HP ProBook 5320m: dostupný a přenosný

Vnější design

Notebook HP ProBook 5320m se může pochlubit kvalitními materiály, a sice hliníkovým víkem s broušeným povrchem a pak základnou z horčíkové slitiny. Třídě business tedy v tomto ohledu nebude dělat ostudu, i když použité materiály nejsou vše.

Hliník nepokrývá celý povrch víka displeje, ale v úzkém pruhu ustupuje plastu, za nímž je schována anténa bezdrátového rozhraní, aby nebyla odstíněna. Hliníkový povrch je také trošku zbarven dohněda, což lze poznat ale spíše jen v odlesku světla a ve svém středu má plastické logo HP a natisklé logo ProBook. Jinak je notebook z vrchní strany naprosto rovný a jeho hrany jsou spíše ostré.
Z opačné strany se tedy setkáme s hořčíkovými slitinami, avšak cca třetinu plochy zde zabírá plochá baterie jištěná jednou posuvnou západkou. Pak tu téměř polovinu zabírá odnímatelný panel, za nímž můžeme tušit pevný disk, paměťové moduly a jiné komponenty a poslední kousek vedle baterie si usurpoval systém chlazení, takže jde o průduchy pro nabírání čerstvého vzduchu. Notebook má jinak ke své opoře připraveno několik gumových podstavců, jež jsou velmi nízké.
Jak si můžeme ověřit z fotografií, pak hrany notebooku jsou rovné i zkosené, ovšem na pravé straně je vepředu zkosená a až pak rovná, zatímco na levé straně je tomu naopak. Přístroj nemá vlastní optickou mechaniku, a tak měl výrobce značně ulehčenou práci s rozmísťováním portů, takže uvidíme, jak se předvedl.

Na pravém boku máme ve zkosené části čtečku karet SD a MMC, jejíž otvor zůstává nezaslepený. Pak už je to dobře viditelný port USB 2.0 (otvor vedle něj by tam být nemusel), 3,5mm audio konektor pro headset a za ním dva zbývající porty USB 2.0. Všechny USB porty jsou tedy umístěny napravo. Až zcela nakonci narazíme na masivně vypadající otvor pro zámky Kensington.
Z opačné strany se na nás nejdříve usměje D-Sub, následně RJ-45 gigabitového Ethernetu a pak DisplayPort. Všechny tyto konektory jsou hned vepředu a za toto výrobci určitě nepoděkují leváci, kteří by si jistě rádi na dané místo položili ruku s myší. Lepší by tedy bylo, kdyby se všechny porty přesunuly dozadu, namísto nich by byl výdech chlazení a pro napájecí port (až vzadu) by se případně našla jiná pozice. Ještě lepším řešením by byl výdech na zadní hraně, jenomže to by muselo HP také jinak zpracovat kloub displeje, ale obecně bych v tom neviděl velký problém. Zkrátka a dobře, s nabízeným prostorem by šlo naložit dle mého názoru lépe.
Přední část notebooku toho moc nenabízí. Jedná se pouze o malou bílou LED u levého okraje signalizující práci pevného disku a pak tu jsou po stranách a vepředu tři průduchy. V těch postranních bychom očekávali pozici reproduktorů, ovšem ve skutečnosti je tomu tak, že reproduktor se do pravé pozice přes pevný disk nevešel, a tak máme jeden nalevo a jeden uprostřed. Toto řešení také zrovna neukazuje na dopředné myšlení při návrhu tohoto ProBooku.
V zadní části notebooku už není kromě kloubu displeje vůbec nic a přitom by tu vzhledem k provedení baterie mohl vzniknout prostor pro umístění některých prvků, jako třeba konektoru napájení či otvoru pro zámek. HP se ale rozhodlo jinak, i když při snaze vyrobit co nejtenčí tělo je s klouby a jejich provedením vždy problém.

Vnitřní zpracování

Maximální úhel otevření displeje nám neposkytuje velkou flexibilitu, neboť jde pouze o nějakých 135 stupňů. A jako u jiných modelů ProBook se zde dočkáme lesklých materiálů použitých pro okraj displeje a podklad klávesnice. Na druhou stranu ProBook 5320m ukazuje na částečný návrat k matným displejům, které výrobci začínají u notebooků třídy business stále častěji opětovně využívat.

V horním rámu trůní 2megapixelová webkamera a ta má po svých stranách po jednom mikrofonu, takže svůj hlas můžeme nahrávat ve stereu.
Základna tohoto stroje má stejně jako větší ProBooky jednak dvě vyvýšené hliníkové části s hnědým nádechem nad a pod klávesnicí a ta je umístěna v černém lesklém plastu tak, aby se neopírala o displej. V horní kovové části je pouze napravo bíle podsvícené tlačítko Power.
Klávesnice se bohužel i pod mírnějším tlakem viditelně prohýbá, ovšem to doufejme nebude mít na její funkčnost ani později negativní vliv. Klávesy jsou oddělené, hranaté a mají rovný povrch. Naštěstí se ale můžeme mezi nimi celkem dobře orientovat po hmatu, a to díky dostatečně širokým mezerám. Vedle ní pak máme napravo tři malá kulatá tlačítka, z nichž horní je modře podsvícené a slouží pro zapínání bezdrátových rozhraní, tlačítko ve středu slouží pro zapnutí výchozího e-mailového klienta (Outlook) a spodní tlačíko zapne výchozí internetový browser (Internet Explorer).
Pak základna skrývá trošku zapuštěný multidotykový touchpad, jehož plocha mohla být větší. Jinak ale funguje dobře i se svými tlačítky. Ta mají měkký a bezhlučný stisk a osobně si na ně nemohu stěžovat. A nakonec máme v pravém dolním rohu nenápadnou černou čtečku otisků prstů, která může přispět k lepšímu zabezpečení.
Poslední fotografie ukazuje notebook s otevřeným spodním panelem. Vidět můžeme zmíněné reproduktory, pozici pevného disku, paměťový modul a také dvě místa pro karty Mini PCIe, z nichž jedno zůstalo volné i s anténami.