Acer Aspire 8942G: výkon na dosah

Výkonnostní testy

V minulých dvou recenzích notebooků jsme představili novou metodiku testování, kde figurují vedle nových benchmarků a jiných aplikací také infračervený teploměr Fluke 62 Mini s fixně nastavenou emisivitou na 0,95 (hodí se pro většinu materiálů) a vedle něj digitální váha American Weigh Scales AMW-13. Ta nám ukázala následující hodnoty.

Před samotnými testy se zaměříme ještě na nabízenou sestavu a její možnosti. S příchodem technologie Intel Turbo Boost se nám totiž situace u mobilních počítačů ještě více zamotala. Procesory se nyní samy v závislosti na zátěži nejen podtaktovávají, ale i přetaktovávají, přičemž záleží nejen na tom, zda Turbo Boost vůbec podporují, ale také na jeho konfiguraci danou přídavkem jistého násobku základní frekvence 133 MHz dle počtu zatížených jader a v případě notebooků také dle našich zjištění na napájecích možnostech.

Ne vždy totiž Turbo Boost funguje podle toho, co píše Intel ve specifikacích, a tak nečekejme, že procesor bude pracovat na takové frekvenci, jakou bychom očekávali. Například s jedním vytíženým jádrem by měl dostat k základním 1600 MHz navíc 9 x 133 MHz, takže by se jeho frekvence měla vyšplhat na téměř 2800 MHz. Uveďme si tedy nyní pár situací, kde bude figurovat různě zatížený systém pomocí Prime95 a Furmark, tedy programů pro zatížení procesoru a grafické karty. V případě vytížení systému pouze pomocí Furmark, který společně s grafickou kartou vytíží jedno jádro na 50 procent (tedy plně, akorát bez Hyper-threadingu), pak se skutečně často dostaneme až na násobič 21x, což znamená kýženou nejvyšší frekvenci, ale i zde často zaznamenáme její kolísání.

Ovšem pokud procesor zkusíme vytížit jedním vláknem pomocí Prime95 (nebo i benchmarkem Cinebench R10 či Fritz Chess Mark), pak při výchozím nastavení se neukáže vytížené pouze jedno jádro, ale třeba dvě z poloviny, pak se zapojí třeba třetí, první si vyklusá a tak to pokračuje dál. Problém ovšem je ten, že v takovém případě výhoda daná technologií Turbo Boost upadá, protože procesor v průměru pracuje na nižší frekvenci. Logicky si tedy řekneme - není problém, vyhradíme danému procesu jedno jádro, které bude využívat, díky čemuž Turbo Boost správně zareaguje, bude je provozovat na nejvyšší, či téměř nejvyšší frekvenci a my u jednovláknové aplikace získáme nejvyšší možný výkon. Jenže bude to lepší, než když necháme na logice procesoru, aby se sama vypořádala s danou aplikací?

Ověřme si to tedy s pomocí Cinebench R10 - Rendering (1 CPU). Tomu jsme nejdříve vyhradili jedno procesorové jádro, které díky tomu většinu času pracovalo s násobiči 21 - 20x. V druhém případě mohla aplikace volně využít všechna dostupná jádra, avšak stále pracovala jednovláknově. Tehdy se násobič procesoru pohyboval od 15 - 18x. A výsledek? V prvním případě jsme dosáhli průměrné hodnoty 3050 bodů, zatímco v druhém to bylo přes 3700 bodů (jednotlivé naměřené hodnoty ale více kolísaly). Stejný závěr přinesl test ve Fritz Chess Mark. Z toho vyplývá, že spřažení jádra procesoru s aplikací za účelem dosáhnutí vyšší frekvence jádra je v našem případě kontraproduktivní.

Nyní se už podívejme na srovnávané sestavy:

Model	Procesor	Paměti	GPU	Pevný disk
Acer Aspire 8942G	Intel Core i7-720QM	8 GB DDR3-1066 MHz	ATI Mobility Radeon HD 5850 (625 MHz)	2x 640 GB - Western Digital WD6400BEVT-22A0RT0
Samsung R580	Intel Core i5-430M - 2,26 GHz	4 GB DDR3-1066 MHz	NVIDIA GeForce GT 330M - 1 GB DDR3 (575 / 1265 MHz)	500 GB - Toshiba MK5055GSX
Asus G51J 3D	Intel Core i7-720QM	4 GB DDR3-1066 MHz	NVIDIA GeForce GTX 260M (500 / 1250 MHz)	2x 500 GB Seagate Momentus 7200.4 - ST9500420AS (nejsou v RAID)
Lenovo IdeaPad Y550	Core 2 Duo P7450 - 2,13 GHz	4 GB DDR3-1066 MHz	NVIDIA GeForce GT 240M (550 / 1210 MHz)	500 GB - Western Digital WD5000BEVT-22ZAT0
Asus-Lamborghini VX5	Core 2 Quad Q9000 - 2,19 GHz	4 GB DDR3-1066 MHz	NVIDIA GeForce GT 130M (625 / 1563 MHz)	500 GB - Seagate ST9500325AS

Testy procesoru

Testy pamětí

Testy grafického systému

Testy pevných disků