ESA konečně našla na kometě modul Philae a čeká ji nejtěžší část mise

Místo dopadu modulu Philae se hledalo po dlouhé dva roky, neboť ESA nepředpokládala, že ten si při přistávání dvakrát poskočí. Výzkumný tým agentury byl zmaten, když zaznamenal prvotní výsledky měření, které byly ovlivněny tím, že Philae se od komety odrazil, když selhaly jeho kotvící harpuny, a rychlostí 38 cm/s se od ní vzdálil na cca kilometrovou vzdálenost, než si jej 67-P/Churyumov-Gerasimenko zase přitáhla. Bylo štěstí, že se modul nevzdaloval rychlostí 44 cm/s, protože pak by unikl její gravitaci. Při druhém odrazu už se vzdaloval rychlostí jen 3 cm/s, a tak už při následném kontaktu zůstal na povrchu komety. Stalo se tak 12. listopadu 2014.
Od té doby ESA hledala konkrétní místo dopadu modulu Philae, které zjistila pomocí počítačového modelu založeného na snímcích sondy Rosetta a také pomocí jejího nástroje CONSERT, který má za úkol zjistit, co se nachází uvnitř komety pomocí tomografie s přispěním modulu Philae. Vzhledem k neočekávanému způsobu přistání mohla ESA konkrétní pozici Philae jen odhadovat, a tak jeho nalezení trvalo téměř dva roky. I tak si ale připsala prvenství v tom, že jako první dokázala vyslat ke kometě sondu, která na ní víceméně úspěšně přistála. Philae po svém přistání vysílal data k Zemi po tři dny, než se vybila jeho baterie a on se přepnul do režimu hibernace. Ovšem poté se kometa přiblížila ke Slunci natolik, aby Philae v minulém roce nakrátko navázal spojení s Rosettou, ale měl to těžké, neboť se ukázalo, že se nachází ve údolíčku.
Právě i díky tomuto rádiovému spojení byla určena širší oblast, kde by se Philae mel nacházet. Pak se Rosettě vzdálené 2,7 kilometrů od komety nakonec podařilo najít Philae svým fotoaparátem OSIRIS, a to jednak jeho tělo a hned u něj také dvě ze tří nohou. Modul leží na jedné své straně a ve stinném místě, což vysvětluje, proč neměl dost energie pro komunikaci s Rosettou.
Nyní tak mohou pracovníci ESA zasadit výsledky z tří dnů experimentů modulu Philae do kontextu, když ví, jak skončil. Zelenou také dostala závěrečná část mise sondy Rosetta. Ta se nejdříve pokusí pořídit ještě podrobnější záběry modulu Philae a pak bude navedena na kolizní dráhu s kometou. ESA plánuje, že přistane 30. září tohoto roku a prozkoumá jámy v regionu Ma’at, díky čemuž zjistíme, co se ukrývá uvnitř komety. Nyní tak ESA čeká nejobtížnější část mise, neboť úspěšné navedení Rosetty bude vyžadovat její navedení na excentrickou oběžnou dráhu komety, která se vyznačuje svou nestejnoměrnou gravitací. Budou tak muset často poupravovat její trajektorii a rychle reagovat na změny. To bude daleko složitější než řízení přistání modulu Philae, takže jim držme palce.

Zdroj: ESA