P8Z77-V LX, levný základ pro všechno
Levných a zároveň skutečně použitelných základů pro Sandy a nebo Ivy Bridge není mnoho. Ano,
každá zakoupená deska na trhu vám splní účel a bude fungovat "na jedničku" na defaultních hodnotách nastavení, pokud však budete chtít svůj počítač a hlavně procesor a paměti ladit, budete mít možná smůlu. Levné desky se většinou na nějaké větší hrátky skutečně nehodí. Najde
se však několik výjimek a jednou z nich bude testovaná P8Z77-V LX.
Většina uživatelů, chtě nechtě, není stejného zaměření jako počítačový nadšenci, mezi které se
počítám. Byla však doba, kdy jsem se musel také dívat na každou korunu a kupoval spíš nižší střední třídu. P8Z77 existuje v mnoha provedeních. Nejvyššími modely v oblasti vyšší střední
třídy a highendu jsou P8Z77-V Deluxe, Pro. Do střední třídy zapadá P8Z77-V a pak tu máme nižší střední třídu a lowend, kterou pokrývají P8Z77-V LK, LE a LX.
Balení je vtradiční tmavé krabici, kterou zvýrazňují žluté nápisy modelu desky a několik obrázku o nejdůležitějších funkcích, nechybí ani zmínka o plné podpoře Windows8.
Při pohledu zezadu na krabici uvidíme podrobnější informace o speciálnách funkcích desky jako je digitální napájení desky pro procesor a paměti, kontrolu PC přes software Asus network icontrol a USB3.0 boost. Lucid Virtu nestojí za zmínku, dle mě dopadne stejně jako předchozí pokusy Lucid-zprvu nadějné, postupně padnou v zapomnění.
Uvnitř, kromě samotné desky, najdeme strohé balení. Manuál, DVD s ovladači a slušným softwarem, malou nálepku, dva SATA kabely a zadní krytku IO výstupů.
Již při pohledu na desku si všimneme sice ATX formátu, deska je však znatelně uzčí. PCB je
zpracována v tradiční hnědo-antracitové barvě a osazeno modrými sloty a pasivem na jižním můstku. Počet součástek, například kondenzátorů, je také více strohý, než jsme zvyklí u highendových desek. Někde se na nákladech prostě šetřit musí. Projeví se to však v běžné praxi? Co je docela zajímavé u modrých slotů a konektorů, všiml jsem si totiž, že to co je primární je
vždy modré a druhá barva značí osazení komponenty až při nemožnosti ji zasunout jinam. Dává to
určitou logiku, ale zda je to skutečný důvod barevného schématu, to netuším. Za příklad dám
třeba modré RAM sloty (vždy paměti osazujete nejprve do vzdálenějších slotů od CPU), modrý PCIe x16 (druhý černý pracuje v x8 režimu) a nebo také SATA konektory (modrý náleží SATA 3GB/s, bilý SATA 6GB/s). U PCI je to jedno, všechny fungují na stejné datové propustnosti.
Při pohledu zeshora vidíme vpravo nahoře část s výstupy, modrý napájecí konektor pro CPU, který
je kupodivu osmipinový, samotné napájení pro procesor. Směrem dolů pak už zmíněné paměťové
sloty a na tradičním místě i 24-pin konektor pro desku. Poblíž se nachází tlačítko s přepínačem
a také USB3.0 vývod do předního panelu skříně. Nad jižním můstkem se nachází designové povedený pasiv, který je k PCH čipu přichycen pomocí plastových pushpinů. Jelikož nedochází k zahřívání jižního můstku, absence šroubového uchycení ničemu nevadí. POd jižním můstkem je celkem šest SATA konektorů. I když nejsou zahnuté, jak tomu bývá u dražších desek, jsou alespoň umístěny na správném místě v rohu desky a natočeny rovnoběžně s umístěním sata konektoru disků v počítačové skříni. Kabely se tudíž nemusí nijak kroutit. Deska má celkem 3 PCI sloty, dva PCIe x1 a dvakrát PCIe x16. Z hlediska umístění proti nim nic nemám, vždy zbyde alespoň jeden funkční slot při osazení jiného, který ho může překrývat.
Podíváme se na napájení pro procesor. Je tvořeno celkem z 5 fází. Ty jsou řízeny digitálním kontrolérem Chill, který jsem zvýraznil červeným rámečkem. Přímo procesoru náleží 4 fáze a 1
fáze má na starost iGPU. Celá jedna fáze se skládá z několika dalších členů. Tvoří ji mosfety
od NXP (high a low mosfety, jeden dodá až 50A v zátěži!), které jsem označil žlutě, mezi nimi
nalezneme většinou drivery, fialově je potom vybarvena cívka v kvalitním pouzdru a posledními
členy jsou kondezátory. Ty jsou označeny zeleně. Celkově je tedy síla napájecí kaskády pro
procesor více než dostatečná. Zde Asus tedy nešetřil na kvalitě, pouze lehce omezil počet
mosfetů. Ten je však dostatečný i pro masivní přetaktování. Jediným neduhem je tedy nechlazená
kaskáda, při nižším taktování se nic neděje, ale pokud budete hledat úplné maximum, zauvažujte
nad investicí do pasivních chladičů mosfetu a nebo vyřešte dodatečné ofukování kaskády. Toto
však řešte až při teplotách kolem 90-100 C na mosfetech.
Při bočním pohledu na okolí procesoru i všimneme funkční části desky, červeně jsem orámoval
přepínač pro zvýšení výkonu integrovaného grafického jádra a tlačítko MEM OK pro kontrolu funkčnosti pamětí.
Nesmím opomenout napájení pamětí, to je však analogové.
Kousek pod paticí procesoru nalezneme dva konektory pro větráky a modrý PCIe x1 slot. Napravo
potom je analogové napájení IO procesoru (PCIe, paměťový řadič)-zarámované červeně.
Těsně nad PCH je jednoduché napájení jižního můstku, taktéž analogově řízené. Vedle něj vidíme
modrý USB 3.0 konektor.
SPodní část desky zahrnuje PCI a PCie sloty. Jak jsem již psal, první slot PCIe x1 je umísten
dobře a můžeme ho nekolizně využít spolu s osazením dedikované grafiky do slotu PCIe x16. Ten
je standartu 3.0 a souvisí s osazeným procesorem. Kupodivu druhý PCIe x16 slot však pracuje
pouze v módu 2.0 a v Crossfire zapojení jako čtyřrychlostní! Crossfire na této desce tedy nebude žádnou výhrou, ostatně mnoho konkurenčních desek v této cenové kategorii je a tom zcela stejně.Mnohé potěší dokonce 3 staré PCI sloty ve světle modrém zabarvení.
Levý delší okraj desky už také klasicky nabízí celou škálu čipů. Prvním z nich je na fotografii zvukový Realtek ALC887, potom I/O čip Nuvoton NCT5535D a Asmedia 1083 jakožto přepínač PCIe a PCI slotů. Uplně vpravo je potom síťový Realtek.
Spodní okraj desky je ve znamení mnoha konektorů, zleva doprava to jsou - SPDIF, COM, 3x
USB3.0, konektory pro zapojení case, nad ním je jumper pro vymazání paměti BIOSu, zcela na
kraji je potom 6 SATA konektorů. Bílé z nich náleží SATA 6GB/s a modré SATA 3GB/s. Nad SATA
konektory se nachází BIOS čip, který jsem zvýraznil červeným rámečkem.
Poslední rozborka náleží výstupům na zadním panelu. Potěší PS2, pod ním je dvojice USB 2.0.
Chválím trojici výstupů. Jeden analogový a pak DVI a HDMI. Tedy trojice nejpoužívanějších. Mezi
nimi je také SPDIF výstup. Dále dvakrát USB3.0 a další USB 2.0 spolu s LAN konektorem. Nakonec
jsou zde zvukové výstupy, ačkoliv jsou pouze tři, nemusíte mít strach, kodek podporuje osmikanálový zvuk.
Popis desky máme za sebou, nyní přejděme v rychlosti k softwaru. Ten je tradiční v kabátě AI
Suite II, ten potom obsahuje několik podčástí, které je možno využít při ladění z prostředí
Windows. Jmenujem TurboV pro taktování s mnoha položkami nastavení napětí a nebo zrychlené
dobíjení smart zařízení přes USB. Výhodou může být pro leckoho i USB3 boost, kdy je operace s
přenosem dat rychlejší zhruba o 15% v praxi. Špatný není ani Fan Expert na regulaci otáček
všech ventilátorů a tvorbu různých profilů.
BIOS popisovat nebudu, jedná se o téměř identické zobrazení jak je u Asus známe nějaký ten
pátek. Snad jen možnost vyvolat oblíbené položky BIOSu pomocí F3 klávesnice-máme tak nejčastěji navštěvované položky v jednom okně.
Sestavu jsem zanechal identickou. Tedy zdroj AX1200W, Základní deska z dnešní recenze a
procesor core i7-3770K. Ten byl chlazen průměrným chladičem Gelid Tranquillo a paměti jsou
G.Skill TridentX. Ty jsem použil i na druhé sestavě s highendovou Maximus V Formula. Operační
systém Win7 je uložen na SSD a asistuje mu ohromný 3TB disk Seagate se zbylými daty.
výkon v benchmarcích. Vyšší výkon potom znázorňuje v grafu stav přetaktování:
Superpi 4M - méně je lépe
Wprime 32M - méně je lépe
Aida64, propustnost pamětí zápis - více je lépe
Aida 64, propustnost ve čtení - více je lépe
Aida64, propustnost pamětí při kopírování - více je lépe
MaxxMem propustnost - více je lépe
Fritzchess benchmark - více je lépe
Cinebench R11.5 x CPU - více je lépe
7-zip, komprese - více je lépe
7-zip, dekomprese - více je lépe
3DMark 11, Performance skóre - více je lépe
Abych odzkoušel kvalitu desky pro běžný provoz, odzkoušel jsem přetaktování. A to nedopadlo
vůbec špatně. Mnozí hráči a nebo běžní uživatelé i proto mohou sáhnout s klidným srdcem po této
levné desce. V taktování nezklamala. Desku jsem netrápil na hraniční možnosti, abych neupekl
kaskádu, i přesto jsem dosáhl krásného přetaktování na frekvenci 4600 MHz při napětí 1.32V.
Věřím, že na vyšší MHz by deska zcela určitě dosáhla, ale tam už by bylo opravdu nutností
chladit napájecí obvody desky. Takto to šlo i bez toho. Můj procesor má navíc limit na necelých
4700 MHz, to je hodnota, které jsem dosáhl laborováním na Maximus V Formula. Pro začínající
overclockery a nejen ty je tedy možné desku doporučit, taktování na ní jde výtečně vzhledem k
její pořizovací ceně.
Ale kde deska doslova exceluje je možnost ladění pamětí, je to sice i vlivem nového BIOSU,
paměti si daly říci z původních 2400 MHz až na 2572 MHz se stejným časováním a napětím na
hodnotě 1.7V. Při velmi těsném časování 10-12-12-20 to bylo 2526 MHz stabilně a také 1.7V. To
je zcela bezpečné, informace o 1.5V je mylná a týká se pouze Intel specifikace pamětí při
frekvenci 1600 MHz.
Závěr je jednoduchý. Laciná deska solidního zpracování zaměřená pro uživatele chtějící slušný
základ pro Ivy Bridge. Deska není vhodná pro multi zapojení grafických karet, ale kdo kupuje
dvě grafické karty, nejspíš kupuje i vybavenější desky. Pro hráče, co mají hlouběji do kapsy a
mermomocí chtějí Kčkový procesor Intel je to skoro ideální volba. Přetaktování je skvělé,
provozní vlastnosti také vynikající (idle 57W, load 110W). Některé kompromisy je však nutné zkousnout, tím největším je nechlazený napájecí obvod, nicméně při rozumném OC jsou teploty součástek v pořádku. Mosfety umí pracovat i na teplotách nad 100 C (ačkoliv toto v žádném případě nedoporučuju), zde hřejí okolo 65 C, po přetaktování na 4600 MHz měly kolem 75 C. Potěší dostatečný počet SATA konektorů, USB 3.0 včetně předního vývodu, kvalitní osazené součástky a automatické nataktování iGPU jsou dalšími plusy.
každá zakoupená deska na trhu vám splní účel a bude fungovat "na jedničku" na defaultních hodnotách nastavení, pokud však budete chtít svůj počítač a hlavně procesor a paměti ladit, budete mít možná smůlu. Levné desky se většinou na nějaké větší hrátky skutečně nehodí. Najde
se však několik výjimek a jednou z nich bude testovaná P8Z77-V LX.
Většina uživatelů, chtě nechtě, není stejného zaměření jako počítačový nadšenci, mezi které se
počítám. Byla však doba, kdy jsem se musel také dívat na každou korunu a kupoval spíš nižší střední třídu. P8Z77 existuje v mnoha provedeních. Nejvyššími modely v oblasti vyšší střední
třídy a highendu jsou P8Z77-V Deluxe, Pro. Do střední třídy zapadá P8Z77-V a pak tu máme nižší střední třídu a lowend, kterou pokrývají P8Z77-V LK, LE a LX.
Balení je vtradiční tmavé krabici, kterou zvýrazňují žluté nápisy modelu desky a několik obrázku o nejdůležitějších funkcích, nechybí ani zmínka o plné podpoře Windows8.
Při pohledu zezadu na krabici uvidíme podrobnější informace o speciálnách funkcích desky jako je digitální napájení desky pro procesor a paměti, kontrolu PC přes software Asus network icontrol a USB3.0 boost. Lucid Virtu nestojí za zmínku, dle mě dopadne stejně jako předchozí pokusy Lucid-zprvu nadějné, postupně padnou v zapomnění.
Uvnitř, kromě samotné desky, najdeme strohé balení. Manuál, DVD s ovladači a slušným softwarem, malou nálepku, dva SATA kabely a zadní krytku IO výstupů.
Již při pohledu na desku si všimneme sice ATX formátu, deska je však znatelně uzčí. PCB je
zpracována v tradiční hnědo-antracitové barvě a osazeno modrými sloty a pasivem na jižním můstku. Počet součástek, například kondenzátorů, je také více strohý, než jsme zvyklí u highendových desek. Někde se na nákladech prostě šetřit musí. Projeví se to však v běžné praxi? Co je docela zajímavé u modrých slotů a konektorů, všiml jsem si totiž, že to co je primární je
vždy modré a druhá barva značí osazení komponenty až při nemožnosti ji zasunout jinam. Dává to
určitou logiku, ale zda je to skutečný důvod barevného schématu, to netuším. Za příklad dám
třeba modré RAM sloty (vždy paměti osazujete nejprve do vzdálenějších slotů od CPU), modrý PCIe x16 (druhý černý pracuje v x8 režimu) a nebo také SATA konektory (modrý náleží SATA 3GB/s, bilý SATA 6GB/s). U PCI je to jedno, všechny fungují na stejné datové propustnosti.
Při pohledu zeshora vidíme vpravo nahoře část s výstupy, modrý napájecí konektor pro CPU, který
je kupodivu osmipinový, samotné napájení pro procesor. Směrem dolů pak už zmíněné paměťové
sloty a na tradičním místě i 24-pin konektor pro desku. Poblíž se nachází tlačítko s přepínačem
a také USB3.0 vývod do předního panelu skříně. Nad jižním můstkem se nachází designové povedený pasiv, který je k PCH čipu přichycen pomocí plastových pushpinů. Jelikož nedochází k zahřívání jižního můstku, absence šroubového uchycení ničemu nevadí. POd jižním můstkem je celkem šest SATA konektorů. I když nejsou zahnuté, jak tomu bývá u dražších desek, jsou alespoň umístěny na správném místě v rohu desky a natočeny rovnoběžně s umístěním sata konektoru disků v počítačové skříni. Kabely se tudíž nemusí nijak kroutit. Deska má celkem 3 PCI sloty, dva PCIe x1 a dvakrát PCIe x16. Z hlediska umístění proti nim nic nemám, vždy zbyde alespoň jeden funkční slot při osazení jiného, který ho může překrývat.
Podíváme se na napájení pro procesor. Je tvořeno celkem z 5 fází. Ty jsou řízeny digitálním kontrolérem Chill, který jsem zvýraznil červeným rámečkem. Přímo procesoru náleží 4 fáze a 1
fáze má na starost iGPU. Celá jedna fáze se skládá z několika dalších členů. Tvoří ji mosfety
od NXP (high a low mosfety, jeden dodá až 50A v zátěži!), které jsem označil žlutě, mezi nimi
nalezneme většinou drivery, fialově je potom vybarvena cívka v kvalitním pouzdru a posledními
členy jsou kondezátory. Ty jsou označeny zeleně. Celkově je tedy síla napájecí kaskády pro
procesor více než dostatečná. Zde Asus tedy nešetřil na kvalitě, pouze lehce omezil počet
mosfetů. Ten je však dostatečný i pro masivní přetaktování. Jediným neduhem je tedy nechlazená
kaskáda, při nižším taktování se nic neděje, ale pokud budete hledat úplné maximum, zauvažujte
nad investicí do pasivních chladičů mosfetu a nebo vyřešte dodatečné ofukování kaskády. Toto
však řešte až při teplotách kolem 90-100 C na mosfetech.
Při bočním pohledu na okolí procesoru i všimneme funkční části desky, červeně jsem orámoval
přepínač pro zvýšení výkonu integrovaného grafického jádra a tlačítko MEM OK pro kontrolu funkčnosti pamětí.
Nesmím opomenout napájení pamětí, to je však analogové.
Kousek pod paticí procesoru nalezneme dva konektory pro větráky a modrý PCIe x1 slot. Napravo
potom je analogové napájení IO procesoru (PCIe, paměťový řadič)-zarámované červeně.
Těsně nad PCH je jednoduché napájení jižního můstku, taktéž analogově řízené. Vedle něj vidíme
modrý USB 3.0 konektor.
SPodní část desky zahrnuje PCI a PCie sloty. Jak jsem již psal, první slot PCIe x1 je umísten
dobře a můžeme ho nekolizně využít spolu s osazením dedikované grafiky do slotu PCIe x16. Ten
je standartu 3.0 a souvisí s osazeným procesorem. Kupodivu druhý PCIe x16 slot však pracuje
pouze v módu 2.0 a v Crossfire zapojení jako čtyřrychlostní! Crossfire na této desce tedy nebude žádnou výhrou, ostatně mnoho konkurenčních desek v této cenové kategorii je a tom zcela stejně.Mnohé potěší dokonce 3 staré PCI sloty ve světle modrém zabarvení.
Levý delší okraj desky už také klasicky nabízí celou škálu čipů. Prvním z nich je na fotografii zvukový Realtek ALC887, potom I/O čip Nuvoton NCT5535D a Asmedia 1083 jakožto přepínač PCIe a PCI slotů. Uplně vpravo je potom síťový Realtek.
Spodní okraj desky je ve znamení mnoha konektorů, zleva doprava to jsou - SPDIF, COM, 3x
USB3.0, konektory pro zapojení case, nad ním je jumper pro vymazání paměti BIOSu, zcela na
kraji je potom 6 SATA konektorů. Bílé z nich náleží SATA 6GB/s a modré SATA 3GB/s. Nad SATA
konektory se nachází BIOS čip, který jsem zvýraznil červeným rámečkem.
Poslední rozborka náleží výstupům na zadním panelu. Potěší PS2, pod ním je dvojice USB 2.0.
Chválím trojici výstupů. Jeden analogový a pak DVI a HDMI. Tedy trojice nejpoužívanějších. Mezi
nimi je také SPDIF výstup. Dále dvakrát USB3.0 a další USB 2.0 spolu s LAN konektorem. Nakonec
jsou zde zvukové výstupy, ačkoliv jsou pouze tři, nemusíte mít strach, kodek podporuje osmikanálový zvuk.
Popis desky máme za sebou, nyní přejděme v rychlosti k softwaru. Ten je tradiční v kabátě AI
Suite II, ten potom obsahuje několik podčástí, které je možno využít při ladění z prostředí
Windows. Jmenujem TurboV pro taktování s mnoha položkami nastavení napětí a nebo zrychlené
dobíjení smart zařízení přes USB. Výhodou může být pro leckoho i USB3 boost, kdy je operace s
přenosem dat rychlejší zhruba o 15% v praxi. Špatný není ani Fan Expert na regulaci otáček
všech ventilátorů a tvorbu různých profilů.
BIOS popisovat nebudu, jedná se o téměř identické zobrazení jak je u Asus známe nějaký ten
pátek. Snad jen možnost vyvolat oblíbené položky BIOSu pomocí F3 klávesnice-máme tak nejčastěji navštěvované položky v jednom okně.
Sestavu jsem zanechal identickou. Tedy zdroj AX1200W, Základní deska z dnešní recenze a
procesor core i7-3770K. Ten byl chlazen průměrným chladičem Gelid Tranquillo a paměti jsou
G.Skill TridentX. Ty jsem použil i na druhé sestavě s highendovou Maximus V Formula. Operační
systém Win7 je uložen na SSD a asistuje mu ohromný 3TB disk Seagate se zbylými daty.
výkon v benchmarcích. Vyšší výkon potom znázorňuje v grafu stav přetaktování:
Superpi 4M - méně je lépe
Wprime 32M - méně je lépe
Aida64, propustnost pamětí zápis - více je lépe
Aida 64, propustnost ve čtení - více je lépe
Aida64, propustnost pamětí při kopírování - více je lépe
MaxxMem propustnost - více je lépe
Fritzchess benchmark - více je lépe
Cinebench R11.5 x CPU - více je lépe
7-zip, komprese - více je lépe
7-zip, dekomprese - více je lépe
3DMark 11, Performance skóre - více je lépe
Abych odzkoušel kvalitu desky pro běžný provoz, odzkoušel jsem přetaktování. A to nedopadlo
vůbec špatně. Mnozí hráči a nebo běžní uživatelé i proto mohou sáhnout s klidným srdcem po této
levné desce. V taktování nezklamala. Desku jsem netrápil na hraniční možnosti, abych neupekl
kaskádu, i přesto jsem dosáhl krásného přetaktování na frekvenci 4600 MHz při napětí 1.32V.
Věřím, že na vyšší MHz by deska zcela určitě dosáhla, ale tam už by bylo opravdu nutností
chladit napájecí obvody desky. Takto to šlo i bez toho. Můj procesor má navíc limit na necelých
4700 MHz, to je hodnota, které jsem dosáhl laborováním na Maximus V Formula. Pro začínající
overclockery a nejen ty je tedy možné desku doporučit, taktování na ní jde výtečně vzhledem k
její pořizovací ceně.
Ale kde deska doslova exceluje je možnost ladění pamětí, je to sice i vlivem nového BIOSU,
paměti si daly říci z původních 2400 MHz až na 2572 MHz se stejným časováním a napětím na
hodnotě 1.7V. Při velmi těsném časování 10-12-12-20 to bylo 2526 MHz stabilně a také 1.7V. To
je zcela bezpečné, informace o 1.5V je mylná a týká se pouze Intel specifikace pamětí při
frekvenci 1600 MHz.
Závěr je jednoduchý. Laciná deska solidního zpracování zaměřená pro uživatele chtějící slušný
základ pro Ivy Bridge. Deska není vhodná pro multi zapojení grafických karet, ale kdo kupuje
dvě grafické karty, nejspíš kupuje i vybavenější desky. Pro hráče, co mají hlouběji do kapsy a
mermomocí chtějí Kčkový procesor Intel je to skoro ideální volba. Přetaktování je skvělé,
provozní vlastnosti také vynikající (idle 57W, load 110W). Některé kompromisy je však nutné zkousnout, tím největším je nechlazený napájecí obvod, nicméně při rozumném OC jsou teploty součástek v pořádku. Mosfety umí pracovat i na teplotách nad 100 C (ačkoliv toto v žádném případě nedoporučuju), zde hřejí okolo 65 C, po přetaktování na 4600 MHz měly kolem 75 C. Potěší dostatečný počet SATA konektorů, USB 3.0 včetně předního vývodu, kvalitní osazené součástky a automatické nataktování iGPU jsou dalšími plusy.
existuju okrem tejto LX verzie este aj o nieco drahsie LK a LE plus ,v com sa lisia od tejto ,co maju navyse? resp co maju menej od zakladneho modelu asus P8Z77-V?
liší se většinou "sílou" napájecí kaskády (zátěž se rozloží mezi více členů), pak IO panelem, eventuálně rozmístěním SATA konektorů (zahnuté apod) a případně PCIe linkami. Jedna z těch desek má zas 4-pin konektor pro CPU, zbylé 8-pin. 8-pin je obecně lepší pro OC, ale není to pravidlo v případě, kdy procesor až tak moc "nežere". Měl jsem třeba x4 955 na desce s 4-pinem a později na 8-pinové desce a rozdíl byl asi 80 MHz v OC.
Mám v plánu tu desku koupit, viz. můj příspěvek kde jste mi ji doporučovali. Vidím ale, že jsou dvě LXka a to LX a LX2. LX je dražší asi o stovku. Jaky je mezi nimi rozdíl ? Zatím jsem postřehl jen to, že LX má oproti LX2 ještě DVI. Já měl za to, že DVI, tedy digital je asi lepší jak D-sub že ano ? Takže raději vzít tu LX o kilo dražší ? Není tam jinak žádný rozdíl ?
Edit: navíc ma LX2 pasivně chlazené mosfety. Nevím kterou
Edit: navíc ma LX2 pasivně chlazené mosfety. Nevím kterou
Měl jsem tuto desku (LX2) a rychle šla pryč. Vůbec nezvládala (výrobcem deklarovaných!) 32GB RAM :( A to ani po dlouhým zkoušení vše vyladit (těch možností je opravdu dost).
Zajímalo by mě co bych musel udělat pro těch 32GB RAM - máš možnost na tý desce těch 32GB vyzkoušet, nebo už ne?
Zajímalo by mě co bych musel udělat pro těch 32GB RAM - máš možnost na tý desce těch 32GB vyzkoušet, nebo už ne?
LX2 jsem nezkoušel...Ono s těmi RAM to není tak jednoduché, protože zas chce tu deklaraci vzít podle test listu, každej výrobce má na webu seznam pamětí a konfigurací. Nelze vzít libovolné 4x 8GB kity... Navíc záleží i dost na rychlosti DRAM a procesoru. i5-3570K má lepší řadič než core i3, ale zas horší jak i7-3770K.
[QUOTE=flanker;525268]LX2 jsem nezkoušel...Ono s těmi RAM to není tak jednoduché, protože zas chce tu deklaraci vzít podle test listu, každej výrobce má na webu seznam pamětí a konfigurací. Nelze vzít libovolné 4x 8GB kity... Navíc záleží i dost na rychlosti DRAM a procesoru. i5-3570K má lepší řadič než core i3, ale zas horší jak i7-3770K.[/QUOTE]
Zrovna P8Z77 říká "až 32GB RAM" a zároveň v support listu 8GB moduly nemá (pokud si to dobře pamatuju). To by mě zajímalo jak tam mám dát výrobcem deklarovaných 32GB :D (u druhé desky jsem použil paměti přímo ze support listu a stejně kulový). CPU bylo i7-2700K.
Zrovna P8Z77 říká "až 32GB RAM" a zároveň v support listu 8GB moduly nemá (pokud si to dobře pamatuju). To by mě zajímalo jak tam mám dát výrobcem deklarovaných 32GB :D (u druhé desky jsem použil paměti přímo ze support listu a stejně kulový). CPU bylo i7-2700K.
aha...i7-2700K, to je ten "problém". Desky se dnes tetsují primárně s Ivy Bridge. To je jak AM3+, ty se ladí už jen pro Bulldozery, i když umí Phenomy II, tak se na ně s supportm už spí kašle a na některých deskách se chovají pak nevypočitatelně (vysoká napětí, zatuhávání, nižší OC než na AM3 desce).
i7-2700k je pochopitelně výkonem zcela OK, ale jeho paměťový řadič není dělán na frekvence vyšší, než 2133 MHz DRAM. Dále pouze dva sloty zvládne bez úprav paměťového řadiče. Tedy voltáž VCCSA, kterou je nutné navýšit (+0.1V cca), s ní i napětí na RAM na 1.65-1.7V.
Tyto věci se člověk nedozví jinak, než tím, že se musí zajímat o procesory, trochu desky a RAMky. I když se dnešní doba snaží vše zjednodušit, není to tak ehké a některé věci ohledně podpor jsou nopak složitější (podpora RAM, kombinace 4x DRAM vysokých kapacit od jendoho výrobce, UEFI a USB zařízení, GPUčka vs desky apod)
i7-2700k je pochopitelně výkonem zcela OK, ale jeho paměťový řadič není dělán na frekvence vyšší, než 2133 MHz DRAM. Dále pouze dva sloty zvládne bez úprav paměťového řadiče. Tedy voltáž VCCSA, kterou je nutné navýšit (+0.1V cca), s ní i napětí na RAM na 1.65-1.7V.
Tyto věci se člověk nedozví jinak, než tím, že se musí zajímat o procesory, trochu desky a RAMky. I když se dnešní doba snaží vše zjednodušit, není to tak ehké a některé věci ohledně podpor jsou nopak složitější (podpora RAM, kombinace 4x DRAM vysokých kapacit od jendoho výrobce, UEFI a USB zařízení, GPUčka vs desky apod)
