Čína otevřela svůj další kosmodrom, vypustila z něj raketu Long March-7

V sobotu z nového kosmodromu Wenchang úspěšně odstartovala raketa Long March-7, jejíž název můžeme doslovně přeložit jako Dlouhý pochod. Jedná se o středně velkou, dvoustupňovou raketu, která má délku 53,1 metru, z fotografií je také patrná velmi nízká tloušťka. I přesto prý dokáže unést náklad o hmotnosti až 13,5 tuny, rakety s podobnými rozměry přitom nemají větší nosnost než 9 tun. Na oběžnou dráhu vynesla zmenšenou verzi lodi pro posádku, která nějaký čas zůstane na oběžné dráze a následně se pokusí přistát na území Mongolska.

Raketa Long March-7 by měla výrazně méně ovlivňovat životní prostředí, její motor totiž pracuje bez toxických látek, místo toho využívá tekutý kyslík a letecký petrolej. Do okolí tedy vypouští jen vodu a oxid uhličitý, který sice není v běžném množství přímo škodlivý pro člověka, ale jeho koncentrace v atmosféře způsobuje globální oteplování. Vypuštění rakety znamená pro Čínu také zahájení nového vesmírného programu, v rámci kterého by země chtěla provést v průměru třicet startů ročně.
Cílem je mít v roce 2020 na oběžné dráze dvě stovky kosmických lodí, uvedl Yang Baohua, zástupce ředitele China Aerospace Science and Technology Corporation. Další mise by měla proběhnout na konci září, kdy by měla být na oběžnou dráhu vynesena laboratoř Tiangong-2. V říjnu bude podle plánu následovat kosmická loď Shenzhou-11 se dvěma kosmonauty na palubě a v dubnu příštího roku první čínská nákladní loď Tianzhou-1. Obě plavidla se následně spojí s Tiangong-2.

Na druhou polovinu letošního roku je plánována premiéra největší čínské rakety Long March-5, která se chlubí nosností až 25 tun. Důležitá by proto měla být při dopravě měsíční sondy Chang'e-5, základního modulu vesmírné stanice i sondy na Mars. Právě tyto tři cíle jsou v současné době pro čínský vesmírný program prioritou. Na Měsíc by měla být sonda dopravena už v příštím roce, výzkum Marsu bude snad zahájen o tři roky později. Plán je takový, že sonda během jediné mise oběhne rudou planetu, přistane na ni a vypustí výzkumné vozidlo. Okolo roku 2022 je plánováno zprovoznění šedesátitunové čínské vesmírné stanice.Významnou roli bude hrát při chystaných misích také už zmíněný kosmodrom Wenchang na ostrově Chaj-nan, který se nachází jižně od čínského pobřeží. Jeho činnost byla zahájena startem rakety Long March-7, kterou mohli obyvatelé poprvé oficiálně sledovat nejen na televizních obrazovkách, ale také na vlastní oči v okolí kosmodromu. Čína má už čtyři místa pro odpalování kosmických raket, Wenchang je ovšem nejblíže rovníku (dokonce blíže než Kennedyho vesmírné středisko na Floridě), a tak může lépe využít zemské rotace pro počáteční rychlost rakety. Umístění na ostrově zase snižuje šanci pádu úlomků do obydlených oblastí a umožňuje dopravit materiál do kosmodromu pomocí lodí, což je výhodnější než po železnici.

Zdroj: Inverse.com, Xinhuanet.com