Linksys E1500 a E1200: bratři k nerozeznání

Kvůli větší přehlednosti jsem oba routery zahrnul do jedné tabulky a jsou vždy uvedeny na prvním a druhém místě. Přenos malých souborů skrze FTP dopadl pro oba routery poměrně dobře a v rámci konkurence se řadí spíše na přední příčky. Nicméně na úplný vrchol si nesáhl ani jeden z nich.

Pokud se sítí přenáší jeden velký soubor, pak ani jeden z obou testovaných modelů zrovna nezáří. Výsledné rychlosti patří na chvost startovního pole a je zajímavé sledovat, jak může změna velikosti souboru ovlivnit přenosovou rychlost, i když o žádný totální propad oproti prvnímu testu se nejedná.

V rámci sdílení skrze obyčejné kopírování z okna do okna ve Windows se oba routery vracejí zpět na výsluní. Navíc model E1500 svou rychlostí stanovuje nový rekord mezi nedávno testovanými konkurenty. Obecně mohu říci, že pokud budete v síti přenášet data a chcete docílit vyšších rychlostí, je sázka na Samba protokol povětšinou tou nejlepší volbou.

V ryze syntetickém benchmarku IPERF došlo při využití 10 vláken k malému překvapení, neboť model E1200 překonal svého vybavenějšího sourozence, a to o docela slušný rozdíl. V porovnání s ostatními routery nejsou výsledky vůbec špatné a znovu atakujeme nejvyšší mety.

Odlehčenější varianta IPERFu zahrnující pouze jedno vlákno sice připravila správnější postavení obou modelů mezi sebou, avšak v rámci celku si routery Linksys výrazně pohoršily a propadly se. Je to škoda, neboť doteď byly výsledky více než obstojné.

Test postaršího protokolu 802.11g se hodí spíše pro ty, kteří doma mají již letitý notebook či smartphone. Výsledky modelů ze stále Linksys znovu sahají na špičku a tentokrát se dokonce řadí mezi nejrychlejší routery vůbec.

Dříve, než se však pustíme do testů LAN rozhraní, si pojďme poukázat na jeden problém, který během testování nastal. Od routeru E1500 jsem totiž očekával o něco větší odstup od E1200 v oblasti přenosových rychlostí. Po chvilce laborování s nastavením jsem dospěl k názoru, že je chyba v ovladači u modelu E1500. Aby totiž bylo možné v rámci protokolu 802.11n dosáhnout oněch vysokých rychlostí, je kromě většího počtu antén nutné také neobsadit jen standardních 20 MHz, ale rozšířit vysílání na 40 MHz. Tento krok ve výsledku způsobí takřka dvojnásobné navýšení propustnosti.

A právě zde je asi zakopaný pes. Při kontrole ve správci Windows na záložce Sítě, kde je vidět aktuální rychlost spojení, totiž u modelu E1200 oscilovaly hodnoty kolem 200-300 Mbps, zatímco u E1500 se toto číslo tvrdošíjně zaseklo na 144 Mbps. Jednoduchým přepnutím v nastavení u modelu E1200 z „Auto 20/40 MHz“ na „20 MHz“ jsem pak dosáhl oněch 144 Mbps. Z toho usuzuji, že u E1500 nedokáže aktuální firmware donutit hardware k vysílání v „širším“ frekvenčním pásmu.

Zapůjčitele zastupujícího výrobce v ČR jsme kvůli tomuto problému kontaktovali, ale ani po několika týdnech jsme nedostali nový firmware nebo vysvětlení, proč k předpokládanému nepřepnutí dochází - pouze nám bylo sděleno, že ohledně toho provádí testy. U obou routerů jsme však nastavovali naprosto stejné parametry. Popsané chování navíc potvrzují i jiné zkušenosti uživatelů (viz např. zde).

Zanechme však debat na téma bezdrátu a podívejme se, jak si tato dvojčata vedla, pokud se data přesouvala pouze skrze metalické rozvody. Testuji jak přenosy skrze integrovaný switch, tak skrze WAN rozhraní, čímž simuluji stahování z internetu.

Oba Linksysy v rámci tohoto testu předvedly svá osobní maxima a výslednými rychlostmi se dostáváme skoro na teoretickou propustnost použitého rozhraní, nějaká ta rychlost zbývající do 100 Mbps totiž padne za oběť přenosů na pozadí, které obstarávají samotné navázání a udržení komunikace mezi routery.

Závěrečný test věnujeme vyzkoušení kvality anténního systému, ten je v případě modelu E1200 a E1500 uschován v těle, což vzbuzuje jisté obavy z celkového dosahu. Sice za sebou nemám elektrotechnickou fakultu, abych se mohl ohánět teoriemi šíření signálu, ale ze své praxe mohu říci, že jistý útlum signálu oproti venkovním anténám nastane. Tedy za předpokladu, že je porovnáváme s routerem, který má venkovní antény udělané poctivě.

Model E1500 nicméně i přesto dokázal pokrýt horní patro bez sebemenších problémů a v jakékoliv místnosti byl signál prakticky na plné úrovni.

Přesun do spodního podlaží se již modelu E1500 tolik nelíbil a v některých místnostech již docházelo k poklesu signálu. Nejhorší již tradičně byla garáž, kde valnou část vlnění zastavily objemnější nosné zdi.

Na řadu přichází také levnější model E1200, který hned v prvním patře zaznamenal jisté problémy v nejvzdálenější místnosti. Pokles na 80 % však ještě není žádnou tragédií.

Jisté problémy nastaly až v přízemí, kde router nedokázal vykrýt celý prostor dostatečným signálem. V nejvzdálenějším bodě klesla dostupnost Wi-Fi sítě na 80 % a v případě prostor garáže dokonce na velmi nízkých 40 %.