.. predevsim limit fat32, je obecne limitovan 2 TB na oddil vic ani ranu, ale i mensi partion uz muzou u fat32 ­(resp zarizeni co je ma cist­) delat potize. ...dalsi veci je, ze fat32 ma limit 2 GB­(max­) na soubor......takze kdyz neni moznost jinyho souboroveho oddilu ­(Ntfs, ext2,3­) ... tak jediny co se da delat je ten disk rozdelit­-naformatovat na nekolik oddilu ...a nejlepe primo v pc na sata pomoci utility od WD

Díky ohtm za odpověď. Nechám to zkušenému příteli co má stolní pc ­(mám jen NB­) aby to rozdělil asi na dva díly a ty potom na FAT 32, snad to půjde.

Limit 2 TB je hranice MBR a _nesouvisi_ se souborovym systemem. Ten limit plati i pro NTFS. Pokud jde o USB zarizeni, tak ty z vetsiny _nepodporuji_ disky vetsi nez 2 TB a nelze je tedy pouzit. Tudiz pokud to chces pripojit k necemu jinymu nez pocitaci, tak ti to nebude fungovat. To samy plati pro vice partitions. Vyjimkou jsou USB zarizeni specialne urceny pro vetsi disky ­(jako vyrobila WD a prodava v nich i svoje 3TB disky­), ale vzhledem k tomu, ze ti to neslo naformatovat, tak to nebude tvuj pripad a nebude ti to fungovat.
Vetsi disky nez 2 TB musi byt GPT a s tim si poradi jen Unix a Wokna7. Potrebujes teda operacni system ktery zvladne pracovat s vetsimy disky a umozni ti disk zkonvertovat na MBR ­(z woken to umi akorat sedmicky­).
_
Pokud mas wokna 7, tak ty ti to automaticky prevedou na GPT disk, tudiz to po pripojeni musis zkonvertovat zpatky na MBR disk.
Az to tvuj kamarad pripoji do woken 7, at najede do Spravce disku ­(pravej klik na tento pocitac, spravovat nebo jak je to v cesky verzi­). Kliknete na DiskX pravym mysitkem vyberete ­"konvertovat na MBR­". Vysledkem bude 2 TB velky oddil a zbytek disku bude nevyuzitelny. Oddil naformatujes na FAT32 ­(nezkousel jsem, ale melo by to jit ­- muzu potvrdit, ze to jde u NTFS­). Pak pripojis pres USB do zarizeni a jedes.
_
A jeste co jsou to GPT disky:
http:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/GUID_Partition_Table
a MBR:
http:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Master_boot_record

Dneska mi to zkušený formátoval s Ubuntu na ext3, jak je předepsáno v návodu od sat. přijímače, bez dělení od začátku do konce. Proběhlo to normálně ale sat. přijímač ten disk ­"nevidí­". Možná, že je ten disk příliš velký, nebo je tam jiná nekompabilita. Ještě zkusit exFat nebo JFS ­(taky doporučeno v návodu­).

tak jinak, to co jsem psal nevylucuje co jsi psal ty .. krom toho jsem odkazoval i na samotny zarizeni ktery s tim muze mit potiz .. dalsi veci co se tyka ntfs, lze mit s ntfs partion vetsi nez 2 TB akorat se to musi naformatovat utilitou k tomu urcenou ­( napr WD Align­) .. ale opet odkazuji na to co uz jsem psal uz pred tim .. zalezi na samotnym zarizeni jak velky a jakym zpusobem partion pobere ...dalo by se resit treba i pomoci ON TRACK

ad FAT32­) ne ale vylucuje to prohlaseni samotnyho Malyho Mekyho
podle wikipedie je maximalni velikost FAT32 8 TB pro systemovy disk nebo 16 TB pro datovy disk
http:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Fat32#FAT32
podle MS 8 TB:
http:­/­/support.microsoft.com­/kb­/314463
.
.
.
ad NTFS­) ano mel jsem jeden NTFS disk pres cely 3 TB a nejsou na to potreba zadny special utility, proste se to vrazi do sedmicek a necha naformatovat.
Problem je v tom, ze to uz nic jinyho od MS neprecte. A kdyz to neprecte nic jinyho od MS tak bych se divil, kdyby to precetla nejaka spotrebni elektronika ­(no uvidime az to vyzkousi, ale podle me budou muset ozelet ten 1 TB navic­)..

Tento 3 TB HDD se konečně podařilo naformátovat celý od začátku do konce s W7 na NTFS. Je tam tedy jeden oddíl cca 2,8 TB čistýho.
Děkuji všem za příspěvky.

partitions mu na USB nepomuzou protoze ty 2TB jsou limitem MBR a ne souborovyho sytemu
nejlepsi je zustat u 2TB disku a pockat ­(nebo proste pouzit jen tech 2TB a zbytek nechat ladem nez SW dozene HW)

Díky za příspěvky ale každý doporučuje něco jiného a těžko si vybrat. Podle nového fw k sat. přijímači měl by tento akceptovat NTFS pro čtení i zápis bez omezení, takže to ještě vyzkouším. Sat. přijímač si potom sám naformátuje ext. disk.

Dobrý den,

většinou nebývá problém, ale v některých případech ano. Konkrétně pro vaši desku vím o jednom uživateli, který měl problém k ní připojit SATA II disk WD 3200AAKS. Problém vyřešilo až naswitchování disku do kompatibilního režimu se SATA 150. To ale zase všechny disky nemusí umožňovat. Jaký chcete pořídit?

No, uvažoval jsem o tomto: Western Digital Caviar Black WD6401AALS ­- 640GB. Ale pokud by měly být nějaké větší komplikace, asi počkám a vybavím si špíš v pozdější době plánovanou sestavu. Tento disk jsem si chtěl pořídit jakoby dopředu. Využívat ho dnes ve starém PC a později ho přenést do nové sestavy, kterou plánuji tak do jednoho roku pořídit.

Tak s tímto diskem by neměl být problém. Pokud nepojede, můžete ho zkusit jumperem nastavit do kompatibilního režimu se SATA 150. Tady pojede určitě. Disky WD toto většinou umožňují, možná se ale nejprve přesvědčit, že na štítku disku toto nastavení možné je ­(nenašel jsem vhodnou fotku na internetu, na které by tato informace byla čitelná­) ­- podíval bych se například v prodejně před koupí.

Aha, děkuju moc za radu. Asi bude nejlepší zajít přímo do prodejny a domluvit se s nimy, zda by v případě nefunkčnosti bylo možné disk vrátit, případně vyměnit za něco jiného. Díky za informace a přeji pěkný den. :­-)

Vrátit spíše ne, ale vyměnit by to mohlo jít. Jinak je zde také možnost disk objednat přes internet. V takovém případě máte totiž zákonnou lhůtu 14 dní na vrácení zboží bez udání důvodu. Zaplatíte tak pouze za poštovné. Též přeji pěkný zbytek dnešního dne :­-)

ale pane, chtelo by si to zopakovat statistiku ze stredni skoly. Je­-li např pravděpodobnost ztráty dat 10% tak při dvou discích je to 1­-0,9*0,9 což je 19%, takže skoro dvojnásobek.

ano, pravdepodobnost je SKORO dvojnasobna a ty­'s uz evidentne SKORO zvladl zaklady cteni.
-
Presne to jsem totiz napsal ­(ze je hodne vyssi, nikoliv vsak dvojnasobna­).
-
Stejne jako ten vykon je skoro dvojnasobny.

Ja cist umim. Pod slovnim spojenim ­"zdaleka však ne dvojnásobné?­" si představuji něco jiného, hlavně slovo ZDALEKA evokuje že ten rozdíl od dvojnásobku bude ­"trochu­" víc než 19 vs 20%. A když se zamýšlím tak on je PŘESNĚ dvojnásobný, protože to chybějící procento zabere eventualita kdy odejdou OBA disky naráz.
výkon také není ­"skoro­" dvojnásobný, protože o skoro dvojnásobném se dá mluvit pouze u sekvenčního čtení a zápisu a to není to co je dneska na discích výkonově omezující.

tak ted sem se do toho zamotal, s tim jednim procentem je to blbost protoze to je uz zahrnuto do tech 19%, protoze se to pocita z opacne moznosti kdyz neodejde zadny disk takze plati onech 19% pro moznost ze odejde alespon jeden disk.

ad problem s matematikou­) nebudu dal rozmazavat, evidentne to nejsem ja kdo ma problemy se zaklady statistiky.
A ne, me se to nestane, protoze slova jako ­"skoro­" ­"temer­" ­"zdaleka­" do exaktnich ved nepatri a zadny muj ucitel ­"skoro­" spravny vysledky neuznaval ... ­(teda vlastne jedna krava uznavala co se ji hodilo ale to sem ted nepatri­)
-
-
-
ad problemy se ctenim­) a ted pominu, ze z me strany slo jen o parafrazi autora ­- slovo ­"zdale ne­" ma vicero vyznamu. Jednim z vyznamu je ­"jsi vedle jak ta jedle­". A v tomto vyznamu to muzu pouzit i kdyz jde o setinu procenta.
Stejny problem plati o slovech ­"skoro­", ­"temer­", ­"docela­", ­"trochu­" a ­"vubec­".
-
-
-
Ad disky­) v nekterych aplikacich bude vykon vic ­"skoro­" dvojnasobny nez je ­"skoro­" dvojnasobna ta pravdepodobnost ztraty dat.
-
-
-
njn ono se te matematice nerika _exaktni_ veda asi jen tak pro nic za nic:­-P
Tak ted jen aby ti zamestnavatel neplatil ­"skoro­" celou mzdu ­- i kdyz bys aspon videl, ze ­"zdaleka ne vsechno­" muze znamenat i par korun :­-D

haha, tak mi reknete jak vy pravdepodobnost pocitate pokud tvrdite ze ja to pocitam blbe :­-­) zatim tahate druhe jenom za slova, pokud ona slova neuznavate tak se je v clanku laskave ani nesnazte opravovat, pak jste druhym akorat pro smich, pokud ted popirate jejich smysl.

pocitam tak, jak nas to ucili ve skole ­(popr. jak jsem se docetl v hodnovernych zdrojich­). Mozna to neni tak kreativni jak tvuj pristup, ale aspon nedojdu k tomuhle: :­-P
-
"A když se zamýšlím tak on je PŘESNĚ dvojnásobný, protože to chybějící procento zabere eventualita kdy odejdou OBA disky naráz.­"
-
Jestli nebyt pro smich znamena pocitat timto zpusobem, tak radeji pro ten smich zustanu :­-P
-
-
A za slova me tady tahas furt jenom ty. Ja parafrazoval autora ­- takze vyrazy pouzity v prvnim komentari jsou literalni licence.
cs.wikipedia.org­/wiki­/Parafr%C3%A1ze
(treti vyznam­)
S debatou jestli je neco ­"trochu­", ­"skoro­", ­"zdaleka­", ­"uplne­" nebo ­"temer­" jsi zacal taky ty ­(ono tahani za slova­).

Je videt ze s Vami se nema smysl bavit. Pokud nechapete jak se pocita pravdepodobnost soubehu dvou deju v urcitem casovem useku, kdyz zname jejich pravdepodobnost, tak jsme asi skoncili. Schvalne, jaka je pravdepodobnost ze na kostce hodite dve sestky za sebou? ­(1­/6­)^2 tedy 1:36, stejne jako v mnou uvedem priklade s temi disky ­(1­/10­)^2 tedy 1:100 tedy 1%, to ze jsem to pricetl k tem 19% byl omyl, ktery jsem hned opravil, tak nevim proc to resite.
Kdybyste alespon uvedl ty vase ­"hodnoverne­" zdroje, tak byste mozna i Vasim slovum dal nejakou vahu, ale takhle je to porad z Vasi strany jenom plkani, nic vic.

ano chyba. Pokud chces delat vypocetni chyby mozna by nebylo od veci nezacinat komentar vetou:
"ale pane, chtelo by si to zopakovat statistiku ze stredni skoly­"
-
Jedinej rozdil mezi nasimy vypocty byl totiz prave v te tve chybe.
No a v tom, ze ty povazujes 0,19 za ­"v podstate­" 0,2 :­-P
-
-
-
"(1­/6­)^2 tedy 1:36, stejne jako v mnou uvedem priklade s temi disky ­(1­/10­)^2 tedy 1:100 tedy 1%­"
-
JEZIS a to ma byt zase co? % ze prijdu i o ty nyni uz bezcenne stripy dat?
Ze ty jedes na ­(s­)tripu? Mel bys to kurna aspon REDIT REDIT REDIT !!! :­-D:­-D:­-D
-
Diskuse byla o 2 discich a %, ze zkolabuje ALESPON jeden ­(a konkretne o faktu, jetli 0,19 je dvojnasobek cisla 0,1­).
Asi bude fakt lepsi toho nechat.

tak jsem si jeste jednou precetl ten odstavec o kostkach a mam dojem ze vim co chtel basnik rict: chtels predvis, ze­'s neco vypocital a nekam to pricetl. Tak jeste 2 posledni poznamky:
1­) ­"hned sem se opravil­" pro me neni po 90 minutach
2­) to je prave ten kreativni pristup, kterej sem kritizoval.
-
A jeste predvedu pristup, ktery ucili me
a­) kolabuji vsechny disky p^n
b­) nekolabuje zadny disk ­(1­-p­)^n
c­) kolabuje alespon jeden disk 1­-­(1­-p­)^n
-
Jde o zcela nazavisly vypocty a dalsim zduvodnovanim cos k cemu pricital ze sebe akorat udelas jeste vetsiho vola.
Puvodne sem myslel, ze slo jen o demagogii abys dokazal, ze je to ­"dvojnasobek­", ale asi mas fakt mezery v zakladech statistiky.
To je holt nebezpeci ­"kreativniho­" pristupu :­-P

Tak ted uz vazne nevim o cem se tady bavime. Tech 90minut je pravda, ale myslite si snad ze jsem nad premyslel hodinu a pul? akorat jsem si to znova precetl v poste a uvedomil jsem si to.
Ty vase vzorecky sedi k tomu co jsem spocital, tak nevim co resite. A to jeslti je 19% procent presne dvojnasobek 10% je beznemu ctenari jedno. Vase preformulace ­"ZDALEKA vsak ne dvojnasobne­" je pro nej proto maximalne matouci. Uz to chapete?
A jinak ty vypocty nejsou nezavisly. Kupodivu se daji nektery z nich scitat. Treba b a c. a kupodivu vyjde pravdepodobnost 100% a proc asi, ze? :­-­) Jeste jste tam neuvedl variantu kdy odejde presne jeden disk, k tomu by se pak to jedno procento dalo pricist, ale to je vedlejsi...

Tak jsem se prave vratil z prace ­(pokud byste mel chut resit proc pisu se zpozdenim­] a pri kratke jizde autem vecerni prahou jsem jsem prisel na to s cim vlastne mate problem, neni to matematika ani pochopeni psaneho textu, ale vec, ktere se rika tusim snizena socialni adaptabilita. Svedci o tom jak zpusob vaseho vyjadrovani a argumentace, ale i fakt ze jste ani po takove dobe nepobral ze vam vykam a vy byste mel jednat stejne. Fakt ze jsme na internetu nijak nemeni zakladni lidske principy slusnosti. Pokud se vas dotklo ze jsem vas narkl z neznalosti stredoskolskeho uciva tak se za to omlouvam, s matematikou problem jiste nemate jak jsem psal vyse. Mel byste si take vzit k srdci vas nick a aplikovat ho na cast mozku zodpovednou za socialni chovani, mate tam zrejme problem s pristupem. Se stejnym zpusobem byste se mohl ve skutecnem zivote potkat s nepochopenim a mohl byste na to i doplatit.

Vážení pánové, jste jak malí kluci... Na Vaší debatě mne docela baví akademické rozebírání slovních spojení ­"ZDALEKA NE­" a ­"SKORO­", ale nebaví mne Vaše vzájemné útočení.

Pokud se budeme zabývat matematikou, tak:
Matematika mne bavila a potvrzuji, že uvedené výpočty i vzorečky jsou správné ­(jedinou mýlkou byla chybná úvaha přičíst již započtené, ale tuto chybu v0cas SÁM opravil a je jedno jestli cca 87 min. je ­"skoro zdaleka ne­" hned.­) Ze vzorečku vyplývá, že pravděpodobnost vzniku alespoň jednoho děje ze dvou stejně velmi nepravděpodobných je SKORO dvojnásobná ­(limitně pro p­->0 až k PŘESNĚ dvojnásobné­). S rostoucím p výsledná pravděpodobnost sice roste, ale čím dál pomaleji až pro p=1 dosáhne 1, tedy POUHÉHO jednonásobku, což opravdu ­"ZDALEKA NENÍ­" dvojnásobek.
Já doufám, že ve světě disků co kupuji je pravděpodobnost selhání v době morální životnosti VÝRAZNĚ menší než oněch 10% ­- mám i disky o ­"obrovské­" kapacitě 2GB ­(tedy morálně dávno po smrti­) a jsou stále funkční. Pokud počítáte s tak závratnou pravděpodobností poruchy, pak buď používáte disky ještě starší ­(nevím proč se pak bavit o výkonu­) nebo je používáte mimo specifikace výrobce ­(agresívní prostředí, vibrace,...­) nebo máte nějaké opravdu shitózní ­(já kupuji pouze některé značky, nemohu tedy psát za všechny disky­).
Důležitá pro nás je HLAVNĚ pravděpodobnost rizika ztráty dat, zvláště u RAID0 či JBOD zapojení. Pravděpodobnost ztráty i u sebedokonalejších disků je sice malá ­(a u uvedených zapojení SKORO n­-násobná­) je ale REÁLNÁ. A proto by jsme měli zálohovat, že? Zálohováním zkrátíme interval, ve kterém sledujeme riziko selhání disku a tedy i ono základní p. A jak jsem uváděl, čím nižší p, tím je celková pravděpodobnost VÍCE SKORO n­-násobná.

Pokud se budeme zabývat jazykem, tak:
Káždé malé dítě zná rozdíl mezi ZDALEKA NE a SKORO. Je jasné, že v různých aplikacích se rozdíl mezi těmito slovy výrazně posouvá ­(např. u amerických pokusů zasáhnout jednu letící raketu jinou, vypuštěnou z místa i několik tisíc km vzdáleného, která ale mine o pár metrů ­(odchylka řádově 0,0001%­), pak se nesporně SKORO trefili, ale ZDALEKO to NEpřineslo očekávaný výsledek :­-­)­).
Pravdou je, že v prvotním příspěveku chmod777 správně narážel na autorovu nepřesnost a použil k tomu autorův slovník ­(parafrázoval jej­). Tato parafráze ale přinášela subjektivní dojem, že to nebude až tak špatné, což není pravda. Proto zcela chápu v0case, který na to reagoval akorát nemusel hned útočně. Na to stačilo chmod777­-em odpovědět ­"Máte pravdu, parafrázoval jsem autora, což je znázorněno i uvozovkami.­" A ne psát zjevnou nepravdu ­"Presne to jsem totiz napsal ­(ze je hodne vyssi, nikoliv vsak dvojnasobna­).­" versus ­"podstatně vyšší pravděpodobnosti ztráty dat ­(zdaleka však ne dvojnásobné­)­".

Pokud se budem zabývat pohledem disků ­(a ten by asi měl být hlavní­), tak:
Čím více je SKORO dvojnásobná, tím vlastně lépe, protože předpokladem je nižší základní p a tedy i celková výsledná pravděpodobnost... :­-­)
Ještě můžeme srovnávat které ZDALEKA NE je více zdaleka a které skoro. Do toho vstupují dva faktory ­- doba používání disků bez zálohování ­(s ní roste základní p­) a způsob používání ­(druh ukládaných dat­). Budeme­-li se držet morálního věku disků ­(po něm používat RAID0 nebo JBOD je absolutním nesmyslem, protože koupě nového i jediného low endového disku přinese za pár drobných vyšší výkon i kapacitu při nižší spotřebě a hluku­), pak p<0,1 a je na místě spojení SKORO ­"howgh­".
Dále se budu zabývat technologií RAID0 ­(JBOD nepřináší žádné zrychlení, tedy ZDALEKA NE dvojnásobné je správně­). Technologie RAID0 rozděluje data na jednotlivé disky v proužcích ­(tzv. stripech­), které mají velikost 8 KiB ­- 1 MiB.
Budeme­-li na disku mít malé soubory ­(menší než velikost stripu ­- různé tmp soubory, ikonky, polovina dll Windows je do 64 KiB,..­) nebo střední soubory ­(příp. i velké ­- swap, logy, DB,...­) s náhodným přístupem ­(jednorázový přenos menší než velikost stripu­), pak RAID0 nevede k žádnému zrychlení, ale naopak ­(díky režii­) k mírnému zpomalení. Zde je tedy na místě spojení ZDALEKA NE ­"howgh­".
Zrychlení pomocí RAID0 můžeme dosáhnout pouze při ukládání velkých souborů s převážně sekvenčním přístupem ­(typ. multimédia nebo zálohování­), kdy mohou oba disky zpracovávat data paralelně. Aby to ale bylo možné, musí k tomu dostat asynchronní pokyny od řadiče a ten musí rozdělit­/sloučit data od­/pro operační systém ­(ten se tím obvykle nezabývá ­- ignoruji SW RAID0, který není výkonově zajímavý­). To že řadič podporuje RAID0 neznamená, že toto umí!!! ­- k tomu totiž potřebuje značnou vlastní cache paměť! Bez těchto vlastností je výsledná rychlost spíše loterií ­- vyšší režie=zpomalení, NCQ, cache disků a náhodný soulad řadiče s rytmem otáček a tedy nájezdu správného místa plotny pod hlavičku může vést k náhodnému zrychlení, ale opravdu NE ZDALEKA dvojnásobnému. Budeme­-li mít profesionální ­(serverový­) řadič RAID ­(typ. SCSI nebo SAS­) s cache pamětí i pro zápis ­(předpoklad bateriové zálohy pro případ výpadku napájení­), pak pouze v tomto případě můžeme začít používat slovíčko SKORO dvojnásobný. SCSI i SAS disky mají ale nižší p než obyčejné disky a tedy zodpovědně mohu tvrdit, že toto SKORO bude dál než ta SKORO dvojnásobná pravděpodobnost.
Shrnu­-li statisticky všeobecné používání disků, je spojení ­"ZDALEKA NE­" u výkonu opravdu na místě ­"howgh­".

U JBOD se může také teoreticky zvýšit výkon. Podobně jako u RAID1. Pokud se sejdou dva požadavky, přičemž oba budou směřovat na jiný disk, tak k jejich vyřízení dojde logicky rychleji než u disku jednoho. Samozřejmě to zavisí na konkrétní implementaci RAIDu. Teoreticky by mohlo dojít dokonce k dvojnásobnému nárůstu IOps za předpokladu že se budou přesně střídat požadavky mezi oběma disky. IMHO v praxi se stejně JBOD prakticky nepoužívá a když už, tak ne kvůli výkonu. Takže to nemá smysl řešit.

1. V reálu je pravděpodobnost přesného střídání požadavků mezi dva disky na kterých jsou náhodně rozmístěny soubory jdoucí k nule.
2. Řadič JBOD by musel dávat požadavky asynchronně a tedy mít svou cache. U kvalitnějších řadičů ­(s cache pamětí­) jsem obvykle variantu JBOD ani neviděl...
Jde tedy pouze o akademickou úvahu...

S tou pravdepodobnosti dvojnasobku mate pravdu, ale pausalne rici ze JBOD vykon nezvysuje neni spravne.
Jak rikate, u hw radicu se to prakticky nepouziva. Jina situace muze byt u ciste SW reseni, ale jak jsem napsal, zalezi na implementaci. Napr. budete mit NAS ze dvou disku s JBOD polem a rozhodnou se cist dva klienti naraz dva ruzne soubory. Pravdepodobnost ze budou na ruznych discich je 1:1. V tom pripade nedojde k zahlceni jednoho disku pri soucasnem pristupu, ale oba disky pojedou na plno bez omezeni. Troufnu si dokonce rict ze v tomto pripade dojde k vyrizeni pozadavku rychleji nez pri pouziti RAID0, protoze tam dojde taky k zahlceni vlivem seeku mezi dvema misty na disku.
Ja jsem napriklad testoval sw RAID1 na Windows a tam k narustu vykonu pri soucasnem cteni dvou souboru doslo, proc by to nemohlo byt stejne pri JBOD? ale jak rikam, zalezi na jake misto v poli ty pozadavky zrovna pujdou :­-)

Ano, máte pravdu, že v případě NAS má celé zařízení svou paměť, kterou používá i jako cache a v tomto případě může nahodile vyřídit souběh dvou požadavků rychleji i než RAID0. Nedosáhnete toho ale cíleně...
Navíc NAS obvykle nepoužijete jako primární disk pro operační systém ­(neberu v potaz drahé Fibrechannel nebo zastaralé SCSI řešení­), protože režije Ethernetu je u malých přenosů obrovská a zejména latence bufferů výrazně degraduje výkon, ale jako large storage. Pro tento případ je ale opět výhodnější RAID0 ­(mám­-li stejně velké disky...­)
Obecně JBOD přináší jedinou výhodu ­- zvýšení kapacity s různě velkými disky a není jeho smyslem honit výkon ­(nemá ve zkratce ono R­). Mám­-li stejně velké disky, nejlépe i stejný model, pak je bez diskuzí lepší RAID a level volím podle potřeb konkrétní aplikace. Z důvodu snížení rizika ztráty dat pak v době NTFS je lepší se JBODu vyhnout a použít NTFS reparse pointy, příp. Volume Sety.

"ve světě disků co kupuji je pravděpodobnost selhání v době morální životnosti VÝRAZNĚ menší než oněch 10%­"
2­-8% u reklamaci u SATA v dobe zaruky ­(dle me znamych dat­)
-
"Ještě můžeme srovnávat které ZDALEKA NE je více zdaleka a které skoro.­"
faq.storagereview.com­/tiki­-index.php?page=SingleDriveVsRaid0
WinBench 99 Outer Zone Transfer Rate 55.3 MB­/sec 109.4 MB­/sec
109.4­/55.3 = 1.9873­-nasobek
0,19%­/0,20% = 0.95­-nasobek
VYHRAL JSEM :­-­)
-
-
-
A ted pominu, ze slo jen o debatu kdo je vetsi rimska cislice: ­"realny­" testy ukazuji cirka 1­/3 pri dobre konstelaci.
Problem s realnyma testama je, ze strkat do woken raid0 je blbost a tudiz je test officu na raidu asi stejne realny jako mnou nadhozeny enkodovani videa za optimalnich podminek.
-
Realny pro raid0 je ve 2 situacich:
1­) masivni sekvencni cteni­/zapis = pak ten vykon bude skutecne skoro dvojnasobny ­(pokud to nebude brzdit jina komponenta­)
2­) masivni nahodny pristup ­(servery atp.­). Tady neni co resit, protoze to je nula­-jednickova situace. Bud RAID0 vyresi odezvu, nebo se nasadi RAM­-disky ­(nebo neco jeste drazsiho­).

Když už tak už 19%­/10% = 1,9 násobek ­(opomíjím překlep 1.9873­-nasobek ­- správně je 1.9783­-nasobek­). Navíc s těmi 10% tu kalkulujete Vy, já tvrdím, že p<10% ­(ono se totiž ve statistice zrovna těch 10% považuje za hranici, kdy lze pravděpodobnosti pro zjednodušení sčítat, podobně jako sin x=x ­(v radianech­) pro úhly do 4,5°­).
Pojďme ale k reálným diskům: např. disk Hitachi Ultrastar A7K1000 má udávanou střední dobu bezporuchového provozu ­(MTBF­) 1200000 h, tj. cca 137 let nepřetržitého provozu. To znamená, že za 137 let se jich porouchá 50%. Abychom určili, kdy jich bude poroucháno Vašich 10% potřebovali bychom znát střední kvadratickou odchylku ­(tj. šířku gaussova rozložení, příp. další parametry ještě lépe odpovídající vanové křivky poruchovosti­), což se ale běžně neuvádí. Za značného zjednodušení lze ale odhadnout, že 10% těchto disků se porouchá za cca 30 let provozu ­(vzato v potaz mírné zpomalování růstu výsledné pravděpodobnosti s časem ­- viz. můj první dlouhý příspěvek­). To už ten disk určitě bude morálně dávno po totální smrti ­- vzpomeňte si na disky z roku 1978 :­-D. Budu­-li počítat s reálnými 3 lety provozu bez jakéhokoliv zálohování dostávám stále p<1%. Budu pesimistický a vezmu p=1%. Pravděpodobnost selhání jednoho ze dvojice těchto disků potom je 1,99%.
No a kde jsme? 1,99%­/1%=1,99­-násobek... Kdo vyhrál? ;­-)

vypocet pres stredni dobu poruchovosti by byl lepsi, protoze by ukazal skutecny x­-nasobny narust nebezpeci selhani v danem casovem useku ­(pocitem bych odhadl, ze tam nebude 2nasobny narust ani omylem ­- tedy ani z toho ­"daleka­";­-­).
-
Pruser je, ze jak jsi sam napsal, poruchovost disku nema normalni rozdeleni, ale von Neumannovo ­(tj. kleknou bud brzo nebo az za dlouho­).
Taky se mi libi, jak to sam napises a pak do vypoctu flaknes normalni rozdeleni. ;­-­)
Teoreticky by slo otocit gausovu krivku, ale podobny vypocet byl byl bez realnych dat pekne matematicke cviceni.
Nicmene do toho a prosim prilozit i mezivypocty ­- rad si poctu ;­-­)
-

Ja priznam rovnou, ze von Neumannovo rozdeleni je na my staticky schopnosti prilis ­(obzlvlast pokud mam pocitat v teoreticke rovine­).
-
-
-

"Kdo vyhrál? ;­­-­)­"
1.9 < 1.97
JA VYHRAL :­-)

Jestli jste si nevšiml, své výpočty jsem prováděl právě přes střední dobu poruchovosti ­(tj. MTBF­).


Dále jsem po necelých 18 minutách doplnil pojednání ohledně vanové křivky ­(možná se to nyní jmenuje von Neumannovo rozložení ­- za mých studií tomu tak nebylo­) a také jsem jasně zdůvodnil, proč jsem použil právě rozložení odpovídající bílému šumu, které dobře odpovídá období stability.
.

Při ignoroci pouze období dětských nemocí, ale počítání s obdobím dožití, by pak špička dožití vanové křivky šla poměrně přesně aproximovat právě gaussovým rozložením, ke kterému by ale bylo nutné znát i střední kvadratickou odchylku. Ta se ale bohužel neuvádí. Nicméně z hlediska tvaru vzestupné části gaussovy křivky věřte, že pro malá časová období oproti vrcholu ­(v uvedeném příkladě 3 roky versus 137 let­) je ono rozložení bílého šumu pro výslednou pravděpodobnost horším případem. Ve skutečnosti tedy bude p ještě o něco menší a jak jsem popsal, čím menší je p, tak pro dva disky je výsledná pravděpodobnost blíže k dvojnásobku ­(limitně jde přesně k dvojnásobku­).
.

Otočit gaussovu křivku ­- co to je za nesmysl... Integrál za celou dobu musí být 1 ­(100%­), tedy okraje musí být v nule... Nemá cenu to asi rozebírat, to je už úlet zcela mimo téma.
.
.
.

"Kdo vyhrál­": nevím proč pořád porovnáváte s číslem vypočteným z p=10%. Na konkrétním disku s konkrétním použitím jsem jasně spočetl, že p<1% a tímto pojednáním ukázal, že ještě o něco menší... Při pesimistickém přístupu a volbě p=1% pak vychází výsledná pravděpodobnost poruchy dvou disků 1,99% a
1,99 > 1,9783
:­-­)
P.S. Při reálném p<1% to tedy bude ještě o něco blíže k té dvojce...

Jo v mailu jsem přehlédl první odstaveček. Jak jsem se zmínil, poruchovost v přírodě se řídí tzv. vanovou křivkou ­(a nejedná se jen o techniku, ale třeba i o živé tvory­). Nejprve je období vysoké poruchovosti ­- tzv. období dětských nemocí, pak je období stability s velmi nízkou pravděpodobností poruchy a pak nastupuje období dožití, kdy pravděpodobnost začíná opět růst. Oněch zmíněných 2­-8% reklamací je právě z období dětských nemocí ­(a vůbec záruční doba je právě kvůli tomuto období­) a jedná se zejména o případy, kdy se disk nerozjede ani na poprvé. Pak ale z něj ani nemáte příležitost RAID0 vytvořit ­(P.S. kategorii disků s 8% reklamací raději nebrat, brrrr­). Dále znám lidi, kteří počítačové komponenty záměrně ničí těsně před koncem záruční doby, kdy už se navíc daný model nevyrábí a pak ­(pokud se neprokáže úmyslné poškození­) ze zákona musí dostat adekvátní náhradu ­- obvykle si tedy zdarma značně polepší... nebo vrátit původní cenu, za kterou si koupí modernější a s novou zárukou...
Ve svých výpočtech jsem tedy počítal s obdobím stability, kdy je rozložení pravděpodobnosti poruchy blízké bílému šumu.

stran reklamaci­) obcas maji ­"lepsi­" rady zaroven vyssi % reklamaci, coz patrne bude souviset s tim, kdo si je kupuje ­(treba ta na diskusich opevovana rada ES­).

"Ve svých výpočtech jsem tedy počítal s obdobím stability, kdy je rozložení pravděpodobnosti poruchy blízké bílému šumu­"
uz se dostavame hodne daleko. Me prislo, ze jde o odhad zalozeny na gausove krivce ... ovsem vypocet bych si rad precetl ­- obzvlaste tu predelavku na neumanna;­-­).

P.S. Z pohledu jazyka: Omlouvám se za malé překlepy ­(ZDALEKO,...­).
"howgh­" = nemíním o tom diskutovat... ­(diskutujte si sami :­-­))

"s matematikou problem jiste nemate jak jsem psal vyse. ­"
dekuji, tohle rict o par sloupcu vys, a mohli sme par tisic slov usetrit ­(jeste ze e­-words nic nestoji:­-­)
-
Mel byste si take vzit k srdci vas nick a aplikovat ho na cast mozku zodpovednou za socialni chovani
Zmenit pristupovy prava pro vsechny? To aplikuji. Vzdyt aplikace chmod777 na statistiku je vpodstate cela tahle diskuse ­(myslis teda chmod 777 a ne chmod 5777 ­- to by bylo uz hoooodne nebezpecny:­-­)
-
A navic mam taky pocit, ze ta 5 posouva vyznam tech 777 mirne totalitarizujicim smerem, takze ji vetsinou ani nepouzivam.
-
"Se stejnym zpusobem byste se mohl ve skutecnem zivote potkat s nepochopenim a mohl byste na to i doplatit.­"
dekuji za projevenou starost. Daneho nebezpeci jsem si vedom a proto se ho snazit proaktivne eliminovat navstevovanim %subject%

"jeslti je 19% procent presne dvojnasobek 10% je beznemu ctenari jedno. Vase preformulace ­... je pro nej ... matouci. Uz to chapete?­"
ne :­-­)
-
Tedy nechapu, proc by mi to nemelo byt jedno. Jestli je to beznemu ctenari jedno, tak at to necte.
Stejne to az sem nedocetl nikdo bez poradne matematicko­-statisticke uchylky :­-­)
-
-
-
"Kupodivu se daji nektery z nich scitat.­"
Scitat lze cokoliv s cimkoliv, pokud nam nevadi, ze vyjde nesmysl.
-
-
-
"Treba b a c. a kupodivu vyjde pravdepodobnost 100% a proc asi, ze? :­­-­"
protoze b a c jsou jevy opacne
Ovsem dany soucet nerika vubec nic. Tedy krom toho, ze pravdepodobnost vsech ostatnich stavu disku je nulova ­(a to jen proto, protoze z tohoto predpokladu ty vypocty vychazi:­-)

a to ani nezminuji fakt, ze u % je ­"zdaleka­" a ­"skoro­" velmi citlive na konrkretni pravdepodobnost selhani disku :­-P
100% a 100% pak opravdu neni dvojnasobek ani ­"skoro­".
Doufam, se ted nepresunem k debate, jestli ­"skoro­" nebo ­"zdaleka­" plati pro SCSI­/SATA­/PATA disky ... popr. pro kterou konkretni radu je to ­"skoro­" a pro kterou ­"zdaleka­" :­-D:­-D:­-D

Též zdravím, SATA je zpětně kompatibilní, čili neměl by to být problém. Samozřejmě ale je nutné počítat s tím, že vždy dojde ke snížení přenosové rychlosti, která tak poběží na rychlosti toho pomalejšího z připojených prvků.

Co to meles Master a Slave slouzi k tomu kdyz pripojis na IDE­/ATA­/PATA kabale vic jak 2 disky treba DVD + HDD aby se vedelo co ma pred cim prednost kdyz mas das oba na Slave tak ti to nepojede stejne tak jak kdyz das oba na Master jinak ty tvoje partitiony jsou cesky oddily disku a to nema s MASTER SLAVE nic spolecnyho :D uz mi tu jen chyby ze by jsi hledam master a SLAVE na SATA discich :D

Jenze to jeho mleni je pravda :­-­)

A pokud neni master zarizeni bootovaci, tak se proste preskoci i kdyby jich tam bylo 50. Jinak tech vic nez 2 zarizeni na jednom kanale IDE radice bych opravdu nekdy rad videl :­-)

Obecně většinou neuděláte chybu se značkami Hitachi, některé Samsung, WD. Sám jsem si nedávno koupil do svého notebooku právě 2,5­" Hitachi 5K160 5400rpm 8MB cache 160GB ­(verze PATA­), skoro není slyšet a na to, že to je noťas se ani moc nezahřívá...

Ďakujem za info. Zatiaľ som naklonený 2,5­" so 7200 ot a S­-ATA.
Pozeral som nové generácie 120GB, ktoré majú len jednu platňu a dve hlavy, čo by mohlo spĺnať požiadavku nízkej hlučnosti a teploty, akurát sa u nás ešte nedajú kúpiť.
Neviem sa ešte rozhodnúť pre značku. Doma používam už niekoľko rokov Seagate a dodnes napríklad funguje od nich starí 3,5­" 40GB IDE HDD bez problémov.
V okolí mám zopár známych čo im odišli nedávno ­(aj nové­) WD, tak veru neviem. Kedysi bývali problematické IBM, osobne som mal tiež problémy s Maxtorom. Akurát ti Seagate mi zatiaľ šlapali vždy OK.

Možnosti:
Fujitsu, MHZ2 BJ séria
Hitachi Travelstar, 7K320 séria , HTS723212L9A360
Seagate Momentus, 7200.3 séria , ST9120411AS
Western Digital Scorpio Black, WD1200BEKT
Všetko 120GB verzie so 16 MB cache, 1 platňa.

Ešte by som mal otázočku, či je nejaký problém s tým novším S­-ATA 3 Gb­/s, keďže mám ešte staršiu verziu radiča od Promise ­(PDC20378­) na doske ­(P4C800­-E Deluxe, zhruba 4 roky stará­).

Ano, také jsem to kdysi tak viděl :­) Seagate je spolehlivý, bohužel ale většinou také hlučný a jeho teploty nejsou také zrovna nejlepší. Ty WD máte pravdu, dříve bych si je také nikdy nepořídil, protože nebyly dle mého názoru zrovna nejspolehlivější, ale znám hodně lidí, kteří mají WD3200AAKS a ti si na něj vůbec nemohou stěžovat ­(tichý, netopící, mrkněte do našeho fóra­).

Kamarád teď nedávno stavěl jednu sestavu právě s pevným diskem Maxtor s jednou jedinou plotnou a právě od něj mám zas ty nejlepší reference na Maxtor.

Z vaší nabídky, bych osobně bral ty Hitachi. To je IMHO vážně skoro sázka na jistotu :­)

A k té otázečce: problém by neměl být žádný, obě verze jsou plně kompatibilní. Navzdory tomu se ale můžete setkat na discích SATA­/300 také někdy s malým jumperem, který zajišťuje, aby disk s konkrétní specifikací správně pracoval. Pravdou však zůstává, že jej na moc pevných discích nenaleznete ­(zatím jsem ho viděl jen u Maxtoru, 3,5­" ­- na 2,5­" IMHO nebude, tam se šetří místem, kde se dá­).

Píšete, že máte desku Asus a ne notebook. Nebylo by lepší koupit 3,5­" verzi? Takto byste totiž musel dokoupit ještě nějaký adaptér, abyste disk mohl do 3,5­" pozice namontovat. Třeba tento http:­/­/www.obchodnet.cz­/inshop­/zbozi­/­(id­-322459­)­-adapter­-pro­-2x­-2­-5­-ide.html .

To je redukce na PATA. Redukce na SATA není třeba ­(jde pouze o mechanické upevnění disku do skříně...

Jo, pravda, mluvíme o SATA. Špatný odkaz. Tady je jeden s držáky i s kabely ­(ty nejsou třeba, konektory jsou u SATA stejné­) http:­/­/www.obchodnet.cz­/inshop­/zbozi­/­(id­-322031­)­-adapter­-2­-5­-ide­-hdd­-na­-3­-5­-kabely.html .

Tiež sa mi pozdával ten Hitachi. No momentále sa mi nepodarilo nájsť jediný obchod v SR, čo by uvedené disky ponúkal. Možno neskôr, nakoľko ide väčšinou o nové modelové rady.

Momentálne mám v MB zapojené 2x 160GB 3,5­" S­-ATA Seagate v RAID 0 + 40GB IDE Seagate. Nejak extra hlučné nie sú, ale používam vodníka a jediné čo je počuť sú zrovna tie HDD. Od tých 2,5­" by som očakával ešte tichšiu prevádzku a nižšie teploty. Len som nevedel aký typ a výrobca.

Skrinka má dokonca len 5,25­" pozície, takže už mám v príprave vyrobiť si redukciu z 2,5­" na 5,25­" ;­-)

Ano, zlaté české­/slovenské ručičky :­-)

aniž bych chtěl rozpoutávat flame war, každý hájí ­"tu svou­".
Já zas nějak nemůžu najít dobré slovo na Seagate z hlediska spolehlivosti :­)
Ale to jen tak na okraj popíchnutí, každý výrobce má své ­"povedené­" řady, svou smůlu­/štěstí a tak. Pravda, mohu hovořit o celkovém množství max. v desítkách kusů, nejsem IT servisák ani prodejce. Já drtím od dob 325MB úspěšně onen WD ­(ano, byl tam i vadný, řvoucí atd.­).

To ani nebolo úmyslom, lebo každý výrobca má určité percento tých vadných výrobkov, alebo takých čo sa skôr­-neskôr pokazia ako ostatné.

Skôr mi išlo o radu aký typ vybrať...
2,5­" verzus 3,5­" ...
vyššie RPM verzus nižšie RPM ...
väčší počet platní a nižšia hustota ­(staršia generácia­) verzus menší počet platní a vyššia hustota ­(novšia generácia­) ...
a tď...

Jednoduch hľadám riešenie, ktoré by minimalizovalo prípadné problémy v budúcnosti nakoľko ich chcem prevádzkovať v RAID 0.

rád bych poradil, ale ač o tom sám uvažuji ­(při směšných cenách za 320GB disk­), nemám s Raidem osobní zkušenosti ­(mimo ­"zneužívání­" řadičů na ne­-Raid zapojení :­) ­).

Nechtel byste zauvazovat treba nad kombinaci ssd ­(ted uz jsem nasel 32GB za cca 1700Kc ­- a na system to imho staci a k tomu klasicky disk s vetsi kapacitou s vyberem podle hlucnosti a spotreby? Osobne muzu jen chvalit Samsung ­(loni se mi vysypaly 2 disky ­- jeden 3.5­" Seagate a druhy 2.5­" Toshiba ­- Seagate opravdu nedoporucuju kvuli hluku, Samsungy jsem posledni dobou kupoval 3 a vsechny paradne tiche)

Pardon za offtopic, nevsimnul jsem si data prispevku na ktery jsem reagoval.

Dobrý den,
můj tip je, že tohle označení znamená 3 roky záruka respektive 3+2 roky záruka.

Presne tak, diky MR a hlavne GMR byl umoznen tak obrovsky narust kapacit od poloviny 90. let. Dále bych mimo archaickych FM a MFM kodovani doplnil RLL­(Run Length Limited­).

Alias znamy to problem z XP bez SP1 :­) Ikdyz to slo obejit...

Ano, máte pravdu. Opět mi uniklo jedno maličké ­"i­" :­-­)

Váš výpočet byl správný 2^28 ­(protože máme 28 bit LBA­) činí po vynásobení skutečně zmíněných 137 GB, ale po přepočtu získáváme přesně 128 GiB. Chybku opravuji. Děkuji

upraveno

Ono těch chybiček bude více:
1. Jestli si matně vzpomínám,tak u CHS bylo 10b na cilindr, 4b na hlavu a <b>6b</b> ­(nikoliv 8b­) na sektor.
Z toho pak i vychází onen limit 512 MiB ­(2^­(10+4+6­)* 512B ­(velikost jednoho sektoru­) ­- výpočet je zjednodušen, protože sektory se nepočítají od 0, ale od 1, 1. celý cylindr je na MBR,...­).
2. Běžně jsem zapojoval CD­-ROM jako secondary slave i bez masteru a vždy to fungovalo správně a to i pro BIOS ­(tedy i boot z CD­). S hard diskem v režimu Slave bez Masteru je to horší, ale pouze co se BIOSu týče. Windows NT a vyšší si s tím vždy poradil ­(pokud nebyl bootovací ­- tam je akceptace BIOSem nutná­). V mé stávající desce ­(pouze jeden PATA­) z takto zapojeného disku ­(ve výměnném šuplíku­) i bootuji, pouze BIOS zareptá, že nenašel master disk a pro pokračování musím stisknout F1. P.S. vím, že je to oficiálně nepodporované zapojení, ale nepsal bych ­"nefungovalo by­".

Při čtení jsem narazil ještě na nějaké další drobnosti, ale ty jsemm už vypustil...

1. Ano, máte pravdu. Opravím, díky za info. Opravdu je poslední hodnota rovna 6 bitům. Omylem jsem sem přiřadil hodnotu pro adresaci sektoru rozhraní IDE, které nebylo u CHS plně využíváno.

Číslo z WD Raptor 74 GB:
Track­-To­-Track Seek Time 0.4 ms ­(average­)

Solidní HDD tedy během jedné otáčky prokazatelně zvládají i seek na jiné stopy. ­(Zřejmě se netýká notebookových prdítek­).

mozna by neskodilo zjistit si co track­-to­-track seek znamena... Je to totiz doba k presunu hlavy na dalsi stopu pri sekvencnim cteni­/zapisu a s nahodnym hledanim nekolika sektoru to nema vubec nic spolecneho.

Sice nevim presne co mate za desku, ale pravdepodobne jiz bude umet rezim LBA 48, takze odpoved zni ano, bude to fungovat. Otazkou je, zda neni lepsi koupit za par stokorun take SATA radic a jit rovnou do modernejsiho SATA disku. Krome snazsi prace s kabelazi to umozni do budoucna pripadny upgrade na PC s integrovanym SATA radicem a take celkovy vykon disku by mel byt vyssi nez u PATA.

Revolution prostě nemusí nutně znamenat revoluci a je to mimochodem věčné téma.

http:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Rpm
http:­/­/www.google.com­/search?hl=cs&client=opera&rls=cs&hs=NK9&q=define%3Arpm&btnG=Hledat&lr=

:­-D
Este som nevidel clanok o diskoch kde by chybala takato reakcia.
Co tak si najprv zistit a potom sa snazit byt mudry?

Na pohled jsou stejne, viz: http:­/­/www.wdc.com­/global­/products­/imageviewer.asp?model=wdfMobile_SATA_BEVS&filter=1466&currentimage=rgt&La­nguage=en . Takze snad bez redukce, ale prakticky jsem to zatim nezkousel.

Ano, jsou stejne, zapojit normalne jsou bez jakekoliv redukce.

mám neblahej pocit, že tohle se tu řeší docela často a skutečně to není rounds... ať už je to sebevíc podivné.

Nevidim v tom nic podivneho, jde proste o jeden z prikladu tzv. False Friends, kdy stejna slova ­(nebo aspon stejne znejici­) z ruznych jazyku maji rozdilne vyznamy, i kdyz tady je to vicemene matouci priklad, protoze revolution samozrejme muze znamenat revoluce, ale jiny vyznam toho slova uz muze unikat

Obávám se, že ­"Revolutions per minute = RPM­" je terminologicky správně, viz např. http:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Revolutions_per_minute

No to je SCSI rozhraní a stále se používá, jen asi bude problém sehnat vhodný řadič...

Je to tak, jak uvedl můj předchůdce. Jedná se o SCSI rozhraní, zřejmě SCSI2. Řadič by nemělo být problém pořídit ­(např. http:­/­/www.bgslevi.cz­/clanek.php?kod=CDC2040­). Akorát bych od něj nečekal velký výkon, protože tato generace SCSI je již hodně stará a nyní se používá pouze pro ­(starší­) zálohovací jednotky.
Mějte se

Letor je právě ten rok, kdy nejrozšířenější PATA Ultra­-ATA 100 přestala stačit, prostě ty data nestihne přenést a současné HDD potřebují něco rychlejšího.

proc 6Gb? co si treba poradne precist clanek, je tam zminen Port Multiplier, ktery umoznit pripojit vice disku na jeden konektor. Tam se vyssi rychlost hodi jako sul!

Napr. kvoli mensiemu zatazeniu CPU ­/ zbernice

Ked komunikacia prebehne za kratsi cas tak su skor ­'uvolnene­'...

mimochodom HDD maju aj vyrovnavaciu pamet ­- aj 32MB, ktora komunikuje plnou rychlostou...

SSD.