Gelid Black Edition: sedm heatpipe v akci

Podívejme se nyní na testovací sestavu a vůbec celé nastavení testu. Základem byl ještě stále aktuální procesor AMD Phenom II X6 1100T, jehož frekvence byla ponechána na základní hodnotě, ale s napětím jsme si trošku pohráli (viz níže). Technologie Cool'n'Quiet byla vypnuta, stejně jako snižování výkonu při přehřívání procesoru a teplotní řízení otáček ventilátorů , které jsme si korigovali sami pomocí zátěžových potenciometrů. Záleží nám zde tedy pouze na procesoru jako topném tělesu, z jehož ztrátovým teplem se mají chladiče vypořádat.

Chladiče se tedy budou muset postarat o odvod více než 125 W tepla, což je hodnota TDP procesoru Phenom II X6 1100T s výchozím napětím. Sestava byla uložena na stole, takže všechny chladiče měly stejné podmínky, a to při teplotě kolísající kolem 20 - 21 °C, tedy při normální pokojové teplotě. Teploty procesoru jsme odečítali pomocí utility Core Temp, zátěž všech čtyř jader obstaral Prime95 a výsledky byly potvrzeny tím, že chladiče byly sundány, opět se aplikovala teplovodivá pasta a proběhla další sada měření.

Co se týče aplikace teplovodivé pasty, pak pro tu byl využit standardní a doporučovaný postup - očištění a odmaštění styčných ploch (vhodné zvláště u chladičů s přilepenou ochrannou fólií na základně, na níž zbylo lepidlo), aplikace malého množství pasty doprostřed heatspreaderu a umístění chladiče. Pasta se pak sama rozprostře mezi chladičem a procesorem bez hluchých míst.

K otestování máme tedy jeden jediný nový chladič - Gelid Black Edition, jenž má podobně jako nedávno testovaný model Sapphire Vapor-X či Cooler Master TPC 800 možnost instalovat dva ventilátory, respektive on už přichází na trh rovnou s nimi. U zmíněného Cooler Masteru si je musíme dokoupit a Sapphire zase není "sendvičový" chladič, takže je určen i pro práci s jedním.

Jako obvykle budeme testovat při otáčkách 900, 1100 a 1300 RPM, abychom mohli výsledky srovnat s ostatními modely, přičemž ohled byl samozřejmě také brán na teplotu prostředí.

Nyní již k tomu nejdůležitějšímu, a sice k výsledkům výkonu chladičů. Ač k nám Gelid Black Edition přišel vybaven dvěma ventilátory a je přímo určen pro použití s nimi, vyzkoušeli jsme jej také pouze s jedním ventilátorem. Tím byl samozřejmě ten uprostřed, jenž mohl jednak nasávat vzduch přes žebra před sebou a posílat jej dále skrz druhé žebroví. A potom jde o ventilátor s plnou šířkou 25 mm a ne o tenký model, jaký je vně chladiče.

Při použití jednoho ventilátoru na tom byl Gelid Black Edition v podstatě stejně jako Sapphire Vapor-X s jedním ventilátorem, ovšem hůře než Cooler Master TPC 800 (rovněž s jedním ventilátorem). Nicméně Black Edition není stvořen být chladičem, který se spokojí jen s jedním ventilátorem, který má ve svém hliníkovém vězení velmi těžkou úlohu.

Když byl tedy zapojen i druhý ventilátor, pak se situace podstatně zlepšila a chladič mohl začít podávat svůj plný výkon. Díky tomu se dostal na úroveň Cooler Masteru TPC 800 se dvěma ventilátory, takže se umístil na předních místech v testu. My tak můžeme být spokojeni, protože z hlediska výkonu nám Gelid Black Edition nabídne to, co bychom za pořizovací cenu kolem 1500 Kč (59 euro) očekávali.

Je pochopitelně rozdíl, zda zapojíme pouze jeden či oba ventilátory, což se samozřejmě na druhou stranu odrazí v nárůstu chladicího výkonu. U obou je znát, že výrobce použil stejná ložiska, která tak jen mírně vrčí, a to ještě jen z některých směrů (především v ose toku vzduchu) a jen zblízka.

Na plný výkon je slyšet především vzduch, jak se rozbíjí na lopatkách a žebrech a chce to ventilátory zpomalit alespoň na 1000 RPM, aby se chladič dal považovat za tichý. V takový moment už více vynikne vrčení ložisek, které začíná přehlušovat aerodynamický hluk a pokud dostaneme napětí na 7 a méně voltů, slyšet jsou už v podstatě jen ložiska. Ventilátory by tedy mohly být v tomto ohledu lepší. Mimochodem, pokud se rozhodnete neregulovat otáčky pomocí PWM, pak 7 V je právě hranice, při které se ventilátory ještě bezpečně roztočí. Na 5 V už ani omylem.