Největší radioastronomická observatoř světa v ohrožení?
23.6.2016, Jan Vítek, aktualita
Observatoř Arecibo v Karibiku slouží už více než 40 let a díky ní lidstvo učinilo několik velkých objevů týkající se astronomie a nejen jí. V blízké budoucnosti by však tato observatoř mohla čelit nedostatku financí, což by mohlo zapříčinit její zánik.
Observatoř Arecibo byla založena v roce 1974 u severního pobřeží ostrova Portoriko v Karibiku. Její kulový reflektor má průměr 305 metrů a její anténa je zavěšena na třech betonových pilířích 150 metrů nad reflektorem, takže se s ní dá do jisté míry pohybovat, a zaměřovat ji tak na různé cíle a sledovat je. Díky této observatoři vědci přišli s řadou významných objevů. Poprvé se mohli přímo podívat na asteroid, rovněž poprvé mohli detekovat exoplanety, čili planety v jiném slunečním systému, observatoř Arecibo také velkou měrou přispěla k projektu SETI (hledání mimozemské inteligence), našla první systém s binárním pulzarem a přispěla k potvrzení existence gravitačních vln, a tím i potvrzení platnosti obecné teorie relativity.
Jenomže financování této observatoře se rok od roku zhoršuje a v této době se na něm podílí především NASA a zbytek doplácí National Science Foundation (NSF). Právě NSF v posledních letech operuje se příjmy, které se v podstatě nezvyšují, tedy nehledě na jednorázový příspěvek v roce 2009 a dá se říci, že od let 2003 a 2004 se růst rozpočtu v podstatě zastavil. Pro příští rok se počítá s menším navýšením rozpočtu, ale ani s ním se NSF nedostane ani na 8 miliard.
NSF tak nakládá s necelými 8 miliardami dolarů, z čehož přispívá na provoz Areciba jen 8,2 milliony, čili cca jedním promilem. Jenomže v napjatém rozpočtu jde i o relativně malé částky a vypadá to, že nezabírají ani argumenty příznivců observatoře o jejím velkém dopadu na vzdělávání a dlouholeté historii významných věděckých objevů. Je také pravda, že ačkoliv je samotná observatoř už stará a zasloužila by modernizaci, stále jde o zařízení, které zatím nemá ve světě obdoby jako nejcitlivější radioteleskop. Nahradit jej mohou leda tak projekty, které spojí možnosti více teleskopů po celém světě, jako je například nedávno zmíněný EHT a číňané by měli letos dokončit teleskop FAST se srovnatelnou konstrukcí a podobným efektivním průměrem (cca 300 m), ale mnohem širším záběrem (40° od nadhlavníku oproti 20 °).
Argument pro Arecibo je i to, že jde o zdaleka nejvhodnější zařízení na Zemi, které může být využito pro monitorování asteroidů, jež by pro nás mohly představovat riziko. NASA tak oznámila, že bude dále finančně podporovat tento teleskop, ovšem za předpokladu, že zůstane provozuschopný. Jinými slovy, pokud budou zapotřebí nějaké větší investice do oprav, bude tu problém, neboť samotná NASA má velice napjatý rozpočet, který v posledních letech doznal řadu škrtů a jak je vidět, ani v NSF nemohou počítat s nárůstem financí. To ostatně NSF jasně komunikovala loni na podzim, kdy zveřejnila tzv. Dear Colleague Letter (dopis pro širší okruh lidí vyzývající k podpoře/spolufinancování/aj.) s tím, že Arecibo může očekávat od NSF ne větší, ale právě menší finanční podporu. Nyní tak není vůbec jasné, jak to bude dále s finanční podporou provozu observatoře.
Zdroj: Extremetech
Jenomže financování této observatoře se rok od roku zhoršuje a v této době se na něm podílí především NASA a zbytek doplácí National Science Foundation (NSF). Právě NSF v posledních letech operuje se příjmy, které se v podstatě nezvyšují, tedy nehledě na jednorázový příspěvek v roce 2009 a dá se říci, že od let 2003 a 2004 se růst rozpočtu v podstatě zastavil. Pro příští rok se počítá s menším navýšením rozpočtu, ale ani s ním se NSF nedostane ani na 8 miliard.
NSF tak nakládá s necelými 8 miliardami dolarů, z čehož přispívá na provoz Areciba jen 8,2 milliony, čili cca jedním promilem. Jenomže v napjatém rozpočtu jde i o relativně malé částky a vypadá to, že nezabírají ani argumenty příznivců observatoře o jejím velkém dopadu na vzdělávání a dlouholeté historii významných věděckých objevů. Je také pravda, že ačkoliv je samotná observatoř už stará a zasloužila by modernizaci, stále jde o zařízení, které zatím nemá ve světě obdoby jako nejcitlivější radioteleskop. Nahradit jej mohou leda tak projekty, které spojí možnosti více teleskopů po celém světě, jako je například nedávno zmíněný EHT a číňané by měli letos dokončit teleskop FAST se srovnatelnou konstrukcí a podobným efektivním průměrem (cca 300 m), ale mnohem širším záběrem (40° od nadhlavníku oproti 20 °).
Argument pro Arecibo je i to, že jde o zdaleka nejvhodnější zařízení na Zemi, které může být využito pro monitorování asteroidů, jež by pro nás mohly představovat riziko. NASA tak oznámila, že bude dále finančně podporovat tento teleskop, ovšem za předpokladu, že zůstane provozuschopný. Jinými slovy, pokud budou zapotřebí nějaké větší investice do oprav, bude tu problém, neboť samotná NASA má velice napjatý rozpočet, který v posledních letech doznal řadu škrtů a jak je vidět, ani v NSF nemohou počítat s nárůstem financí. To ostatně NSF jasně komunikovala loni na podzim, kdy zveřejnila tzv. Dear Colleague Letter (dopis pro širší okruh lidí vyzývající k podpoře/spolufinancování/aj.) s tím, že Arecibo může očekávat od NSF ne větší, ale právě menší finanční podporu. Nyní tak není vůbec jasné, jak to bude dále s finanční podporou provozu observatoře.
Zdroj: Extremetech
