>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
Průvodce světem tabletů
28.4.2011, Jan Vítek, článek
V těchto dnech probíhá tabletová mánie, kterou odstartoval nejen příchod Apple iPad, ale i další události a celkový vývoj v IT průmyslu. My si připomeneme nejen nedávnou minulost, ale půjde i o to, co nás čeká v brzké budoucnosti. Doplněno o 3 nové kapitoly.
Kapitoly článku:
Z čeho se tedy skládá typ tabletu, pro nějž se stal modelem známý Apple iPad? Design snad už nemůže být jednodušší - obrazovka zabírající co největší plochu co nejplacatějšího počítače s čistými liniemi, u nějž se v podání Apple tak moc zdůrazňuje právě tento minimalistický vzhled. Důsledkem je, že mnoho rozhraní na něm nenajdeme a dle představ firmy máme více využívat bezdrátová rozhraní a především služby iTunes a App Store.
Jiní výrobci však tento precedent často na hlasitá přání zákazníků boří a integrují do tabletů téměř všechna rozhraní, na něž jsme zvyklí i z přenosných počítačů, i když je pravda, že to je specialita především platformy Wintel.
Od moderních tabletů můžeme očekávat displeje s úhlopříčkami od cca 10 palců směrem dolů, kde se mohou klidně prolínat s komunikátory a chytrými telefony. Pochopitelně nikde není psáno a jasně určeno, jak velkou mají mít tablety obrazovku, avšak asi nejvíce se v poslední době objevují zkazky o převážně 10" modelech (Asus Eee Pad, Toshiba SmartPad, BenQ nReader R100, atd) a pak o 7" modelech (Samsung Galaxy Tab, ViewSonic ViewPad 7, SmartBook AG).
Mobilní LCD obrazovka od firmy Sharp
Dalším rozlišovacím znakem je technologie využitá při výrobě těchto LCD panelů. Nejvděčnější bychom byli za všeobecné využití displejů OLED, ovšem to je i v roce 2010 stále utopie. iPad nám nabídne panel typu Super TFT (aka IPS), což je již podstatnou výhodou oproti klasické technologii TN, i když by firma Apple byla jistě ráda, kdyby mohla nabídnout panely AMOLED (Active Matrix Organic Light Emitting Diode), ovšem ty v době příchodu jejích tabletů nemohly být poskytnuty v dostatečné kvantitě, což by mimo jiné znamenalo i vysokou cenu.
Dnes najdeme AMOLED v telefonech Samsung Omnia II, ovšem nás bude především zajímat také to, že ve verzi Super AMOLED se tento pokročilý displej objeví v komunikátoru Samsung Galaxy S (GT-9000). Na rozšíření mezi přístroje s většími displeji si tedy budeme muset počkat, ovšem je již mnoho let známo, že nové technologie pro displeje se uplatní nejdříve u malých zařízení a až pak budou postupně jejich úhlopříčky růst.
Obrazovka Amoled firmy Samsung
U nových tabletů, které se teprve připravují, bohužel obecně není znám typ použitých panelů, ale můžeme očekávat ve valné většině prosté TFT-LCD typu TN s podsvícením pomocí světelných diod, což je dnes šedý standard i v sektoru desktopových monitorů a notebooků. Přesto nás marketingová oddělení výrobců neustále masírují tím, jak jsou jejich displeje úžasně tenké a úsporné. Ovšem obraz je u TN kvalitní pouze z ideálního úhlu a jakékoliv vychýlení znamená přinejmenším pokles jasu a kontrastu a především pak velké změny v barevném podání s invertováním barev (záleží na orientaci displeje).
Zvláštní je, že o kvalitách displejů se mnoho nedočteme, jako by snad nikoho ani nezajímaly, i když jde dle mého názoru o důležitou vlastnost, která je u tabletů dvojnásob závažná. Můžeme ale vyjít z klasické poučky, že pokud se výrobce nepochlubí lepší technologií, než mají ostatní, pak ji jeho produkt patrně nemá.
Neméně důležitým parametrem je technologie dotykové vrstvy, kterou rozdělujeme u dnešních zařízení především na kapacitní a rezistivní. Kapacitní využívá vodicí vrstvy na nevodivém povrchu a k tomu je zapotřebí i další vodič (jako třeba lidský prst), jenž vyvolá měřitelné změny v kapacitním odporu. Rezistivní dotyková obrazovka využívá několik vrstev a především dvě metalické, mezi nimiž je úzká mezera, kterou tlakem překonáme a pak už stačí, aby kontroler panelu vyhodnotil místo dotyku.
Mezi těmito technologiemi probíhá dlouhý boj, neboť obě mají své výhody i nevýhody. Rezistivní je jednak levnější, dovoluje využití čehokoliv k ovládání (prst, tužka, stylus, dřívko od nanuku) a pracuje při širším tepelném rozsahu (především i hluboko pod nulou). Na druhou stranu dokáže více odrážet přímé sluneční světlo a neposkytne tak lehce možnost multidotykového ovládání. Kapacitní dotyková vrstva je dražší na výrobu a potřebuje dotyk vodivého materiálu, který ovšem může být jen velmi letmý a také se zde může využít tvrdší materiál (sklo), který lépe odolá mechanickému poškození. Kapacitní obrazovku tedy budeme ovládat vlastními prsty, které ovšem nemohou být tak akurátní jako dotyk stylusu, a tak se tomuto hardwaru musí uzpůsobit rovněž softwarové vybavení samotného zařízení.
Tablety Wintel s netbookovou výbavou často využívají klasické mobilní pevné disky, což jen dále poukazuje na nesmyslnost takových dinosaurů. Nově ohlašované modely založené na architektuře ARM však sází na to, co prosazovaly i vůbec první netbooky firmy Asus, a sice NAND Flash a ve spojení s tím také sloty pro paměťové karty. Dnes již není problém pořídit i 64GB karty SDXC (či vzhledem k ceně spíše 32GB SDHC) a bez problémů si navýšit základních 16/32 GB paměti. To by mělo pro daný účel tabletů bez problémů stačit a rovněž si musíme uvědomit, že u těchto zařízení je důležitý každý watt spotřeby, takže elektronická paměť je zcela jistě žádoucí.
Paměti NAND Flash od Hynixu
Dostáváme se k dostupným rozhraním, mezi nimiž se nachází jednak vestavěné fyzické porty a konektory a pak bezdrátová komunikační rozhraní. Na samotných tabletech můžeme očekávat především aspoň jeden port rozhraní USB, dále čtečku pro zmíněné karty SD/SDHC/SDXC (popřípadě kombinovanou pro xD, MMC, apod.), audio výstup či vstup a důležitý je rovněž obrazový výstup HDMI, a to především u tabletů schopných reprodukce videa v rozlišení Full HD, což rozhodně nebude výjimkou. Samozřejmě se pak nevylučuje ani další implementace fyzických rozhraní, avšak zmíněná čtveřice může být považována za novodobou povinnou výbavu moderního tabletu.
Bezdrátová rozhraní se víceméně budou shodovat s nabídkou notebooků a netbooků, přičemž zde vzrůstá důležitost datového připojení 3G. Wi-Fi bychom ani nemuseli zmiňovat, protože to je dnes nezbytný standard, ovšem Bluetooth nemůžeme očekávat všude.
Ostatní výbava zahrnuje webkameru, někde i kombinovanou s malým fotoaparátem na zadní straně přístroje (Samsung Galaxy Tab) a čím se tablety od netbooků budou odlišovat, je implementace akcelerometru (aka G-Sensor, apod.) a modulu GPS. Tyto dvě komponenty jen zdůrazňují jejich mobilní využití, přičemž akcelerometr bude sloužit pro detekci natočení přístroje a následnou úpravu orientace textu na obrazovce, ale také se může využít pro samotné aplikace a především pak hry, jak už názorně ukázal na začátku roku Apple iPad.
Jiní výrobci však tento precedent často na hlasitá přání zákazníků boří a integrují do tabletů téměř všechna rozhraní, na něž jsme zvyklí i z přenosných počítačů, i když je pravda, že to je specialita především platformy Wintel.
LCD displej
Od moderních tabletů můžeme očekávat displeje s úhlopříčkami od cca 10 palců směrem dolů, kde se mohou klidně prolínat s komunikátory a chytrými telefony. Pochopitelně nikde není psáno a jasně určeno, jak velkou mají mít tablety obrazovku, avšak asi nejvíce se v poslední době objevují zkazky o převážně 10" modelech (Asus Eee Pad, Toshiba SmartPad, BenQ nReader R100, atd) a pak o 7" modelech (Samsung Galaxy Tab, ViewSonic ViewPad 7, SmartBook AG).
Mobilní LCD obrazovka od firmy Sharp
Dalším rozlišovacím znakem je technologie využitá při výrobě těchto LCD panelů. Nejvděčnější bychom byli za všeobecné využití displejů OLED, ovšem to je i v roce 2010 stále utopie. iPad nám nabídne panel typu Super TFT (aka IPS), což je již podstatnou výhodou oproti klasické technologii TN, i když by firma Apple byla jistě ráda, kdyby mohla nabídnout panely AMOLED (Active Matrix Organic Light Emitting Diode), ovšem ty v době příchodu jejích tabletů nemohly být poskytnuty v dostatečné kvantitě, což by mimo jiné znamenalo i vysokou cenu.
Dnes najdeme AMOLED v telefonech Samsung Omnia II, ovšem nás bude především zajímat také to, že ve verzi Super AMOLED se tento pokročilý displej objeví v komunikátoru Samsung Galaxy S (GT-9000). Na rozšíření mezi přístroje s většími displeji si tedy budeme muset počkat, ovšem je již mnoho let známo, že nové technologie pro displeje se uplatní nejdříve u malých zařízení a až pak budou postupně jejich úhlopříčky růst.
Obrazovka Amoled firmy Samsung
U nových tabletů, které se teprve připravují, bohužel obecně není znám typ použitých panelů, ale můžeme očekávat ve valné většině prosté TFT-LCD typu TN s podsvícením pomocí světelných diod, což je dnes šedý standard i v sektoru desktopových monitorů a notebooků. Přesto nás marketingová oddělení výrobců neustále masírují tím, jak jsou jejich displeje úžasně tenké a úsporné. Ovšem obraz je u TN kvalitní pouze z ideálního úhlu a jakékoliv vychýlení znamená přinejmenším pokles jasu a kontrastu a především pak velké změny v barevném podání s invertováním barev (záleží na orientaci displeje).
Zvláštní je, že o kvalitách displejů se mnoho nedočteme, jako by snad nikoho ani nezajímaly, i když jde dle mého názoru o důležitou vlastnost, která je u tabletů dvojnásob závažná. Můžeme ale vyjít z klasické poučky, že pokud se výrobce nepochlubí lepší technologií, než mají ostatní, pak ji jeho produkt patrně nemá.
Neméně důležitým parametrem je technologie dotykové vrstvy, kterou rozdělujeme u dnešních zařízení především na kapacitní a rezistivní. Kapacitní využívá vodicí vrstvy na nevodivém povrchu a k tomu je zapotřebí i další vodič (jako třeba lidský prst), jenž vyvolá měřitelné změny v kapacitním odporu. Rezistivní dotyková obrazovka využívá několik vrstev a především dvě metalické, mezi nimiž je úzká mezera, kterou tlakem překonáme a pak už stačí, aby kontroler panelu vyhodnotil místo dotyku.
Mezi těmito technologiemi probíhá dlouhý boj, neboť obě mají své výhody i nevýhody. Rezistivní je jednak levnější, dovoluje využití čehokoliv k ovládání (prst, tužka, stylus, dřívko od nanuku) a pracuje při širším tepelném rozsahu (především i hluboko pod nulou). Na druhou stranu dokáže více odrážet přímé sluneční světlo a neposkytne tak lehce možnost multidotykového ovládání. Kapacitní dotyková vrstva je dražší na výrobu a potřebuje dotyk vodivého materiálu, který ovšem může být jen velmi letmý a také se zde může využít tvrdší materiál (sklo), který lépe odolá mechanickému poškození. Kapacitní obrazovku tedy budeme ovládat vlastními prsty, které ovšem nemohou být tak akurátní jako dotyk stylusu, a tak se tomuto hardwaru musí uzpůsobit rovněž softwarové vybavení samotného zařízení.
Úložná zařízení, rozhraní, atp.
Tablety Wintel s netbookovou výbavou často využívají klasické mobilní pevné disky, což jen dále poukazuje na nesmyslnost takových dinosaurů. Nově ohlašované modely založené na architektuře ARM však sází na to, co prosazovaly i vůbec první netbooky firmy Asus, a sice NAND Flash a ve spojení s tím také sloty pro paměťové karty. Dnes již není problém pořídit i 64GB karty SDXC (či vzhledem k ceně spíše 32GB SDHC) a bez problémů si navýšit základních 16/32 GB paměti. To by mělo pro daný účel tabletů bez problémů stačit a rovněž si musíme uvědomit, že u těchto zařízení je důležitý každý watt spotřeby, takže elektronická paměť je zcela jistě žádoucí.
Paměti NAND Flash od Hynixu
Dostáváme se k dostupným rozhraním, mezi nimiž se nachází jednak vestavěné fyzické porty a konektory a pak bezdrátová komunikační rozhraní. Na samotných tabletech můžeme očekávat především aspoň jeden port rozhraní USB, dále čtečku pro zmíněné karty SD/SDHC/SDXC (popřípadě kombinovanou pro xD, MMC, apod.), audio výstup či vstup a důležitý je rovněž obrazový výstup HDMI, a to především u tabletů schopných reprodukce videa v rozlišení Full HD, což rozhodně nebude výjimkou. Samozřejmě se pak nevylučuje ani další implementace fyzických rozhraní, avšak zmíněná čtveřice může být považována za novodobou povinnou výbavu moderního tabletu.
Bezdrátová rozhraní se víceméně budou shodovat s nabídkou notebooků a netbooků, přičemž zde vzrůstá důležitost datového připojení 3G. Wi-Fi bychom ani nemuseli zmiňovat, protože to je dnes nezbytný standard, ovšem Bluetooth nemůžeme očekávat všude.
Ostatní výbava zahrnuje webkameru, někde i kombinovanou s malým fotoaparátem na zadní straně přístroje (Samsung Galaxy Tab) a čím se tablety od netbooků budou odlišovat, je implementace akcelerometru (aka G-Sensor, apod.) a modulu GPS. Tyto dvě komponenty jen zdůrazňují jejich mobilní využití, přičemž akcelerometr bude sloužit pro detekci natočení přístroje a následnou úpravu orientace textu na obrazovce, ale také se může využít pro samotné aplikace a především pak hry, jak už názorně ukázal na začátku roku Apple iPad.
