Počítačové meteostanice: nový fenomén?
4.12.2008, Daniel Smička, recenze
Jako houby po dešti se i v Česku množí domácí meteostanice, které poskytují naměřené údaje do amatérských meteosítí - nebo alespoň na webu umožňují zobrazit, jaké je právě počasí doma, na chatě, sbírat historické údaje o teplotách, srážkách, vlhkosti, bouřkách atd. Takže otázka stojí: pořídit či nepořídit vlastní meteostanici?
Kapitoly článku:
- Počítačové meteostanice: nový fenomén?
- Watson W-8681: typický zástupce mainstreamu
- Watson W-8681: instalujeme meteostanici
- Watson W-8681: softwarové vybavení
- Watson W-8681: výstup na web a zkušenosti z provozu
Sestavení a uvedení do provozu
Celá meteostanice je dodávána v rozloženém stavu v pěkné barevné krabici o rozměrech 42 x 38 x 14cm. Komponenty jsou účelně rozloženy v "ekologické" kartonové v krabici typu „na vajíčka“.
Prvním krokem bylo sestavení venkovních senzorů. Celá operace trvala asi 15 minut (i s následným přečtením podrobného montážního návodu, pro kontrolu, kdyby náhodou něco ;-) Je zapotřebí přišroubovat nosná ramena k instalační tyči a na ně nainstalovat vlastní čidla. Nejdůležitější je správně spojit senzory s vysílačem.
Senzor rychlosti větru se připojí pomocí vodiče zakončeného „telefonním“ konektorem (RJ11) do senzoru směru větru a vodič ze senzoru směru přímo do vysílače. Také vodič ze senzoru množství srážek se zapojí do vysílače.
Vysílač slouží nejenom ke komunikaci s displejem, přímo v něm je umístěn i senzor teploty, relativní vlhkosti a atmosférického tlaku. Vysílač je také nutno vybavit 2ks alkalických baterií typu AA - takových, které budou dobře snášet chladné teplotní podmínky v místě instalace.
Při instalace senzorů je nutné dodržet základní pravidla. Větrná čidla a srážkoměr musí být umístěny ve volném prostoru, aby případné předměty v okolí neovlivňovaly proudění vzduchu. Naopak vysílač s vestavěnými senzory by měl být umístěn ve stínu a dostatečně daleko od možných tepelných zdrojů, aby měření bylo co nejpřesnější. Pro případné oddělené umístění čidel jsou připojovací vodiče čidel dlouhé 3m. My jsme všechna čidla instalovali na tyč a tu připevnili dodanými SK páskami k zábradlí venkovního schodiště ve stínu budovy.
Oživení vnitřní části bylo jednoduché. Po vložení 3 „tužkových“ baterií a zapnutí přístroje ihned „naskočil obraz“. Nyní bylo nutné spárovat vnitřní i vnější část, aby přenos dat probíhal bez problémů.
Párování je jednoduché, nového majitele ale může zaskočit, protože první minuty se na displeji neobjeví žádná data z vnější části. Je potřeba nejdříve zapnout vnitřní část (nejlépe přenesenou poblíž části vnější, aby se eliminovaly případné problémy s dosahem vysílače) a až po ní část vnější. Vše je dobré provádět pro jistotu ještě před instalací venkovních čidel na konečné místo.
Po rozsvícení červené kontrolky uprostřed vnější jednotky se vysílač pokusí spojit s vnitřní jednotkou a současně synchronizovat rádiem řízené hodiny (RCC), které jsou součástí vnější jednotky, se signálem DCF (signál z atomových hodin vysílaný od Frankfurtu nad Mohanem v Německu na kmitočtu 77,5kHz). Po úspěšném sesynchronizování kontrolka 5x blikne a na vnitřní části se automaticky nastaví správný datum a čas a zobrazí se symbol RCC.
Pokud nedojde k synchronizaci RCC během prvních 5 minut (POZOR, to je čas kdy vysílač během příjmu RCC neprovádí datový přenos do displeje a nejsou tedy zobrazeny venkovní hodnoty!), vysílač se pokusí o detekci každou následující hodinu – až do okamžiku úspěšné synchronizace. Samozřejmě, časové údaje lze nastavit i ručně, ale na území ČR je tato dlouhovlnná stanice přijímána (až na výjimky) bez problémů (více informací na Wikipedii a na oficiálních stránkách DCF77).
V levé horní části je zobrazena vnitřní teplota (°C nebo °F) a vlhkost (čidla jsou součástí vnitřní jednotky), pod nimi jsou venkovní hodnoty. Údaj o venkovní teplotě lze zaměnit za rosný bod nebo pocitovou teplotu, která je dopočítávána v závislosti na větrných podmínkách. Níže je uvedena tendence neboli předpověď počasí (jak ji znáte z panáčků - holčičky a chlapečka - po babičce), vycházející z tendencí změn atmosférického tlaku. Citlivost reakce této změny lze nastavit pro oblasti s častou změnou tlaku v rozsahu 2 až 4 hPa, popř. pro bouřkové oblasti u symbolů déšť a zataženo 3 až 9 hPa.
Vedle předpovědi je zobrazena aktuální hodnota atmosférického tlaku (v jednotkách hPa, inHg nebo mmHg). Tlak je zobrazován buď absolutní nebo jako relativní (tlak v měřeném místě přepočítaný na tlak u hladiny moře a teplotu 0oC, který je možné brát jako referenci pro vývoj počasí nezávisle na nadmořské výšce místa měření). Pod číselnou hodnotou tlaku je vidět jeho historie za posledních 12 nebo 24 hodin.
Vpravo nahoře je zobrazena růžice udávající aktuální směr větru. Vlevo pod ní vlevo je číselná hodnota rychlosti větru nebo jeho nárazu (udávaná volitelně v m/s, km/h, m/h = míle/hod, knot = uzlech, bft = Beaufortova stupnice). Vedle větrné hodnoty je údaj o dešťových srážkách (mm nebo palec) za hodinu, den, týden, měsíc nebo celkově od aktivace nebo resetu přístroje. Ve spodní části je úplně vlevo indikátor příjmu RCC, přesný čas (12 nebo 24 hodinový) a datum (v plném zobrazení nebo datum a týden popř. evropský či americký styl). A závěrem - úplně vpravo je kruhový procentuální indikátor stavu zaplnění paměti historickými naměřenými údaji. Interval ukládání hodnot do paměti je možný v rozmezí 5 až 30 min a od toho závisí i délka uložené historie (14 až 85 dní, protože kapacita paměti je 4080 uložených sad).
Všechny požadované funkce lze vyvolat dotekem na displeji, kdy se aktivované místo zeleně podsvítí, rozbliká požadovaná funkce a můžeme provádět potřebné kroky. Pomocí dotykového displeje lze také nastavovat ALARM hodnoty pro jednotlivé veličiny, datum, čas atd., ve srovnání s ovládání vnitřní jednotky přímo z PC je to však poněkud zdlouhavé, proto jsme se této variantě příliš nevěnovali. Nastavovací postupy prostřednictvím displeje jsou podrobně popsány v přiloženém návodě.
Celá meteostanice je dodávána v rozloženém stavu v pěkné barevné krabici o rozměrech 42 x 38 x 14cm. Komponenty jsou účelně rozloženy v "ekologické" kartonové v krabici typu „na vajíčka“.
Prvním krokem bylo sestavení venkovních senzorů. Celá operace trvala asi 15 minut (i s následným přečtením podrobného montážního návodu, pro kontrolu, kdyby náhodou něco ;-) Je zapotřebí přišroubovat nosná ramena k instalační tyči a na ně nainstalovat vlastní čidla. Nejdůležitější je správně spojit senzory s vysílačem.
Senzor rychlosti větru se připojí pomocí vodiče zakončeného „telefonním“ konektorem (RJ11) do senzoru směru větru a vodič ze senzoru směru přímo do vysílače. Také vodič ze senzoru množství srážek se zapojí do vysílače.
Vysílač slouží nejenom ke komunikaci s displejem, přímo v něm je umístěn i senzor teploty, relativní vlhkosti a atmosférického tlaku. Vysílač je také nutno vybavit 2ks alkalických baterií typu AA - takových, které budou dobře snášet chladné teplotní podmínky v místě instalace.
Při instalace senzorů je nutné dodržet základní pravidla. Větrná čidla a srážkoměr musí být umístěny ve volném prostoru, aby případné předměty v okolí neovlivňovaly proudění vzduchu. Naopak vysílač s vestavěnými senzory by měl být umístěn ve stínu a dostatečně daleko od možných tepelných zdrojů, aby měření bylo co nejpřesnější. Pro případné oddělené umístění čidel jsou připojovací vodiče čidel dlouhé 3m. My jsme všechna čidla instalovali na tyč a tu připevnili dodanými SK páskami k zábradlí venkovního schodiště ve stínu budovy.
Oživení vnitřní části bylo jednoduché. Po vložení 3 „tužkových“ baterií a zapnutí přístroje ihned „naskočil obraz“. Nyní bylo nutné spárovat vnitřní i vnější část, aby přenos dat probíhal bez problémů.
Párování je jednoduché, nového majitele ale může zaskočit, protože první minuty se na displeji neobjeví žádná data z vnější části. Je potřeba nejdříve zapnout vnitřní část (nejlépe přenesenou poblíž části vnější, aby se eliminovaly případné problémy s dosahem vysílače) a až po ní část vnější. Vše je dobré provádět pro jistotu ještě před instalací venkovních čidel na konečné místo.
Po rozsvícení červené kontrolky uprostřed vnější jednotky se vysílač pokusí spojit s vnitřní jednotkou a současně synchronizovat rádiem řízené hodiny (RCC), které jsou součástí vnější jednotky, se signálem DCF (signál z atomových hodin vysílaný od Frankfurtu nad Mohanem v Německu na kmitočtu 77,5kHz). Po úspěšném sesynchronizování kontrolka 5x blikne a na vnitřní části se automaticky nastaví správný datum a čas a zobrazí se symbol RCC.
Pokud nedojde k synchronizaci RCC během prvních 5 minut (POZOR, to je čas kdy vysílač během příjmu RCC neprovádí datový přenos do displeje a nejsou tedy zobrazeny venkovní hodnoty!), vysílač se pokusí o detekci každou následující hodinu – až do okamžiku úspěšné synchronizace. Samozřejmě, časové údaje lze nastavit i ručně, ale na území ČR je tato dlouhovlnná stanice přijímána (až na výjimky) bez problémů (více informací na Wikipedii a na oficiálních stránkách DCF77).
Vedle předpovědi je zobrazena aktuální hodnota atmosférického tlaku (v jednotkách hPa, inHg nebo mmHg). Tlak je zobrazován buď absolutní nebo jako relativní (tlak v měřeném místě přepočítaný na tlak u hladiny moře a teplotu 0oC, který je možné brát jako referenci pro vývoj počasí nezávisle na nadmořské výšce místa měření). Pod číselnou hodnotou tlaku je vidět jeho historie za posledních 12 nebo 24 hodin.
Vpravo nahoře je zobrazena růžice udávající aktuální směr větru. Vlevo pod ní vlevo je číselná hodnota rychlosti větru nebo jeho nárazu (udávaná volitelně v m/s, km/h, m/h = míle/hod, knot = uzlech, bft = Beaufortova stupnice). Vedle větrné hodnoty je údaj o dešťových srážkách (mm nebo palec) za hodinu, den, týden, měsíc nebo celkově od aktivace nebo resetu přístroje. Ve spodní části je úplně vlevo indikátor příjmu RCC, přesný čas (12 nebo 24 hodinový) a datum (v plném zobrazení nebo datum a týden popř. evropský či americký styl). A závěrem - úplně vpravo je kruhový procentuální indikátor stavu zaplnění paměti historickými naměřenými údaji. Interval ukládání hodnot do paměti je možný v rozmezí 5 až 30 min a od toho závisí i délka uložené historie (14 až 85 dní, protože kapacita paměti je 4080 uložených sad).
Všechny požadované funkce lze vyvolat dotekem na displeji, kdy se aktivované místo zeleně podsvítí, rozbliká požadovaná funkce a můžeme provádět potřebné kroky. Pomocí dotykového displeje lze také nastavovat ALARM hodnoty pro jednotlivé veličiny, datum, čas atd., ve srovnání s ovládání vnitřní jednotky přímo z PC je to však poněkud zdlouhavé, proto jsme se této variantě příliš nevěnovali. Nastavovací postupy prostřednictvím displeje jsou podrobně popsány v přiloženém návodě.
