Srovnávací test PC - HAL3000 iPlatinum
Test začneme počítačem od firmy 100MEGA distribution pod záštitou značky Hal3000. Navenek působí nestandardně. Při pohledu dovnitř spatříme zajímavé komponenty, jež by se mohly ukázat v dobrém světle. Ale nepředbíhejme, jsme teprve na začátku našeho maratonu.
Kapitoly článku:
- Srovnávací test PC - HAL3000 iPlatinum
- Detailní pohled na komponenty
- Výsledky testů
Procesor: Pentium 4 630
Jádro: Prescott 2M
Frekvence: 3.0 GHz
Level 2 cache: 2MB
Uvedení: únor 2005
Výrobní technologie: 90nm
Frekvence FSB: 200
Revize / CPUID: N0 / F43h
Komentář: Pentium 4 s větší L2 cache o velikosti 2MB. Dobrý dojem ale kazí fakt, že tato cache je asi o 10% pomalejší než u modelu s 1MB, navíc takto zvýšenou velikost již využije minimum programů. Ve výsledku je tedy toto jádro často pomalejší než model s 1MB. O investici do něj bych uvažoval pouze v případě stejných cen, jinak nikoli. Doporučení ohledně spotřeby je stejné jako u jádra Prescott.
Předchozí obrázek znázorňuje hodnoty za stavu bez zátěže. A zde je třeba zpozornit, jelikož si 100MEGA trochu pohrála s nastavením BIOSu v tom směru, že nastavila automatické přetaktování. V případě zátěže se tak zvedne frekvence systémové sběrnice o 8MHz, tedy 32MHz v režimu QDR (což značí efektivní sběrnici procesorů Pentium 4). Jelikož se ale ve stavu bez zátěže nejedná přesně o 200MHz, ale o 202, tak s připočtením dalších 8MHz (+/-) to ve finále představuje 10MHz nad standardem, což výslednému taktu procesoru přidá 150MHz (+/-). Je tedy jasné, že pakliže by se v testu objevily další počitače využívající stejný procesor jako tento Hal3000 (a ony se právě objeví), tak budou výsledky výkonnostních testů o něco nižší, než v tomto případě. Proto tedy jasně zdůrazňuji, že toho 100MEGA docílila zásluhou automatického přetaktování.
Hodnotit takovéto počínání výrobce hotových počítačů si neodvažuji. Osobně to nevidím rád, jelikož přetaktování je vždy individuální záležitost. Je to něco jiného, než v případě přetaktování vlastními silami - zde víme většinou co děláme a v případě problémů se stabilitou víme, jak to napravit, nicméně v případě hotových počítačů je třeba pamatovat na to, že takový počítač může dostat člověk, který absolutně do této problematiky nevidí a potřebuje jej pouze k práci, či zábavě - jako obyčejný uživatel (nikoli "Power User").
V tomto konkrétním případě bych se zvolené míry přetaktování nebál z hlediska volby procesoru a základní desky (tyto komponent by na takto zvýšených frekveních měly bezproblémově pracovat). Nicméně otázkou jsou zde použité paměti - ty jsou totiž standardu DDR2 533MHz, avšak při přetaktování jejich frekvence činí 560MHz. Osobně nemám konkrétně s těmito moduly zkušenost, avšak je možné, že právě ony mohou být vlivem svého přetaktování důvodem případné nestability (některé moduly kolikrát odmítají poslušnost již na frekvenci třeba jen o pár MHz vyšší a zde se jedná o celých 27MHz). Pokud toto 100MEGA praktikuje, měla počítač vybavit paměťovými moduly zvládajícími standardně zvolenou rychlost - tedy moduly DDR2 667MHz.
Obrázek BIOSu - položka POWER SETTINGS
Základní deska: EPoX 5LDA+GLI (čipová sada i945P + ICH7)
Použitá základní deska je postavená na čipové sadě i945P, díky čemuž tedy podporuje i dvoujádrové procesory Intelu (Pentium D) a paměťové moduly standardu DDR2 667MHz. To jen k možnosti upgradu - je třeba však pojmout její hodnocení z hlediska toho, co umožňuje ve stávající konfiguraci tohoto stroje. Už od prvního pohledu zcela jistě zaujme dvojice slotů PCIe x16, jelikož použitá čipová sada nic takového standardně nepodporuje. Koneckonců s obdobnýcm řešením přišel třeba před časem i Gigabyte se základní deskou postavenou ještě na čipové sadě i915P. Zkrátka pokud chce někdo vykukovat z řady, budiž mu přáno. Jak je u vybavenějších základních desek EPoXu zvykem, i zde najdeme diagnostická displej zobrazující POST kódy, které tak dávají najevo, v jaké fázi se právě nachází proces "oživování" počítače a je tedy nadmíru užitečný v případě nějakých problémů. Chlazení čipové sady je zabezpečeno pouze pasivně (a nutno říci, že nijak originálně - jedná se o "šedý standard").
Co se přídavných čipů nad rámcem mořností čipové sady týče, najdeme zde akorát řadič rozhraní FireWire 400 (nebo-li IEEE1394). I/O konektory jsme si již popsali v předešlé kapitole. Nelze u této desky ještě opomenout pokročilou správu ventilátorů a možnosti případného ladění výkonu - přetaktování, což jsem v rámci testu nijak nezohledňoval - jednak jde o individuální záležitost (to má smysl pouze v případě, že obměnujeme jen komponentu, u které chceme možnosti přetaktování zjišťovat - avšak v rámci jednoho počítače jako celku by dosažené výsledky byly v podstatě takřka nicneříkající) a také se jedná o časově dost náročnou záležitost, na kterou již nebyl prostor.
Přídavné čipy, které se na desce nalézají:
obrázek z webu výrobce
Zdroj: EC 400U-SPE (+3.3V: 28A / +5V: 35A / +12V: 25A / -5V: 0.5A / -12V: 0.8A / +5V vsb: 2.5A) - 400W
Tento počítač je vybaven procesorem Pentium 4 630, což je Prescott s proudovým odběrem 78A (napájecí speficikace 775_VR_CONFIG_04A - FMB1). Požadavky Intelu stanovují, že zdroj musí být dimenzován tak, aby čistě pro procesor bylo dostupných alespoň 13A kontinuálního proudu na +12V větvi. V případě použití sběrnice PCI Express je pak vyžadováno, aby byl použit zdroj standardu ATX12V v2.0, tj. aby tento proud byl dodáván ze separátní +12V2 větve, která bude sloužit pouze procesoru. Druhá větev +12V1 pak slouží všem ostatním zařízením, jako jsou pevné disky, optické mechaniky, grafické karty atp. Starší standard ATX12V v1.3 uplatňovaný u systémů se slotem AGP požadoval pouze jedinou +12V větev, která byla pro všechny tyto komponenty sdílena, a tudíž musela být patřičně silná (tj. kolem 20A). Nyní zde uvedu výtažek z našeho dřívějšího článku Specifikace zdrojů ATX12V zabývajícího se právě touto tématikou (a který vám vřele doporučuji).
"První větev je použita pro napájení základní desky včetně PCI Express zařízení a k napájení pevných disků / optických mechanik. Naopak větev V2 je určena výhradně pro konektor +12V Power"
Použitý zdroj u tohoto počítače je standardu ATX12V v1.3, nesplňuje tedy pro konfiguraci tohoto stroje Intelem definovaný standard ATX12V v2.0. Samostatná +12V napájecí větev je zde však relativně silná, takže je otázka, nakolik absence druhé +12V napájecí větve pouze pro potřeby procesoru může v tomto případě ovlivnit výslednou stabilitu počítače (myšleno při opakovaném dlouhodobém zatížení). V rámci tohoto testu se později setkáme s opravdovými kuriozitami, co se použitých zdrojů týče - až je to k neuvěření, koneckonců uvidíte sami. HAL3000 si pak v jejich světle vede nadmíru dobře.
Paměťové moduly: 2x512MB Good RAM DDR2 533MHz (4-4-4-12)
stav bez zátěže
stav při zatížení - paměť tak pracuje nad rámcem svých specifikací
výpis SPD paměťových modulů pro jednotlivé frekvence
Grafická karta: Sapphire Radeon X800 GTO (256MB)
Tato grafická karta je typickým představitelem moderního mainstreamu. Její podrobnou recenzi jsme vám přinesli v podobě článku Radeon X800GTO: ATi-bomba v mainstreamu, takže pro více informací nahlédněte právě do něj. Jen zde shrnu, že se jedná o grafickou kartu s dvanácti pixel pipelines a šesti vertex shadery. V tomto případě disponuje jádrem R480 (což není pravidlo - viz již zmiňovaný článek), jemuž sekunduje 256MB paměti s 256-bitovou sběrnicí. Frekvence jádra číní 400MHz a frekvence pamětí 985MHz.
WiFi adaptér: Level One WNC-0301 (11g wireless PCI adapter, čip RT2560F)
Pevný disk: Western Digital Caviar Special Edition (SE), 200GB
ilustrační obrázek
Model WD2000JS je tvořen 3 plotnami s hustotou záznamu 80GB na jednu a je vybaven diskovým rozhraním Serial ATA 3Gb/s. Jeho úložná kapacita činí 200GB a mezi další vlastnosti patří 8MB buffer a rychlost otáčení ploten 7200 krát za minutu, Pro více informací a výkonnostní srovnání tohoto pevného disku se svou stávající konkurencí nahlédněte do našeho nedávného megatestu pevných disků s kapacitou 250GB (první část, druhá část).
Optická mechanika: LG GSA-4167B (firmware DL10)
Na tuto mechaniku jsme se podrobně podívali v článku LG GSA-4167B, další v řadě DVD-R DL vypalovaček, proto pro více informací nahlédněte právě do něj. Přikládám sem tedy jen screenshoty vypalovacího software Nero a diagnostické utility Everest Home Edition. Je vidět, že mechanika v tomto počítači používá firmware DL10, přičemž jak jsme si na vlastní pěst ověřili, tak s novějším firmwarem DL11 podává podstatně lepší výsledky (viz zmiňovaný článek, poslední kapitola). Je to tedy poměrně škoda.
Příslušenství počítače:
Manuály a CD s ovladači k jednotlivým komponentům (+ Power DVD 6), napájecí kabel, redukce S-VHS -> cinch a DVI-I -> D-Sub, video-kabel kompozitní (cinch-cinch), video-kabel S-VHS, HDTV kabel, jeden datový SATA kablík, kabel k disketové mechanice, redukce napájení z klasického konektoru Peripheral Power na napájecí konektor SATA disků, kablík na propojení optické mechaniky se zvukovou kartou a Wi-Fi anténka. Nechybí SLI můstek a šroubovák, jenž ke svým vybraným modelům EPoX přibaluje již delší dobu. Na pevném disku nebyl nainstalován žádný další software kromě operačního systému Windows XP Home Edition s ovladači potřebnými k plnohodnotnému provozu počítače.
Jádro: Prescott 2M
Frekvence: 3.0 GHz
Level 2 cache: 2MB
Uvedení: únor 2005
Výrobní technologie: 90nm
Frekvence FSB: 200
Revize / CPUID: N0 / F43h
Komentář: Pentium 4 s větší L2 cache o velikosti 2MB. Dobrý dojem ale kazí fakt, že tato cache je asi o 10% pomalejší než u modelu s 1MB, navíc takto zvýšenou velikost již využije minimum programů. Ve výsledku je tedy toto jádro často pomalejší než model s 1MB. O investici do něj bych uvažoval pouze v případě stejných cen, jinak nikoli. Doporučení ohledně spotřeby je stejné jako u jádra Prescott.
Předchozí obrázek znázorňuje hodnoty za stavu bez zátěže. A zde je třeba zpozornit, jelikož si 100MEGA trochu pohrála s nastavením BIOSu v tom směru, že nastavila automatické přetaktování. V případě zátěže se tak zvedne frekvence systémové sběrnice o 8MHz, tedy 32MHz v režimu QDR (což značí efektivní sběrnici procesorů Pentium 4). Jelikož se ale ve stavu bez zátěže nejedná přesně o 200MHz, ale o 202, tak s připočtením dalších 8MHz (+/-) to ve finále představuje 10MHz nad standardem, což výslednému taktu procesoru přidá 150MHz (+/-). Je tedy jasné, že pakliže by se v testu objevily další počitače využívající stejný procesor jako tento Hal3000 (a ony se právě objeví), tak budou výsledky výkonnostních testů o něco nižší, než v tomto případě. Proto tedy jasně zdůrazňuji, že toho 100MEGA docílila zásluhou automatického přetaktování.
Hodnotit takovéto počínání výrobce hotových počítačů si neodvažuji. Osobně to nevidím rád, jelikož přetaktování je vždy individuální záležitost. Je to něco jiného, než v případě přetaktování vlastními silami - zde víme většinou co děláme a v případě problémů se stabilitou víme, jak to napravit, nicméně v případě hotových počítačů je třeba pamatovat na to, že takový počítač může dostat člověk, který absolutně do této problematiky nevidí a potřebuje jej pouze k práci, či zábavě - jako obyčejný uživatel (nikoli "Power User").
V tomto konkrétním případě bych se zvolené míry přetaktování nebál z hlediska volby procesoru a základní desky (tyto komponent by na takto zvýšených frekveních měly bezproblémově pracovat). Nicméně otázkou jsou zde použité paměti - ty jsou totiž standardu DDR2 533MHz, avšak při přetaktování jejich frekvence činí 560MHz. Osobně nemám konkrétně s těmito moduly zkušenost, avšak je možné, že právě ony mohou být vlivem svého přetaktování důvodem případné nestability (některé moduly kolikrát odmítají poslušnost již na frekvenci třeba jen o pár MHz vyšší a zde se jedná o celých 27MHz). Pokud toto 100MEGA praktikuje, měla počítač vybavit paměťovými moduly zvládajícími standardně zvolenou rychlost - tedy moduly DDR2 667MHz.
Obrázek BIOSu - položka POWER SETTINGS
Základní deska: EPoX 5LDA+GLI (čipová sada i945P + ICH7)
Použitá základní deska je postavená na čipové sadě i945P, díky čemuž tedy podporuje i dvoujádrové procesory Intelu (Pentium D) a paměťové moduly standardu DDR2 667MHz. To jen k možnosti upgradu - je třeba však pojmout její hodnocení z hlediska toho, co umožňuje ve stávající konfiguraci tohoto stroje. Už od prvního pohledu zcela jistě zaujme dvojice slotů PCIe x16, jelikož použitá čipová sada nic takového standardně nepodporuje. Koneckonců s obdobnýcm řešením přišel třeba před časem i Gigabyte se základní deskou postavenou ještě na čipové sadě i915P. Zkrátka pokud chce někdo vykukovat z řady, budiž mu přáno. Jak je u vybavenějších základních desek EPoXu zvykem, i zde najdeme diagnostická displej zobrazující POST kódy, které tak dávají najevo, v jaké fázi se právě nachází proces "oživování" počítače a je tedy nadmíru užitečný v případě nějakých problémů. Chlazení čipové sady je zabezpečeno pouze pasivně (a nutno říci, že nijak originálně - jedná se o "šedý standard").
Co se přídavných čipů nad rámcem mořností čipové sady týče, najdeme zde akorát řadič rozhraní FireWire 400 (nebo-li IEEE1394). I/O konektory jsme si již popsali v předešlé kapitole. Nelze u této desky ještě opomenout pokročilou správu ventilátorů a možnosti případného ladění výkonu - přetaktování, což jsem v rámci testu nijak nezohledňoval - jednak jde o individuální záležitost (to má smysl pouze v případě, že obměnujeme jen komponentu, u které chceme možnosti přetaktování zjišťovat - avšak v rámci jednoho počítače jako celku by dosažené výsledky byly v podstatě takřka nicneříkající) a také se jedná o časově dost náročnou záležitost, na kterou již nebyl prostor.
Přídavné čipy, které se na desce nalézají:
- LAN - Marvell 88E8053 (Gigabit)
- Zvuk - Realtek ALC880 (High Definition Audio)
- FireWire (IEEE1394a) - VIA VT6307
- I/O - Fintek
obrázek z webu výrobce
Zdroj: EC 400U-SPE (+3.3V: 28A / +5V: 35A / +12V: 25A / -5V: 0.5A / -12V: 0.8A / +5V vsb: 2.5A) - 400W
Tento počítač je vybaven procesorem Pentium 4 630, což je Prescott s proudovým odběrem 78A (napájecí speficikace 775_VR_CONFIG_04A - FMB1). Požadavky Intelu stanovují, že zdroj musí být dimenzován tak, aby čistě pro procesor bylo dostupných alespoň 13A kontinuálního proudu na +12V větvi. V případě použití sběrnice PCI Express je pak vyžadováno, aby byl použit zdroj standardu ATX12V v2.0, tj. aby tento proud byl dodáván ze separátní +12V2 větve, která bude sloužit pouze procesoru. Druhá větev +12V1 pak slouží všem ostatním zařízením, jako jsou pevné disky, optické mechaniky, grafické karty atp. Starší standard ATX12V v1.3 uplatňovaný u systémů se slotem AGP požadoval pouze jedinou +12V větev, která byla pro všechny tyto komponenty sdílena, a tudíž musela být patřičně silná (tj. kolem 20A). Nyní zde uvedu výtažek z našeho dřívějšího článku Specifikace zdrojů ATX12V zabývajícího se právě touto tématikou (a který vám vřele doporučuji).
"První větev je použita pro napájení základní desky včetně PCI Express zařízení a k napájení pevných disků / optických mechanik. Naopak větev V2 je určena výhradně pro konektor +12V Power"
Použitý zdroj u tohoto počítače je standardu ATX12V v1.3, nesplňuje tedy pro konfiguraci tohoto stroje Intelem definovaný standard ATX12V v2.0. Samostatná +12V napájecí větev je zde však relativně silná, takže je otázka, nakolik absence druhé +12V napájecí větve pouze pro potřeby procesoru může v tomto případě ovlivnit výslednou stabilitu počítače (myšleno při opakovaném dlouhodobém zatížení). V rámci tohoto testu se později setkáme s opravdovými kuriozitami, co se použitých zdrojů týče - až je to k neuvěření, koneckonců uvidíte sami. HAL3000 si pak v jejich světle vede nadmíru dobře.
Paměťové moduly: 2x512MB Good RAM DDR2 533MHz (4-4-4-12)
stav bez zátěže
stav při zatížení - paměť tak pracuje nad rámcem svých specifikací
výpis SPD paměťových modulů pro jednotlivé frekvence
Grafická karta: Sapphire Radeon X800 GTO (256MB)
Tato grafická karta je typickým představitelem moderního mainstreamu. Její podrobnou recenzi jsme vám přinesli v podobě článku Radeon X800GTO: ATi-bomba v mainstreamu, takže pro více informací nahlédněte právě do něj. Jen zde shrnu, že se jedná o grafickou kartu s dvanácti pixel pipelines a šesti vertex shadery. V tomto případě disponuje jádrem R480 (což není pravidlo - viz již zmiňovaný článek), jemuž sekunduje 256MB paměti s 256-bitovou sběrnicí. Frekvence jádra číní 400MHz a frekvence pamětí 985MHz.
WiFi adaptér: Level One WNC-0301 (11g wireless PCI adapter, čip RT2560F)
Pevný disk: Western Digital Caviar Special Edition (SE), 200GB
ilustrační obrázek
Model WD2000JS je tvořen 3 plotnami s hustotou záznamu 80GB na jednu a je vybaven diskovým rozhraním Serial ATA 3Gb/s. Jeho úložná kapacita činí 200GB a mezi další vlastnosti patří 8MB buffer a rychlost otáčení ploten 7200 krát za minutu, Pro více informací a výkonnostní srovnání tohoto pevného disku se svou stávající konkurencí nahlédněte do našeho nedávného megatestu pevných disků s kapacitou 250GB (první část, druhá část).
Optická mechanika: LG GSA-4167B (firmware DL10)
Na tuto mechaniku jsme se podrobně podívali v článku LG GSA-4167B, další v řadě DVD-R DL vypalovaček, proto pro více informací nahlédněte právě do něj. Přikládám sem tedy jen screenshoty vypalovacího software Nero a diagnostické utility Everest Home Edition. Je vidět, že mechanika v tomto počítači používá firmware DL10, přičemž jak jsme si na vlastní pěst ověřili, tak s novějším firmwarem DL11 podává podstatně lepší výsledky (viz zmiňovaný článek, poslední kapitola). Je to tedy poměrně škoda.
Příslušenství počítače:
Manuály a CD s ovladači k jednotlivým komponentům (+ Power DVD 6), napájecí kabel, redukce S-VHS -> cinch a DVI-I -> D-Sub, video-kabel kompozitní (cinch-cinch), video-kabel S-VHS, HDTV kabel, jeden datový SATA kablík, kabel k disketové mechanice, redukce napájení z klasického konektoru Peripheral Power na napájecí konektor SATA disků, kablík na propojení optické mechaniky se zvukovou kartou a Wi-Fi anténka. Nechybí SLI můstek a šroubovák, jenž ke svým vybraným modelům EPoX přibaluje již delší dobu. Na pevném disku nebyl nainstalován žádný další software kromě operačního systému Windows XP Home Edition s ovladači potřebnými k plnohodnotnému provozu počítače.
