si toho všiml náhodným přejetím myší nad textem, takže tato odpověď už je dle vašich představ.

Vy ale nenavrhujete systém spravedlivého odměňování, nýbrž přesný opak ­- aby měl každý stejně málo. Nedej bože aby měl někdo více než soused. Něco takového jsme tu už měli, nefungovalo to. A neodpověděl jste, kdo by měl rozhodovat o tom, co je ­"spravedlivé­" a co už nikoli.

To říkáte vy, že málo. Já říkám, že ty lidi co nekradou by měli víc, protože nakradené privilegované peníze by zůstaly k dispozici více pracujícím a ne jen privilegovaným oborům. Čili zloději co z takového nespravedlivého systému těží ho budou obhajovat do posledního asbsurdního důvodu proč to tak nechat. Jeden na ukázku: nenahraditelnost:­). Prodavačka nahraditelná, lékař nenahraditelný = lékaři mohou tunelovat peníze společnosti ne proto, že pracují 3x víc než jiný zaměstnanec, ale proto, že jsou ­"nenahraditelní­". Prostě se vytvoří pro část společnosti umělé důvody na oblbnutí méně chytrých a talentovaných spoluobčanů.
Kdo by měl o tom rozhodovat? Ten kdo řídí příslušná místa ve správě ekonomiky. Na úrovni státu ministerstva, na úrovni podniků ekonomové podniku.
Jestli myslíte socialismus, že to nefungovalo, tak máte pravdu, že byli stále lidé kteří měli nepřiměřeně větší odměnu za práci než jiní viz. Miloušovo vyprávění o Zagorové:­). Čili bylo co ladit a jelikož máme zkušenosti, tak to můžeme lépe ladit než v budovatelských časech. A mohlo by to fungovat lépe než tehdy, ikdyž už tehdy to fungovalo překvapivě dobře na rozdíl od současného vydírání pracující části lidí na neprivilegovaných pozicích.

Takže jinými slovy chcete, aby o tom, co je pro koho ­"spravedlivé­", rozhodovali jiní privilegovaní lidé, kteří by patřili do té správné skupiny lidí sdílejících vaši představu fungování společnosti, protože by to přece jen tak bylo podle Vás ­"spravedlivé­". Naštěstí jsme se od takovýchto ­"vizí­" v roce 1989 odklonili.

Vaše představa, že každá profese ­(prodavačka stejně jako lékař­) by měla být ohodnocována stejnou měrou, je absurdní. Co by pak mělo lidi motivovat k tomu, aby na sobě pracovali, aby něco dokázali, když by v podstatě za jakoukoli práci byla stejná odměna? Nebo se snad člověk stane lékařem ze dne na den, či se jím snad dokonce rovnou narodí?

Rozhodovali by o tom lidé co tomu rozumí co je spravedlivé a co ne a za to by dostali odměnu ve výši co má ta prodavačka za dobře odvedenou práci prodavačky. Privilegovaní by byli tím, že budou na místě odpovídajícím jejich schopnostem a ne nesmyslným platovým zvýhodňováním na úkor ostatních. Naneštěstí jsme se nechali oklamat v roce 1989 a zbavili se možnosti dočkat v dohledné době spravedlivé společnosti.

Ano člověk se rovnou narodí se schopnostmi k určité činnosti. Narodí se se sklonem k matematickým operacím, porozumění přírodním zákonům, schopností naučit se něco velmi dokonale téměř bez námahy a taky se narodí pouze se schopností manuálně pracovat. Není to žádná nadměrná zásluha lékaře, že se stal lékařem a programátor programátorem. 99% prodavaček by lékařem nemohla být ani po dvaceti letech studia, protože nemají jednoduše vrozenou schopnost se to naučit a toho využívají ti co se se schopnostmi narodily a tvrdí, že si zaslouží x platů prodavačky protože strašně tvrdě studovali a pracují na sobě jak otroci. Z toho se mi opravdu zvedá zavazadlo, když to někdo uvede jako argument k okrádání společnosti.

Lidé, co tomu rozumí :­-D A kdo rozhodne, že tomu daný člověk rozumí? V každé oblasti máte odborníky, kteří mají opačný názor něž jiný odborník z téže oblasti. Jak proboha chcete rozhodnout, který odborník v dané oblasti tomu rozumí lépe? Tohle nemůže nikdy fungovat. Co je pro každého spravdlivé a adekvátní, to si každý nejlépe rozhodne sám. To za něj nikdo jiný nikdy nemůže rozhodnout.

Není žádná nadměrná zásluha stát se lékař? Je vidět, že očividně neznáte jediného studenta lékařských fakult. Ti by Vás za tato slova asi pěkně nakopali, kdybyste jim to řekl. Že prý to není žádná zásluha... Stát se lékařem je pořádná zabíračka. Navíc, na jejich schopnostech závisí Váš život, na schopnostech prodavačky nikoli. Na prodavačku se nepotřebujete nějak zvlášť učit, lékařství je často celoživotní vzdělávání. Na to potřebujete nejen vlohy, ale i tvrdou dřinu.

A kdo rozhodne, že má dostat soudce 100tisíc, lékař 70? Tak ten kdo takhle rozhodne je zrovna ten člověk co by nemohl řídit spravedlivou mzdovou politiku, takže to těžké není poznat kdo je kompetentní. Můžeme dát lidem hlasovat, jestli chtějí žít v privilegované ekonomice, ale musí to být s vysvětlením co to pro ně znamená na výplatní pásce. Samozřejmě to fungovat může, akorát vám to dělá problém, ale co jste vy proti masám:­).

Jaká je rozdíl makat jako šroub u výrobního pásu a studováním? Jo studovat můžete s přestávkama prakticky kdy se vám to hodí, ale makat musíte zejména u zahraničních zaměstnavatelů v plínkách, jelikož si nemůžete ani odskočit. Je to jen manipulace s hlupákama co se vám na takový argument chytnou. Vystuduje chytrý člověk a tomu učení nedělá zvláštní potíže. Celoživotní vzdělávání jako celoživotní dřina není v tom nic co ospravedlňuje platovou zlodějinu.

Vezměte si třeba takového právníka. Máte právní problém. Zkuste si ho vyřešit sám. Budete muset sedět v zákonech, kterým nerozumíte, u nichž nerozumíte jejich výkladům a stejně v řízení patrně neuspějete, což Vás může stát peníze. Strávíte několik dní studováním, které jste mohl věnovat vydělávání ve Vaší práci. Navíc protože nejste kovaný právník, patrně stejně spor prohrajete a přijdete o další peníze. Pak už investice do právníka, který Vám zachrání třeba 30 tisíc korun, ale přitom si naúčtuje za den třeba tři tisíce, není tak špatná. Právní služby jsou drahé, ale chápu, proč tomu tak je. Ten právník tohle studoval několik let, aby Vám mohl poradit za pár hodin.

Lékař to samé. Na to, aby Vás chirurg mohl operovat, bylo třeba mnoho let učení, praxe. To je naprosto neporovnatelné s tím, co dělá prodavačka ­(lékař může dělat prodavačku bez tréninku, prodavačka nemůže dělat chirurga­), nehledě na to, že na jeho činnosti závisí reálné životy lidí. Je to naprosto jiná zodpovědnost. Nevím kde chodíte na to, že chytrý člověk nemá problém s učením. Ne každý lékař a právník se učí úplně snadno ­(v podstatě žádný­) a očividně nevíte, že i s inteligencí se dá do menší míry pracovat a tréninkem zvýšit o pár bodů ­(pochopitelně ne nějak závratně­). Jenže to by se muselo chtít. A to je ten problém. Mnohem snazší je to svalit na ­"privilegovanou společnost­".

Vy si pořád neuvědomujete ty náklady v pozadí. Vy je prostě nevidíte. Stejně jako v tom kině. Vidíte tak maximálně ten plat, ale už nic kolem.

Historka s právníkem mi nedává smysl, jelikož to je taky normální úředník co musí znát předpisy a zákony. Nic jiného než tu probíráme v tom nenajdu za co by měl dostat x násobek. Já taky studoval svůj obor a udržuju se v obraze a? A už vím, jsem za to šikanován strháváním mzdy pro právníka:­).
Prostě mám zkušenosti s chytrýma lidma a jednoduše o tom nemusím debatovat jak jednoduše se dokážou naučit studijní látku. Prostě je to fakt a nejaká zodpovědnost není důvod k vydírání, ale samozřejmost.
Zopakuji, že ta propíraná prodavačka by mohla stokrát chtít studovat, ale nikdy by to nedokázala, protože se nenarodila dost chytrá proto nedělá doktorku, ale vy jí za to chcete šikanovat.
Vidím věci kolem, ale nechci přistopit na na vaše ceny vzniklé tolerancí lichvářských marží.

Ale o tom to právě je. Musí znát zákony, musí znát předpisy, ale to, aby je znal, jej stojí roky studia a každoroční studování všech novel a nových zákonů. Tohle prostě prodavačka nedělá. Prodavačka Vám neušetří desetisíce, které Vám může ušetřit právník tím, že ty roky ty zákony studoval.

Stejně tak raději dám více peněz šikovnému řemeslníkovi než nešikovnému a ne podle nějakých tabulkových platů, že nějaký úředník řekne, že řemeslník dostane tolik a tolik. On dneska šikovný řemeslník si už může vydělat dost pěkné peníze. Ale to bych si snad měl rozhodnout sám, kterého řemeslníka si zavolám a zda budu ochotný si za jeho kvalitní práci zaplatit tolik, kolik on požaduje. Pokud je o jeho práci zájem, je šikovný a lidi jsou ochotni platit jeho vyšší ceny, nevím proč bych neměl mít právo mu za jeho kvalitní práci zaplatit a ocenit jeho snahu. Klidně i dvojnásobek toho, co by chtěl někdo jiný.

Já nechci prodavačku šikanovat, ale přiznejme si, že spousta lidí má špatně placené místo jen proto, že byli líní se učit a snažit se studovat. Ano, každý nemá inteligenci hrubo přes stovku, v tom s Vámi souhlasím, faktem ale je, že nemálo lidí, kteří vydělávají málo peněz, si za to může částečně samo. Chodili za školu, učení flákali,... Souhlasím s tím, že těmto lidem se s tím těžko něco dělá, ale ne vždy jsou bez viny. Člověk je docela tvárný. Nelze se změnit kompletně, své vlohy až tak výrazně nepředěláme, ale s vůlí je možné se posunout o něco dál. A prostě mám za to, že snaživého člověka by mělo být možné také ocenit.

No je zase stejné ­"studium nad prací­". Můžeme tam vidět potřebu dotáhnout finanční ztrátu za dobu studia to je jediný relevantní důvod proč nasadit o desítky procent víc člověku s delším studijním procesem. Pak v průběhu zaměstnání to je součást práce a studium novinek = práce jako každá jiná. Je jedno kolik ušetří právník klientovi. Na mzdu to nemůže mít vliv.
Šikovného řemeslníka aby dnes pohledal, ale představte si prodavačku s platem 50Kč­/hod jak dlouho šetří na hodinu práce pozvanému šikovnému řemeslíkovi a jak dlouho šetří lékař. Pardon, lékař nemusí šetřit, ten má mzdové privilegium.
Ten kdo se flákal ve studiu může klidně dobře pracovat na neprivilegovaném místě, ale za práci by měl dostat normální mzdu. Jak chcete v současnosti zajistit slušnou mzdu pro ty co se neflákali, ale jsou prostě hloupí a nic než prodavačku a další jednoduše nezvládnou ale tu práci dělaj s plným nasazením?
Opět zopakuji možnost prémií pro snaživé a nadprůměrné pracovníky v rozumné míře kolem 20%. Takže já mám také za to, že je potřeba ocenit snahu a výkony ovšem rozumně a né násobně.

Pokud ten pracovník bude násobně tak dobrý, tak nevidím důvod, proč by neměl mít násobně více peněz a ne jen 20 %.

Vezměme jednoduchý příklad. Prodáváme deset různých plakátů na stěnu od deseti různých fotografů, máme v zásobě deset od každého kusu. Každý prodáme jeden kus, každý dostaneme třeba tisícovku. Deset zákazníků zaplatí po tisícovce, tedy celkem 10 tisíc. Náklad na tisk plakátu zanedbejme.

Situace druhá. Máme deset různých plakátů, ale můj plakát se prodá devětkrát, kolegův jednou a ostatní neprodají nic. Zákazníci tedy koupí opět deset plakátů po tisícovce, tedy zaplatí 10 tisíc korun. Můžete mi vysvětlit, proč bych měl dostat zhruba stejně jako ten, kdo prodal jediný? Měl by on dostat 4500 a já pak cca 5500 ­(o cca 20 % více­), aby to bylo spravedlivé?

Nebo snad první zákazník, který koupí můj plakát, má zaplatit tisícovku a ostatní zákazníci mají mít moje plakáty zadarmo, abych náhodou neměl o více než 20 % více než ostatní? Jaká je tady spravedlnost, že první zákazník dostane můj plakát za tisíc korun a druhý zadarmo? To je spravedlné? To je pro zákazníka spravedlivé? Že jeden dostane věc za peníze a druhý zadarmo? Vy byste opravdu chtěl platit jinému něco, co on dostane zadarmo?

Pokud bude násobně dobrý, tak bych rozlišoval zda je násobně dobrý proto, že se narodil dobrý nebo je v práci dvě šichty místo jedné nebo jaký je důvod. Těžko bude prodavačka prodávat dvakrát více než druhá prodavačka, když o tom rozhodují hlavně zákazníci kolik se toho prodá. Takže šikana prodavaček, nevyděláte protože nemakáte dvakrát víc. Pokud je na výplatu 20 nebo 24 tisíc, tak to si člověk rozmyslí jestli chce makat intenzivně nebo v klídku. Není to tak malý rozdíl.
Plakáty jsou jednoduché. Podnik nebude zaměstnávat matlala plakátů, když je neumí kreslit. Pošle ho na jinou práci, kde se produktivita využije lépe. Bude stačit jeden matlal.
Spravedlnost funguje tak, že matlal matlá celou šichtu pro nějaký podnik co ho spravuje stát, protože soukromník by se nikdy nechtěl dělit se společností pokud by byl v dobře placeném odvětví ekonomiky, ten státní podnik bude hlídat, zda matlal matlá a nefláká se a zda se jeho matlanina prodá. Podnik zkasíruje tržbu za matlaninu a matlalovi dá medián nebo za vysokou kvalitu matlaniny medián + procenta schálené prémie k tomu.

Čili se neplatí za namatlání plakátu co je hotov za hodinu jednomu člověku 10000,­- , ale dostane zaplaceno za práci a ta byla hodinu. Takže dostane to samé jako prodavačka, jinak by by to byla jasná diskriminace, tunelování společnost a lichva, aby jeden měl za hodinu 10000,­- a druhá 50Kč, když oba dělají dobře svou práci.

Proč by prodavačka na pokladně nemohla být tak šikovná, aby namarkovala dvakrát tolik, kolik její kolegyně. Stačí tedy zaměstnat jednu prodavačku místo dvou. Proč by tedy nemohla mít plat za dvě, když je dvakrát tak rychlejší?

Plakáty. Nic jste nepochopil. Jaký matlal? Ten příklad jsem tu dal kvůli samoreplikující se práci, tedy vytištěný plakát. Jsme na trhu, dva fotografové vedle sebe. Oba prodávají výtisk za 1000 Kč. Za fotografem číslo 1 přijde jeden zákazník a koupí jeden plakát. Zaplatí mu 1000 Kč. Za fotografem číslo 2 přijde 9 zákazníků, koupí 9 plakátů. Jednoduchá otázka, kolik peněz mu těch 9 zákazníků má zaplatit za těch 9 plakátů? První má fotografovi číslo 2 zaplatit 1000 Kč a všech 8 dalších zákazníků dostane plakát zadarmo? To je spravedlivé?

Prodavačka je závislá na počtu zákazníků, tak tam produktivitu těžko zdvojnásobí, tuplem pokud je tam jen jedna.

Vy jste nepochopil, že namaluje plakát a v tu chvíli už plánuje další práci a nečeká než se plakát prodá. Takže podnik neplatí za jeden plakát, ale za celoměšíční práci a tu mu určí vedení co bude dělat. Chujovinu jako namaluju plakát a když se prodá mnohokrát, tak budu milionářem a rok nemusím nic malovat, protože ten zisk si musím v karibiku náležitě užít nemůžete brát vážně, pokud přemýšlíte spravedlivě s ohledem na zbytek populace.

Kolik lidí se stane milionářem proto, protože namalují 1 plakát? Používáte jen argumenty, které se Vám hodí, ale s realitou nemají mnoho společného. A neustále opakujete, že to hodnotné je práce samotná, i naše historie ale ukázala opak – z hlediska hodnoty je směrodatný výsledek práce, její smysl a míra její nahraditelnosti, nikoli pouze odpracované hodiny.

Samozřejmě mluvím o finanční hodnotě a ne na dopad světa za 100let například. A právě ta finanční hodnota je ta reálná a vy propagujete tu co není za práci, ale za dopad. Jako úředník v europarlamentu má na nás velkej dopad tak má velkej plat na úrovni dopadu a ne na úrovni práce.

Aha, takže tohle podle Vás spravedlivé není. A teď mi tedy vysvětlete jak je tohle spravedlivé vůči zákazníkům. Když si 10 zákazníků koupí plakát od 10 různých umělců, platí všech 10 zákazníků, ale když si těch samých 10 zákazníků koupí plakát od jediného umělce, platí pouze první zákazník a těch 9 neplatí nic. Není tohle snad diskriminace toho prvního zákazníka?

Třeba jdou dva zákazníci, Pepa a Franta, ale tomu prvnímu Pepovi se těsně před obchodem rozváže tkanička, takže si ji zaváže a mezitím ho předběhne druhý zákazník, Franta. Franta, který přicházel do obchodu jako druhý, je nyní první a jako jediný platí první plakát. Druhý zákazník, tedy Pepa, který směřoval původně do obchodu jako první, kvůli zavazování tkaničky přišel druhý a za plakát neplatí. Můžete mi laskavě vysvětlit, proč by měl být Pepa zvýhodněn neplacením za plakát jen proto, že se mu rozvázala tkanička?

Pana plakáta už nechte odpočinout, protože to tak motáte, že už to nejde rozmotat. Nechápu co s tím má co dělat zákazník a proč by neměl platit za zboží. Celou dobu jde o umělce a jednoznačně jsem to vysvětlil.

Aha, takže nemáte odpověď a chce to zahrát do autu? Proč jde jen o umělce? Nebyl jste to náhodou Vy, kdo tu celou dobu mluví o společnosti? Tak jak to, že najednou Vám jde jen o jednotlivce a ne o společnost? To neplacení za zboží jste vymyslel Vy, ne já. Vy tu přece říkáte, že umělec má dostat zaplaceno za jednu práci jen jednou a samoreplikující se dílo nemá být placeno dvakrát. Tedy když tu práci od něj koupí 10 zákazníků, tak dle Vaší ideální společnosti by musel platit jen jeden zákazník, ale druhý už nikoli ­(protože umělec už dostal zaplaceno od prvního zákazníka­).

Takže ten Váš ­"superspravedlivý­" systém penalizuje úspěšného člověka ­(pokud je schopen prodat násobně více než někdo jiný, dostane maximálně 20 % navíc, přestože prodá třeba desetinásobek­), stejně tak penalizuje zákazníka, který přijde jako první. Takže tady je nerovnost už naprosto brutální, protože někteří zákazníci ve Vašem systému za zboží platí a někteří za zboží neplatí, protože už dílo zaplatili zákazníci před nimi. Ten Váš ­"superrovný­" systém vytváří ve skutečnosti tolik nerovnosti, až hrůza.

Když 10 lidí koupí zboží od 10 různých lidí, každý za zboží zaplatí, ale když těch samých 10 lidí koupí toto zboží od jediného člověka, už nebude placeno 10krát, ale jen jednou. Nechápu, proč by se to dle Vás mělo lišit. Proč 10 prodaných produktů 10 lidem jednou mělo jednou od zákazníků vybrat třeba 10 tisíc, ale v jiném případě jedn 1 tisíc.

Asi jste nebral na vědomí, že jsem psal o matlalovi v zaměstnání a ne na volné noze. Tam se jednoduše zisk dá do majetku podniku, potažmo státu, jelikož to musí být státní podnik, jinak ba se zase mohl tunelovat zisk jednotlivcem ­- majitelem.
Nepenalizuju úspešného, ale penalizuju zisk na úkor zbytku společnosti, který neodpovídá námaze v porovnání k ostatním profesím. Množství prodeje nijak nekoresponduje s vynaloženou námahou v přímé úměře, takže za nenámahu nemůže mít umělec nárok na zisk. Toho zákazníka tam nemotejte, ten nemá tušení komu jdou peníze.

Tak naposled 10 zákazníků koupí a zaplatí 10×1000,­-. Ty peníze jdou do matlalova podniku. Matlal namatlal plakát za 2 hodiny, tak dostane 2× hodinovou mzdu odpovídající mediánovému průměru mezd + třeba 20% když jeho plakát bude prodávanější a žádanější. + dostane od podniku dělat další tvorbu na rozdíl od kolegy konkurenta co se špatně prodává a ten pokud pro něj není jiná práce v patlání, kterou by zvládl bude odejit na jiný druh práce, kterou zvládne.

Proč o tom umělci mluvíte jako o nějakém matlalovi­/patlalovi a tím jeho práci dehonestujete? To někomu takovému vážně tolik závidíte, že si vydělává prací, která ho baví? Nebo tak moc nenávidíte představu, že někdo si může třeba i více vydělávat něčím, co se nedá naučit, ale musí pro to mít vrozený talent?

Ikdyž vy jste začal tím, že plakát je od fotografa, tak já to bral z pozice malovaného plakátu či obrazu. A podle toho co je vidět v různých zprávách z galerií apod., tak to jsou takové matlanice, že jsem podle toho nazval i autory všeobecně matlalové. Kolikrát slon v ZOO namaluje smysluplnější dílo. Proto z mého pohledu drtivá většina současných matlalů tvoří matlanice co nemjí za korunu cenu, ale nějací psychodiváci v tom i tak něco můžou najít v halucinačním potenciálu matlanice a můžou za to dokonce zaplatit:­).
Těm kdo tvoří opravdu kvalitní práci náleží samozřejmě medián mezd + možné odměny jako obvykle. Samozřejmě je to opět možné v normálním logickém spravedlivém systému a ne demokracii. Budiž mu vyřčeno uznání ale okrádat kvůli tomu zbytek společnosti nepřiměřenou marží vůči ostatním může jedině demokrat.

"Samozřejmě je to opět možné v normálním logickém spravedlivém systému a ne demokracii.­"
...naneštěstí pro Vás tu demokracii máme a jen tak neskončí.

Naneštěstí pro 70% lidí. Rčení :­"Blbost ničím nenahradíš! Jen demokracií.­".

70 % = Vaše zbožné přání? Nebo na základě jakého průzkumu se tímto číslem oháníte?

Zbožné těžko. Normální odhad zkušeného pozorovatele poměrů.

Takže pouze zbožné přání. Ne, opravdu se nepohybujete v prostředí nějakého dostatečně reprezentativního vzorku, abyste své pozorování mohl vztahovat na celou společnost a vynášet z toho takové závěry.

Jestli společnost považujete za nedostatečně reprezentativní, tak vám holt není pomoci. Poměrně se lidé probouzí, tak se třeba ještě osobně dočkáte něčeho co byste dnes nečekal:­).

Vy snad znáte každého v ČR? Zkrátka okruh lidí, s kterými Vy přicházíte do kontaktu, těžko představuje dostatečně reprezentativní vzorek na to, abyste vyvozoval takovéto závěry. Proto těch Vašich 70 % není nic jiného než zbožné přání na základě Vašeho pozorování lidí ve Vašem okolí. Představte si, že já třeba pro změnu neznám vůbec nikoho, kdo by měl podobný způsob uvažování, jaký zde prezentujete. Šokující představa, že?

Vy nikoho neznáte, jelikož jste ani k takovému rozboru nikdy nenavázal dialog, tak nevíte kdo je pro a kdo proti.
Ale dobře jste odvedl téma na úplnou prkotinu. Šokující je, že obhajujete okrádače pracujících nic jiného.

Hlavní je, že si to sám pro sebe dokážete zdůvodnit, abyste se utvrdil v tom, že je to přesně tak, jak si myslíte. Za rok máme volby, tak uvidíme.

Tak si pak vypočíte­jte procenta lidí kolik volilo ty zloděje národa z ODS a TOP09+část lidovců. Tolik lidí je nad těmi 70% odhadnu­tými procenty. To jsou skupiny, kteří v tom mají jasno, že okrádat chtějí. V ostatních stranách jsou lidi nerozho­dnutí nebo proti.

Pokud si myslíte­, že všichni­, co volí někoho jiného než ty Vámi vyjme­nované strany, mají stejné myšle­ní jako Vy, žijete v iluzi­. Namlo­uváte si jen něco, co nemá s reali­tou nic spole­čného­.

Samo­zře­jmě pou­žívám hla­vu, takže exi­stu­je pra­vděpo­dobno­st, že se někdo sple­te:­).

Aha, takže když 10 zákazníků zaplatí 1000 Kč soukromníkovi, je to krádež a nepřirozeně vysoká marže, ale když jde totéž množství peněz do státního podniku, tak to najednou krádež není a marže je OK? Vždyť ten státní podnik také prodává samoreplikující se práci mnohokrát a dostává drtivě více než kolik jsou náklady. Státní podnik tedy krást může?

Pořádně se v tom motáte. Pořád chcete nějaké ­"super­" řešení pro jednu nebo druhou skupinu, ale vůbec si neuvědomujete, že to, co chcete, zase podporuje ­"okrádání­" jinde, proti kterému jste také. Nelíbí se Vám spousta věcí, které chcete nějak řešit, ale vůbec si neuvědomujete, že tím ještě zesilujete další problémy, proti kterému jste. Nemyslíte a protiřečíte si. Jedním svým řešením sice vyřešíte jeden problém, který se Vám nelíbí, ale zároveň zesilujete druhý problém, který se Vám také nelíbí.

Napsal jste ­"Tak naposled 10 zákazníků koupí a zaplatí 10×1000,​­-.­" Jak můžete něco takového napsat, když na začátku jste byl proti vysoké marži samoreplikující se práce a chtěl jste ve Vašem ideálním systému dovolit jen 20% nad náklady? Jak tedy může 10 zákazníků zaplatit 1000 Kč každý, když je to třeba 15krát nad náklady? Nebo taky jen 1% nákladů? Tak už se tedy konečně rozhodněte, který názor vlastně zastáváte. Protiřečíte si. Na každou otázku totiž dáváte jinou odpověď.

Státní podnik zisk nestahuje k jednotlivci, ale to jsem snad 10× už psal. Nevím co nechápete. Přebytek zisku z podniků jde do státního rozpočtu a tam se rozhodne co financovat dál.

Mluvte konkrétně jaký problém způsobuju, aby se dalo reagovat pokud nějaký problém vůbec existuje.

Tak to je síla. Píšu, že problém je v zisku jednotlivce, protože stahuje nepřiměřené množství kapitálu k sobě od společnosti ve které se snižují možnosti mezd kvůli němu. Když jde zisk do státního a ten zisk on přerozdělí mezi ostatní profese, tak žádný deficit financí nenastane, jelikož je jednotlivec nemůže k sobě odklonit. Nevidím tam žádné protiřečení.

Je to celé protiřečení. Nelíbí se Vám, že samoreplikující práce generuje zisk nad náklady. To jste nějak obešel. Jako by to najednou nevadilo. Tak vadí to nebo to nevadí? Kdyby Google byl státní podnik, bylo by najednou jeho chování v pořádku a marže nad 20% je u státního podniku OK? Vždyť ten Google i dnes vrací peníze do systému ­(investice, platy svých zaměstnanců, z toho daně, ty svými nákupy opět platí daně,...­). Tak proč to chcete řídit další instuticí? Byrokracie je to, co všechny procesy zpomaluje, komplikuje a především, dělá výrazně dražší a neefektivní.

Když ale tedy připouštíte, že stát může generovat zisk výrazně nad náklady díky samoreplikující se práci a pak je dá do systému, proč by totéž nemohl udělat tento jednotlivec sám a dobrovolně tím, že si koupí produkty a služby, které sám požaduje? Tím tedy zaplatí mzdy, náklady a zisky i jiným. Tedy totéž, ale má na rozdíl od Vašeho ­"superspravdelivého­" systému sám možnost si rozhodnout, kam jeho peníze půjdou. V dnešním systému jsou ty peníze pořád v systému, jen si lidé mohou rozhodovat, co s nimi udělají.

Slyšel jsem na toto téma krásný příklad. Kupuji auto.

Pokud jej kupuji za vlastní peníze pro sebe, tak si sakra dobře rozmyslím, co si koupím, co potřebuji a co je rozmar. Efektivní.

Pokud jej kupuji za vlastní peníze pro někoho jiného ­(třeba mé děti­), pořád jsou to moje peníze a dávám si sakra pozor, co kupuju. Ale už nemusím koupit nejefektivněji to, co je pro druhého potřebné, pokud to pořádně neprodiskutujeme ­(navíc dítě do toho nedává svoje peníze, ale moje, takže si může vymýšlet zbytečnosti a věci navíc, které nepotřebuje­).

Pokud si kupuju auto za peníze jiných pro sebe ­(blížíme se k Vašemu systému, v podstatě situace výše z obráceného pohledu­), pak si tam naflákám každou blbost, která se vleze do rozpočtu ­(stejně jako to dítě, když to auto neplatí­). Tedy podporuji rozmar a neefektivitu. Jeden v systému si vymýšlí blbosti, druhý se snaží ho krotit.

A nyní konečně poslední stupeň, kupuji auto pro někoho jiného za peníze jiných ­(tedy Váš systém­). Je mi jedno, odkud se peníze berou ­(protože prostě přitečou z nějakého státního podniku a kdo ví, zda tam náhodou nepotřebují peníze ­- pokud ano, pak jim ve Vašem systému musím tyto peníze vypumpovat zas odněkud jinud z jiného podniku a pořád dokola­). Pořád jen přelévání peněz z jednoho místa na druhý místo toho, aby si ten podnik sám rozhodl, co potřebuje, kam investuje. Nedokážu ani přesně odhadhout potřeby jiných. Musím vše prodiskutovat, vše je komplikované. Co když ti, pro které se to auto kupuje, si vymýšlí zbytečnosti? Co když rozhodnu, že požadavky těch, kterým to auto za peníze jiných kupuji, jsou špatné? A jak zaručíme, že jejich požadavky byly skutečné a ne jen rozmar? Tak jim koupím něco, co nechtějí ­(a co si jen Váš úředník myslí, že chtějí a potřebují­), za peníze jiných, kteří by je mohli využít pro něco, co chtějí. Pak se jen nadává, co jim vedení koupilo, protože nějaký odborník nahoře rozhodl, že to, co ve skutečnosti potřebovali, nepotřebují. Úžasně neefektivní systém.

Právě ten Váš systém seshora způsobuje velký odliv peněz ze systému. Vidím to i ve svém okolí. Vedení státních institucí dostává z nějakého popudu seshora peníze na nákup věcí, které se musí vyčerpat ­(a vrátit do systému se to v podstatě ani nemůže­). Kdyby to raději dali do platů těch lidí, udělali by lépe. Ale ne, právě ten Váš úředník rozhodl, že se musí modernizovat a koupit nová výpočetní technika a tak se nahrazují třeba dva roky staré plně funkční počítače. Soukromě řízený podnik by takovou blbost patrně nedělal a ty peníze by si schoval na jinou investici, která bude potřeba. A když takto mrháte peníze za zbytečné věci, o nichž rozhodl úředník, pak jak z toho chcete jít ven? Až bude skutečná investice potřeba, musíte tam ty peníze nalít znova ­(tedy vyšší daně­).

Takže pozor, já netvrdím, že se stát nemá starat vůbec o nic. Jenže čím více je tu věcí, ve kterých přelévá peníze z jednoho místa do druhého, tím je ten systém méně efektivní, tím jsou skutečné potřeby naplňované pomaleji a hůře proti tomu, co je skutečně potřeba. A to je to, co mi na tom vadí. Určité věci by měly být zajištěny, ale čím méně do toho bude kafrat stát, tím to poběží efektivněji.

Nevím co jsem kde obešel, ale všichni nejsou úplní pitomci, aby nastavili plakátu cenu 1000Kč, takže by byla mnohem menší a potíže s nadměrným ziskem by nebyly takové jako to vyznívá z debaty.

Google by žádné zisky neměl, ale byla by to služba občanům financovaná státem. Tam právě putují ty přebytečné marže na přerozdělení do odvětví co nemají tržní charakter.

Špatná byrokracie je špatná, dobrá je dobrá. Taková co udrží pracujícím odpovídající odměnu námaze je dobrá.

Zbohatlý jednotlivec to u nás ve státě do systému nevrátí, ale pošle za hranice v cenách luxusního zahraničního zboží nebo sužeb nebo velkou část bude mít na kontě v zahraničí. A opět jen on bude mít možnost kupovat drahé zboží a diskriminuje tím zbytek společnosti.

Groteska s autem říká jedině to, že si zloděj vybere efektivně auto a pracující člověk ne. Nevím proč by si s výplatou nemohl pracující dělat co chce v rámci systému, když si peníze prací vydělal. Nejsou to peníze jiných.

Kam se odlijí peníze ve státním hospodářství? Myslíte že by byli lobisté vnucující PC upgrade z USA a všichni by kývali jak nyní? Člověk co myslí by si to rozmyslel 100× jestli je nutnost nebo ne vyhodit kapitál do zahraničí. Dneska se to vyhodí bez mrknutí oka a pláče se, že nemáme peníze. Právě dnes se mrhá a ne za státního systému.

Píšete, že stát nemá vystrkovat růžky a já to chápu. Kdo chce okrádat společnost nechce být vyrušován při tak namáhavé dřině a narušovat efektivitu tunelování společnosti.

"Google by žádné zisky neměl, ale byla by to služba občanům financovaná státem. Tam právě putují ty přebytečné marže na přerozdělení do odvětví co nemají tržní charakter.­"
Je třeba uznat, že máte smysl pro humor, protože takovéto představy nemůže nikdo myslet vážně :­-D.

Musíte přemýšlet hloběji a pak vás napadne ladacos. Dokonce i jak funguje spravedlivá společnost. Je to vážně a díky za to přírodě, že mi dala talent na nápady a inovace:­).

Prostě a jednoduše ­- ještě že Vás máme!

Aspoň jeden ostrov v moři.

"Právě dnes se mrhá a ne za státního systému.­"

Děkuji, převelice děkuji, že jste mi potvrdil to, co jsem říkal. Ano, právě dnes se mrhá, protože ve státních institucích ­(školy, úřady­) to takhle neefektivně probíhá. To je přesně to, o čem mluvím. Že dnes se mrhá penězi zejména tam, kde to řídí právě ten stát, ten státní systém tu v určitých sférách je. Takže ještě jednou díky za to, že jste konečně uznal, že řízení seshora je neefektivní. Vy sám jste řekl, že ­"dnes se mrhá­". Vy fakt vůbec nemyslíte a dokonce mi to ještě odkývete :­-)

Vy opravdu nečtete co píšu, jinak není možné takové překrucování. Píšu o systému kde je vše státní a ne v současném, takže když si to neumíte představit, tak je to těžké. Radši se držte IT, tam jste odborník.

Kdo rozhodne o tom, že právě ten nebo onen tomu nejvíce rozumí a zároveň dokáže rozpoznat, co je spravedlivé pro všechny? Zase se vracíme k tomu, že chcete, aby o všem rozhodovali nějací privilegovaní, kteří přece ví všechno nejlépe a jde jim pouze nezištně o blaho celé společnosti.

Takže byste chtěl u všech lidí zjišťovat, k čemu mají ty nejlepší předpoklady a nadání, aby se mohli následně věnovat takové profesi, z které by měla společnost pokud možno co největší přínos a zároveň by využívala potenciál každého člověka na maximum a on tak dělal přesně to, co by mu šlo nejlépe a nejsnadněji? Jinými slovy Vaše představa ideální společnosti je taková, že každý by byl v dětství průběžně testován a následně by mu byla nějakými privilegovanými přiřazena profese podle jeho předpokladů, která by zrovna byla pro společnost přínosná. Resp. nějaká skupina privilegovaných by rozhodovala o tom, co všichni ostatní budou dělat, aby bylo dosaženo té nejvyšší spravedlnosti a každý mohl dostávat srovnatelnou odměnu za svou práci přesně podle svých schopností a zásluh, aby se nikdo nemohl cítit nedoceněn­/znevýhodněn. To je vskutku úžasná představa :­-­).

"Není to žádná nadměrná zásluha lékaře, že se stal lékařem a programátor programátorem.­"
Nesmysl. S předpoklady pro to být lékařem, aniž by se o to dotyčný jakkoli sám zasloužil vytrvalým studiem daného oboru, se nikdo nenarodí. U programátora je to obdobné ­- sice může mít člověk potřebné analytické myšlení, nicméně bez vytrvalého studia a neustálého rozšiřování vědomostí z něj schopný programátor nebude. Naproti tomu prodavače­/prodavačku může bez jakékoli průpravy začít dělat v podstatě kdokoli, a proto i ten rozdíl ve výši odměn.

"Z toho se mi opravdu zvedá zavazadlo, když to někdo uvede jako argument k okrádání společnosti.­"
Takže když má někdo vyšší příjmy, než jaké představuje průměrná mzda nebo třeba medián ­(prostě nějaká úroveň­), automaticky tak okrádá společnost, protože je přece jedno, čím se o to dotyčný zasloužil a co vlastně dělá, ale hlavní je, že má více než třeba soused Pepa? Vskutku zajímavé uvažování v roce 2016.

Samozřejmě si žák vybere obor, který bude studovat a cítí, že ho bude obor bavit do budoucna. Nevím co š tím máte za problém.
Já tu privilegované označuju ty co mají nadměrné odměny neodpovídající námaze v poměru ke zbytku společnosti. Vy označujete privilegované úředníky co budou mít za práci porovnatelný plat jako prodavačka ve spravedlivém systému. Budou tedy privilegovaní tím, že bude vidět jejich práce na tom jak spravedlivé odměny ve společnosti budou.

Studium a zájem o obor je naprostá samozřejmost a není to větší zátěž než robota na výrobní lince.

Zajímavé je, že všude píšu, že prémie třeba 20% jsou za nadprůměrné výkony a vy opakujete, že říkám ­" kdo má víc než medián okrádá společnost­". Všude píšu jako problém násobky. Možná by jste mohl dělat asistenta v ODS a TOP 09, tak tyto malé lži s velkou manipulativní hodnotou s oblibou používají.

Pokud si žák bude moci vybrat obor, který bude studovat, jak byste chtěl docílit toho, aby pak dělal právě takovou práci, která by byla pro něj nejvíce vhodná a eliminoval riziko, že bude dělat něco jiného, než co by mu šlo mnohem lépe, nebo pro co má lepší předpoklady, aby z toho měla společnost ten největší možný užitek? Protože proč by se měl někdo více snažit a pracovat na sobě, když by měl stejnou odměnu, ať už by dělal cokoli za předpokladu, že by jen splňoval nějaké kvóty odvedené práce?

Chápu, že je těžké to akceptovat, ale dokud budou mezi lidmi takové rozdíly z hlediska jejich schopností, jaké jsou, tak budou i rozdíly mezi příjmy jednotlivců ­(aneb kolik si vydělají­), a to i výrazně větší než 20 %.

Nevím, jak rozpoznat ­"malé lži s velkou manipulativní hodnotou­". Máte s tím nějaké zkušenosti?

To by hlídal dle vašeho pojmenování privilegovaný úředník, aby se žáci školy kryli s potřebou na pracovním trhu. Rozhodně by se žák dostal ke svému oboru častěji než v současnosti, protože by se ohlídala poptávka po profesích.

Pokud rozlišíte schopnost a pracovitost, tak se přiblížíte tomu o čem mluvím, že pracovat může i neschopný, ale na místě, kde nejsou schopnosti potřebné. Ovšem já bych mu za práci zaplatil na rodíl od vás. Vy by jste ho začal šikanovat, že nemá snahu studovat:­).

To co jste předvedl je manipulativní dost. Vynecháte co se hodí a výsledek je naprosto jiného významu.

Nebudete tomu možná věřit, ale dnešní módu alá ­"studium pro každého­" a snižování prestiže řemesel považuji za problém stejně jako Vy, protože tímto tempem budeme mít za chvíli velký nedostatek schopných řemeslníků, resp. on je to problém už i dnes. Takže ne, ­"méně schopného­" ­(nazvěme to jakkoli­) bych rozhodně nešikanoval, protože nemá snahu studovat. Pokud by chtěl dělat nějaké řemeslo, naopak bych se snažil ho v tom podporovat. Jenže na rozdíl od Vás nevidím problém v tom, že někteří lidé mají o tolik více než jiní. Pokud si na to vydělají, resp. někdo jim to zaplatí, je to jejich věc a v podstatě jim to i přeji, protože se dokázali něčím prosadit.

Příliš nízké platy prodavaček jsou věc druhá, avšak řešení by mělo spočívat v něčem jiném, než ve snaze odměňovat všechny stejnou měrou jen proto, aby zmizely velké rozdíly v platech.

Pokud cíleně manipuluji tím, když neodpovídám na každou Vaší větu z toho celkového množství, ale pouze na to, co s sebou nese největší myšlenku ­(nebo dle mého úsudku třeba ten největší nesmysl­), tak se nad tím zřejmě budu muset zamyslet :­-­).

Tak já taky mám rád kvalitní lidi, když dělají kvalitní práci, ale mám je o hodně radši když neokrádají společnost násobkami mezd. Ačkoliv to jsem přehnal, když okrádají tak je nemám rád ani trochu:­).

Jo to řešení jak odměňovat prodavačky právě jak blbci hledáme nepřiměřeně dlouho. Ačkoliv já nehledám, protože řešení mám, ale jde o to, aby ho přijali lidé na úřednickém vrcholu, stejně jako je problém, aby jste ho přijak i vy a další.


Tak když napíšete, že bych dal všem stejně, ať se snaží o nadprůměrný výkon nebo ne, tak je vidět, že vynecháním té navrhnuté prémie 20% jednoduše manipulujete mou myšlenku na zcela jinou úroveň, která dělá na výplatě 4 tisíce z dvaceci základu. A tak jak to napíšete by to byla věc co by nikdo neschválil a tak jak to je původně by to schválila většina. Takže to je manipulace jak prase, když to napíšu slušně:­).

Mezi lidmi, a to nejen z hlediska schopností­/inteligence, ale i jejich pracovní morálkou, jsou výrazně větší rozdíly, než Vámi zmiňovaných 20 %. Proto max. prémie 20 % by ve výsledku neznamenala nic jiného, než stagnaci celé společnosti a zrušení motivace těch schopnějších se o něco snažit. Bez tahounů ekonomiky by pak ti Vaši privilegovaní jednoduše neměli z čeho platit ty vaše ­"spravedlivé platy­". Stále máte utkvělou představu, že to, co má největší hodnotu, je čas strávený nad nějakou činností bez ohledu na výsledky. A ono je to přitom naopak. Cenu činnosti určují výsledky ­(kvalita výsledku, rychlost dosažení výsledku, potřeba výsledku, žádanost výsledku­). Tohle se nezmění, ať už si to budete přát sebevíce. Pokud jste přesvědčený o opaku, běžte s tím Vaším řešením do voleb a všem jednou provždy ukažte jediný spravedlivý systém odměňování, kdy by si byli všichni rovni ­- prémie v max. výši 20 % ­(o které by navíc rozhodovali jen nějací privilegovaní, takže někdo s jinými názory by měl smůlu, ať už by se snažil sebevíce­) je zanedbatelná.

Představte si, že to vím, že genius má větší schopnosti než negramot o víc jak 20%, akorát negramotovi zaplatím za zametání ulic slušnou mzdu na rozdíl od vás, protože nejsem pro pozitivní diskriminaci chytrých v nekontrolované míře.

Taky si uvědomte, že existence tahounů ekonomiky je možná jen pokud máte koho okrádat. Například slabší státy se špatnou legislativou na ochranu vlastního trhu jako má Česko co dělá otroka tahounům ekonomiky z německa. Bez Česka a podobných států s podplaceným a zavázaným vedením by si mohli tahat nudli a ne ekonomiku.

Zase mi vkládáte do ­"úst­", že bych někoho platil bez výsledků práce. Asi nemáte páru nebo představu fungování takového systému, ikdyž mi připadáte dost starý, že jste něco mohl pochytit z dřívějších dob.
Platy by byly samozřejmě široce vydiskutované a dané, takže by žádný privilegovaný úředník neměl možnost v základu nic manipulovat.

"Platy by byly samozřejmě široce vydiskutované a dané, takže by žádný privilegovaný úředník neměl možnost v základu nic manipulovat.­"
Naprostá utopie. Větší uskupení lidí se neshodnou ani na méně důležitých věcech, natož na něčem takovémto s cílem nastolit ­"spravedlnost­", kdy všichni budou odměňování stejnou měrou bez ohledu na to, co vlastně dělá ­(pokud to dělá ­"dobře­" z pohledu nějakého privilegovaného­).

Když je ta Vaše představa natolik dokonalá, co jste udělal pro to, abyste ji proměnil v realitu kromě této diskuze pod článkem o chybě v prohlížeči v Google Chrome? O něčem si donekonečna povídat ­(ať už v reálu v hospodě, nebo na internetových diskuzích pod články­) dokáže každý. Mnoho lidí si myslí, že mají lepší představu o fungování společnosti, že by dělali lépe nějakou práci, že mají na mnohem více, že si zaslouží více atd. Ale jen málokdo se začne věnovat tomu, aby k nějaké změně skutečně došlo a pouze o tom věčně nemluvil. A právě z těchto lidí, kteří jsou ochotní se k něčemu odhodlat a systematicky postupovat, se ve výsledku mohou stát ti vaši nenávidění současní privilegovaní, protože o něčem pouze nemluvili, ale začali dělat něco pro to, aby se té své představě přiblížili. Co pro tu svou představu děláte Vy? Nebo Vám stačí, že si o tom někde povídáte s tím, že někdo jiný se toho třeba někdy náhodou chytne a začne to realizovat namísto Vás? Proč ne Vy?

To, že si to nedokážete představit neznamená, že je to utopie. Stačí mediám mezd a už je 90% vydiskutováno.

Já pro to dělám to, že volím tak, aby se to k mé představě blížilo skrz volené představitele. A i to, že jsem ochoten v téhle i jiných diskuzích odpovídat lidem zmanipulovaných porevoluční a revoluční masáží.

Dále nic psát nemusím, když to není k tématu přímo, jen pokud bude zájem:­) Nereagujte a taky nebudu:)

Tak na závěr jen dodám, že pokud má někdo jiný názor, neznamená to, že musí být zmanipulovaný nějakou masáží. Zkuste zvážit, zda to náhodou neznamená jen to, že má někdo prostě jen jiný názor, protože třeba vyrůstal v jiných podmínkách, má jiné životní zkušenosti, věnuje se jiným věcem ­(ať už profesně, nebo ze zájmu­) a zná se s jinými lidmi s jiným pohledem na svět. A o tom to všechno je.

Tak doufám, že váš názor bude ve svém tvoření profitovat ze zkušeností z této debaty:­).

Tato debata mě pouze více utvrdila v tom, že rozdíly v myšlení různých lidí jsou značné, a proto nemůže mít každý stejné ohodnocení ­(20% rozdíl jako bonus neberu v potaz­) bez ohledu na to, jaké jsou jeho schopnosti, inteligence, vzdělání, pracovní nasazení, nápady, zkušenosti...

Je to jednodušší než by jste čekal. Talent člověk má od přírody, ale práci musí člověk vykonat a za to konání práce já chci dávat plat a ne za talent. Nápady má talentovaný mnohem častěji než blbec, ale blbec může dělat práci bez potřeby nápadu. Oba budou pracovat v tom v čem jsou dobří, tak oba zaslouží mzdu za práci a ne za dopad práce.

Už se točíme dokola, nic nového se tu neobjevuje.

To se neobjevuje od začátku, jelikož takhle debaty probíhají co svět poznal kapitalizmus.

To je sice všechno pěkné, co píšete, ale nic to nemění na tom, že člověk má právo chtít za svou práci odměnu. Zda už mu jí ten druhý hodlá nebo nehodlá dát, je věc druhá a je to věcí dohody. Přijde mi stejně tak nefér mu tu práci dát a nic za ni nedostat, když se na tom oba nedohodnou. Nebo Vám by opravdu přišlo v pohodě, že by někdo jiný způsobil, že se výsledek Vaší práce ztratí a nebude Vám proplacen? I ta pracovní smlouva prodavačky je dohoda, bohužel pro prodavačku nevýhodná a v tomto je bohužel problém, že prodavačka nemá moc možností manévrovat a často ani nemá kapitál, aby se z toho začarovaného kruhu snadno vymanila.

Marže. Pořád se točíme kolem téhož. Natočíte film s minimálními náklady, velmi úspěšný film v jednom pokoji. Strhující film s náklady třeba 200 tisíc, který je dokonalý svou myšlenkou, příběhem a ne efekty a drahým vybavením. Vyhraje ceny, lidi na to budou chodit do kina. Proč by se tvůrcům mělo vrátit třeba 250 tisíc, když na to budou chodit statisíce lidí do kin? Proč by tento tvůrce měl dostat stejně jako někdo, kdo natočí úplnou blbost se stejnými náklady a najde se pár tisíc lidí, kteří na to v průběhu několika týdnů spíše jen omylem zajdou do kina? Nechápu. Nechápu, proč by oba měli dostat stejně jen proto, že měli stejné náklady. U dalšího filmu rovněž. Jak ten první, kdo má úspěšný film, bude moci natočit něco lepšího, když na to nebude mít peníze, protože neměl možnost zúročit svůj úspěch a vy jste mu nechal jen ten zisk 50 tisíc?

S kolegou jste nepochopil, o čem jsem mluvil. Mluvil jsem o tom, že byste dělal samoreplikující ­(!­) práci. Přečtěte si to ještě jednou a odpovězte. Opravdu by Vám připadalo fér, kdyby Vaše samoreplikující se práce byla výrazně úspěšnější než kolegova, ale oba byste dostali stejně, protože se zaplatily náklady a konec? Tedy by časem zaplatily se náklady i té kolegově nekvalitní práci.

S těmi přirážkami za datová média Vám moc nerozumím. Tak regulace pro jednu skupinu se Vám nelíbí, ale opačným směrem, jak to navrhujete Vy ­(tedy regulace v neprospěch skupiny­) je už v pořádku? Tak chcete to regulovat nebo ne? Pokud něco chcete regulovat v neprospěch, tak byste neměl mít problém s regulací ve prospěch, což Vy ale máte. Osobně s poplatky za datová média ­(tedy ve prospěch autorů­) nesouhlasím. Nicméně nevím, proč by současně něco v neprospěch mělo být v pořádku. Zase se na to díváte jen ze své strany. Jedním směrem je to dle Vás v pořádku, v druhém už ne.

Vy chcete zaplatit film z 15 Kč? Z 15Kč? Opravdu z 15 Kč? Vy si to fakt představujete jak Hurvínek válku a vůbec nepřemýšlíte v souvislostech. Mějme třeba velké kino se 400 místy. I když se zaplní celé, dostanete 6000 Kč. Odečtěte DPH, platy šatnářky, pokladní, promítače, uklízečky, elektřinu,... Myslíte, že by Vám něco zůstalo? Tam nemůžete mít ani marži pro kino, natož aby z toho něco dostal tvůrce filmu. A to hovoříme o narvaném kině k prasknutí. Co kdyby přišlo jen 50 lidí? 50 lidí po 15 Kč je 750 Kč včetně DPH, to je 650 bez daně! Opravdu si myslíte, že toto by zaplatilo celé promítání jednoho filmu v kině, veškeré náklady? Ze 650 korun chcete zaplatit plat pro tři čtyři lidi obsluhy kina? To snad nemůžete myslet vážně. Ze 650 korun zaplatit několik hodin práce čtyři lidí? To jim toho teda moc nedáte. A to jste prý chtěl spravedlivé odměny :­-­) By mě hodně zajímalo, z čeho byste teda zaměstnancům chtěl ty spravedlivé odměny platit, když budete dávat lístek za 15 Kč a ještě to posléze chcete zlevnit na 10 Kč. A co elektřina a co teda ty poplatky autorům? Vám nezbyde ani desetikačka, kterou byste ji mohl poslat. Je opravdu vidět, že nežijete v realitě.

A co stavba kina? Buď jste to musel platit Vy a ty desítky milionů těžko budete splácet z těch halířů, které Vám stejně nezbydou nebo to postavil někdo jiný, kdo chce nájem, aby se mu ta stavba kina zaplatila a to ty desítky milionů budete na nájmu splácet ještě s přirážkou. Kdybyste vysílal každý den jeden film, měl každý den úplně narváno, všech 400 lidí, měl byste na vstupenkách 180.000Kč měsíčně, tj. 2,16 milionu ročně. Jen když ubereme DPH, která jde státu a náklady na mzdy zaměstnanců dostávající minimální mzdu za čtyři hodiny denně, jsme na cca 1,5 milionu Kč. Ještě jsme celý rok neplatili elektřinu, nezaplatili ani tvůrcům filmu a milion dalších věcí. I kdybychom to neplatili, jen rekonstrukce ­(nikoli stavba­) našeho kina stála 120 milionů. To byste splácel 80 let. 80 let z Vašich 15 Kč za lístek! A pořád jste nezaplatil ani korunu na elektřinu, ani korunu tvůrcům filmu a zaměstnancům platíte minimální mzdu za čtyři hodiny denně ­(tj. 5000 Kč měsíčně pro každého­)! Opravdu si ještě stále myslíte, že lístek do kina může stát 15 Kč? Když Vám tam na každý film přijde v průměru jen 100 lidí, splácel byste to 320 let. 320 let! 320 let bez toho, aniž byste poslal jedinou korunu elektrárně a autorům filmu a stále ještě zanedbávám desítky dalších nákladů, které tam existují. Přemýšlejte už konečně trochu.

Trochu nechápu odvedení řeči na to, že někdo nedostane zaplaceno za svou práci. Já říkám jen, aby se nepřeplácelo nějaké odvětví ekonomiky a člověk co dělá práci kvalitně dostal porovnatelnou mzdu s jiným člověkem z jiného odvětví průmyslu. Samozřejmě několik procent nebo desítek procent rozdíl může být na vzdělání a výsledky, ale pořád by to mělo mít na zřeteli, že nemůže být pracovník diskriminován tím, že jeho práce není na seznamu privilegovaných a vlivných odvětví. Pracuje dobře prodavačka a pracuje dobře programátor. Proč by měl mít právo za dobrou bráci odčerpat z ekonomiky třeba pětkrát tolik než jiný člověk co pracuje dobře jinde...
Máš schopnosti být programátorem, tak dobrá pracuj jako programátor, ale nebudeme okrádat prodavačku na mzdě kvůli tomu, že máš schopnosti být programátorem, doktorem, spekulantem, politikem...
Prodavačka nemá možnost manévrovat, jelikož nemá schopnosti a o to se musí postarat systém ekonomiky řízený lidmi co nejsou nenasystní a za práci nastaví spravedlivé odměny podle toho zda pracovník dobře pracuje a ne podle toho, že dobře pracuje jako herec, zpěvák, cokoliv privilegovaného.
Dále tam máte proč má dostat jen 50 tisíc navíc. Protože to je spavedlivější s ohledem na lidi co nedisponují samomnožící schopností své práce a neodčerpá ze systému prostředky dalším oborům. Zmínka o nekvalitě už byla zodpovězena dříve, že ho systém vůbec nedá do oběhu ­- neprojde výběrem co dát na trh. Dobrý autor bude mít možnost na trhu uplatňovat díla dlouhodobě a tím se mu těch 50tisíc namnoží podle výkonu jak bude schopen produkovat tvorbu o kterou bude zájem. Jistě někdo zajde do kina i na něco co nechtěl vidět, ale to není systémová chyba, ale osobní jako jsem udělal i sám a při odchodu už jsem byl rozhodnut že to nebudu už nikdy podporovat, ale prostě jednou jsem podpořil i privilegované filmové odvětví svou blbostí.
Kdybych dělal samoreplikující práci podle vás, tak oproti kolegovi bych prošel výběrovým sítem a větší množství práce by se dostalo na trh a tím bych měl nasčítané marže za těch víc věcí na trhu a navíc bych měl tu marži daleko dřív, třeba za měsíc, kolga by čekal roky pokud by ho někdo pustil na trh teoreticky s brakem. Poměrně jednoznačné výhody pro kvalitního autora. Marži má doma, může investovat tvořit, žádná prodleva, ale horší kolega čeká a čeká a čeká než se mu to splatí, aby měl na další tvorbu pokud k tomu potřebuje finance. Nebo si může půjčit, ale opět je v nevýhodě u toho od koho si chce půjčit, jelikož neprodukuje kvalitu a tím rychlou návratnost půjčky s úrokem a věřitel mu dá horší podmínky úvěru. Prostě na tom nejsou oba stejně ani přibližně jak se snažíte nastínit.
Ta datová média jsem uváděl jako příklad kde privilegovaná skupina jako autorský svaz nebo kdo to má pod palcem prosadí navýšení ceny ­"prázdného­" média nebo kopírky, ikdyž se na ní nikdy chráněné věci nebudou množit a dále prodávat. V mém osobním případě mám autorský poplatek 29Kč na faktuře za tiskárnu, datová média moc nekupuju, tak nemám osobní zkušenost jen co jsem někde četl. Takže privilegovaní mi nařídili zaplatit 29Kč bez vykonané práce a já můžu leda koukat jak včela na med co si to kdo dovolil zase prosadit. S jídlem roste chuť, kdo má hodně chce ještě víc a pak když má všechno chce být prezident a vládce světa.
Toto umožňují lidé prosazující nespravedlivý pohled na výkon a odměnu.

Kolik stojí kino jsem nechtěl uvádět, když jsem tušil, že konkrétní částku byste napadal, ale kvůli pochopení co si přestavuju jsem částku od boku nastřelil. První věc, je, že kino neběží celou pracovní dobu, takže by tam zaměstnanci nebyli na plný úvazek. Druhá věc 6000 je fakt slušná částka na odměnu pro 4 lidi co jste uvedl + náklady na elektřinu a údržbu kina. Třetí věc mnohde se promítá několikrát za sebou, takže by se 6000 pěkně namnožilo. Prostě nevidím to vůbec jako přestřelené nebo nedostřelené jak to vnímáte vy ani kdyby nebylo 400 diváků. Elektřina není moc relevantní 5Kč za kWh, poplatky autorům by se musely propočítat detailně, ale když jim nebudeme přisuzovat privilegované odměny, tak není problém to v té ceně vstupenky pokrýt. Pokud budeme chtít miliardové efekty, tak to by se tam nevtěsnalo, ale proč rvát miliardy do filmu a pak se je snažit rvát zpět od diváků. Film k ničemu není a zábavu si lidi uměli vytvořit mezi sebou vždy zdarma. Není důvod dělat megafilmy za megaceny.
Cena kina také začíná tím, že se cena stavby vyšroubuje do kosmických výšin firmou co nebude mít konkurenci ve stavbě kin stejně jako ceny silnic a všeho možného, kde funguje privilegovaný systém. Kino může mít využití i přes den, kdy se nepromítá nemusí být jeho provoz pouze na promítání. U nás to je sokolovna. Sokolové si lavice odnesou pak cvičí město má sál na pořádání akcí atd. Čili systém musí fungovat všude spravedlivě i u těch kdo staví kino i u těch kdo těží a zpracovávají suroviny pro stavbu kina atd. Pak se dostaneme na částky z míst, kde zítra již zmanená včera.:­)
Takže to nebude tak hurónský přepočet nákladů co jste předvedl.
Snad je jasné, že nemůžeme chtít regulovat jeden obor, ale musí to být systémová věc od A do Z pokud se chceme dostat na reálnou spravedlivou cenu vstupenky.

No nedostane zaplaceno za svou práci, protože někdo získá jeho produkt, aniž by za to zaplatil ­(protože se už zaplatily náklady­). Uvědomte si, že když té prodavačce zvýšíte plat na úroveň programátora, budete ty peníze muset někde najít. Kde asi? Budete muset zdražit zboží. Jenže když zdražíte zboží, přestanou k Vám chodit lidi a to zboží neprodáte. Takže budete muset zavřít. Prodavačka skončí na dlažbě a Vy s prázdným účtem. Takže dát programátorovi méně? Nejde o privilegovanost povolání, ale o možné náklady, které si můžete dovolit. Prodavačka v potravinách nemůže mít příliš vysoký plat, protože potraviny musí být levné, nelze tedy mít na potravinách vysokou marži a tedy mít hodně peněz pro prodavačky. Pokud jim chcete dát více, omezíte zase všechny lidi, kteří v tom obchodě nakupují. Jak ­"ohleduplné­". Naopak prodavačka v obchodě, kde mohou být kvůli charakteru zboží vyšší marže, může mít i vysoký plat, přestože de fakto dělají totéž.

Opět je výsledkem to, že Vaše opatření jde přesně proti tomu, co chcete. Pokud by tedy prodavačka v luxusnějším obchodě nemohla mít vyšší plat než prodavačka v potravinách ­(protože dělají stejnou práci a dle Vás za stejnou práci, stejná odměna­), pak co s těmi zbylými penězi? Prodavačce jej dát nechcete, chcete přeci rovnost pro všechny prodavačky. Tak je chcete dát majiteli a udělat z nějak ještě bohatšího? Nechtěl jste náhodou přesný opak? Jenže Vaše opatření, kterým chcete udělat rovnost, ještě více zesilujete nerovnost, která se Vám nelíbí. Ty už tak bohaté uděláte ještě bohatšími. Prostě nepřemýšlíte. A proč by se luxusní zboží mělo zlevňovat, když lidé jsou ochotni jej za tu cenu kupovat? Když jej za tu cenu nebudou chtít koupit, tak jej nekoupí. Nikdo jim tu pistoli u hlavy nedrží.

Vaše pojetí spravedlnosti je hodně zvláštní. Na jednu stranu tvrdíte, že člověk má dostat za stejnou práci stejně zaplaceno, ale když udělá stejnou práci lépe, tak mu chcete také dát stejně, což je nespravedlivé. Prostě nevidím důvod, proč by ten, kdo se nesnaží, měl dostat stejně jako ten, kdo se snaží dodat lepší produkt. To je nespravedlivé, ne naopak. To, zda se ty náklady zaplatí dříve nebo později, není moc důležité. Důležité je to, že ty peníze za určitou dobu dostane a až se tak stane, už dále nezohledňujete úspěšnost projektu. A že těch peněz dostane stejně jako ten, kdo produkuje lepší produkty.

Kino, já už fakt nevím co s Vámi. Proč tu řešíte nějakou předraženost kina? I kdyby to kino stálo třeba třetinu a těch milionů jen 40, pořád jej budete splácet mnoho desítek let bez toho, aniž byste měl nějaký zisk. A pořád jste nezaplatil ani kačku za elektřinu, ani kačku autorům, nic. A pořád jen v tom ideálním případě, že máte na každém filmu totálně plno. Jak to chcete zaplatit? To to kino snad spadlo z oblohy, že se nemusí platit jeho stavba nebo jak si to představujete? To kino bude stát desítky milionů i kdybyste si ty cihly pálil sám a se stavbou Vám pomáhali sousedé. Takže znova se Vás ptám a odpovězte mi, jak chcete zaplatit budovu kina v hodně třeba 40 milionů z lístků za 15 Kč?

Megafilmy za megaceny je důvod natáčet, pokud je člověk ochoten za to zaplatit. Pokud se lidi dohodnou, je v pořádku dávat lístek i za tisíc korun. Stejně tak je v pořádku, když se na to lidi za takovou cenu vykašlou a projekt zkrachuje. Nevidím ale důvod, proč by lidé neměli mít právo platit za produkt, za který jsou ochotni zaplatit. Co to je za logiku? Asi byste si měl zkusit podnikat, abyste viděl, kde všude mohou vyskákat různé náklady a jaké nesmysly tu vlastně chcete. Pak byste snad rozuměl i tomu, proč jste jako zaměstnanec v takové pozici, v jaké jste. Vy si to totiž z druhého břehu opravdu neumíte představit ani trochu. Pak byste nepsal takové blbosti jako že 15Kč lístek do kina je schopen zaplatit stavbu kina ­(nebo jeho nájem­), elektřinu, platy obsluhy kina, DPH, daně z příjmu, elektřinu, vodu, autorské poplatky, propagaci, údržbu, účetní a ještě Váš plat jako majitele.

Nikde nepíšu zvedat plat prodavačky na úroveň programátora, ale rozpustit nesmyslný bonus programátora do systému a v něm se ten bonus stane možným zdrojem pro navýšení mezd prodavaček a dalších otrockých oborů včetně toho programátora, ale ve výši porovnatelné s ostatními obory tj, procenta nad společenský medián mezd a ne násobky mediánu mezd. Takže zde máte ten zdroj peněz, který nemůžete najít. Celkové množství peněz tedy zůstane stejné a v obchodě nijaké ztráty prodavačce nenastanou. Spíše nastanou v obchodech luxusního zboží a v potravinách se tržby zvýší vzhledem k tomu, že ubyde lidí s nehorázným platem a nebude vrstva co vyhazuje za luxus, ale lidí co denně nakupuje potraviny bude stejně, ale budou mít větší kupní sílu a budou si moct koupit lepší potraviny nebo víc. Ten váš druhý odstavec je tímto taky zodpovězen s tím, že vy berete v úvahu majitele obchodu jako osobu a já ho beru jako státní podnik a z něj se přebytečné zisky pokud by vůbec byly odvedou zpět do systému a tam se rozhodne, kam to investovat. Takže se přebytečné zisky jednoho podniku zaslouží o investice do jiných podniků nebo oborů nekomerčních podle potřeby.

Píšu o prámiích za nadstandardní práci už poněkolikáté a zase tvrdíte, že bych dal všem stejně. Tak zase opakuji, že prémie za nadstandarní výkony jsou vhodné v řádu přibližně do 20% mediánu mzdy dle mých zkušeností.
Rozdíl mezi autory jsem popsal tak, že už není co dodat. Můžete to číst znovu, jestli si všimnete rozdílu. Nebo to nechat plavat.

Kino jsem vysvětlil, že nelze prát tu vaší milionovou výstavbu vážně, když od začátku řetězce funguje okrádání zákazníka stavby už od těžby vápence. Kino může být klidně hala ze sádrokartonu a nemusí to být palác jako Rudolfínum. Nehledě na letní kina co promítaj na přívěsu a zážitek z filmu moc neutrpí. Kino může být i státní a peníze na stavbu investuje stát nebo město jako službu občanům a nebude to brát jako nutný zdroj komerčního zisku.

Ta logika co jakoby nechcete chápat je v tom stahování bohatství k několika málo lidem. Privilegovaní okradou na mzdách jiné pracující, tak získají peníze na rozhazování a jdou teda klidně do kina nebo koncert za tisíc vstupného. Privilegovaných je třeba 20% a to stačí na naplnění kina a koncertů. Autoři si zisky stáhnou k sobě a jedou se rekreovat za ­"zaslouženou odměnu­" k Trumpovi do hotelu v karibiku, ten si zato koupí propagaci a stane se przidentem. Prodavačka na to kouká jak včela na med:­) a večer jde uklízet nějakému privilegistovi kancelář, aby si mohla koupit něco k jídlu a zaplatit nájem, protože za mzdu z její práce to nejde. Pořád tma?

Proč nesmyslný bonus programátora? Zase to vidíte strašně jednoduše. Víte jakou zodpovědnost může mít programátor? Co vše musí řešit, obzvláště řeší­-li nějaké kritické věci jako jsou bankovní nebo bezpečnostní systémy? Co vše je nutné ošetřit, aby to fungovalo tak, jak mělo? Víte kolik toho musí nastudovat, zanalyzovat, aby něco takového vůbec vzniklo? Jeden znak napsaný špatně a může to udělat miliardové škody.

To Vaše ­"podle potřeby­" je nesmysl. Tohle jsme tu už měli, kdy se seshora rozhodovalo, co je potřeba. A jak to dopadlo? To, co bylo potřeba, nebylo k dispozici, obrovská stagnace vývoje, která se krásně ukázala po převratu, kdy prakticky nic nemohlo konkurovat západním výrobkům, protože tyto výrobky byly vyráběny podle toho, co bylo potřeba a co lidé chtěli. To je také důvod, proč z našich podniků ve většině případů nic nezbylo a drtivá většina přeživších má dnes zahraničního vlastníka. Právě proto, že někdo seshora řídil, co mělo být údajně ­"potřeba­". Jestli opět chcete takové období stagnace, jaké tu bylo, tak děkuju pěkně.

20 % nad medián? Takže když někdo vytvoří dílo, které se bude prodávat 20× více, tak bude mít nárok na odměnu jen o 20 % vyšší. Jo, jasně, to je zase spravedlenost jak něco. Opět stagnace, opět podporujete, aby se všichni flákali, protože nemá cenu se snažit. Protože kdo se bude snažit, nadře se více, ale nic moc navíc za to nedostane. Vaše pojetí spravedlnosti je vážně úžasné. Flákejme se, flákejme se, kašleme na všecko.

Kino jako státní podnik. Idea hezká, ale vůbec nic to na tom nemění. Kde proboha ten stát na tu výstavbu kina vezme peníze? Jak ten stát zaplatí dělníkům za stavbu? Kde ty peníze asi vezme? Narostou na stromě? Vezme je z daní. Takže to opět zaplatíte Vy. Nikdo jiný to nikdy platit nebude. Já pořád nechápu, jak někdo může být tak naivní a myslet si, že to, co platí stát, nejde ve skutečnosti z jeho kapsy. Páni, zkuste se alespoň jednou v životě zamyslet, kde se berou státní peníze. A pak se podívejte do zrcadla.

Milionovou výstavbu nelze brát vážně? Pane bože, Vy opravdu nemyslíte ani trochu. Když šetříte jak blázen, tak rodiný barák svépomocí postavíte za půl milionu ­(hrubá stavba za materiál­). Kolik ale asi tak bude stát kino, které je v desetinásobních větší? Jen levný projektor do kina vyjde téměř na milion. A co práce dělníků, kteří tam budou půl roku šaškovat? Mějme tam třeba 15 dělníků s tím standardním platem 26 tisíc, který byste chtěl pro všechny. To máme jen na jejich mzdách dalšího 2,5 milionu. Jak to nemůže být milionová položka, když jen dělníkům chcete na mzdách vyplatit 2,5 mega? A co zvuková aparatura? Ta je taky zdarma? 400 sedadel, plátno, podlahy, osvětlení, pokladna, šatna,... Jo jasně, kino není milionová položka. Vzbuďte se už konečně. I když se budete snažit jak blázen, bude to v desítkách milionů.

Ano zhruba vím jakou má programátor zodpovědnost. Programátor musí být chytrý člověk a většinou si ohlídá, aby neudělal chybu jako blbec. Banky si nenajmou začátečníka a mají opravné postupy, když se peníze ztratí vinou chyby.
Je to jeho normální práce kterou zná a nijak zvlášť z něj pot námahou neteče.
Jak to dopadlo s ekonomikou shora? Velmi dobře pokud jste to zažil. Někdy méně luxusního zboží znamená více kvalitního života což jsme mohli vidět na společenském životě obyvatel a přátelské atmosféře. Zeptejte se lidí co manifestovali za změnu systému v té době, zda by manifestovali znovu. Zbyl by tam jen Klaus s Dienstbierem a jeden zednář.
Vy jste asi pracoval za socialismu na marsu, kde se všichni flákali, protože motivace k práci je násobek toho co má soused a ten pracovat naplno nemůže, protože by musel začít okrádat zase původního souseda a výsledkem by bylo, že mají oba stejně, protože oba stejně tvrdě makají. A nakonec se podřežou, protože nejsou schopni vydělat násobek druhého a frustrace udělá své. Tak se udělal systém, kde se ti hloupější odříznou od možnosti prací vydělat a ti privilegovaní jsou spokojeni, že mají násobek a vražd ubylo o tu spokojenou část.
Kde se berou státní peníze na projekty? Když to napíšu jak bro školku, tak od lidí, ale to jste psal taky, takže nevím na co se ptáte. Je jedno jestli jeden odvádí milion a jiný 10tisíc na daních podle výdělku ve vaší přestavě a půl milionu oba v mojí představě. V obou případech má stát k dispozici stejnou částku, akorát že ve vaší přestavě od lichváře a otroka. Podíval jsem se do zrcadla a fakt síla. Nechám si další pohled na ráno.
Nezapomeňte, že stavaři kina nemůžou být v mé představě zaměstnanci lichvářského podnikatele co si vylobovaný zisk odvede do Švýcarska, ale zaměstnanec státního podniku, který ty peníze za stabu utradí převážně v domácí ekonomice a tak vynaložené prostředky vůbec nikam nezmizí, ale vrátí se opět do státní ekonomiky. Prakticky je jedno kolik to bude stát, jelikož peníze zůstanou doma. Někteří vlastenci by si přáli luxusní stavbu jako někde na západě a pozvou si zahraniční firmu a co se stane? Vynaložené prostředky skončí v zahraničí nenávratně a Česká kotlina bude muset dělníkům snížit mzdy, jelikož zmizely peníze na západ a v ekonomice chybí. Samozřejmě se to projeví na vstupném, kde divák v průbehu promítání nemá tuchu, jestli sleduje film ve chlívě nebo Rudolfínu.
Na kolik vyjde projektor? Záleží na tom od koho kupujete a jako co kupujete. Státní kino nakoupí od státního podniku vyrábějícím projektor za cenu určenou ekonomem a je prakticky jedno za jakou sumu, jelikož peníze se neztratí v americe a když na to kino nemá, tak se vybaví na státní účet v rámci přerozdělování financí kam je to potřeba. Koupíte z ameriky, tak máte zaděláno na finanční probléby jako stát i jako soukromník. Peníze jsou fuč. Musíte tlačit pak na cenu vstupenek a za mořem se neudrží smíchy jací blbci na východě jsou. Mimo téma to je důvod proč nemůžeme mít mzdy jako na západě.
Je nesmysl říkat cenu za kino, kdyby jsme chtěli spravedlivou odměnu pro práci autorů i stavařů, tak to nejsou částky ze kterých teď počítáte.
Jedinej problém je udržet na uzdě marže a nebude problém ufinancovat kina, silnice, důchodce, prodavačky.
Bylo to dobře rozjeté, ale před dokončením přišel američan s převratem a červená karta spravedlnosti se narodila.

"...já ho beru jako státní podnik a z něj se přebytečné zisky pokud by vůbec byly odvedou zpět do systému a tam se rozhodne, kam to investovat.­"
Nic takového jako ­"systém­" fungující nezávisle na lidech neexistuje. V praxi by o tom rozhodovala skupina nějakých úředníků nebo politiků, jinými slovy zase nějaká skupina privilegovaných, proti čemuž tak urputně vystupujete. Pouze s tím rozdílem, že tentokrát by tito privilegovaní jednali právě podle Vašich představ ­(a zřejmě právě proto Vám najednou nevadí­) a jejich pravomoc by byla nesrovnatelně větší než dnes, ať už těmi ­"nesprávnými­" privilegovanými nazýváte v dnešním systému kohokoli.

Zase se vám tam dostalo něco co jsem nepsal, tak bych možná příště psal reakci na to co jsem psal, ale záleží samozrejmě na vás:­). Nezávisle na lidech:­)­)­)
Podle vás budou úředníci privilegovaní a podle mě, když nebudou privilegovaní finančně jako souci, doktoři a další jako to vidíme dnes, tak to ničemu nevadí. Naopak tam někdo za kormidlem být musí. A kdyby se jejich rozhodování krylo s mou představou, tak by to bylo opravdu to, na co většina lidí čeká. Spravedlnost. Počin tisíciletí. Nejsem troškař.

Vy si myslíte, že všem v nějaké ­"vyšší pozici­" jde pouze a jen o peníze? Mnoha lidem jde právě o tu moc, a to bez ohledu na cokoli jiného. Takže přestože byste třeba i eliminoval finanční lákadlo, pouze tím byste rozhodně nezajistil, aby dotyčný v nějaké takové ­"vyšší pozici­" rozhodoval vždy spravedlivě pro blaho nás všech.

Pokud na to, o čem píšete, čeká většina lidí, tak hurá do voleb. Vyhrajete je a nastolíte tu spravedlnost, tedy počin tisíciletí, v kterém se budou mít všichni stejně dobře a naše společnost bude prosperovat. Nebuďte troškař a jděte do toho.

Tak ve spravedlivé společnosti není nic jednoduššího než výměna člověka co nedělá dobře svou práci. Hlavně, že by nemohl krást na vysokých maržích za schopnosti a talent a učení:­)

Kdybych to mohl vysvětlit každému voliči, tak bych samozřejmě drtivě vyhrál. Nemám ovšem talent veřejně vystupovat, tak musí společnost čekat na jiného talentovanějšího ­"politika­". Třeba si tohle někdo přečte a najde se v tom a dokáže to prosadit.:)

Znovu je tu tatáž otázka. Jak poznáte člověka, který nedělá dobře svou práci? Jak to chcete vyhodnocovat? Zase podle tabulek, že musí být třeba jeden obchod na jeden kilometr? Jenže tohle pravidlo vymyslí přece jiný úředník. Jak chcete vyhodnotit, že úředník, který vymyslel kvótu jednoho obchodu na jeden kilometr, dělá svou práci dobře? Jak to proboha chcete vyhodnotit? Jak chcete poznat, že máte někoho vyměnit? Podle čeho?

To Vaše ­"kradení­" na vysokých maržích je možné jen tehdy, pokud ti lidi ten produkt koupí. Mají svobodnou volbu to zboží koupit nebo nekoupit. Vy ovlivňujete, zda na rhu přistoupíte nebo ne. Pokud autorům megafilmů nechcete platit jejich dovolené na Bahamách, tak nechoďte na ten megafilm. Jak prosté. Je to Vaše volba. Ale neberte jim možnost ten megafilm natočit a chtít za něj tolik, kolik chtějí. To je jejich problém. Když budou chtít moc, oni na tom prodělají, protože nikdo jim na tu hru nepřistoupí.

Drtivě byste asi nevyhrál. A to proto, že tu jsou prostě dva tábory, kteří si spravedlnost vysvětlují jinak. Pro jedny je spravedlnost ­"všem stejně, ať dělají, co dělají­" a druhý ­"spravedlnost podle zásluh­". A tyhle tábory budou mít vždy své zastánce a odpůrce.

Normálně úředník udělá plán, který zajede vydiskutovat s místním zastupitelstvem a tam jsou lidi co mu to schválí nebo ne a předělá to podle místních představ. Jednuše se to vydiskutuje a on to pak zařídí, jak to financovat a postavit.
Když nebude schopen takovou činnost zdárně provádět, tak je vidět, že je ho potřeba vyměnit.

Jednoduše popíšu vaší představu o zásluhách na jiném příkladu, třeba vás to trkne víc. Takovej komediant co vydělá megamilióny třeba na filmu, jednoduše může dostat nápad ty peníze investovat a koupí automobilku. Tam řekne manažerovi, že technologie postupují a není potřeba zaměstnávat lidi na montáži a vše zařídí robotizovaná linka. Veškerý zisk za produkci automobilky padne do kapsy komedianta + nějaké drobné pro hlídače a servis robotů není podstatné další vyjmenovávat. Čili vidíme jak moc práce takový systém vyžaduje od komedianta, aby se zmocnil průmyslové výroby co by mohla živit tisíce lidí. Prostě jen zloděj co ze systému také nepřiměřeně těží může prosazovat jeho trvání. Nemusím bejt moc chytrej, abych usoudil, že jeden člověk nemůže takto lehce přijít k moci a financím co by uživilo půl republiky. Proto musí být naprosto jednoznačně průmysl v rukou státu, který zisky umožní rozdělit mezi pracující a ne udělat 1 bohatého na 100000 chudých.

Ale vyhrál bych dost drtivě, jelikož lidí co nadmíru těží je tak 20% + 10­-20% lidí co se maj jakž takž a zbytek je okrádanej, takže mezi 60 a 70% je drtivá výhra v demokracii. Tábor zlodějů musí být menší, aby bylo koho okrádat, tak druhá půle bude vždy větší a vyhrál bych.

Opět jen ukazujete, že byste současné privilegované nahradil jinými privilegovanými, kteří by ovšem měli absolutní moc rozhodovat. Tohle jsme tu měli před rokem 1989, kdy se postupně do vyšších pozic dostávali nekompetentní lidé, protože se znali s těmi správnými nahoře. Nastávaly pak takové absurdity, že někdo naprosto nekompetentní v nějaké oblasti rozhodoval o práci lidí, kteří byli pro danou oblast klíčoví odborníci. Nejenže tak dělal třeba i špatná rozhodnutí, ale motivace lidí pod ním něco dělat a o něco se snažit tak byla u mnohých na bodě mrazu. A jak to dopadlo po několika letech, víme všichni ­- šlo to od desíti k pěti, a to právě proto, že nerozhodovaly výsledky a schopnosti lidí.

Pokud dáte nějakým privilegovaným do rukou absolutní moc, protože měli přece ty správné ideály a dobré úmysly, nemáte šanci zajistit, aby se to postupně během několika let nezvrhlo někam, kam byste ani Vy sám nechtěl.

"Všechna moc korumpuje a absolutní moc korumpuje absolutně.­"

Že by měl mít stát kontrolu nad průmyslem klíčovým pro fungování státu, na tom se shodneme. Příklad s komediantem ­- souhlas, takové případy se dějí a není to správné. Nelze se ovšem zaměřovat pouze na špatné věci a ignorovat kvůli nim ty pozitivní.

Představa nahrazování práce roboty je věc, která se děje a bude dít, nicméně pokud se chtějí firmy a potažmo celé státy posouvat kupředu, resp. držet krok s ostatními, těžko se tomu vyhneme, jelikož to technologický vývoj umožňuje – toto se ovšem děje už stovky let, kdy technologie mění možnosti pracovního uplatnění.

Přijde mi, že se shodneme na více věcech, které považujeme za problém, nicméně naprosto se rozcházíme v názorech na to, jaké jsou důvody a hlavně jaké by mělo být řešení, aby výsledný konstrukt mohl dlouhodobě fungovat a nepředstavoval pouze líbivé řešení pro ty, kteří mají teď málo.

Připadáte mi jako jako člen ODS co se ohání rokem 89 a nic jiného z něj nikdy nevypadne. Zajímavé je, že já to viděl že to šlo od 5 k 9 a jen včasným zásahem amerických služeb se to podařilo zastavit, aby to neskočilo na 15. A opravdové odborníky jsem právě viděl naposled v tu dobu. A od té doby jde odbornost od 9 ke 2.

Zajímavé, že jsem psal o vydiskutování a vy mi vložíte do úst absolutní moc. Hezké překrucování, jste odborník v něm.

O pokroku není diskuze, ale o tom, kdo by z toho měl těžit. Já jsem pro společnost a vy tlačíte jednotlivce.

To co prosazuju mi nepřijde jako líbivé, ale jediné možné. Zkuste navrhnout něco jiného než navrhuju, aby dělníci co pracují na 100% a filmaři co pracují na 100% kvality své práce nebyli oproti sobě finančně diskriminováni.

Musím Vás zklamat, ale nejsem členem ODS a ani jiné politické strany, jelikož se v politice neangažuji. To ovšem neznamená, že budu přihlížet tomu, jak se někteří snaží bagatelizovat a překrucovat maras, jaký jsme tu měli před rokem 1989. To není oháněním se rokem 89 ­(samotnému mě to u politiků vadí, pokud pouze uvedou rok 89, aniž by to v rámci argumentace nějak zdůvodnili­), to je prosté poukazování na fakta.

Ano, před rokem 89 jsme tu měli také kvalifikované odborníky. Problém byl ten, že o jejich životech ­(nejen o práci­) rozhodovali privilegovaní ­(mnohdy bez jakékoli kvalifikace, schopností, inteligence ­- zásadní byla stranická příslušnost, tedy zda se shodují s tehdejší vizí společnosti, kterou vládnoucí strana deklarovala jako tu ­"jedinou správnou­" pro všechny, resp. jako tu ­"spravedlivou­"), co byli u moci bez a jejichž moc byla výrazně vyšší, než jak je tomu u dnešních politiků. Nicméně kvalifikované odborníky tu máme i dnes. Pokud je kolem sebe nevidíte, neznamená to, že v České republice neexistují.

K Vaší představě vydiskutování si něčeho napříč celou společností jsem se vyjádřil v předchozím komentáři. A že v tom, o čem mluvíte, nevidíte nebezpečí absolutní moci, jen poukazuje na to, že nedokážete vidět dále než za ty platy, které jsou pro Vás tak zásadní.

Pokrok – myslíte si, že jste pro společnost a že já tlačím jednotlivce. Problém je, že jak historie ukazuje, tahouny pokroku jsou především jednotlivci.

Já ale nechci vymýšlet a nastolovat nějakou mou vlastní vizi spravedlnosti pro všechny nebo ideální společnosti, jelikož si jednak nemyslím, že by mi něco takového příslušelo, a jednak jsem si dostatečně vědom značných rozdílů ve schopnostech a také v samotném uvažování mezi jednotlivci. Proto představu nějaké všeobecné shody na tom, že se všichni budou mít stejně dobře, když budou odměňování stejným způsobem, pokud budou nějak pracovat ­(prémie v podobě 20 % je marginální­), považuji za pouhou utopii.

Vybral jste si účelově srovnání filmařů a dělníků. Když pominu, že pod pojmem ­"dělník­" si lze představit mnohé, tak proč jste si nevybral namísto filmařů třeba chirurgy nebo programátory? Proč by měl být někdo, kdo denně zachraňuje životy lidí, pro což musel především mnoho let studovat a takových lidí je třeba v daném oboru nedostatek, měl být odměňován stejným způsobem jako někdo jiný, jehož práci jednoduše zastanou zástupy jiných bez nějaké větší průpravy? To je ­"spravedlnost­" pouze z jednoho úhlu pohledu v kombinaci s ignorací. A pokud je něco ­"spravedlností­" jen pro některé, jak to může být spravedlivé pro všechny? A kde berete tu představu, že když někdo pracuje jako filmař, automaticky to znamená, že vydělává násobně více než Vámi zmiňovaný ­"dělník­"? Představte si, že někteří jako filmaři neuspějí a zkrachují. Šokující, že?

Já taky netvrdím, že bylo všechno před 89 rokem OK, ale že byla podstatně líp řešená otázka co tu řešíme. Stačí se poučit a dát na ty věci fokus. Když někdo potřeboval červenou knížku, tak si nechal dát a hotovo. Měl jí a mohl bejt vpohodě a taky tu lidi knížky měli a nijak je to neobtěžovalo. Já k tomu knížku nepotřebuju, protože prosazuju poučení se z minulosti, takže mám vlastní cestu bez takových červených featůrek.
Absolutní moc je ptákovina a propaganda, když se nemůže najít argument k problému.

Tahouni pokroku samozřejmě jsou ti nejschopnější to vám nikdo nebere, ale nechtějte aby ostatní museli žít jako nuzáci kvůli tomu, že si všichni tahouni pokroku k sobě stáhnou všechny prostředky na využívání výdobytků jejich pokroku a ti pracující se zas k těm výdobytkům ani nedostanou, protože nemají za co.

Doktory, programátory a filmaře jsem vysvětlil, tak nevidím důvod to opakovat. Celou dobu jde o nadměrné marže, tak zkuste argumenty směřovat tak, aby se ty marže nestávaly nadměrnými.

No vidíte a já také prosazuji poučení se z minulosti, přitom můj závěr je dost protikladný tomu Vašemu. Je zajímavé, že i přes ty šílené marže mnoho firem bankrotuje. A rozhodně to není tím, že by všichni trávili dovolené v Karibiku. Pořád je vidět, že nemáte ani nejmenší ponětí o tom, co je to vést podnik a zejména takový, kde se produkuje samoreplikující zboží a jak nastavit jeho cenu, aby to fungovalo. I ty samoreplikující projekty mnohokrát zhrachovaly.

No vidíte a já zase jsem poučen, že v demokracii si člověk vybuduje kvalitní zázemí ve vlastní firmě, pak přijede mafie zablokuje odbyt, podnik zkrachuje a nikdo nic nemůže dělat, jelikož je to systém, kde jednotlivec může lehce zničit druhé. Žádná ideální konkurence jak se snažíte malovat neexistuje a proto jsem jednoznačně pro státní vlastnictví podniků a ty jednoduše krachovat nemůžou, jelikož je o ně vždy systémem postaráno. Je to neporovnatelně lepší.

Aneb pokud by v rámci systému člověk ani nemohl nic vybudovat, nemohl by o to ani přijít... to se pak není čemu divit, že chcete, aby byli všichni odměňování stejně bez ohledu na to, co dělají, když uvažujete tímto způsobem.

Stát se o své občany vždy postará nejlépe... co to je ten ­"ideální spravedlivý stát­"? Viděl jste jej někdy někde? Stát není nic jiného než uskupení lidí, kteří mají v čele nějakou skupinu privilegovaných, kteří rozhodují.

Zase spekulujete co jsem nepsal. Tvůrčí člověk v podniku svůj talent může uplatňovat, akorát nemůže čekat, že se celá společnost nechá okrádat na jeho odměny.
Rozhodně státní vlastnictví podniků je mnohem ideálnější než nestátní. To co jsem viděl před revolucí mi stačilo, abych věděl jakým směrem systém nasměrovat a k jednotlivcovu majetku to nebude.

No vidíte, dnešní společnost to přesto vidí jinak a upřednostňuje ­(a také lépe odměňuje­) lidi se zkušenostmi, znalostmi, talentem a vyšší inteligencí. Taková je zkrátka realita.

Vlivná společnost to tak upřednostňuje, jelikož dělnictvo to zespoda uplatňovat nedokáže, protože nemají tolik talentu pochopit, že jsou klamáni. Klidně si nechají nakecat, že mají svrhnout systém, protože místo práce dostanou krásné sociální dávky jako důkaz pokroku.

Proč okrádat na jeho odměny? Pokud se lidé nechtějí nechat okrádat, tak jednoduše ty jeho produkty nemusí kupovat. Je to svobodná volba. Nikdo vám nedží pistoli u hlavy a nenutí Vás kupovat si ten plakát. Pokud jsou ale zákazníci dobrovolně ochotni za to tu cenu dát, proč jim bránit?

Proč bránit? Opět po 100 5­-té zopakuji, že proto, že zisk by při velkém prodeji kopií díla přinesl neodpovídající odměnu v poměru k námaze na tvorbu díla a v poměru odměnám a námaze v jiných profesích.

A já se posté ptám, proč by to měl být problém, když jsou lidé ochotni tu ­"neodpovídající­" odměnu zaplatit. Když jsou tomu člověku ochotni zaplatit to, co požaduje, tak kde je problém? Pokud je to ­"luxus­", tak v tom nevidím žádnou potíž.

Tu bych tam viděl spíše v případě, že jde o nějakou životně důležitou věc, třeba vodu. Tam je to už námět na diskuzi. Ale u ­"luxusu­". U luxusu ať si každý dělá, co chce. Otázkou je, co je to ­"luxus­" a co nikoli.

A já po 100 5té říkám, že je to odčerpávání peněz od zbytku lidí k jednotlivci. A pak nezbyde lidem ani na tu vaší vodu, jelikož prostředky budou mít jen ti s nadměrnou marží.

To, že to nedělají všichni, berete snad jako dobrovolnou oběť lidí, aby společnost fungovala a spokojí se s nižším příjemem dobrovolně? Opravdu jde prodavačka prodávat za minimální mzdu proto, že někdo to dělat musí a společnost by nefungovala? Když si myslíte, že třeba ti bankéři vydělávají peníze pro nic za nic, proč nejste bankéř? Snad by se našel někdo, kdo by Vaši práci mohl také dělat místo Vás.

Vy si pořád neuvědomujete, že nekvalitní dílo má stále možnost zaplatit náklady. Nevidím ale důvod, proč by kvalitní dílo nemělo mít právo vydělat výrazněji nad tyto náklady. Další věc, kterou si neuvědomujete, je to, že to není milion marží. Zatímco běžný fyzický produkt je 1 produkt + 1 marže, u digitálního díla nemáte takovou marži, ale ta se dělí. Máte mikromarže. Na každý digitální produkt je marže naprosto zlomková. A záleží na tom, kolik se těch mikrozlomků prodá. Kdyby třeba film měl mít klasickou marži, jak ji vidíte Vy, pak byste v kině zaplatil ne 130 Kč, ale třeba pár desítek, stovek milionů dolarů. Protože tolik třeba může být marže filmu. Jenže protože těch diváků je mnoho, tuhle marži mají rozdělenou. Každý platí jen část marže, ne celou a na základě úspěchu se to možná nezaplatí, možná zaplatí, možná zaplatí úplně bombasticky. To je rozdíl proti fyzickému produktu, kdy skutečně k jednomu produktu máte jednu marži.

Vaše práce nemá samomnožící schopnost, ale představte si, že by měla ­(představte si klidně jinou práci, než děláte­). Představte si, že máte kolegu ve stejném oboru. Kolega produkuje zmetky, ale prodeje jeho díla stále stačily na to, aby se mu po nějaké době vrátily náklady. Vaše dílo je výrazně lepší, úspěšné, mezi lidmi oblíbené. Opravdu, ale opravdu by Vám připadalo fér, že byste oba byli za svou práci stejně zaplacení, když Vaše dílo se používá mnohem více, ale neměl byste právo na odměnu jen proto, že už se Vám zaplatily náklady? Opravdu byste to považoval vůči sobě jako fér? Hodně pochybuju. Proč byste neměl mít právo chtít za svou práci zaplaceno, když je o ni zájem? Proč byste měl svou práci rozdávat zadarmo, když jsou lidé ochotni za ni zaplatit? Proč by měl dostat stejně jako ten, kdo produkuje takové zmetky, které jen zaplatí náklady? Vždyť v té situaci jste už dnes. Váš zaměstnavatel Vám přece také asi platí více, než je dané zákonem ­(minimální mzdu­). Když je Váš zaměstnavatel ochoten Vám za Vaši práci zaplatit více, než mu ukládá zákon, opravdu mu chcete tuto možnost zakázat zákonem? Opravdu chcete, aby byla dána hranice Vašeho maximálního zisku a zaměstnavatel neměl právo dát Vám více? Opravdu chcete, aby zákon omezoval maximální výši Vaši výplaty?

Takže ve Vašem systému by byl bit právě ten, kdo dělá kvalitu, Vy. Ten, kdo dělá nekvalitu, by mohl být bit, ale také nemusel. Jediné, co je ve Vašem systému jisté, je to, že pokud by se zaplatily náklady, byl by bit ten, který tu kvalitu dělá. Což mi přijde, že jde přesně proti tomu, aby se produkovala kvalita, protože na ní nezáleží. Stačí, když se zaplatí náklady. Zkuste se také vžít do kůže druhého tábora a odpovězte si, zda by to, co navrhujete, bylo vůči Vám fér. Proč se Vám to líbí z jedné strany, ale z druhé ne?

Vaše úvaha sice není v některých bodech úplně od věci, přesto tam vidím ale stále spoustu věcí, nad kterými jste se nezamyslel. Zejména poslední věta. Když je to tedy tak snadná možnost snadného zbohatnutí, proč to nedělají všichni? Nemusí jít jen a pouze o hudbu, digitální může být dneska kdeco, nač nepotřebujete ani talent. Asi to nebude až tak snadné jak si myslíte.

Kde opravdu vidím problém, je to nakladatelství, které si skutečně bere extrémní množství peněz téměř za nic, odrbává jak posluchače, tak i autory, přičemž nese relativně nízkou míru rizika. Ale autorům děl bych tuto možnost nebral.

Problémem Vašeho řešení je to, že vlastně snahou o jakousi příjmovou spravedlnost vytváříte její přesný opak, docela velkou nespravedlnost. Pokud je někdo fakt dobrý, ve Vašem systému nevydělá. Nemůže, protože ve Vašem systému nemá nárok na výraznější odměnu nad rámec nákladů. Každý trouba tak může vydělat stejně jako největší borec, pokud není až tak velký trouba, že se mu zaplatí alespoň náklady. To mi přijde s prominutím dost přitažené za vlasy. Nerozumím tomu, proč by někdo úspěšný neměl být za svůj úspěch odměněn a měl mít nárok jen na nějakou ­"přiměřenou odměnu­" nad rámec nákladů.

Zvýraznění nespravedlnosti je to i pro diváky. Jasně, i dnes ten, kdo chce mít něco jako první, platí více než ten, kdo si počká, zde by ale docházelo k šíleným rozdílům ­"ze zákona­". Za stejnou službu by člověk jdoucí do kina zaplatil třeba pětinásobek toho, co jiný za druhý týden jen proto, že ten první mu to už zaplatil. Ten první náklady platil, ten druhý ne. Proč by ten druhý neměl platit? Oč je jeho zážitek z díla jiný než u toho prvního?

Vy chcete udělat nějaký ­"fér­" systém, mně ale naopak přijde, že ten systém je úplně nefér. Dle mého názoru by úspěch měl být oceněn. Když vyrábím dobrý produkt, vyrobím hodně kusů a můžu je prodávat dráž, vydělám o to víc. Nerozumím tomu, proč by to u digitálního obsahu mělo být jinak a mít nějakou hranici, za kterou už úspěch končí a nehraje roli. Problém bych spíše hledal v tom, kdo se na tom opravdu napakuje bez větší námahy. Ale pokud tvůrce vytvoří něco skvělého, co se stále prodává ­(posloucháú, tak nechť to prodává celý svůj život, když to lidem celou tu dobu přináší radost. Pokud vytvoří blbost, tak ta se poslouchat nebude a nedostane za to peníze. Ale nerozumím tomu, proč by tvůrce blbosti měl dostat stejně jako tvůrce hitu jen proto, že se oběma zaplatily náklady.

Co to znamená, že někdo vydělává ­"nepřiměřeně moc­"? Kdo by měl podle Vás rozhodovat o tom, co je pro koho přiměřené a co už nikoli? Podle čeho byste chtěl měřit míru zásluhy, aby následné ohodnocení bylo v očích všech spravedlivé? A mělo by to být ­"spravedlivé­" jen v rámci ČR, nebo snad celosvětově?

A co třeba investice? Pokud byste třeba krátce po vstupu společnosti Google na burzu nakoupil její akcie a držel je až do současnosti, zhodnotil byste svou investici o stovky procent, aniž byste musel vynaložit jakoukoli práci. Je něco takového podle Vás spravedlivé? Zasloužil byste si vůbec daný zisk jen proto, že jste kdysi provedl jednorázově nákup akcií? Nebo co nákup akcií firmy, která vyplácí dividendy? Je něco takového spravedlivé, když dotyčný nemusí hnout ani prstem, a přesto mu chodí pravidelně od nějaké firmy peníze?

Sice je to tu vysvětleno, ale teda ještě jednou. Nepřiměřeně moc znamená s porovnáním k ostatním pracujícím.
Medián mezd je asi 23000,­- . Prodavačka sebelíp pracující pokud není ve svém obchodě, ale je zaměstnancem na to nikdy nedosáhne a je to medián a ne průměrná mzda, která evokuje pocit, že průměrný pracující má mít 27000,­-, špičkový něco nad. Čili průměrný plat zvyšují privilegované platy a reálný mzdový střed je medián. Kdo máte víc za špičkovou práci např. medián + prémie 20% za lepší než běžné výsledky je to přiměřené. Kdo máte mediánx2 za běžnou nerizikovou práci v uranových dolech apod. někde na židli v kanclíku je to nepřiměřené a okrádáte ostatní obory na které v systému nezbydou prostředky, stejně jako na tu prodavačku.
Samozřejmě ty investice jsou nespravedlivé a systém by je neměl umožnit. Když chce Google peníze, ať jde do banky.

Vzhledem k tomu, že mezi lidmi jsou velké rozdíly ­(inteligence, vytrvalost, ochota učit se, pracovní morálka, komunikační schopnosti, pečlivost, zručnost atd.­), je přirozené, že i ve výši odměn mohou být velké rozdíly.

"...někde na židli v kanclíku je to nepřiměřené a okrádáte ostatní obory na které v systému nezbydou prostředky, stejně jako na tu prodavačku.­"
Takže když si někdo svou prací vydělá o mnoho více než někdo druhý, automaticky tak vykrádá ­"prostředky ze systému­" a ty peníze, které dostane nespravedlivě a nezaslouženě od svého zaměstnavatele ­"navíc­", pak kvůli němu chybí jinde, kde jsou více potřeba? To jako vážně?

S těmi akciemi Google jsem to myslel z pohledu investora, tedy toho, kdo si ty akcie koupil a za ty roky se mu jeho investice několikanásobně zhodnotila. Předpokládám, že něco takového je podle Vás nepřípustné, protože dotyčný si ty peníze navíc díky zhodnocení akcií žádnou prací nezasloužil, a proto byste investování zakázal, protože zhodnocování­/množení peněz bez práce je podle Vás špatné a nespravedlivé, je to tak?

Vzledem k tomu, že mezi lidmi jsou velké vrozené rozdíly, je přirozené, že nezasloužené výhody neoceníme nezaslouženými privilegii ve výši násobků mezd. Tentokrát to bylo jednoduché odpovědět na nesmysl.

Samozřejmě málokdo je schopen vynaložit 2x tolik energie, aby odvedl dvojnásobek práce a měl nárok na dvojnásobnou mzdu. Proto píšu nástřel 20% pro nadstandardní výkony. Bez dvojnásobného úsilí těžko můžeme dát dvojnásobný plat jak to funguje v současnosti a je to okrádání zbytku společnosti. A to jako vážně pane Polívka.

Samozřejmě takovéto finanční spekulace jsou pro společnost naprosto nepotřebné. Ten člověk ­(investor­) má dělat jinou skutečnou práci. Když má prokouknutý trh a jeho fungování, tak může odčerpat naprosto nemravné množství prostředků co jiným budou chybět. Taková věc by se musela jednoznačně zrušit. Od toho jsou banky nebo stát, aby podniku pomohl, když potřebuje finance.

Vemte si to ale jinak. Kdyby kvůli nedbalosti Googlu a chybě v prohlížeči mohl kdokoli brát Vaší práci ­(nebo peníze za ni­), asi by se Vám to také nelíbilo. Nebo obecně, když kdokoli jiný svou chybou způsobí, že Vy o něco přijdete.

Beru to z pohledu ochrany zisků z produkce běžných filmů. Nevím co ty služby nabízí za obsah, ale běžné filmy nebo hudbu bych rozhodně nechránil. Ať si vydělají na promítání v kinech a na koncertech. Ale pozdější zisky z autorských práv jsou dle mého názoru už bez práce a neodpovídají reálné výši vynaložené práce na vytvoření takového obsahu jako je film nebo hudba. Je to jako práce bankéře co jen vymýší jak ze zákazníků vytahat peníze, ale on to vymyslí za dopoledne, ovšem zisky z toho plynou roky a neodpovídají vynaložené práci.