Čína vypustila svou první zásobovací raketu na cestě ke stavbě stanice
21.4.2017, Jan Vítek, aktualita
Čínský vesmírný program přinesl první start zásobovací vesmírné lodi Tiančou-1, která vyletěla na oběžnou dráhu pomocí nosiče Dlouhý pochod 7. Právě tato loď má být později využita pro obsluhu nové vesmírné stanice podobné ISS.
Tiančou-1 tak bude použita k podobným účelům, k jakým dnes slouží například ruské Sojuzy nebo rakety Falcon 9 s loděmi Dragon firmy SpaceX. Jde o 10,6 metrů dlouhé zařízení, které bude sloužit především k dopravě nákladu k připravované velké vesmírné stanici ve stylu ISS. Číňané ale mají aktuálně od minulého roku na oběžné dráze malou stanici Tiangong-2, s níž se Tiančou-1 během příštích dvou měsíců pokusí celkem třikrát spojit. Tato stanice je pouze zkušební verzí a ochutnávkou toho, co by měla Čína na orbitě v příštích letech postavit. Krouží nad Zemí po kruhové dráze ve výšce necelých 400 kilometrů, do které se musela dostat s využitím vlastních motorů z nižší eliptické dráhy.
Loď Tiančou-1 tak má aktuálně za úkol zjistit, jak dobře jí půjde přiblížení ke stanici a spojení s ní z celkem tří různých směrů. Proto bude tento pokus trvat dva měsíce, ale pak se tato loď po finálním odpojení zdrží na orbitě ještě několik dalších měsíců pro provádění jiných experimentů, než bude poslána do atmosféry vstříc zániku.
Pomocí lodi Tiančou-1 bude možné vynášet na plánovanou stanici kolem šesti tun zásob, což je mnohem více, než zvládne většina lodí vozících náklad na ISS. Čína chce pro tuto stanici využít jako vzor právě ISS a její modulární design, přičemž půjde o vědecké zařízení s laboratořemi a samozřejmě i posádkou. Samotná Tiangong-2 ale dnes také není prázdná. Nese v sobě pokročilé atomové hodiny, které se mají v horizontu 30 až 300 milionů let odchýlit ani ne o sekundu. Využít by se mohly pro synchronizaci času s ostatními satelity, což je důležité především pro přesnou práci navigačních systémů. To mi připomíná, že stále čekáme na další informace o selhávajících atomových hodinách na satelitech evropského systému Galileo.
Čína chce připravit novou stanici pro přijetí posádky v roce 2022 a pak ji aktivně využívat přibližně dalších deset let. Vedle toho má ambice vyslat na Měsíc robotického průzkumníka a kolem roku 2030 pak hodlá s využitím nového těžkého nosiče vyslat na Měsíc také své tchajkonauty. Půjde o Dlouhý pochod 9, raketu, která se bude moci zařadit do stejné třídy jako dosud nepřekonaný Saturn V používaný v programu Apollo. Na nízkou orbitu má vynášet náklad alespoň 130 tun a na geostacionární orbitu pak alespoň 50 tun.
Zdroj: ArsTechnica
Loď Tiančou-1 tak má aktuálně za úkol zjistit, jak dobře jí půjde přiblížení ke stanici a spojení s ní z celkem tří různých směrů. Proto bude tento pokus trvat dva měsíce, ale pak se tato loď po finálním odpojení zdrží na orbitě ještě několik dalších měsíců pro provádění jiných experimentů, než bude poslána do atmosféry vstříc zániku.
Pomocí lodi Tiančou-1 bude možné vynášet na plánovanou stanici kolem šesti tun zásob, což je mnohem více, než zvládne většina lodí vozících náklad na ISS. Čína chce pro tuto stanici využít jako vzor právě ISS a její modulární design, přičemž půjde o vědecké zařízení s laboratořemi a samozřejmě i posádkou. Samotná Tiangong-2 ale dnes také není prázdná. Nese v sobě pokročilé atomové hodiny, které se mají v horizontu 30 až 300 milionů let odchýlit ani ne o sekundu. Využít by se mohly pro synchronizaci času s ostatními satelity, což je důležité především pro přesnou práci navigačních systémů. To mi připomíná, že stále čekáme na další informace o selhávajících atomových hodinách na satelitech evropského systému Galileo.
Čína chce připravit novou stanici pro přijetí posádky v roce 2022 a pak ji aktivně využívat přibližně dalších deset let. Vedle toho má ambice vyslat na Měsíc robotického průzkumníka a kolem roku 2030 pak hodlá s využitím nového těžkého nosiče vyslat na Měsíc také své tchajkonauty. Půjde o Dlouhý pochod 9, raketu, která se bude moci zařadit do stejné třídy jako dosud nepřekonaný Saturn V používaný v programu Apollo. Na nízkou orbitu má vynášet náklad alespoň 130 tun a na geostacionární orbitu pak alespoň 50 tun.
Zdroj: ArsTechnica
