Aorus Thunder M7 a P3: sehraná dvojice

Pro odemčení všech možností myši je třeba si stáhnout AORUS Macro Engine, který má cca 13 MB a v našem případě byl k dispozici ve verzi 1.0. Grafické uživatelské rozhraní této aplikace nám může připomenout třeba software dodávaný s myší Gigabyte Aivia Krypton (recenze). Máme tu tedy hlavní nabídku rozdělenou do dlaždic, přičemž nahoře se přepínáme mezi záložkami PROFILES, MACRO a SETTINGS. Hned pod nimi pak jsou barevná tlačítka, s jejichž pomocí se ihned přepínáme mezi jednotlivými profily, což je ihned vidět na samotné myši, tedy na barvě podsvícení kolečka.

V PROFILES si tedy vybíráme funkce tlačítek, a to celkem 16 funkcí, přičemž mezi ně opravdu patří i pohyb kolečka nahoru a dolů. Můžeme si tak namísto rolování nastavit třeba nastavení hlasitosti, v tom nám nikdo nebrání. Spíše ale budeme volit funkce pro jednotlivá přídavná tlačítka, která jsou na řadě jako první. Stačí si tedy na nějaké kliknout a otevře se nabídka (viz dole) skládající se ze základních přednastavených funkci, pak mapování jednotlivých kláves či kombinací s přepínači a nakonec tu je seznam maker. Ta si ale musíme nejdříve vytvořit.

Seznam MAKER je tedy nejdříve prázdný a obsahuje celkem sedmdesát kolonek. Makro tvoříme klasicky pomocí tlačítka Record, přičemž ve výchozím režimu se zaznamenávají i prodlevy mezi jednotlivými akcemi. Délka makra může být maximálně 50 znaků, z nichž každý zahrnuje čtyři údaje - stisk a puštění klávesy plus dvě prodlevy. Makra můžeme importovat a exportovat, přidávat do nich stisk hlavních tlačítek myši i pohyb kolečka, volit si způsob provedení a také to, zda časové prodlevy mají být dle původního záznamu, fixní, nebo vůbec žádné. To jsou vcelku standardní možnosti u těch lepších herních myší.

U této záložky už zmizí barevný pruh pro výběr profilu, protože je pro zbylé volby bezpředmětný.

Vytvořené makro si pojmenujeme a ono se následně objeví v seznamu sedmdesáti maker, která můžeme pak v první záložce přiřazovat tlačítkům v jednoltivých profilech.

Záložka SETTINGS, čili nastavení, ukrývá všechny ostatní volby, které se jinam nevešly. Zde si už také nemůžeme vybrat profil, takže všechna tato nastavení budou platit pro všechny profily. Ty si můžeme pomocí prvního menu jen aktivovat/deaktivovat a měnit jejich barvy, což se projeví na podsvícení kolečka. K dispozici je deset barevných odstínů včetně černé (vypnuté podsvícení). Jinak zde už jen najdeme možnost vypnutí efektu dýchání, čili pulzování LED v kolečku.

Dále tu je nastavení citlivosti v rozmezí 50 až 8200 dpi v krocích po 50. Vytvořit si můžeme celkem čtyři úrovně a také lze nastavit jinou hodnotu pro osu X a Y. Nastavení kolečka nabídne pouze volbu počtu řádků, které přeskočíme jedním pootočením. Report Rate zase umí pouze nastavit dotazovací frekvenci, kde maximem je 1000 Hz, v Memory Settings můžeme integrovanou paměť vymazat, zazálohovat nebo obnovit a nakonec je tu nastavení jasu předních "reflektorů" myši.

Software v našem případě pracoval bezchybně a dělal to, co měl. Jeho uživatelské prostředí sice není nejkrásnější a vypadá, jako by mělo být určeno především pro dotykovou obrazovku, ale to už je podružné.