MasterCase Pro 5: počátek nové éry Cooler Masteru

Nejdříve přichází na řadu testovací konfigurace, která byla v této recenzi obměněna, protože dříve používaná platforma s procesorem Phenom II už byla přeci jen zastaralá, i když jsme ji používali spíše jen jako zdroj tepla. Nejde tedy o nejnovější výkřik techniky, ale pro naše účely bude stačit a nyní je to se změnou strategie firmy Cooler Master i pro nás vhodná příležitost k provedení změn.

Testovací konfigurace:

Instalace běžné sestavy do takovéto skříně je pohodová, však už dle specifikací je jasné ,že tu je pro všechno místa více než dost. Distanční sloupky snadno připevníte i křížovým šroubovákem díky speciální redukci, takže pokud nemáte potřebný klíč, nemusíte se potýkat s kleštěmi, kterými si skříň ještě poškrábete. Potřebnou redukci už dnes renomovaní výrobci skříní nabízí standardně.

Disky budeme instalovat pomocí dobře známých plastových rámečků, které na ně stačí jen nacvaknout a pak už jen zasunout do šachty. Menší 2,5" SSD ale budeme muset do rámečku přišroubovat, stejně jako do kovových rámečků pod grafickou kartou. Jeden takový jsme využili pro zajištění našeho OCZ Trion 100 a ukázalo se, že tu téměř není dost místa pro přivedené kabely. Nutné je tedy v případě datového SATA využít kabel s rovným, tedy nelomeným konektorem, ovšem problém je spíše s větším SATA Power, který se opíral o tray a neseděl rovně, takže ten by potřeboval o trošku více prostoru. Zapojit ho ale šlo.

Vedle toho jsem narazil na to, že kabely od předních ventilátorů jsou přílis krátké, jak můžete ostatně vidět z fotografií. Bylo je nutné vést nejkratší cestou a i tak sotva dosáhly k určeným konektorům. Takovéto napájení je přitom preferovaný způsob před napájením ze zdroje, a to kvůli tomu, že nemusíme využít další kabeláž a také můžeme sledovat otáčky ventilátorů, popřípadě je i řídit. Na jednu stranu je to tedy drobnost, kterou si jen trošku šikovný majitel skříně může sám napravit, ale právě tyto drobnosti by společnost jako Cooler Master měla mít vyřešeny.

S chlazením je to v tomto případě jednoduché, pokud tedy zůstaneme u vzduchu. Máme tu jeden zadní a dva přední 140mm ventilátory (žádný z nich nepodporuje PWM), které musí na drtivou většinu sestav stačit. Další dvě pozice jsou nahoře a jedna ještě vepředu. Zcela všechny mají společného to, že pojmou 120mm i 140mm ventilátory.

Co se týče vodních chladičů, náš model umožní nainstalovat radiátor i nahoru, což základní verze skříně nepodporuje. Jako obvykle můžeme dát radiátor na místo zadního ventilátoru, a to 120mm nebo 140mm. Do přední pozice můžeme dát až 240mm nebo 280mm radiátor, přičemž v každém případě se musí odstranit středové diskové šachty a před instalací 280mm radiátoru také vrchní šachta pro mechaniky. Zapotřebí je také alespoň přemístit spodní dvojmístnou diskovou šachtu, kterou můžeme posunout blíže ke zdroji, díky čemuž alespoň nepřijdeme o tyto pozice. Daleko jednodušší je tak instalovat radiátor do vrchní pozice, kde ničemu nebude překážet, ale zde jsme limitování 240mm velikostí.

Jako zátěžové testy se tu uplatní aplikace 3DMark Vantage, Prime95 a h2benchw. Teploty bude odečítat SpeedFan a RivaTuner a to vše při teplotě okolního vzduchu kolem 22 °C. Tato skříň přišla vybavena třemi 140mm ventilátory s otáčkami 1200 RPM vpředu a vzadu. Nebyl tedy žádný důvod, proč bychom měli dovnitř montovat další ventilátory, však tři 140mm kousky jsou na naši sestavu více než dost.

Nyní si uvedeme tabulky s výsledky, kde budou chybět pevné disky. Pokud je budeme chtít chladit, není nic snazšího než je umístit před přední ventilátor do spodní pozice. Ten v našem případě dokázal testovací model HDD zchladit o 7 °C, což je výsledek, s nímž můžeme být velmi spokojeni, však spodní šachta je přímo vystavena vzduchu proudícího od předního 140mm ventilátoru.

A zde jsou výsledky teplot ostatních komponent v tabulkách:

Přední ventilátory přinesly kýžený efekt, a to pokles teploty procesoru i grafické karty, které měly lepší přístup k čerstvému vzduchu, ale to za cenu vyšší hlučnosti celé sestavy. Několikastupňový nárůst teplot by se tedy dal akceptovat ve snaze o dosažení nižší hladiny hluku, popřípadě by bylo vhodné otáčky ventilátorů nějak regulovat, ale k tomu nám MasterCase Pro 5 nedává žádnou možnost.