Hry na SteamOS jsou pomalejší než pod W10
16.11.2015, Jan Vítek, aktualita
Společnost Valve před několika lety oficiálně vypustila na trh novou herní platformu Steam, která se skládá ze Steam OS, počítačů Steam Machine, ovladače Steam Controller a Steam Link pro spojení s PC. A jak si Steam OS vede z hlediska výkonu?
Na to se zaměřil server Ars Technica, který k tomuto účelu použill stejnou sestavu, na níž z různých disků bootovaly buď Windows 10 Pro (64bit) nebo SteamOS 2.0 (4.1.0-0). Použit byl počítač založený na procesoru Intel Pentium G3220 (Haswell) a kartě ZOTAC GeForce GTX 660 (2 GB) s GeForce Game Ready Driver v. 358.91 plus 8 GB systémové paměti DDR3-1600. Jde tedy o spíše slabší sestavu, ale hlavní je to, že je založena na kartě GeForce. Je totiž známo, že grafické karty AMD nemají pod Linuxem dobře odladěné ovladače. Pokud tedy chcete provozovat SteamOS, jediným rozumným řešením je karta od firmy NVIDIA.
Ovšem pak je tu ještě srování výkonu pod systémy Windows 10 a SteamOS. Z testu serveru Ars Technica nelze činit jednoznačné závěry, však je testována pouze jedna sestava, ovšem i tak je vidět, že pokud si můžeme vybrat mezi Windows a SteamOS, pak bychom měli z hlediska výkonu volit spíše Windows. Ukazují na to už i provedené syntetické benchmarky (Geekbench 3) testující výkon procesoru a paměťového systému. Zaměřme se ale na hry.
Testovány byly hry Portal, Team Fortress 2, Left 4 Dead 2 a DOTA 2. Co se týče druhého dílu Left 4 Dead, společnost Valve už dříve sdělila, že její linuxový port pro OpenGL je už výkonnostně srovnatelný, což test také potvrdil. Ovšem v případě ostatních her už je to daleko horší, za což dle vývojářů může především stav ovladačů pro Linux, nástroje OpenGL a také to, že leckteré hry byly vyvíjeny především s ohledem na DirectX. Výše uvedená čtveřice her je ale přímo dílem firmy Valve, který využil svůj engine Source.
Dále se autoři zaměřili také na hru Middle-Earth: Shadow of Mordor, kterou vyzkoušeli hned v několika nastaveních, a to od nejnižších po nejvyšší detaily. SteamOS byl ve všech případech značně pomalejší a na nastavení Ultra už hra pod ním, na rozdíl od Windows 10, nebyla hratelná. Podobné to bylo v titulu Metro: Last Light Redux, čili další AAA hře, kterou pro Linux upravili samotní autoři.
Pak je tedy nasnadě otázka, zda má vůbec cenu si kupovat nějakou Steam Machine se SteamOS, když z ní nedostaneme stejný výkon jako na Windows. Jde také o to, že i na takovémto hardwaru bude drtivá většina dostupných her pro SteamOS bez problémů hratelná a rozdíl 60 vs. 70 FPS nás nemusí moc trápit. V náročných a nových AAA titulech se ale každý snímek za sekundu navíc pochopitelně hodí.
Je tedy zřejmé, že pro dnes už mrtvé OpenGL se nikomu nebude chtít něco vyvíjet a upravovat, když je na cestě rovněž multiplatformní Vulkan. Na ten sází i samotná firma Valve, ovšem toto API je stále ve vývoji a pak se ještě musí objevit hry. Dle mého názoru ale dnes nemá cenu kupovat výkonnou Steam Machine. Pokud už máte zájem se přesunout od klávesnice na gauč se Steam Controllerem, postačí k tomu prostý Steam Link ve stejné ceně (55 eur), kterým propojíte PC s televizorem, do nějž bude streamován obraz v reálném čase. To je řešení zvláště pro ty, kteří už své výkonné stolní PC mají. Windows nám pak poskytnou mnohem větší výběr her, oproti SteamOS i vyšší výkon a doufejme, že snad i neznatelné zpoždění streamovaného obrazu, ale s tím by na dobře zprovozněné lokální síti neměl být problém.
Ovšem pak je tu ještě srování výkonu pod systémy Windows 10 a SteamOS. Z testu serveru Ars Technica nelze činit jednoznačné závěry, však je testována pouze jedna sestava, ovšem i tak je vidět, že pokud si můžeme vybrat mezi Windows a SteamOS, pak bychom měli z hlediska výkonu volit spíše Windows. Ukazují na to už i provedené syntetické benchmarky (Geekbench 3) testující výkon procesoru a paměťového systému. Zaměřme se ale na hry.
Testovány byly hry Portal, Team Fortress 2, Left 4 Dead 2 a DOTA 2. Co se týče druhého dílu Left 4 Dead, společnost Valve už dříve sdělila, že její linuxový port pro OpenGL je už výkonnostně srovnatelný, což test také potvrdil. Ovšem v případě ostatních her už je to daleko horší, za což dle vývojářů může především stav ovladačů pro Linux, nástroje OpenGL a také to, že leckteré hry byly vyvíjeny především s ohledem na DirectX. Výše uvedená čtveřice her je ale přímo dílem firmy Valve, který využil svůj engine Source.
Dále se autoři zaměřili také na hru Middle-Earth: Shadow of Mordor, kterou vyzkoušeli hned v několika nastaveních, a to od nejnižších po nejvyšší detaily. SteamOS byl ve všech případech značně pomalejší a na nastavení Ultra už hra pod ním, na rozdíl od Windows 10, nebyla hratelná. Podobné to bylo v titulu Metro: Last Light Redux, čili další AAA hře, kterou pro Linux upravili samotní autoři.
Pak je tedy nasnadě otázka, zda má vůbec cenu si kupovat nějakou Steam Machine se SteamOS, když z ní nedostaneme stejný výkon jako na Windows. Jde také o to, že i na takovémto hardwaru bude drtivá většina dostupných her pro SteamOS bez problémů hratelná a rozdíl 60 vs. 70 FPS nás nemusí moc trápit. V náročných a nových AAA titulech se ale každý snímek za sekundu navíc pochopitelně hodí.
Je tedy zřejmé, že pro dnes už mrtvé OpenGL se nikomu nebude chtít něco vyvíjet a upravovat, když je na cestě rovněž multiplatformní Vulkan. Na ten sází i samotná firma Valve, ovšem toto API je stále ve vývoji a pak se ještě musí objevit hry. Dle mého názoru ale dnes nemá cenu kupovat výkonnou Steam Machine. Pokud už máte zájem se přesunout od klávesnice na gauč se Steam Controllerem, postačí k tomu prostý Steam Link ve stejné ceně (55 eur), kterým propojíte PC s televizorem, do nějž bude streamován obraz v reálném čase. To je řešení zvláště pro ty, kteří už své výkonné stolní PC mají. Windows nám pak poskytnou mnohem větší výběr her, oproti SteamOS i vyšší výkon a doufejme, že snad i neznatelné zpoždění streamovaného obrazu, ale s tím by na dobře zprovozněné lokální síti neměl být problém.
Zdroj: Ars Technica
