Je Proxima Centauri b dosud neslibnější exoplaneta?
25.8.2016, Jan Vítek, aktualita
Možná vám neunikla zpráva o tom, že blízká exoplaneta Proxima Centauri b by mohla nabídnout podmínky podobné těm na Zemi. To je však založeno pouze na tom, že planeta se usídlila uprostřed tzv. obyvatelné zóny.
Vypadá to, že máme velké štěstí, neboť Proxima Centauri b je planeta která je vzdálena pouze 4,2 světelných let, což je ve vesmírném měřítku o krok vedle. Dle pozorování jde o planetu, která je velikostně srovnatelná se Zemí a navíc sedí přesně uprostřed obyvatelné zóny, čili v oblasti, kde mohou panovat teploty příznivé k rozvoji života, jak ho známe. To tak znamená především přítomnost tekuté vody. Jenomže je zřejmé, že to jsou pouze dva dílky velké skládačky, která má dát dohromady svět vhodný pro život. Začít můžeme s mateřskou hvězdou.
umělcova představa o planetě Proxima Centauri b
Proxima Centauri není jako naše Slunce. Jedná se o daleko menší a chladnější červený trpaslík, a tak milá exoplaneta musí kolem něj obíhat daleko blíže. Jedná se o pouze 0,05 AU (vzdálenosti Země - Slunce), přičemž jeden oběh jí zabere pouze něco málo přes 11 dní. Ve výsledku tato planeta zachytí jen 65 % zářivého toku v porovnání se Zemí, ale přitom na ni míří mnohem více energie rentgenového záření a ultrafialového záření.
nahoře - La Silla Observatory v Chile a její 3,6m teleskop ESO, který sledováním mateřské hvězdy potvrdil přitomnost exoplanety
dole - dvojhvězda Alfa Centauri AB a Proxima Centauri zachycené Hubbleovým teleskopem (NASA)
Pokud se také ptáte, proč byla planeta Proxima Centauri b objevena tak pozdě, když astronomové už zachytili daleko vzdálenější exoplanety, pak je to právě kvůli její mateřské hvězdě. Proxima Centauri patří mezi červené trpaslíky a o nich astronomové ví, že umí svými erupcemi svévolně tvořit signály, které vypadají jako vliv exoplanet. Právě proto musely být některé minulé objevy přehodnoceny a přisouzeny nezvyklé aktivitě červených trpaslíků, kterou u našeho Slunce nepozorujeme. Ostatně takto si umělec představuje divokou aktivitu malé hvězdy s obrovskými erupcemi. No a ostatně i ty mohou pro blízkou obydlenou planetu představovat problém. Jak známo, dostatečně velká erupce s vhodným nasměrováním by mohla "přetížit" ochranné magnetické pole Země, což by odnesla veškerá nechráněná elektrická zařízení. Naposledy se tak stalo v roce 1859, kdy to nepředstavovalo velký problém. Dnes by byly následky nedozírné.
Něco tak už o nově objevené exoplanětě víme, ale nevíme toho o ní daleko více. Jedna z hlavních otázek je, zda má vůbec nějakou atmosféru, což je otázka i toho, zda si ji je vzhledem k blízkosti ke své hvězdě schopna udržet. To bychom se mohli dozvědět již relativně brzy poté, co v roce 2018 odstartuje teleskop JWST. Současnými prostředky můžeme totiž tuto planetu studovat jen nepřímo díky tomu, jaký vliv má na svou hvězdu.
Dále je zřejmé, že vzhledem k její blízkosti k hvězdě je její rotace synchronizována s oběhem, a to stejně jako v případě našeho Měsíce, který má rovněž vázanou rotaci. Čili Proxima b vystavuje svému slunci stále stejnou tvář, takže na jedné straně bude neustálý den a teplo a na odvrácené straně zima a tma. Pokud by na ní měly být podmínky vhodné pro život, pak by to bylo jen v úzkých pásmech na přelomu dne a noci.
nějak takto by mohl vypadat povrch planety Proxima Centauri b
Leckde se také dočteme, že na planetě by mohla existovat voda. Teoreticky ano, ale vzhledem k divoké aktivitě blízkého slunce, které je ještě starší než to naše a po celé ty miliardy let bombardovalo planetu ultrafialovým a rentgenovým zářením, je otázka, zda na ní vůbec nějaká voda mohla zůstat. Závisí to také na procesu utvoření a na celé historii planety, neboť, jak známo, Země své zásoby vody získala především z planetárních embryí a něco přinesly také komety.
Vypadá to tak, že největší problém pro obyvatelnost Proximy b je její vlastní hvězda a stejné to může být i v případě další exoplanety, která by brzy mohla být potvrzena. Mluví se o periodickém signálu, který značí přítomnost Proxima Centauri c, ale bude to vyžadovat ještě dlouhá pozorování, než její existence bude potvrzena, nebo vyvrácena, a to právě kvůli aktivitě hvězdy.
Každopádně je takové zjištění velice povzbudivé, ať už to nakonec s obyvatelností Proximy b dopadne jakkoliv. Astronomové nejsou překvapeni tím, že tato nejbližší možná exoplaneta existuje, ale tím, že u ní existuje vůbec šance na to, aby se mohla stát kolébkou života. Podstatně to totiž zvyšuje pravděpodobnost, že mnoho dalších hvězd má ve svém repertoáru podobné exoplanety a že ony tisíce objevených exoplanet teleskopem Kepler nejsou ani špička ledovce. Však Mléčná dráha obsahuje cca 100 miliard hvězd a dle odhadů jsou celé tři čtvrtiny z toho ve třídě červených trpaslíků. Nejlepší na tom všem je, že se můžeme těšit na brzké bližší prozkoumání Proximy b a můžeme doufat, že Proxima c bude potrvrzena a i ji čeká pohled moderních teleskopů.
Zdroj: Astronomy, Extremetech
umělcova představa o planetě Proxima Centauri b
Proxima Centauri není jako naše Slunce. Jedná se o daleko menší a chladnější červený trpaslík, a tak milá exoplaneta musí kolem něj obíhat daleko blíže. Jedná se o pouze 0,05 AU (vzdálenosti Země - Slunce), přičemž jeden oběh jí zabere pouze něco málo přes 11 dní. Ve výsledku tato planeta zachytí jen 65 % zářivého toku v porovnání se Zemí, ale přitom na ni míří mnohem více energie rentgenového záření a ultrafialového záření.
nahoře - La Silla Observatory v Chile a její 3,6m teleskop ESO, který sledováním mateřské hvězdy potvrdil přitomnost exoplanety
dole - dvojhvězda Alfa Centauri AB a Proxima Centauri zachycené Hubbleovým teleskopem (NASA)
Pokud se také ptáte, proč byla planeta Proxima Centauri b objevena tak pozdě, když astronomové už zachytili daleko vzdálenější exoplanety, pak je to právě kvůli její mateřské hvězdě. Proxima Centauri patří mezi červené trpaslíky a o nich astronomové ví, že umí svými erupcemi svévolně tvořit signály, které vypadají jako vliv exoplanet. Právě proto musely být některé minulé objevy přehodnoceny a přisouzeny nezvyklé aktivitě červených trpaslíků, kterou u našeho Slunce nepozorujeme. Ostatně takto si umělec představuje divokou aktivitu malé hvězdy s obrovskými erupcemi. No a ostatně i ty mohou pro blízkou obydlenou planetu představovat problém. Jak známo, dostatečně velká erupce s vhodným nasměrováním by mohla "přetížit" ochranné magnetické pole Země, což by odnesla veškerá nechráněná elektrická zařízení. Naposledy se tak stalo v roce 1859, kdy to nepředstavovalo velký problém. Dnes by byly následky nedozírné.
Něco tak už o nově objevené exoplanětě víme, ale nevíme toho o ní daleko více. Jedna z hlavních otázek je, zda má vůbec nějakou atmosféru, což je otázka i toho, zda si ji je vzhledem k blízkosti ke své hvězdě schopna udržet. To bychom se mohli dozvědět již relativně brzy poté, co v roce 2018 odstartuje teleskop JWST. Současnými prostředky můžeme totiž tuto planetu studovat jen nepřímo díky tomu, jaký vliv má na svou hvězdu.
Dále je zřejmé, že vzhledem k její blízkosti k hvězdě je její rotace synchronizována s oběhem, a to stejně jako v případě našeho Měsíce, který má rovněž vázanou rotaci. Čili Proxima b vystavuje svému slunci stále stejnou tvář, takže na jedné straně bude neustálý den a teplo a na odvrácené straně zima a tma. Pokud by na ní měly být podmínky vhodné pro život, pak by to bylo jen v úzkých pásmech na přelomu dne a noci.
nějak takto by mohl vypadat povrch planety Proxima Centauri b
Leckde se také dočteme, že na planetě by mohla existovat voda. Teoreticky ano, ale vzhledem k divoké aktivitě blízkého slunce, které je ještě starší než to naše a po celé ty miliardy let bombardovalo planetu ultrafialovým a rentgenovým zářením, je otázka, zda na ní vůbec nějaká voda mohla zůstat. Závisí to také na procesu utvoření a na celé historii planety, neboť, jak známo, Země své zásoby vody získala především z planetárních embryí a něco přinesly také komety.
Vypadá to tak, že největší problém pro obyvatelnost Proximy b je její vlastní hvězda a stejné to může být i v případě další exoplanety, která by brzy mohla být potvrzena. Mluví se o periodickém signálu, který značí přítomnost Proxima Centauri c, ale bude to vyžadovat ještě dlouhá pozorování, než její existence bude potvrzena, nebo vyvrácena, a to právě kvůli aktivitě hvězdy.
Každopádně je takové zjištění velice povzbudivé, ať už to nakonec s obyvatelností Proximy b dopadne jakkoliv. Astronomové nejsou překvapeni tím, že tato nejbližší možná exoplaneta existuje, ale tím, že u ní existuje vůbec šance na to, aby se mohla stát kolébkou života. Podstatně to totiž zvyšuje pravděpodobnost, že mnoho dalších hvězd má ve svém repertoáru podobné exoplanety a že ony tisíce objevených exoplanet teleskopem Kepler nejsou ani špička ledovce. Však Mléčná dráha obsahuje cca 100 miliard hvězd a dle odhadů jsou celé tři čtvrtiny z toho ve třídě červených trpaslíků. Nejlepší na tom všem je, že se můžeme těšit na brzké bližší prozkoumání Proximy b a můžeme doufat, že Proxima c bude potrvrzena a i ji čeká pohled moderních teleskopů.
Zdroj: Astronomy, Extremetech
