Logitech G700: bezdrátový hráč

Ovládací software

Logitech již dlouho používá k ovládání svých periférií software Setpoint a není tomu jinak ani v tomto případě. Notoricky známou aplikaci si tedy můžete připomenout například v recenzích Logitech G9 nebo u nedávno testované Alienware TactX, kde je použita naprosto totožná aplikace v jiném grafickém kabátě. Dnes se tedy zaměříme hlavně na odlišnosti a specifika týkající se přímo G700.

V balení G700 CD s aplikací nenajdeme, takže si z webu Logitechu stáhneme poslední verzi (v našem případě v6.15) pro naši myš G700.

Po instalaci, která obsahuje několik jazyků (čeština ale chybí) a spuštění se zobrazí úvodní okno nazvané Overview.
Zde jsou shrnuty všechny základní parametry a nastavení týkající se zvoleného profilu. Profily jsou zde celkem tři a jejich volba se provádí v roletovém menu vlevo nahoře.

Dozvíte se zde, jaký profil je aktuálně navolen, jaké funkce jsou přiřazeny jednotlivým tlačítkům, jak je nastaven senzor a středové kolečko, jaký mód úspory je právě zvolen (o tom později) a informaci o stavu baterie.

Druhá záložka Basics přináší informace o jednotlivých profilech. Rovněž je možné si zde k jednotlivým profilům přiřadit nainstalované aplikace (jejich spouštěcí *.exe soubory). Profil se pak automaticky - po spuštění přiřazené aplikace - aktivuje.
Další záložka je označena jako Buttons, což napovídá, že zde se odehrávají veškerá kouzla s přiřazováním funkcí na jednotlivá programovatelná tlačítka. Těch je k dispozici celkem 12 (levé hlavní tlačítko není možné editovat). Vybrané tlačítko editor vždy názorně zobrazí.
Funkcí, které je možné na tlačítka přiřadit, je opravdu mnoho. Na screenu výše můžete vidět první polovinu seznamu.
A zde je zbytek. Jak vidíte, kromě standardních jsou zde i funkce pro ovládání multimediálních přehrávačů nebo věci pocházející z operačního systému Windows.

Další záložkou je Pointer. Na tomto místě je k dispozici kompletní správa a nastavení senzoru.
Zvolit si zde můžete počet levelů rozlišení (maximálně 5) a hned si jejich přesně stanovené hodnoty dpi nastavit. Nastavovat je možné i pro obě osy zvlášť. Dále jsou tu nastavení rychlosti a akcelerace kursoru, jak je známe i z ovládacích panelů Windows.

Poslední položkou je pak nastavení frekvence. Zde je standardně možné nastavit hodnoty od 125 do 1000 Hz. Všechna tato nastavení se týkají pouze aktuálně vybraného profilu (zde General), pro ostatní profily je nutné si vše nastavit znovu.

Další záložkou, kterou si přiblížíme, je Battery. Ta jednak zobrazuje aktuální stav nabití vložené baterie, dále umožňuje nechat si v případě malé kapacity zobrazit na monitoru varování.
V dolní části je pak možnost vybrat si jeden ze tří profilů, podle kterého bude myš s baterií hospodařit.

Další dvě záložky jsou již dobře známy z minulých recenzí. První z nich je Profile Manager, kde se provádí editace, mazání nebo kopírování profilů a také jejich nahrávání do vestavěné paměti myši.
Druhou záložkou je Macro Manager, který se rovněž nijak neliší. Tvorba maker je s jeho pomocí opravdu snadná a intuitivní. Stačí vybrat New Macro a spustit nahrávání. Nahrávat je možné i prodlevy mezi jednotlivými stisky kláves-
Manager samozřejmě umožňuje svá makra upravovat, ukládat a mazat.

Test odezvy

Výrobce slibuje 1000 Hz (1 ms) v bezdrátovém provozu, což si teď pomocí utility Direct Input Mouse Rate ověříme. Obě krajní hodnoty 125 a 1000 Hz byly otestovány v bezdrátovém provozu, kdy přijímač byl zasunut v zadním USB na počítači pod stolem a myš standardně na pracovní desce stolu.

Jak je vidět, myš bez problémů dokáže komunikovat s frekvencí pod 1 ms.

Tuto frekvenci si zachová i v případě, kdy ji vezmete cca 6 metrů od počítače s přímou viditelností na přijímač a dokonce jsem 1000 Hz naměřil i při cca tří metrové vzdálenosti přes zeď.

Za běžných podmínek tedy nebude mít myš sebemenší problém tuto hranici držet. Výrobce pouze v případě problémů doporučuje odstranit z dosahu případné rušivé elementy, nebo je k dispozici výše zmíněný prodlužovací kabel pro přijímač.