EVGA nForce 780i SLI: ESA a 3-Way SLI

Konfigurace referenční sestavy

Stejně jako výkonnostní testy, tak i přetaktování, měření teploty a spotřeby probíhalo s referenční sestavou o této konfiguraci:

• Počítačová skříň: Cooler Master Mystique 632
• Základní deska: EVGA nForce 780i SLI
• Procesor: Intel Core 2 Duo E6750 (frekvence 2,66 GHz; 1333MHz FSB; 65nm výrobní technologie; 4096 KB L2 cache)
• Chladič CPU: Noctua NH-U12F (12cm ventilátor při 1 200 rpm)
• Operační paměť: A-DATA Vitesta DDR2 800+ 2x1GB (75ICMD0183; 800 MHz; 4-4-4-12), OCZ Reaper HPC 2x1 GB DDR2 (OCZ2RPR10662GK; 1066 MHz; 5-5-5-15 2T; 2,3 V), Kingston ValueRAM PC8500 2x1 GB DDR3 (KVR1066D3N7K2/2G; 1066 MHz; 7-7-7-20; 1,5 V)
• Grafická karta: Asus NVIDIA GeForce 8800GTS 640MB
• Pevný disk (systémový): WD3200AAJS
• Pevný disk (pro testy diskového řadiče): WD5000KS
• Napájecí zdroj: Chieftec GPS-500AB A (maximální výkon 500 W)
• DVD-RW a disketová mechanika

Pro porovnání spotřeby, teplot a samozřejmě také výkonu nám posloužily následující základní desky:

• Asus P5KC (ATX; čipová sada Intel P35 - DDR2+DDR3)
• Gigabyte GA-73PVM-S2H (mATX, čipová sada nForce 630i - DDR2)
• Gigabyte GA-X48T-DQ6 (ATX; čipová sada Intel X48 - DDR3)
• Gigabyte GA-X38-DQ6 (ATX; čipová sada Intel X38 - DDR2)
• Asus P5KR (ATX; čipová sada Intel P35 - DDR2)
• MSI P35 Diamond (ATX; čipová sada Intel P35 - DDR3)
• MSI P35 Platinum Combo (ATX; čipová sada Intel P35 - DDR2+DDR3)
• MSI P35 Neo2-FR (ATX; čipová sada Intel P35 - DDR2)
• MSI G33M (mATX; čipová sada Intel G31 - DDR2)
• Gigabyte GA-P35C-DS3R (ATX; čipová sada Intel P35 - DDR2+DDR3)
• Gigabyte GA-G31M-S2L (mATX; čipová sada Intel G31 - DDR2)
• MSI P31 Neo (ATX, čipová sada Intel P31 - DDR2)
• MSI P6NGM (mATX, čipová sada nForce 630i - DDR2)

V testech se objevují tři varianty použitých pamětí. V grafech jsou samozřejmě odlišeny jak barevně, tak popisem. U některých základních desek spadajících do vyššího segmentu trhu byly použity referenční paměti OCZ Reaper s frekvencí 1066 MHz a časováním 5-5-5-15 (2,3 V), v ostatních případech byly použity 800MHz paměti A-DATA Vitesta s časováním 5-5-5-15 (1,9 V). Pokud deska podporovala DDR3 paměti, pak byly použity moduly Kingston ValueRAM s frekvencí 1066 MHz a s časováním 7-7-7-20 (1,5 V).


Barevné odlišení desek podle čipových sad a použitých pamětí

Poznámka: Všechny desky byly testovány s referenční grafickou kartou GeForce 8800GTS 640 MB; předmětem této recenze není test IGP.

Software a verze ovladačů

• Operační systém: Windows XP (Service Pack 2)
• Ovladače čipových sad Intel: Intel Chipset Device Software v8.3.1.1009; ovladač IGP Intel GMA 3100: Intel GMA Driver v14.31.1.4864; ovladače čipové sady NVIDIA nForce 630i: nForce v16.04; ovladače grafické karty NVIDIA GeForce 8800GTS: ForceWare v163.71
• DirectX 9.0c srpen 2007
• Realtek HD audio driver v1.78

Chlazení

Chlazení čipové sady a MOSFETů je realizováno dvěma hlavními pasivy, které jsou propojeny jednou heat-pipe, ventilátorem, který se upevňuje na chladič North-Bridge a ještě jedním malým pasivkem pro 6 MOSFETů po pravé straně desky. Chladič NB a SB tvoří jeden velký pasiv, jediná použitá heat-pipe propojuje tento pasiv s chladičem MOSFETů - vše si ostatně můžete prohlésdnout na fotografiích níže:

Nutno ještě říci, že hlavní pasiv nechladí pouze jeden čip (samotný NorthBridge), ale navíc ještě přídavný čip s označením nForce 200, který obsluhuje 2 sloty PCI Express x16 (PCI-E 2.0). Upevnění chladičů je dobré, nijak se neviklají a na čipy doléhají rovnoměrně a to platí i pro chladiče MOSFETů. Aktivní chlazení je v případě čipové sady nForce 780i SLI bohužel nutné zlo z důvodu opravdu velkého tepelného výkonu tohoto čipsetu. Ventilátor je bohužel slyšet i na nízkých otáčkách. V případě maximálních otáček je to typický "bzučák", který známe například ze starších grafických karet. Pro dostatečné chlazení i při přetaktování však nejnižší možné otáčky dostačují (samozřejmě ale také záleží na koncepci chlazení počítačové skříně).

Měření teploty

Měření teploty probíhalo v uzavřené skříni Cooler Master Mystique 632, ve které byly použity dva ventilátory Cooler Master s otáčkami v rozmezí 700 až 900 RPM v kombinaci s ventilátorem na chladiči CPU, který běžel na plné otáčky (1100 až 1200 RPM) a teplotně řízeným 120mm ventilátorem v našem referenčním zdroji Chieftec. V případě dnes recenzované desky byl použit i dodaný ventilátor čipové sady, který se po celou dobu našeho měření otáčel rychlostí okolo 1 700 RPM, naměřené teploty tedy nelze přímo srovnávat s ostatními hodnotami v níže vyobrazených grafech - všechny ostatní desky používaly vždy pasivní chlazení.

Teplotní testy dnes recenzované desky a všech desek uvedených v grafu byly provedeny při teplotě v místnosti v rozmezí 24°C až 25°C. Po spuštění počítače, kdy systém nebyl nijak zatížen (plocha systému Windows), se teploty během přibližně 15 minut vyšplhaly a ustálily na 48°C pro NorthBridge a na 59°C pro SouthBridge. Teploty byly měřeny teplotním čidlem připevněným ke chladiči vždy co nejblíže k jeho základně (tj. co nejblíže k samotnému zdroji tepla). Ještě doplním, že teploty chladiče MOSFETů byly během měření shodné s teplotou chladiče NorthBridge, případně byla teplota o 1 až 2°C nižší.

Po 30minutové zátěži pomocí programů Orthos a 3DMark03 se teplota NorthBridge i SouthBridge ustálila na 53°C. Teploty tedy v grafu nevypají špatně. Znovu ale připomínám, že dnes recenzovaná deska používá aktivní chlazení, díky čemuž jsou teploty podstatně nižší.
V případě, kdy jsem měřil teplotu čipové sady bez připevněného ventilátoru (čipová sady byla tedy chlazena pasivně), teplota bez zátěže se pro celý systém chlazení vyšplahala až na 72°C. Při zatížení teplota dále stoupala, po překročení hodnoty 80°C jsem měření z bezpečnostních důvodů ukončil. Teplota je měřena na povrchu chladiče, což znamená že uvnitř čipu bude teplota ještě vyšší. Zde ještě musím zmínit měření teploty čipsetu základní deskou - BIOS zobrazoval hodnoty o 12 až 15°C vyšší při porovnání s hodnotami, které jsem měřil za pomoci teplotního čidla připevněného k chladiči. Uvážíme-li určitou odchylku, je možné tuto hodnotu považovat za skutečnou teplotu čipu. Měření teploty tedy základní deskou tedy mohu pochválit.

Toto měření bylo samozřejmě provedeno při výchozích taktech, s výchozím napětím. Po přetaktování a navýšení napětí teplota výrazně nestoupla , pouze o přibližně 3°C. To je samozřejmě opět zapříčiněno aktivním chlazením.

Maximální FSB a testování obecně

Základní desky s čipsety nForce 680i SLI patří stále ještě k tomu nejlepšímu, co se dá pro taktování procesorů Intel pořídit. Rovněž v taktování pamětí se čipsetu nForce 680i SLI daří velmi dobře, proto jsem byl moc zvědav, jaký výkon předvede dnes recenzovaná deska s novým nForce 780i SLI (který samozřejmě ze staršího 680i SLI vychází).

Taktování FSB sběrnice jsem prováděl z prostředí BIOSu, samozřejmě se sníženým násobičem a rovněž se sníženým taktem pamětí. Vypnuty také byly všechny technologie pro úsporu enegie. Taktování samo o sobě nebylo nijak složité, vše probíhalo na jedničku a nebylo ani nutné navyšovat napětí pro čipset. Toto platí do frekvence cca 460 MHz, poté se již začala objevovat při delší zátěži nestabilita. Desku se mi podařilo spustit s taktem i přes 490 MHz, ovšem již při několikavteřinové zátěži se objevovaly chyby nebo systém vytuhával. Takt jsem postupně snižoval až na výslednou, zcela stabilní hodnotu 478 MHz, jak zachycuje screenshot z CPU-Z níže.
Musím říct, že je to docela zklamání, protože výsledek je to zcela průměrný, uvážíme-li segment trhu, kam tato deska spadá, pak jej lze označit za podprůměrný. K lepšímu výsledku nepomohly ani několikahodinové pokusy s různým nastavením děličky pro paměti, napětí atd. V případě, kdy jsem se pokoušel systém přetaktovat za pomoci NVIDIA Control Panelu, systém obvykle vytuhával již při pokusech o nastavení taktu přesahujícího přibližně 400 MHz. Systém zkrátka přestal reagovat a bylo nuto počítač resetovat. Otázkou zůstává, do jaké míry se podaří schopnosti taktování vylepšit aktualizacemi BIOSu, přeci jen, opět tu mluvíme o zcela nové základní desce.

Taktování pamětí

Po zklamání z přetaktování FSB sběrnice jsem byl zvědav, jak se deska ukáže při práci s našimi paměťovými moduly, se kterými se mi podařilo dosáhnout taktu až okolo 1 140 MHz (efektivně). BIOS naše referenční paměti A-DATA Vitesta 800+ detekoval jako paměťové moduly "SLI Ready", dosáhnout nějakého opravdu vysokého stabilního taktu se mi však nepodařilo. Problém byl zřejmě především v latencích, které deska ne vždy nastavila dle mauálního zadání v BIOSu. K nejvyššímu stabilnímu přetaktování jsem nakonec ponechal hodnoty latencí na Auto, kdy deska nastavila naprosto příšerné hodnoty 5-8-8-26. Při tomto nastavení lze hovořit o stabilním taktu kolem 1 120 MHz (efektivních), screenshot níže zachycuje takt 1 125 MHz, kdy program Orthos zhruba po 20 minutách diagnostikoval chybu, frekvence 1 112 MHz již byla zcela stabilní.
Při nastavení latencí na hodnotu 5-5-5-18 jsem dosáhl nejvyššího stabilního taktu jen lehce přes 1 000 MHz.

Co se týče nastavení nízkých latencí, zde si již deska vedla poměrně slušně a stabilně fungovala s nastavením 3-3-3-5 1T a s taktem až okolo 730 MHz (efektivních).

Spotřeba sestavy

Závěrem této kapitoly se jako vždy podíváme ještě na spotřebu základní desky EVGA nForce 780i SLI. Musím říct, že jsem očekával umístění desky na poslední příčce, ovšem nečekal jsem, že se tam umístí s takovým odstupem. Čipsety Intel X38/X48 patří mezi hodně žravé, nForce 780i SLI je však překonává o přibližně 20 W. Starší výrobní proces a také přítomnost celkem 3 čipů si zkrátka žádá své - jedním důsledkem je vysoké odpadní teplo, tím druhým pak velká spotřeba.

Měřena byla spotřeba samotné sestavy se dvěma pevnými disky (bez monitoru a jiných periferií) s aktivními technologiemi Intel EIST, TM2 a C1E. Konkrétní hodnoty se odečítaly po 30 minutách nečinnosti (po zahřátí sestavy) a následně po 30minutovém plném zatížení pomocí programů Orthos a 3DMark03.