Další laserové tiskárny s cenou do 4000Kč

Tonerová kazeta je zabalena zvlášť, takže je nutno ji před zapojením tiskárny instalovat. Je to ale hračka, pokud se budete držet pokynů ve stručné instalační příručce nebo již zmíněného videoprůvodce. Dodáváne ja tzv. startovní tonerová kazeta, která však má rozumnou kapacitu 1500 výtisků.


Stejně jako u tiskáren Konica-Minolta je u modelu společnosti Brother možno zakoupit obrazový válec a tonerovou kazetu zvlášť, což vede k úspoře celkových nákladů. Podívejme se tedy, kolik nás to vše bude stát.


Z uvedené tabulky můžeme vypočítat náklady na výtisk, které jsou u této tiskárny při použití originálního toneru 1,15 Kč, s neoriginálním pak 1,03 Kč, což jsou ceny spíše vyšší, i když v tomto segmentu běžné. V ceně se bohužel promítá také poměrně nízká životnost obrazového válce.

A teď už je čas tiskárnu zapnout. Po zapnutí se tiskárna rozezvučí řadou různých hukotů a bzučení, ale asi po 10 sekundách se umoudří a slyšet je jen ventilátor, který lze hlasitostí přirovnat k o něco hlučnějšímu počítači. Díky možnosti uživatelského nastavení prodlevy přechodu do úsporného režimu však nemusíte tento hluk strpět o nic déle, než jste ochotni. Při tisku tiskárna hlučností nevybočuje z průměru.

Co se týče rychlosti, naměřené hodnoty jsou podobné jako u předchozího testovaného modelu společnosti Konica-Minolta, a také zde tiskárna lehce překročila papírovou rychlost 16 stran za minutu. Doba zahřívání je jen průměrná (i při startu z úsporného režimu), ale prodleva před zahájením tisku v pohotovostním režimu byla velmi dobrá.

Tiskárna zatím neodhalila žádný zásadnější nedostatek, tak se pojďme podívat, jestli i kvalita tisku bude stejně bezproblémová.

Tiskárna nabízí tak velké množství nastavení, že jsem raději příliš neexperimentoval, abych jí naopak neublížil, a použil ta standardní. Jako obvykle jsem zkusil tisk ve dvou nastaveních kvality - zde to bylo 600 dpi a 1200HQ.

Tisk textu nevykazoval žádné problémy, standardní text byl čitelný i při velikost 1,5, i když na některých tiskárnách vypadal ještě o kousek lépe, ale ruku na srdce, bez lupy takový text stejně nepřečtete. Kupodivu v rozlišení 600 dpi se mi zdál o něco zřetelnější. U inverzního textu byla situace obdobná, při 600 dpi bylo možno rozeznat text o velikosti 2,5 bodu, při režimu 1200HQ pak velikost 3,5.


Při nastavení na 1200HQ je text nepatrně tučnější a možná i jemnější, ale rozdíl je skutečně nevýrazný.

Při tisku textu v různých odstínech šedi byl rozdíl viditelný - v nižším rozlišení byly odstíny tvořeny jakýmsi šrafováním. Kupodivu mi takový text připadal jemnější.
Také při tisku čárové grafiky byl rozdíl zjevný - při vyšším nastavení kvality se zejména šikmé čáry trochu ztrácely, ale stále ještě byly zřetelné. Přesto je však pro tento typ grafiky vhodnější použít nastavení 600 dpi.
A jsem u poslední skupiny testů kvality, která se zaobírá tiskem fotografií. Nejdříve si prohlédněte černobílé přechody - je vidět, že v rozlišení 600 dpi jsou hlavně ve světlejších odstínech patrné poměrně výrazně znatelné schody. V kvalitě 1200HQ tyto schody zmizely, ale v oblasti kolem 70% šedi (blíže černé barvě) je vidět poněkud náhlý přechod k tmavším odstínům. Vzhledem k tomu jsou výsledné fotografie v této kvalitě o něco kontrastnější, než by měly být.
Ačkoli na přechodech byly zjevné nedostatky, výsledné fotografie působily překvapivě dobře. Dokonce se podání velmi blížilo předloze na monitoru. K tomu přispěla také skutečnost, že výtisky téměř netrpěly proužkováním a fotografie tak byly příjemně hladké a bez rušivých prvků. Schodovitost přechodu při rozlišení 600 dpi byla mírně vidět (v nejsvětlejších odstínech), ale jen při bližším prozkoumání.

I přes velmi dobré výsledky testů jsem přece jen narazil na určitý problém - tiskárna nechce tisknout výtisky na celou stránku v nevyšší kvalitě 1200HQ. To by ještě nebylo tak závažné, ale horší je, že sama vytiskne obrázek v rozlišení nižším (navíc s velmi patrným schodovitým odstupňováním barevných přechodů) a k tomu ještě vyplýtvá další list na stránku s chybovým hlášením, ve kterém se dozvíte, co že se to s vaším výtiskem stalo. Naštěstí tisk této stránky můžete v ovladačích zakázat, ale dle mého názoru by bylo elegantnější, kdyby výrobce k ovladačům přidal i nástroj pro hlášení stavu tiskárny, jako je tomu u řady jiných tiskáren.

Detail výtisku prozrazuje, že rozlišení 1200HQ (ke kterému výrobce přidává označení "2400 x 600 dpi") vlastně ani nepoužívá jemnější body, ale jen poněkud odlišný rastr. Skutečných 1200 dpi by vypadalo jinak.
Tiskárna společnosti Brother ve mně zanechala velmi dobrý dojem. Začalo to již po vybalení, kdy se výrobce blýskl elegantním designem, dále pak ovladači, které až na absenci reportéru nabízejí skutečně vyčerpávající možnosti, a konče velmi dobrou kvalitou tisku, kdy zejména tisk fotografií atakoval nejvyšší příčky. Na výtiscích téměř nebyly zřetelné proužky a velmi dobře dopadl i tisk na silný papír 160 g/m2. Řada uživatelů ocení skrytý vstupní zásobník, který má navíc nadstandardní kapacitu 250 listů. Jiné na druhou stranu odradí větší rozměry.

Jedinou významnější výtku mám k nemožnosti tisku celostránkových obrázků v nejvyšším rozlišení, ale jinak skutečně tiskárně není co vytknout. V dané cenové kategorii jejím výběrem rozhodně chybu neuděláte.

Tiskárna se prodává za doporučenou cenu 3261 Kč vč. DPH, při nákupu v internetových obchodech ušetříte kolem 650 Kč.