Na univerzitě MIT vznikl nový typ optické čočky, kterou autoři označují za metačočku a uvádějí, že ta je schopna sama ostřit bez jakýchkoliv pohyblivých částí, které by ji dokázaly posouvat, naklánět či měnit její tvar.
Metačočka z MIT by mohla v budoucnu posloužit pro výrobu miniaturních objektivů, které by nabízely optický zoom, s čímž právě dnes válčí především výrobci telefonů, kteří to řeší využitím hned několika fotoaparátů s fixními objektivy. Například takový Samsung Galaxy S21 Ultra má hned čtyři ekvivalentní k 13, 26, 70 a 240mm objektivům.
Inženýři na MIT na to šli poněkud jinak a vyvinuli čočku pokrytou pečlivě vytvořenými strukturami, která umí měnit své vlastnosti v závislosti na teplu. Zde si můžeme připomenout technologii přepisovatelných CD a DVD, která využívá materiál zvaný GST (GeSbTe) tvořeny germaniem, antimonem a telurem. Metačočka využívá něco podobného, a to konkrétně GSST, kde k výše uvedeným prvkům přibyl také selen, díky čemuž je jeho struktura při svém zahřátí více pravidelná, čili se stává krystalickou a především se mění vlastnosti při lámání světla.
Na povrch skla jsou pak naneseny výše ukázané mikroskopické struktury, přičemž každá z nich láme světlo svým určitým způsobem. A hle, máme tu metačočku, která při pokojové teplotě ostří na blízký cíl a pokud ji zahřejeme, zaostří se na větší vzdálenost. Nicméně z toho vyplývá, že tu jsou (zatím) jen dva stavy, čili dvě hloubky ostrosti a nic mezi nimi. Díky pečlivému dávkování tepla na těch správných místech by se ale dle autorů dalo docíliti kontinuálního ostření.
Zatím jde ovšem jen o prototyp, který potvrzuje základní funkčnost dané technologie a to v této době pouze v infračerveném spektru. Ovšem i kdyby se v něm už zůstalo, stále si takováto metačočka může najít využití, a to pochopitelně v infračervených kamerách.
