Valve SteamOS Beta v praxi

Zkušenosti se SteamOS

SteamOS ve své podstatě není nic převratného. Jedná se prostě o upravenou distribuci Debianu, která má na sobě jako nástavbu klient Steam. Ten se chová v podstatě stejně jako klient pro systémy Windows, ovšem s tou výjimkou, že nenabídne výchozí uživatelské rozhraní v okně, ale celoobrazovkový režim, který si ve Windows můžeme zapnout pomocí tlačítka BIG PICTURE umístěného v horním pravém rohu. Debian je nakonfigurován tak, aby počítač po startu bez okolků naběhl do přihlašovací obrazovky, ovšem klient Steam můžeme kdykoliv ukončit a dostat se do desktopového režimu linuxového systému. Start systému trvá přibližně půl minuty, což je vzhledem k tomu, že nabíhal z postaršího 320GB disku, celkem slušné.

Instalovali jsme na následující sestavu:

• Základní deska: Gigabyte G1.Sniper Z87 (recenze)
• Procesor: Intel Core i7-4770K
• Paměti: 2x 2 GB Kingston HyperX 1600 MHz
• Grafická karta: MSI GeForce 8800 GT
• HDD: Samsung HD321KJ 320 GB

Naše sestava sice neměla zrovna nejnovější grafickou kartu, ale to ničemu nevadilo. Bylo třeba využít GeForce, protože karty od AMD nebo integrované čipy v procesorech Intel systém SteamOS zatím nepodporuje. Osobně jsem se obával také o podporu ethernetového Killer E2201, který však pracoval bezchybně. Ihned byl připravený i protokol Samba, takže bylo možné se přes síť dostat na disky vedlejšího počítače s OS Windows. Zvukové řešení pod taktovkou Creative Sound Core 3D na desce G1.Sniper Z87 také pracovalo dobře, jen se zvuk z nějakého důvodu nelinul z výstupu určeného pro sluchátka, kde to pouze šumělo, ale z linkového výstupu.



Veškeré ovladače si tedy systém obstaral a nainstaloval sám a od uživatele se po instalaci už neočekává nic, tedy kromě instalace her, ale to už je otázka samotného Steamu. A právě zde tkví asi největší problém celé platformy - nedostatek her. Je jasné, že proprietární API DirectX od Microsoftu zde pracovat nebude, kvůli čemuž se nabídka herních titulů velmi redukuje, především těch nejzajímavějších. Nicméně něco jsme si vyzkoušet mohli, jak můžete vidět z okolních obrázků.
Co se týče samotného Steam klientu, pak ten samotný na naší sestavě pracoval jen s občasným zaškobrtnutím, tedy až na případy, kdy nějaká vybraná hra ukazovala v rámci své prezentace videoukázku. V takovém případě byla plynulost ta tam, video se nepřehrálo a sekal se i ukazatel myši. Ale to je pochopitelně věc, kterou můžeme u betaverze softwaru očekávat a stěžují si na ni i jiní uživatelé. Vypadalo to, že to je asi tak největší problém, s nímž se setkáme, ale kdepak.
Abychom si vyzkoušeli také nějaké hry, nechali jsme Steam nainstalovat Counter-Strike a dema her Battle Worlds: Khronos a Particulars. A tím to také skončilo, protože při pokusu o spuštění kterékoliv z nich Steam spadl a systém se poroučel do prostředí Gnome, a to bez jakékoliv chybové hlášky. Podezření padlo na ovladače grafické karty, i když ty byly v systému přítomny. Vyzkoušeli jsme tedy odinstalovat původní ovladače a namísto nich nainstalovat linuxové ovladače verze 331.20 stažené ze stránek NVIDIE, ovšem ty ničemu nepomohly, takže herní zážitek ze systému SteamOS je bohužel nulový. Pokud jde o fungující a nefungující hry, zde je seznam daný dohromady samotnými uživateli.

Nicméně i kdyby systém pracoval korektně, stále toho neměl moc co nabídnout. Chyběly tu základní a logicky očekávané funkce, jako třeba automatické filtrování her dle platformy. Při hledání titulu v obchodu se tak v drtivé většině případů objevila lakonická hláška, že hra není pro náš systém určena. Pak tedy bylo třeba otevřít webovou nabídku a přepnout se do záložky Linux, abychom vhodné tituly nehledali stylem pokus-omyl.

Prozatím systém neobsahuje možnost streamovat hry z počítače s Windows do počítače se SteamOS, což by vyřešilo problém s hrami, které pod Linuxem nefungují. Když se ale nad tím zamyslíme, tak jde pouze o nouzové a nelogické pseudořešení, s nímž asi Valve doufá, že překlene období, po které bude nedostatek titulů pro SteamOS. Však od uživatele se očekává, aby měl výkonné PC s Windows a svou Steam Machine využil pouze jako terminál pro připojení periferií. Další funkce pojmenovaná jako family-sharing pak nám dá možnost dovolit další osobě, aby používala naši knihovnu zakoupených her, tedy pouze v době, kdy ji sami nepoužíváme. Můžeme je tak někomu virtuálně zapůjčit.

Závěrem

Co tedy je SteamOS? V dnešní době je to bohužel pouze klient Steam běžící na Debianu, který nám nenabídne více než Steam na Windows, spíše naopak. I když si odmyslíme technické problémy, které vzhledem k tomu, že jde stále o betaverzi, musíme akceptovat, máme tu jednoúčelový systém, na němž nefunguje většina z nabízených her a jenž se nám tento handicap bude snažit v budoucnu vynahradit možností streamování her z PC.

Otázkou je, zda počítač s takovým operačním systémem bude někomu imponovat. Valve se evidentně snaží zaujmout oba tábory, čili uživatele PC a konzolí, přičemž zklamat může pochopitelně především ty první, kteří mohou porovnávat výhody a nevýhody Steamu na PC s Windows a SteamOS. A nezdá se, že by někdo takový měl důvod k nadšení z počítače, jenž mu sice umožní zahrát si z pohodlí gauče, ale k tomu stále bude potřebovat výkonné PC s Windows. Ostatně i to si můžeme připojit k televizoru a zahrát si pomocí bezdrátového gamepadu nebo klávesnice a myši a není třeba vyhazovat peníze za další počítač a energie navíc.

Uvidíme tedy, s čím Valve nakonec přijde, až bude mít hotovo. Jeho zástupce mluví o Linuxu jako o budoucnosti hraní, ale to jsou dnes jen slova, když drtivá většina her vyžaduje DirectX, a tedy i Windows. Než a jestli vůbec tato budoucnost přijde, SteamOS nejspíše zůstane pro hráče PC her nezajímavou alternativou a ve stávající podobě je teprve jejím konceptem.