Focal XS Book: stylové a vynikající

Recenze reproduktorů nejsou na našich stránkách ojedinělé a zaměřujeme se především na nějakým způsobem zajímavé produkty, které stojí za pozornost těch, kdo by rádi měli u svého pracovního nebo herního počítače něco lepšího než běžné plastové reproduktory za tisíc korun. Samozřejmě se v tomto odvětví zázraky nedějí a pokud vyžadujete kvalitu, musíte jednoduše připlatit. Nejednou se setkávám s názorem, že investice do lepšího audio vybavení je zcela zbytečná, neboť jednoduše digitální zvuk má vždy stejnou kvalitu. Další mýty stojí na tom, že je lepší pořídit si k počítači běžné reproduktory doplněné zesilovačem, které poskytnou lepší zvuk a vyšší výkon než libovolné řešení určené k počítači.

Další názory se kloní k jednoznačnému používání studiových reproduktorů, které jsou ovšem v naprosté většině určeny k masteringu v domácích studiích. Na jedné straně jsou jejich jednoznačně pozitivní vlastnosti, které reprezentuje schopnost bez zdůraznění jednotlivých pásem reprodukovat audio materiál tak, aby zvukař byl schopen odhalit nectnosti a celé vyznění. Problém levných aktivních monitorů je ovšem u domácího poslechu zřejmý. Jejich projev je příliš syrový, často jsou ostré na výškách a jejich poslech je spíše unavující než zábavný. Většina monitorů má navíc symetrické vstupy a tak je nutné využívat redukce nebo speciální kabely.

Z vlastní zkušenosti i ze zkušeností (často drahých) jiných uživatelů, které znám, je třeba odložit tyto domnělé pravdy stranou a postupovat v rámci možností rozumným způsobem. Na trhu totiž existují možnosti, které nám dovolí u počítače na blízký poslech poslouchat v rozumné kvalitě a bez osypek z toho, co se z malých bedýnek line. Rovnou zapomeňte na využití integrovaného zesilovače a regálových reproduktorů, protože toto řešení v naprosté většině případů nefunguje, jelikož podobné řešení potřebuje prostor, aby „hrálo“ a vytvořilo stereofonní bázi.

Dnes se podíváme na poměrně zajímavé reproduktory francouzské značky Focal, které jsou zaměřeny na ty, kdo hledají kvalitní poslech a také trochu toho stylu na svůj stůl. Móda levných řešení 2.1, kde je nedostatek kvality reprodukce maskován přítomností dunícího subwooferu, naštěstí pomalu ustupuje, ale na trhu jsou podobné „omyly“ na každém kroku. Francouzi kromě jiných novinek přispěchali v minulém roce poněkud překvapivě se samostatným 2.0 stereo systémem, který je tak akorát velký, aby se vlezl na pracovní stůl.

Kvalitní stereo reproduktory jsou ve světě hifi stále nepřekonaným řešení, byť se zde bavíme o podstatně jiných objemových a cenových kategoriích. V jednom z minulých testů jsme si představili B&W MM-1 jako malé high-endové reproduktory, které i přes svůj malý objem díky promyšlené konstrukci dokázaly při poslechu hudby vykouzlit úsměv na tváři. Podobné systémy ale nejsou pro každého a velmi závisí na žánru, který posloucháte. Příkladem může být současný metal nebo elektronická hudba, kde kvalita nahrávek osciluje od průměru do těžkého podprůměru, který je těžko poslouchatelný.

Celý problém značného poklesu kvality hudebního záznamu přišel s rozšiřujícími se možnostmi počítačů a levného vybavení domácích nebo poloprofesionálních studií, kde lze za zlomek ceny nahrát svůj vlastní materiál, „nějak“ jej smíchat a vydat na nosiči. Mnoho i velmi známých interpretů tak má svá vlastní díla degradována velmi podprůměrnou kvalitou zvuku. V 80/90. letech stálo vydání vlastního CD opravdový balík, protože bylo potřeba počítat nejen s pronájmem drahého studiového vybavení a adekvátním prostředím, ale také s velmi dobře placeným mistrem zvuku. Výsledkem tak je často absurdní skutečnost, že CD nahrané před 20 lety má větší dynamiku a lepší zvuk než současná CD.

Úsměvná je také honba některých posluchačů za materiály ve formátech SACD a podobně, kde náročnost na využití potenciálu (dynamika, rozlišení atd.) tohoto formátu je ještě řádově vyšší. V praxi je jen velmi málo SACD, potažmo záznamů o vyšším rozlišení (24bit / 96kHz+), které by z těchto bonusů jednoznačně profitovaly. Naštěstí jsou k dispozici i žánry, kde se ještě na kvalitu záznamu a následného mixování dbá, takže je co vychutnávat. S tím souvisí i pomalý návrat vinylu, který nabízí „svůj“ analogový zvuk a s tím spjaté výhody i nevýhody.

Celou předešlou omáčkou jsem chtěl říci především to, že velmi záleží na kvalitě záznamu, který posloucháte, potažmo na celé audio sbírce. U těch, kteří preferují kvalitu, se osvědčil bezztrátový formát FLAC, kde na rozdíl od MP3 nedochází ke ztrátě kvality. Samozřejmě platí, že čím vyšší bitrate i ztrátová MP3 má, tím těžší je odlišit ji od originálu na CD nebo FLAC. Pokud máte kvalitně „udělané“ MP3, tak je rozhodně zahazovat nemusíte ani v případě, že máte u PC high-endové reproduktory s externím DAC.