Nanobionický špenát z MIT umí detekovat výbušniny
2.11.2016, Jan Vítek, aktualita
Toto je přesně typ titulku, který vyžaduje další vysvětlení, neboť těžko si dokážeme představit něco konkrétního pod termínem nanobionický špenát a pak se můžeme ptát, jakým způsobem by něco takového mohlo sloužit pro odhalování výbušnin.
Tento speciální špenát má na svědomí laboratoř chemika Michaela Strana z MIT. Ten se už dříve zabýval detekováním různých látek, jako je peroxid vodíku, trinitrotoluen, sarin, dopamin a jiných, a to pomocí uhlíkových nanotrubiček. A právě na tomto výzkumu založil svůj navazující, který počítá se schopností upraveného špenátu detekovat "nitroaromatické sloučeniny" ve vodě, která jim byla alespoň minimálně vystavena. Dokáže tak detekovat právě i TNT nebo látku RDX v plastické trhavině C-4.
Tyto nanotrubičky byly použity ve speciálním nátěru, který byl apllikován na spodní stranu špenátových lístků, odkud se nanotrubičky dostanou do mezofylu, čili pletiva mezi vrchní a spodní pokožkou listu, kde probíhá fotosyntéza. Pokud tam doputuje cílová molekula, jejíž přítomnost má být zjištěna, ta se přichytí k polymeru obalujícímu samotnou nanotrubičku, čímž změní její schopnosti fluorescence.
Pak je možné zjistit, zda do takového lístku doputovaly nějaké nitroaromatické látky, a to konkrétně pomocí jeho osvícení laserem, díky čemuž samy září v blízkém infračerveném spektru. Zjištěním jeho přesné vlnové délky se dobereme i výsledku celého testu. Takovéto zařízení by se dle Strana mohlo smrsknout do podoby mobilního telefonu vybaveného laserem a speciální kamerou. Samotní výzkumníci k tomu použili běžnou, ale upravenou kameru s čipem CCD pro Raspberry Pi.
V praxi by tato metoda mohla být aplikována na různé rostliny, které by zachytily i ty nejmenší stopy po výbušninách. Stačí prý, aby kolem nich jen prošel někdo s bombou v batohu. Vedle toho Strano uvažuje i o "chytrých salátech", jež by svého budoucího konzumenta informovaly o své kondici, ale osobně si nejsem jistý, zda je vhodné baštit salát dopovaný nanotechnologiemi.
Zdroj: Extremetech
Tyto nanotrubičky byly použity ve speciálním nátěru, který byl apllikován na spodní stranu špenátových lístků, odkud se nanotrubičky dostanou do mezofylu, čili pletiva mezi vrchní a spodní pokožkou listu, kde probíhá fotosyntéza. Pokud tam doputuje cílová molekula, jejíž přítomnost má být zjištěna, ta se přichytí k polymeru obalujícímu samotnou nanotrubičku, čímž změní její schopnosti fluorescence.
Pak je možné zjistit, zda do takového lístku doputovaly nějaké nitroaromatické látky, a to konkrétně pomocí jeho osvícení laserem, díky čemuž samy září v blízkém infračerveném spektru. Zjištěním jeho přesné vlnové délky se dobereme i výsledku celého testu. Takovéto zařízení by se dle Strana mohlo smrsknout do podoby mobilního telefonu vybaveného laserem a speciální kamerou. Samotní výzkumníci k tomu použili běžnou, ale upravenou kameru s čipem CCD pro Raspberry Pi.
V praxi by tato metoda mohla být aplikována na různé rostliny, které by zachytily i ty nejmenší stopy po výbušninách. Stačí prý, aby kolem nich jen prošel někdo s bombou v batohu. Vedle toho Strano uvažuje i o "chytrých salátech", jež by svého budoucího konzumenta informovaly o své kondici, ale osobně si nejsem jistý, zda je vhodné baštit salát dopovaný nanotechnologiemi.
Zdroj: Extremetech
