ASUS N51Tp na platformě AMD

Vnější zpracování

Máme zde dalšího zástupce notebooků vyznačujících styl lesklého a hladkého povrchu, a to pouze s výjimkou kláves a spodního povrchu základny. To vše v kombinaci s oblými rohy a celkově uhlazeným designem, jenž naštěstí není nijak křiklavý a extravagantní.
Víko displeje má na sobě texturu v podobě tečkovaných čar a nesmí na něm chybět také stříbrně vyvedené logo ASUS. Co lze pochválit, je pevnost tohoto víka, protože to se pod tlakem příliš neprohýbá a působí velmi solidním dojmem. Pouze na něm bohužel snadno ulpí otisky vašich prstíků.
Pravý bok N51Tp je na konektory a jiné prvky trochu chudý. Vepředu je zcela prázdný, dále pokračuje běžnou mechanikou DVD-RAM a až vzadu se setkáme s jedním portem USB 2.0 a otvorem pro zámky Kensington.
Náladu nám spraví pohled na levý bok přístroje. Bráno zepředu je to slot pro 54/34mm karty Expresscard, pod ním čtečka karet SD, MMC, MS, MS Pro, do níž pomocí adaptéru můžeme vložit i mini SD, MS-Duo a MS-Pro Duo. Následuje mini konektor rozhraní IEEE1394 FireWire, vstup pro anténu digitálního tuneru, dva další porty USB 2.0, velmi příhodný port HDMI a pak povinné VGA, RJ-45 pro Ethernet a kulatý napájecí konektor.
Na přední straně vepředu notebook nabízí dva klasické audio konektory pro 3,5mm jacky mikrofonu a sluchátek a vedle nich i jeden eSATA pro externí pevné disky. Tento konektor bych však osobně vzhledem k jeho funkci viděl někde zcela jinde - nejlépe na pravé straně, kde na něj vyzbylo místa více než dost. Pokud si uživatel totiž bude přát rozšířit úložnou kapacitu notebooku při jeho použití doma (či vlastně i kdekoliv jinde), těžko bude nadšen permanentně čnějícím kabelem z přední hrany.

Nalevo od těchto konektorů je zaznamenatelný rovněž přepínač pro ovládání bezdrátových rozhraní (zde Wi-Fi 802.11n a Bluetooth 2.1). Zde bych možná na horní stranu notebooku přidal popisky, protože ty vepředu jsou velmi nezřetelné, ale je pravda, že stav poznáme také podle kontrolek.
Zadní hrana přístroje vzhledem k tomu, že ji otevřený displej zablokuje, nemůže obsahovat žádné konektory. Avšak umístění výdechu chlazení zde nic nebrání, takže se můžeme pokochat průduchem, za nímž prosvítají žebra s napojenou heatpipe.
Letmý pohled na spodní stranu základny notebooku odhalí, že výrobce nám ve šťourání se v útrobách zakazovat rozhodně nebude. Setkáme se zde s velkým odnímatelným panelem, jenž by měl krýt všechny důležité komponenty, dále menším schovávajícím pevný disk a nakonec tu je i samozřejmě panel ochraňující baterii. Vše si ukážeme o něco níže.

Vnitřní zpracování

Displej v zavřené poloze nedrží žádný zámek, takže pro jeho otevření je nutné pouze překonat trochu vyšší odpor. Maximální úhel, do nějž lze displej rozevřít činí cca 130 stupňů. Co se mi ale příliš nezamlouvalo, bylo to, že pokud chcete jen přivřít displej, ale nehodláte notebook uspat, pak máte tak trochu smůlu. Notebook ihned zareaguje už po překročení cca 30stupňového úhlu, což se mi zdá jako příliš brzo.
ASUS v "interiéru" notebooku využívá kombinaci černé barvy, jež se uplatňuje především na displeji a stejné textury, jako má víko, ovšem na poněkud světlejším podkladu. Do očí nás ihned udeří také klávesnice s numerickým blokem, o jejímž používání si ale více povíme až později (viz ergonomie). Na ní je kromě numerického bloku zajímavé také to, že jednotlivé klávesy jsou jen lehce odděleny drážkami, a to vytváří dojem jednolité plochy.
Zaměřme se nejdříve na displej o úhlopříčce 15,4" a poměru stran 16:9. Kvůli tomu si můžeme nahoře a dole všimnout poměrně širokých okrajů, což vzbuzuje otázku, zda bylo nutné notebook vyrobit tak hluboký (myšleno s ohledem na rozměry výška x šířka x hloubka). Displej svou lesklou obrazovkou také koresponduje s lesklým plastem okolního rámečku. V něm ještě nahoře objevíme oko 2Mpix webkamerky, nalevo od něj zelenou kontrolku svítící při aktivitě kamery a dole pak stříbrné logo firmy.
Klouby displeje byly vyrobeny poměrně dlouhé a rozhodně nemají problém svou přítěž udržet stabilně ve všech polohách. Trošku mi na nich vadilo, že jejich šroubky zakrývá pouze nalepovací plastový pásek, jenž byl navíc vpravo trošku neumětelsky nalepený. Ovšem vzhledem k poškrábání pásku u levého kloubu spíše můžeme usuzovat, že jde o následek šťouralství toho, kdo notebook zkoumal již dříve.

Již na základně následuje černý plast zdánlivě neobsahující nic zajímavého, ale po zapnutí notebooku zjistíme, že obsahuje několik podsvícených dotykových tlačítek. Ta mi ale nepřipadla jako zrovna dobře zpracována, protože jednak jsou v části, která se již znatelně sklání dozadu a poté jejich podsvícení není vůbec rovnoměrné, takže se musíte pořádně podívat, co se to vůbec snažíte zmáčknout.
Zcela vpravo máme modré tlačítko přepínací mezi dvěma režimy. Ve výchozím jsou vedle něj vysvícena čtyři modrá tlačítka pro ovládání přehrávání multimédií a dále vedle nich v každém případě svítí pět dalších tlačítek pro ovládání zvuku. Při stisku každého z nich dostaneme na obrazovce odezvu pomocí OSD. Přepínacím tlačítkem si můžeme místo multimediálních tlačítek zapnout jinou čtveřici, která je situována přímo pod nimi a podsvícena bílými diodami.

První z nich s piktogramem běžce spustí aplikaci Power 4 Gear pro nastavení režimů spotřeby a výkonu. Poté je zde monitor s písmenem S pro nastavení technologie ASUS Splendid, následuje tlačítko s přeškrtnutým touchpadem mluvící samo za sebe a smysl posledního mi tak trochu zůstal záhadou. Manuál k dispozici nebyl, na internetu je jen korejská verze a především se po stisknutí tohoto tlačítka viditelně nic nestalo. Mimochodem, drtivou většinu zmíněných funkcí můžete ovládat i podle klávesnice za použití klávesy Fn.
Pod plastovou lištou s dotykovými tlačítky výrobce zasadil velmi jemně děrovaný proužek, za nímž můžeme tušit přítomnost reproduktorů. To dokládá také nápis výrobce reproduktorů Altec Lansing nad numerickým blokem. Na opačné straně pak máme dvě tlačítka - delší z nich zapne počítač, po čemž začne nabíhat hlavní operační systém a druhé za několik málo sekund nabootuje systém Express Gate (viz software).
Pod klávesnicí se základna notebooku trochu vyvyšuje, aby nehrozilo, že se klávesy budou opírat o displej. Do této části výrobce zasadil rozměrný touchpad s příjemným hladkým povrchem a rolovací lištou na straně. Tlačítka tu máme dvě plastová s lesklou úpravou a mezi nimi se vyjímá čtečka otisků prstů. A pak samozřejmě nesmí chybět kontrolní diody - oranžová značící stav počítače a pak modré pro indikaci stavu baterie, práce pevného disku a pak zapnutého Wi-Fi a Bluetooth.
Nakonec se na této stránce podíváme na spodní stranu notebooku. Jak jsem již řekl, ASUS nám dává docela dobré možnosti pro to, abychom se v něm mohli pošťourat. Baterii schovává plastový panel, takže ta vyloženě nedotváří povrch notebooku, jak je často zvykem. Stejně je to s pevným diskem, ale zaměřme se spíše na hlavní komponenty.
Odšroubovat velký panel zabere trošku času, ale pak si můžeme podrobně prohlédnout paměťové moduly, Wi-Fi modul, televizní tuner a pak také chlazení procesoru, čipové sady a grafického čipu. To bylo realizováno pomocí dvou plochých heatpipe, jež buď dosedají přímo na čip, nebo k tomu využívají měděné základny. Mezi zmíněnými dvěma moduly pak máme nechlazený southbridge AMD SB700.