Obama dal zelenou těžbě na asteroidech
26.11.2015, Jan Vítek, aktualita
Uprostřed závodů do vesmíru vedeném Spojenými státy a Sovětským svazem se v rpce 1967 zrodila dohoda o tom, že žádná zeměsi nemůže nárokovat vlastnictví vesmírných těles. Komerční subjekty na to ale nikdy moc nehleděly.
Myšlenka o využití asteroidů jako bohatých zdrojů nerostných surovin není nijak nová a různé firmy o ní uvažují (nebo spíše sní) už řadu let. Nyní ale dostaly od Obamy posvěcení toho, že si mohou přivlastnit a využít asteroid, což ale samozřejmě neznamená, že by se některá firma chystala v brzké době takovou věc udělat. Jedná se o letošní zákon Space Resource Commercial Exploration and Utilisation Act, který umožní legálně zkoumat vesmír a pátrat po asteroidech využitelných pro zisk surovin či jiné účely. Tento zákon má rovněž odstranit překážky ve vývoji nových technologií pro dopravu lidí a materiálu do vesmíru.
Obamova administrativa také musí do 180 dní rozhodnout, který úřad bude nad tímto druhem podnikání dohlížet a posuzovat případné spory. Zákon byl již komentován Chrisem Lewickim (prezident Planetary Resources), který uvedl, že tato "mimozemská ekonomika" navždy změní naše životy, přispěje k dlouhodobému růstu a zajistí příliv financí ze soukromého sektoru.
Nicméně realita těžby ve vesmíru není nijak blízká. Pokud by se do ní někdo chtěl pustit, musel by vyvinout zcela novou loď schopnou zachytit prolétávající asteroidy a dostat je na oběžnou dráhu Země. Pak by se musela vytvořit těžební stanice, jež by umožnila tak šetrné získávání surovin, aby z asteroidu neodletoval odpad a nezapleveloval již tak dost zanesený prostor kolem naší planety. Pak by se mohlo stát, že by se Kesslerův syndrom stal realitou a na oběžné dráze by se spustilo kaskádovité množení smetí, jež by mohlo zničit umělé satelity, stanice a zabránit ve využití naší orbity na řadu generací. A pak je tu také otázka bezpečné dopravy vytěženého materiálu na zem, ale to by asi byl ten nejmenší problém.
Pokud by ale někdo takovou věc dokázal, mohl by se těšit z pohádkových zisků. Uvádí se totiž, že kdyby se podařilo zachytit asteroid 433 Eros, který se přibližuje na 27 milionů kilometrů od Země, a využil pouze jeho zásoby platiny, vydělal by na ní kolem 500 trilionů dolarů (1018). Krom toho má 433 Eros mít i značné zásoby zlata, železa, hliníku a také kyslíku, což je jak známo věc, která ve vesmíru přijde velmi vhod. Jenomže tento asteroid je i při svém nejbližším průletu ve vzdálenosti, která odpovídá 70násobku střední vzdálenosti Země od Měsíce, což mluví samo za sebe. I tak jde tedy jen o polovinu nejbližší vzdálenosti Země - Mars, na nějž se již plánuje lidská expedice, ale ta si z něj rozhodně nechce přivézt asteroid s průměrem desítek kilometrů.
Zdroj: KitGuru
Obamova administrativa také musí do 180 dní rozhodnout, který úřad bude nad tímto druhem podnikání dohlížet a posuzovat případné spory. Zákon byl již komentován Chrisem Lewickim (prezident Planetary Resources), který uvedl, že tato "mimozemská ekonomika" navždy změní naše životy, přispěje k dlouhodobému růstu a zajistí příliv financí ze soukromého sektoru.
Nicméně realita těžby ve vesmíru není nijak blízká. Pokud by se do ní někdo chtěl pustit, musel by vyvinout zcela novou loď schopnou zachytit prolétávající asteroidy a dostat je na oběžnou dráhu Země. Pak by se musela vytvořit těžební stanice, jež by umožnila tak šetrné získávání surovin, aby z asteroidu neodletoval odpad a nezapleveloval již tak dost zanesený prostor kolem naší planety. Pak by se mohlo stát, že by se Kesslerův syndrom stal realitou a na oběžné dráze by se spustilo kaskádovité množení smetí, jež by mohlo zničit umělé satelity, stanice a zabránit ve využití naší orbity na řadu generací. A pak je tu také otázka bezpečné dopravy vytěženého materiálu na zem, ale to by asi byl ten nejmenší problém.
Pokud by ale někdo takovou věc dokázal, mohl by se těšit z pohádkových zisků. Uvádí se totiž, že kdyby se podařilo zachytit asteroid 433 Eros, který se přibližuje na 27 milionů kilometrů od Země, a využil pouze jeho zásoby platiny, vydělal by na ní kolem 500 trilionů dolarů (1018). Krom toho má 433 Eros mít i značné zásoby zlata, železa, hliníku a také kyslíku, což je jak známo věc, která ve vesmíru přijde velmi vhod. Jenomže tento asteroid je i při svém nejbližším průletu ve vzdálenosti, která odpovídá 70násobku střední vzdálenosti Země od Měsíce, což mluví samo za sebe. I tak jde tedy jen o polovinu nejbližší vzdálenosti Země - Mars, na nějž se již plánuje lidská expedice, ale ta si z něj rozhodně nechce přivézt asteroid s průměrem desítek kilometrů.
Zdroj: KitGuru
