Hledá se další Země, tentokrát u Alfa Centauri A a B
12.10.2016, Jan Vítek, aktualita
Nejbližší exoplaneta, která má shodou okolností vlastnosti podobné Zemi, obíhá kolem červeného trpaslíka Proxima Centauri. Nyní se ale vědci v rámci Project Blue zaměří na zbytek systému Alfa Centauri a planety chtějí hledat ve viditelném spektru.
Exoplanetu Proxima Centauri b jsme zmínili nedávno jako projektem Pale Red Dot potvrzený objekt, který se nachází v obyvatelném pásmu u svého červeného trpaslíka. Ten je ale v porovnání se Sluncem tak slabý (má jen 1,43násobek průměru Jupiteru), že planeta kolem něj obíhá velice blízko, má vázanou rotaci a má na ni také velký vliv radiace hvězdy, takže pro život, jak jej známe, není zas tak vhodná. Nyní startuje nový Project Blue, který svou pozornost směřuje také k systému Alfa Centauri, ale už ke hvězdám Alfa Centauri A a B, které jsou velice podobné našemu Slunci. Systém Alfa Centauri je totiž trojhvězdný, který krom A a B obsahuje také hvězdu Alfa Centauri C, což je právě ona Proxima Centauri. Své zvláštní označení si vysloužila díky tomu, že je ze všech tří (a tedy i ze všech hvězd vůbec) nám nejbližší, ale pouze o jednu desetinu světelného roku (přesně to je 4,24 sv. let).
nejlepší známý snímek Alfa Centauri A a B ve viditelném spektru
Už od roku 2012 víme o první planetě, která obíhá hvězdu Alfa Centauri B, ovšem i když má mít velikost srovnatelnou se Zemí, obíhá příliš blízko (cca 6 mil. km), takže na ní panují extrémní teploty kolem 1200 °C. Objeven nebyl žádný plynný obr, který by se v systému tak neměl nacházet, ale nyní se budou v rámci Project Blue hledat planety, a to ve viditelném spektru (konkrétně v modrém a zeleném). Při vzdálenosti 4,4 sv. let je možné, že taková bude nalezena, byť třeba jen jako jeden pixel. Název projektu má tak přímou spojitost se známým snímkem, který v roce 1990 pořídil Voyager 1 ze vzdálenosti 6 miliard kilometrů od Země. Ta je na něm vidět jako Pale Blue Dot, čili bleděmodrý bod.
Země jako malá tečka v hnědém pruhu
Astronomové označují případné zachycení exoplanety ve viditelném spektru za svatý grál svého výzkumu. Projekt organizuje Boldly Go se zapojením SETI Institute, University of Massachusetts a pak tu je řada dalších finančních přispěvatelů. V plánu totiž je dostat na nízkou orbitu 45cm dalekohled s korónografem, který zatmí světlo ostatních hvězd a společně se speciální optikou má zajistit velice nízkou hladinu obrazového šumu. Pokud štěstěna dovolí, do dvou let se objeví dosud neznámá planeta.
Zdroj: Astronomy
nejlepší známý snímek Alfa Centauri A a B ve viditelném spektru
Už od roku 2012 víme o první planetě, která obíhá hvězdu Alfa Centauri B, ovšem i když má mít velikost srovnatelnou se Zemí, obíhá příliš blízko (cca 6 mil. km), takže na ní panují extrémní teploty kolem 1200 °C. Objeven nebyl žádný plynný obr, který by se v systému tak neměl nacházet, ale nyní se budou v rámci Project Blue hledat planety, a to ve viditelném spektru (konkrétně v modrém a zeleném). Při vzdálenosti 4,4 sv. let je možné, že taková bude nalezena, byť třeba jen jako jeden pixel. Název projektu má tak přímou spojitost se známým snímkem, který v roce 1990 pořídil Voyager 1 ze vzdálenosti 6 miliard kilometrů od Země. Ta je na něm vidět jako Pale Blue Dot, čili bleděmodrý bod.
Země jako malá tečka v hnědém pruhu
Astronomové označují případné zachycení exoplanety ve viditelném spektru za svatý grál svého výzkumu. Projekt organizuje Boldly Go se zapojením SETI Institute, University of Massachusetts a pak tu je řada dalších finančních přispěvatelů. V plánu totiž je dostat na nízkou orbitu 45cm dalekohled s korónografem, který zatmí světlo ostatních hvězd a společně se speciální optikou má zajistit velice nízkou hladinu obrazového šumu. Pokud štěstěna dovolí, do dvou let se objeví dosud neznámá planeta.
Zdroj: Astronomy
