Intel, NVIDIA a AMD o supercomputingu
17.11.2015, Jan Vítek, aktualita
Texaské konference SC15 se přirozeně účastní Intel, NVIDIA i AMD a všechny tyto firmy mají k tématu co říci. Podívejme se tedy na nové informace o Knights Landing od Intelu, dalších HW novinkách od NVIDIE nebo na iniciativu AMD Boltzmann.
Intel tedy poskytl nové informace o připravovaných akcelerátorech Xeon Phi druhé generace, tedy "Knights Landing" a nejen o nich. Oznámil také pokroky v rámci svého Scalable System Framework (Intel SSF) pro systémy HPC a jako součást tohoto framework představil svou Omni-Path Architecture (Intel OPA). Nové Knights Landing přitom už jsou nasazeny jako předprodukční vzorky v několika superpočítačových systémech, takže už jsou v podstatě hotovy. Knights Landing tedy již pracují v Los Alamos (Trinity system), NERSC (Cori system) a francouzském CEA. S jejich nasazením pak počítá na 50 firem.
Intel SSF zahrnuje nezbytné architektury a nástroje pro vývoj validovaných HPC systémů, které budou škálovatelné a flexibilní. Určeny budou pro různé náročné úlohy, jež se v poslední době zmiňují velice často, a to pro analýzu dat, strojové učení, rozpoznávání objektů v obrazu, atd. V tom chtějí Intelu pomáhat firmy jako Cray, Dell, Fujitsu, Supermicro a další, které chtějí v příštím roce přijít se systémy založenými právě na SSF. Klíčovou součástí pak je zmíněná Intel OPA, která poslouží jako náhrada za rozhraní InfiniBand, jež bude energeticky výrazně účinnější.
Akcelerátory Knights Landing využijí svých 72 jader k tomu, aby poskytly výkon přes 3 TERAFLOPS (FP32) a přes 8 TERAFLOPS (FP16). Využijí k tomu 16 GB paměti MCDRAM, která bude ve stejném pouzdru jako procesor a nabídne v porovnání s DDR4 5x vyšší propustnost i energetickou efektivitu.
Pak tu máme společnost NVIDIA a její různá řešení z oblasti supercomputingu. Její CEO Jen-Hsun Huang vidí v této oblasti velkou budoucnost a jeho firma se jí věnuje na více frontách. Nabízí již karty TITAN X pro pracovní stanice, Tesla pro profesionální systémy, automobilové DRIVE PX a nově také víceúčelové Jetson TX1 pro mobilní nasazení.
NVIDIA také poukazuje na to, že grafické akcelerátory jsou využívány ve stále větším počtu superpočítačů a dnes jich je mezi TOP500 již více než 100. V posledních letech tedy jejich počet stoupal o polovinu a dvě třetiny z nich využívá řešení právě firmy NVIDIA. Huang pak zmiňoval především strojové učení, které umožní vytvořit opravdu autonomní zařízení, která budou schopna se třeba ve formě dronů navigovat v terénu. Právě k tomu má posloužit nově představený Jetson TX1.
Nakonec tu máme iniciativu AMD Boltzmann, jež má za úkol usnadnit vývoj HPC systémů. Jde tedy o systémy založené na GPU od AMD a konkrétně se týká sady třech softwarových nástrojů: Heterogeneous Compute Compiler (HCC) využívající C++, dále linuxový ovladač a HSA runtime knihovna a nakonec Heterogeneous-compute Interface for Portability (HIP) pro portování CUDA aplikací do C++.
AMD uvádí, že 90 procent všech aplikací napsaných pro CUDA je možné automaticky konvertovat do C++ a zbylé vyžadují trochu té "manuální" práce. AMD si od toho slibuje, že tak uzme kus HPC trhu, kde dominuje NVIDIA a Intel. Však NVIDIA má mezi TOP500 nějakých 66 systémů založených na jejích akcelerátorech, Intel jich má 28 a AMD pouze 3. AMD už na SC15 demonstrovalo svůj hardware, na němž běžely benchmarky konvertované z CUDA do C++ a firma se chlubila, že negativní dopad na výkon byl "v podstatě nulový". K této věci se také již vyjádřil Jim Belak, vysoce postavený pracovník z amerického Ministerstva energetiky a Lawrence Livermore National Laboratory. Dle něj AMD HIP umožní, aby se výzkumníci mohli plně soustředit na svou práci, aniž by museli řešit problémy spojené se hardwarem.
Nástroje AMD Boltzmann Initiative budou k dispozici od prvního kvartálu příštího roku. Vedle toho bude ale AMD stále vyvíjet a podporovat OpenCL.
Zdroj: Hexus.net
Intel SSF zahrnuje nezbytné architektury a nástroje pro vývoj validovaných HPC systémů, které budou škálovatelné a flexibilní. Určeny budou pro různé náročné úlohy, jež se v poslední době zmiňují velice často, a to pro analýzu dat, strojové učení, rozpoznávání objektů v obrazu, atd. V tom chtějí Intelu pomáhat firmy jako Cray, Dell, Fujitsu, Supermicro a další, které chtějí v příštím roce přijít se systémy založenými právě na SSF. Klíčovou součástí pak je zmíněná Intel OPA, která poslouží jako náhrada za rozhraní InfiniBand, jež bude energeticky výrazně účinnější.
Akcelerátory Knights Landing využijí svých 72 jader k tomu, aby poskytly výkon přes 3 TERAFLOPS (FP32) a přes 8 TERAFLOPS (FP16). Využijí k tomu 16 GB paměti MCDRAM, která bude ve stejném pouzdru jako procesor a nabídne v porovnání s DDR4 5x vyšší propustnost i energetickou efektivitu.
Pak tu máme společnost NVIDIA a její různá řešení z oblasti supercomputingu. Její CEO Jen-Hsun Huang vidí v této oblasti velkou budoucnost a jeho firma se jí věnuje na více frontách. Nabízí již karty TITAN X pro pracovní stanice, Tesla pro profesionální systémy, automobilové DRIVE PX a nově také víceúčelové Jetson TX1 pro mobilní nasazení.
NVIDIA také poukazuje na to, že grafické akcelerátory jsou využívány ve stále větším počtu superpočítačů a dnes jich je mezi TOP500 již více než 100. V posledních letech tedy jejich počet stoupal o polovinu a dvě třetiny z nich využívá řešení právě firmy NVIDIA. Huang pak zmiňoval především strojové učení, které umožní vytvořit opravdu autonomní zařízení, která budou schopna se třeba ve formě dronů navigovat v terénu. Právě k tomu má posloužit nově představený Jetson TX1.
Nakonec tu máme iniciativu AMD Boltzmann, jež má za úkol usnadnit vývoj HPC systémů. Jde tedy o systémy založené na GPU od AMD a konkrétně se týká sady třech softwarových nástrojů: Heterogeneous Compute Compiler (HCC) využívající C++, dále linuxový ovladač a HSA runtime knihovna a nakonec Heterogeneous-compute Interface for Portability (HIP) pro portování CUDA aplikací do C++.
AMD uvádí, že 90 procent všech aplikací napsaných pro CUDA je možné automaticky konvertovat do C++ a zbylé vyžadují trochu té "manuální" práce. AMD si od toho slibuje, že tak uzme kus HPC trhu, kde dominuje NVIDIA a Intel. Však NVIDIA má mezi TOP500 nějakých 66 systémů založených na jejích akcelerátorech, Intel jich má 28 a AMD pouze 3. AMD už na SC15 demonstrovalo svůj hardware, na němž běžely benchmarky konvertované z CUDA do C++ a firma se chlubila, že negativní dopad na výkon byl "v podstatě nulový". K této věci se také již vyjádřil Jim Belak, vysoce postavený pracovník z amerického Ministerstva energetiky a Lawrence Livermore National Laboratory. Dle něj AMD HIP umožní, aby se výzkumníci mohli plně soustředit na svou práci, aniž by museli řešit problémy spojené se hardwarem.
Nástroje AMD Boltzmann Initiative budou k dispozici od prvního kvartálu příštího roku. Vedle toho bude ale AMD stále vyvíjet a podporovat OpenCL.
Zdroj: Hexus.net
