Nová architektura Radeonů: zaostřeno na Polárku

Společnost AMD se při prezentaci zmínila o funkci Primitive Discard Accelerator. Protože podrobnějších informací již více nezaznělo, budeme tedy muset trochu spekulovat. Pojďme se podívat, jakým výkonem současné generace grafických karet zpracovávaly geometrii, tedy trojúhelníky (primitives). Protože my v našich syntetických testech geometrický výkon grafických karet podrobněji netestujeme, vypůjčili jsme si tentokrát jeden graf od Damien Trioleta z Hardware.fr.

Tento graf nám ukazuje, jakým výkonem jednotlivé grafické karty zpracovávají geometrii, resp. o kolik trojúhelníků za sekundu jsou schopny se postarat. Tmavější zelené sloupce u grafických karet Nvidia a tmavější červené sloupce u grafických karet AMD zobrazují výkon v případě, že všechny trojúhelníky jsou ve finálním snímku viditelné. V tomto případě jsou výsledky mezi oběma výrobci grafických karet s přimhouřením oka vyrovnané.

Světlejší sloupce grafu pak ukazují geometrický výkon grafických karet v případě, kdy trojúhelníky pohneme a pootočíme je tak, že ve finálním snímku viditelné nebudou. Rozdíl ve výkonu grafických karet Nvidia a AMD je pak zjevný a markantní. Důvodem je to, že grafické karty Nvidia dovedou včas zjistit, který trojúhelník ve finální scéně nakonec viditelný bude a který ne. Neviditelné trojúhelníky okamžitě zahodí, dál s nimi nepracuje a šetři si tak práci i výkon. Grafické karty AMD pak zbytečně s těmito „jalovými“ trojúhelníky pracují a svým výkonem zbytečně plýtvají.

Spekulujeme tedy, že onen Geometrický procesor společně s Primitive Discard Accelerator bude řešit právě tento problém AMD a s největší pravděpodobností přinese i nějaká ta další vylepšení včetně vyššího výkonu teselace.

U změn samotných výpočetních jednotek byla společnost AMD na informace skoupá a zde tedy nemůžeme prakticky ani spekulovat, jaké novinky pro nás přichystala. Můžeme jen konstatovat, že to budou snad první změny těchto jednotek od samého počátku architektury GCN a dá se tedy předpokládat, že všechny tyto architektonické změny ve výpočetních jednotkách povedou k vyšším výkonům při nižší spotřebě, neboli k vyšší efektivitě grafického čipu.

Grafické karty architektury Polaris budou moci využívat jak paměti typu GDDR5(X), tak i výkonnější širokopásmové paměti typu HBM (High Bandwidth Memory). Ačkoliv chybí informace o tom, které grafické karty a z jakých segmentů trhu budou využívat paměti toho kterého typu, dá se poměrně úspěšně spekulovat o tom, že pamětmi typu HBM budou osazeny především grafické karty výkonnější, a tedy i dražší. Pro další ušetření šířky pásma videopamětí společnost AMD mluví také o paměťové kompresi (Memory compression), bohužel ale není zcela jasné, zda se jedná o nějaká vylepšení současných kompresních algoritmů Delta Color Compression, nebo o něco zcela jiného. Vyrovnávací cache druhé úrovně (L2 Cache) sice zmíněna nebyla, nicméně se dá očekávat její masivnější využití.

U nové generace grafických karet společnosti AMD se konečně dočkáme také rozhraní HDMI 2.0, které společně s DP1.3 (DisplayPort) nabídne opravdu moderní připojení monitorů s vysokým rozlišením. Prozrazena byla také podpora dekódování h.265 Main 10 novější jednotky UVD (Unified Video Decoder). Naopak ani slůvkem se nikdo nezmínil o technologii TrueAudio a máme tedy na výběr dva scénáře. Buď RTG technologii TrueAudio opustilo, nebo naopak tuto technologii již pokládá za natolik běžnou součást grafického čipu, kterou již netřeba při prezentacích omílat stále dokola.