Souboj levných dvoujader - spotřeba pod drobnohledem

Přehled spotřeby platforem

Jak si můžeme všimnout na grafech, spotřeba 90 nm Netburstu je doslova obrovská. Do testu byl tento procesor zařazen záměrně, protože se ještě v řadě "výhodných" sestav stále objevuje. Obdobná, ačkoliv přece jen o pár wattů lepší, je situace v případě Netburst procesorů postavených na 65 nm výrobní technologii. Pokrok to je poměrně zřejmý, zejména s ohledem na spotřebu a dosažitelné frekvence, Vzhledem k ceně konkurenčních dvojádrových procesorů od AMD to ale není ani zdaleka dostatečné.
V případě řízení spotřeby a díky technologii Cool'n'Quiet má navrch v případě minimální zátěže AMD a zejména procesory z edice Energy Efficient. Jen o pár wattů hůře se umístil Core 2 Duo E4300 a na posledních místech končí procesory s architekturou Netburst. A teď vzhůru na pár praktických testů. Vrchní graf vždy zobrazuje výkon a dolní graf spotřebu - je tak možné procesory snadno porovnat jak z hlediska spotřeby, tak výkonu.
S výraznějším odstupem se drží právě procesory s architekturou AMD64, kde k výraznějšímu růstu spotřeby dochází až na vysokých frekvencích nebo v případě většího přetaktování. Nejvýkonnější procesor testu Core 2 Duo E4300 výborně škáluje a spotřeba se drží na nízké úrovni, jak je vidět níže na grafech s přetaktováním. O nejnižší spotřebu spolu tedy soupeří procesory AMD64 z edice Energy Efficient, a to jak v případě 65 tak 90 nm verze (značné rozdíly zde dělá evidentně napájecí napětí) a Core 2 Duo E4300. Stejně jako v případě AMD64 na 90 nm a později její dvoujádrové varianty, můžeme u 65 nm procesorů AMD očekávat s odladěním výroby další snižování spotřeby. A teď vzhůru na výsledky po lehkém overclockingu...

Přehled spotřeby platforem po mírném přetaktování

Stejně jako v předešlém případě, výkon je poměrné vyjádření výsledného skóre pro co nejsnažší porovnání. Vrchní část ukazuje výkon, spodní spotřebu sestavy při zatížení.
Výraznější rozdíly dostaneme samozřejmě po přetaktování. 20% zvýšení pracovní frekvence představuje snadný kompromis a bezproblémovou hodnotu pro přetaktování obvykle i bez zvýšení pracovního napětí. Cílem nebylo dosáhnout maximálních frekvencí s výrazným overvoltingem a výsledné frekvence se liší podle konkrétního kusu. Běžné hodnoty přetaktování se tak dnes pohybují i značně nad testovanou frekvencí. U AMD jsou časté hodnoty okolo 2,8 GHz, přes 3,2 GHz pro procesory Core 2 Duo a přes 4 GHz v případě 65 nm verze procesorů Netburst. Podmínkou je potom samozřejmě výkonný chladič a použití zvýšení napájecího napětí. Výše a úspěšnost přetaktování vždy záleží zejména na konkrétním kusu i původním ratingu procesoru, protože nejlepší jádra nejčastěji končí v nejrychlejších a také nejdražších modelech.

Závěr

Co říci úplně na závěr? Dvoujádra jsou dnes skutečně levnou záležitostí a od 2150,- Kč včetně DPH se dá pořídit plnohodnotný dvoujádrový processor s maximální spotřebou 65 wattů. Z nabízených architektur tak lze vzhledem k ceně doporučit zejména dvoujádrové processory AMD64, které začínají na cenách Pentií D, ale poskytují vyšší výkon a zároveň výrazně nižší spotřebu. S ohledem na cenu je dnes AMD pozicováno velice dobře, zejména po masivním zlevňování a v případě levnějších sestav.

Nejvýkonnějším sestavám dnes kralují procesory Core 2 Duo - jedná se také o nejvýkonnější procesor testu. Core 2 Duo má i přes relativně nízkou frekvenci výborný výkon a spotřeba se také drží při zemi. Jedinou menší vadou je snad pouze stále vyšší cena, která ale bude přirozeně i nadále klesat, jak bude výroba Core 2 Duo procesorů růst na úkor starších modelů a architektur. Ohlédnutí za dobou 90 nm "Netburstů" dnes slouží spíše k pobavení. Naštěstí, doba drahých dvoujádrových procesorů (a zejména těch s extrémní spotřebou) je již nenávratně pryč.

Konečné rozhodnutí a výběr procesoru a platformy bude samozřejmě záviset na každém uživateli, jeho potřebách a v neposlední řadě také jeho peněžence. Někdo dá přednost nízké spotřebě a ceně, někdo nekompromisnímu výkonu. Orientační ceny testovaných procesorů jsou přibližně následující:



Cenová válka a soupeření obou firem tedy přináší pro koncové zákazníky konečně své ovoce. Levné a výkonné procesory. Větší důraz je kladen také na efektivitu a nízkou spotřebu. To nejlepší nás ale tento rok teprve čeká. V případě AMD to bude inovace architektury AMD64 v podobě K10 (dříve také označované jako K8L) a v případě Intelu to budou procesory založené na vylepšené architektuře Core postavené na nové 45 nm výrobní technologii...