Přehled dění v oblasti hardware za leden 2006

Procesory

Leden u AMD

Na začátku měsíce AMD ohlásilo, že se dohodlo s Rambusem na licenci patentovaných technologií DDR2, DDR3, FB-DIMM, XDR a PCI Express. Celé to bude AMD stát 75 milionů dolarů. Rambus opět přijde k nějakým penězům z licencí, což je u něj naprosto běžné, někdy se až zdá, že nic jiného, než licenční poplatky nevybírá.

AMD Live! má být konkurencí počítačů Intel Viiv, kompletní digitální domácnosti umožňující dělat vše od sledování televize, DVD až k nahrávání filmů a samozřejmě využít samotné funkce počítače. AMD Live! bude umět totéž, jen nebude mít tak striktní požadavky. Systém musí být vybaven dvoujádrovým procesorem AMD Athlon 64 X2, volbu čipové sady a sítí nechává AMD na výrobci, ale operačním systémem by měl být Windows XP Media Center Edition 2005.

Řada Athlon 64 FX se v lednu konečně dočkala dvoujádrového provedení. Je jím model FX-60, který tiká na 2,6GHz, což je o 200MHz méně než u jednojádrového FX-57, který je rovněž pro Socket 939. Dvě jádra (každé s 1MB L2 cache) však v průměru výkon procesoru katapultují o něco výše, takže si titul nejrychlejšího procesoru AMD právem zaslouží. Jen škoda ceny kolem 34.000Kč s DPH.

U budoucích procesorů chce AMD využívat mnohem větší a především rychlejší paměť cache nazvanou Z-RAM. Jedná se společností Innovative Silicon Inc., která tyto paměti vyvinula a podle všeho bychom se takových procesorů mohli skutečně dočkat.
Z-RAM dosahuje dvakrát větší hustoty než DRAM a dokonce pětkrát větší než SRAM (nynější cache). Navíc má být bez kondenzátorů, tudíž i spotřeba by měla být nižší. Menší plocha navíc umožní umístit na procesor více paměti cache při její stejné ploše.

Ke konci ledna došlo v AMD ke změně několika funkcí. Hector Ruiz se vzdal funkce prezidenta, kterou získal Dirk Meyer, který je ve společnosti od roku 1995. Ruiz však vládu v AMD neztrácí, ta je roztroušena mezi mnoho osob. Nyní zastává funkci CEO (výkonného ředitele) a předsedy správní rady. Dirk Meyer má k prezidentování ještě funkci COO (ředitel pro vnitřní strukturu a funkci společnosti).

Téhož dne, 23.1.2006 šly dolů ceny většiny procesorů AMD. Ta se snížila u Turionů ML až o 32% (čím levnější, tím menší sleva), stejně tak dvoujádrové Athlony 64 X2 (o 8-20%), Athlony 64 (max. o 12%) a rovněž výkonnější modely Mobile Sempron (až o 11%), ceny levnějších zůstaly totožné.

Společnost AMD může slavit, protože její tržní podíl opět stoupnul. Na trhu s x86 procesory zaujímá už velmi pěkných 21,4% (Q4/05). Minulé čtvrtletí měla 20,4%, ale jen v desktopech. Nynějších 21,4% zahrnuje jak procesory desktopové, tak i serverové a mobilní.

Nová platforma AMD, Socket AM2 by měla podporovat i čtyřjádrové procesory stejně jako Socket939 nemá problémy s procesory dvoujádrovými. Quad-core procesory by se měly představit v roce 2007. Vzhledem k obrovské ploše, kterou vyžadují, budou muset s největší pravděpodobností být vyrobeny 65mm technologií. První vzorky budou prý předvedeny již při představení nového socketu.


Leden u Intelu

První měsíc tohoto roku přinesl intelu především 65nm procesory. Ke konci minulého roku to byl Extreme Edition 955, v lednu pak mobilní procesory Core (Yonah). Ty využívají 667MHz FSB a bez výjimky disponují 2MB L2 cache. Nejlevnějším modelem je jednojádrový T1300 s frekvencí 1,66GHz za $209. Silnější je pak T2300 se stejnou frekvencí, ale dvěmi jádry za $241, pak T2400 s 1,83GHz za $294, T2500 s 2,0GHz za $403 a T2600 s 2,13GHz za $637.

Nabídka 65nm procesorů však nekončí, Intel nabízí i low-power verze procesorů Core. L2300 s 1,5GHz stojí $284, L2400 s 1,66GHz pak $316.

Samozřejmě, že 65nm technologie se dočkaly i desktopové procesory řady 600. Ty se nyní liší číslicí "1" na konci. Nejlevnějším modelem je tak 631 s 3,0GHz za $178, nabídka pokračuje modelem 641 s 3,2GHz za $215, 651 s 3,4GHz za $273 a končí procesorem 661 s 3,6GHz za $401. Menší problém těchto procesorů je v tom, že je nepodporují všechny základní desky. Ty musí podporovat specifikaci 05A, která dovoluje proudový odběr 100A.

I dvoujádrové desktopové procesory nyní mohou disponovat 65nm technologií. Jedná se o modely 920 s 2,8GHz za $241, 930 s 3,0GHz za $316, 940 s 3,2GHz za $423 a nakonec 950 s 3,4GHz za $637. Nepříliš potěšující zprávou je však to, že tyto procesory nemusí mít povolenou technologii SpeedStep (EIST). Jedná se o verze SL94S, SL94R, SL94Q, SL94P, SL94N. Všechny ostatní SpeedStep mají. TDP 95W připadá na modely 920 i 930, ostatní zůstávají na 130W.

Procesory Intel Core Duo se dostaly do počítačů Apple iMac. Společnost představila dva modely, jeden s 17" LCD a druhý s 20" LCD panelem. První má procesor s frekvencí 1,83GHz, 512MB DDR2-667 paměti, grafiku ATi Radeon X1600 128MB, 160GB disk, 8x DVD-RW a 17" monitor s rozlišením 1440×1050 pixelů.
Druhý už bude mít monitor 20" s rozlišením 1680×1050, navíc bude 2,0GHz procesor a 250GB disk. Levnější verze je k mání za $1299, dražší pak za $1699. Obě verze jsou vybaveny operačním systémem Mac OS X Tiger 10.4.4 a softwarem Rosetta (dovoluje původním programům běžet na x86 procesorech).

Společnost Apple slibovala až dvakrát větší výkon, což je pravda jen zčásti. Počítače jsou skutečně někdy až dvakrát výkonnější než s původními procesory IBM, ale v průměru je nárůst jen necelých 30%. Objednávky na iMacy s procesory G5 už přestává firma Apple přijímat.

Procesory Core Duo už nalezly své místo i v prvních noteboocích. Jako namátkou můžu vybrat třeba Acer TravelMate 8200 s 15,4" displejem, grafikou ATi Mobility Radeon X1600, Acer TravelMate 4200 s grafikou GeForce Go7300, Acer TravelMate 3010 s 12,1" displejem, Acer Aspire 5670 s 15,4" displejem a grafikou ATi Mobility Radeon X1400 a Acer Aspire 5560 s displejem o úhlopříčce 14,1 palce. A to byly jen notebooky Aceru!

65n technologie je sice krásná věc, ale Intel nepolevuje a už předvedl první vzorky 45nm čipů. Jednalo se o statické paměti SRAM (používají se jako cache procesorů), čip měl kapacitu 153Mb, obsahoval neuvěřitelnou miliardu tranzistorů, přičemž jeho plocha činila 110mm2.

Intel oznámil, že v blízké budoucnosti (nejspíše v březnu) představí levnější variantu svých dvoujádrových procesorů, konkrétně model Pentium D805. Ten se sice už vyskytuje v cenících (za cca 4800Kč s DPH), ale v prodeji skutečně zatím není. Ceně ovšem odpovídá výkon, který nebude patrně nijak závratný, 2,66GHz a 533MHz sběrnice neslibují nic převratného, na druhou stranu by mělo být snadné procesor přetaktovat. Každopádně, není o moc dražší než Pentium 4 505, což je polovina tohoto procesoru.

Nová Itania (Montecito) a další již nebudou hardwarově podporovat 32-bitové instrukce, zmizí tak obvody, jež jejich vykonávání zajišťovaly. Vykonávání těchto instrukcí totiž není na procesorech Itanium už moc běžné, tak se využije pouze softwarový emulátor IA32 Execution Layer. Ušetřené místo na čipu se může využít k virtualizaci a k druhému jádru.

Nejen procesory je Intel živ, ale nabízí také nespočet chipsetů, ve kterých se snad nevyzná ani Intel. A proto nám v blízké budoucnosti přinese další dva. Budou jimi i946GZ a i946PL. O chipsetech bohužel nepadly žádné bližší informace, u prvního se dá očekávat integrované grafické jádro a dá se rovněž předpokládat, že budou podporovat nové procesory Conroe.

V roce 2007 se dočkáme pamětí DDR3 s procesory Intel. Nic však nebrání tomu, aby jiní výrobci chipsetů přesedlali na tyto paměti dříve, protože masové výroby DDR3 pamětí se dočkáme již tento rok.


VIA představila nové procesory Eden

S novou řadou procesorů C7 chce společnost VIA získat větší podíl na trhu (zejména v noteboocích). Tyto procesory vyráběné 90nm technologií sice nenabízí převratný výkon, ale překvapí velmi nízkou spotřebou.

Do tichých PC systémů (bez chladiče) či set-top boxů nabízí VIA nové procesory Eden, které vycházejí právě z procesorů VIA C7. Běží na 400MHz sběrnici (4×100MHz), mají 128kB L1 i L2 cache. Disponují instrukcemi MMX, celou řadou instrukcí SSE, dále zde naleznete VIA PowerSaver (šetření energie), VIA PadLock (bezpečnost) a NX bit (antivirová ochrana).

VIA Eden ULV zaujímají frekvence 1GHz (3,5W) a 1,5GHz (7,5W). Procesory VIA Eden pak 400MHz (2,5W), 500MHz (3,5W), 600MHz, 800MHz, 1GHz (všechny po 5W) a nakonec 1,2GHz (7W).

Kvantový procesor Michiganské univerzity

Na Michiganské univerzitě vyvinuli kvantový procesor využívající místo neutrálních prvků ionty, konkrétně iont kadmia. Výhodou iontu je i přes jeho nestálost možnost umístit do pasti více takových iontů. K udržení je třeba rádiových frekvencí, kdežto neutrální potřebují magnetické pole, ovšem u těch je těžší dosáhnout vzájemné interakce.

Kvantový procesor pracuje s kvantovými bity (qubity), jež nejsou vyjádření jedničky či nuly, ale všeho mezi tím. Jedná se spíše o vyjádření vektoru k nule a jedničce (přičemž součet jejich velikostí je jedna). Na vyjádření 1024 bitů je dokonce potřeba pouhých 10 qubitů. Přítomnost je zjišťována speciálním ultrafialovým laserem. To je nevýhoda, protože neutrální atomy si vystačí s laserem normálním (s viditelným světlem). Podle stavu iontu odráží světlo do všech směrů.