Květákovité útvary na Marsu: mohou být pozůstatky života?
10.2.2016, Jan Vítek, aktualita
V této době si největší část pozornosti ze všech vozítek na Marsu ukusuje nejnovější Curiosity, a to z očividných průzkumů. Ovšem informace a materiály nasbírané vozítky Spirit a Opportunity se zkoumají ještě dnes a nabízí zajímavé hypotézy.
Trojice vozítek Spirit, Opportunity a Curiosity samozřejmě není první, kterou lidstvo vypustilo na Mars. Jde ale bezpečně o zdaleka nejúspěšnější vozítka s ohledem na délku trvání jejich mise. Vždyť sovětské Mars 2 a 3 vydržely přinejlepším po dobu několika desítek sekund, evropský Beagle 2 selhal zcela, americký Sojourner ze sondy Mars Pathfinder fungoval necelé tři měsíce a pak už nastoupilo vozítko Spirit, které ve své době s přehledem udělalo rekord v celkově najeté vzdálenosti. Za necelých šest let najezdilo 7,7 kilometrů a bylo by to ještě více, kdyby Spirit neuvázl v písku.
Nyní se tedy na Marsu pohybují dvě vozítka, Opportunity a Curiosity, přičemž právě Opportunity již v minulém roce na Marsu "uběhlo" svůj první maraton, čili najezdilo přes 42 kilometrů a dnes to bude ještě více. Curiosity na Marsu přistálo o osm let později (2012), a tak na rekord svého předchůdce ještě zdaleka neútočí, ale to podstatné je samozřejmě věda a sběr zajímavých vzorků a jejich analýza, ne závodění.
Vzorky, o kterých se budeme bavit, nasbíralo ještě staré vozítko Spirit, jehož mise byla ukončena již v roce 2010. To o dva roky předtím v kráteru Gusev poblíž plošiny Home Plate narazilo na zvláštní skalní útvary připomínající svým tvarem květák, které mají vysoký obsah oxidu křemičitého (SiO2). Takové horniny se na Zemi obvykle nacházejí poblíž sopek a zvláště u termálních pramenů, takže ve velkém množství se dají najít třeba v Yellowstonu. Důležité je to, že na Zemi jsou tyto horniny obvykle domovem pro mikrobiální život, který jejich dokáže postupně změnit. Útvary na Marsu přitom také vypadají, že je něco přetvořilo či vytvořilo, takže ve výsledku jde především o dvě věci: složení hornin a jejich tvar.
Studie Stevena Ruffa a Jacka Farmera z Arizona State University srovnává útvary z Marsu s tím, co bylo nalezeno v poušti Atacama a vědci udávají, že si jsou velice podobné. To je důležité hned ze dvou důvodů. Zaprvé, Atacama je na naší planetě nejsušší poušť s velkými teplotními výkyvy (běžně 0 °C v noci a 50 °C ve dne) a vysokými hodnotami UV záření. Jde tak o prostředí, které je asi nejvíce podobné tomu na Marsu. Druhý důvod je pak ten, že Atacama je plná mikrobiálního života.
Na druhou stranu, zatím neexistují žádné důkazy, že by útvary na Marsu byly skutečně formovány životem. Je tu jistá podobnost s tím, co na Zemi tvoří mikroorganismy, ale to samo o sobě nevylučuje prostou erozi a/nebo vulkanické procesy. Pokud by se ale našel důkaz o existenci mikrobiálního života na Marsu, byla by to pro některé vědce špatná zpráva. Tedy pro ty, kteří zastávají teorii Velkého filtru.
Velký filtr:
Velký filtr se zabývá vývojem života od hvězdy až po kolonizaci vesmíru. My se právě nacházíme v předposledním stádiu, po němž už je jen expanze do vesmíru. Ve vztahu k Marsu jde o to, že pokud by se na něm vyvinul život nezávisle na Zemi, pak by to znamenalo, že půjde o vcelku běžný proces, pokud jde tedy o vývoj od nejjednodušších molekul po vícebuněčné organismy. Problém by pak byl buď v samotné kolébce, tedy vhodném slunečním systému, anebo ve vývoji od mnohobuněčných organismů až po kolonizaci vesmíru. A vzhledem k tomu, že my máme za sebou až na jeden už všechny stupně vývoje, pro nás by to znamenalo, že problémový je právě poslední krok, což pro budoucnost lidstva není dobrá zpráva a ani pro jeho snahy hledat ve vesmíru vyspělejší civilizace.
Mnozí s tímto uvažováním ale nesouhlasí a tvrdí něco jiného, třeba že inteligentní život ve vesmíru existuje, ale my o něm nevíme z mnoha různých důvodů, které najdeme i v řešeních Fermiho paradoxu. Tedy třeba proto, že mimozemšťané prostě o nás nemají zájem.
Zdroj: Universe Today
Nyní se tedy na Marsu pohybují dvě vozítka, Opportunity a Curiosity, přičemž právě Opportunity již v minulém roce na Marsu "uběhlo" svůj první maraton, čili najezdilo přes 42 kilometrů a dnes to bude ještě více. Curiosity na Marsu přistálo o osm let později (2012), a tak na rekord svého předchůdce ještě zdaleka neútočí, ale to podstatné je samozřejmě věda a sběr zajímavých vzorků a jejich analýza, ne závodění.
Vzorky, o kterých se budeme bavit, nasbíralo ještě staré vozítko Spirit, jehož mise byla ukončena již v roce 2010. To o dva roky předtím v kráteru Gusev poblíž plošiny Home Plate narazilo na zvláštní skalní útvary připomínající svým tvarem květák, které mají vysoký obsah oxidu křemičitého (SiO2). Takové horniny se na Zemi obvykle nacházejí poblíž sopek a zvláště u termálních pramenů, takže ve velkém množství se dají najít třeba v Yellowstonu. Důležité je to, že na Zemi jsou tyto horniny obvykle domovem pro mikrobiální život, který jejich dokáže postupně změnit. Útvary na Marsu přitom také vypadají, že je něco přetvořilo či vytvořilo, takže ve výsledku jde především o dvě věci: složení hornin a jejich tvar.
Studie Stevena Ruffa a Jacka Farmera z Arizona State University srovnává útvary z Marsu s tím, co bylo nalezeno v poušti Atacama a vědci udávají, že si jsou velice podobné. To je důležité hned ze dvou důvodů. Zaprvé, Atacama je na naší planetě nejsušší poušť s velkými teplotními výkyvy (běžně 0 °C v noci a 50 °C ve dne) a vysokými hodnotami UV záření. Jde tak o prostředí, které je asi nejvíce podobné tomu na Marsu. Druhý důvod je pak ten, že Atacama je plná mikrobiálního života.
Na druhou stranu, zatím neexistují žádné důkazy, že by útvary na Marsu byly skutečně formovány životem. Je tu jistá podobnost s tím, co na Zemi tvoří mikroorganismy, ale to samo o sobě nevylučuje prostou erozi a/nebo vulkanické procesy. Pokud by se ale našel důkaz o existenci mikrobiálního života na Marsu, byla by to pro některé vědce špatná zpráva. Tedy pro ty, kteří zastávají teorii Velkého filtru.
Velký filtr:
- vhodný hvězdný systém s materiálem a planetami
- molekuly (RNA)
- jednoduchý prokaryotický jednobuněčný život
- složitější eukaryotický jednobuněčný život
- pohlavní rozmnožování
- mnohobuněčný život
- živočichové s velkými mozky schopni používat nástroje
- <zde jsme my>
- kolonizace vesmíru
Velký filtr se zabývá vývojem života od hvězdy až po kolonizaci vesmíru. My se právě nacházíme v předposledním stádiu, po němž už je jen expanze do vesmíru. Ve vztahu k Marsu jde o to, že pokud by se na něm vyvinul život nezávisle na Zemi, pak by to znamenalo, že půjde o vcelku běžný proces, pokud jde tedy o vývoj od nejjednodušších molekul po vícebuněčné organismy. Problém by pak byl buď v samotné kolébce, tedy vhodném slunečním systému, anebo ve vývoji od mnohobuněčných organismů až po kolonizaci vesmíru. A vzhledem k tomu, že my máme za sebou až na jeden už všechny stupně vývoje, pro nás by to znamenalo, že problémový je právě poslední krok, což pro budoucnost lidstva není dobrá zpráva a ani pro jeho snahy hledat ve vesmíru vyspělejší civilizace.
Mnozí s tímto uvažováním ale nesouhlasí a tvrdí něco jiného, třeba že inteligentní život ve vesmíru existuje, ale my o něm nevíme z mnoha různých důvodů, které najdeme i v řešeních Fermiho paradoxu. Tedy třeba proto, že mimozemšťané prostě o nás nemají zájem.
Zdroj: Universe Today
