Trochu se mýlíš ­(ale to je lidské ;­-­).
Vyjděme z příkladu v 5. části článku:
Ze zdroje odebíráme 300W, což vzhledem k účiníku 0,6 se projeví zdánlivým příkonem 500VA ­(pomíjím účinnost, ta s PFC až tak nesouvisí­). Protože elektroměr měří činný výkon jak sám uvádíš, tak bude měřit asi o 40% méně než je onen zdánlivý příkon. Budeš tedy opět na ­"spotřebovaných­" 300W.
S PFC bude účiník řekněme 90%, zdánlivý příkon tedy poklesne na 333VA a elektroměr bude měřit asi o 10% méně, tedy opět oněch 300W.
Hlavní rozdíl je v tom, že v přívodním vodiči nepoteče 1,3A, ale 2,2A, bude tedy namáhanější ­(bude na něm větší ztráta­), ale hlavně vzhledem ke špičkovému průběhu může rušit jiné spotřebiče! A při zastrčení do zásuvky uslíšíš zaprskání a několik počítačů na jednom jističi ho po výpadku proudu spolehlivě vyhodí...
(Mám dotykový vypínač světla s dálkovým ovládáním a jistý spínaný zdroj k halogonevým žárovkám v jiné místnosti mi s tím dělal divy ­- musel jsem přehodit fáze!­)
P.S. Samozřejmě PFC jsou součástky, které nemají 100% účinnost, tedy nějaká malá ztráta na nich je, ale z druhé strany je kompenzována nižší ztrátou na vedení od elektroměru ke zdroji.

Jo a firmy musí mít účiník minimálně 0,95 právě kvůli obrovským odběrům, kde by jalový či nesinusového ­(deformační­) proud značně zatěžoval přívodní vedení.
Tyto proudy nepřináší žádný užitek, dají se sice kompenzovat ­(i bez energetických nákladů­), ale náklady na přenos ­(včetně ztrát na vedení­) mezi činným a jalovým proudem rozdíl nečiní. Přenos proudu nesinusového je naopak nákladnější ­(jedná se o vyšší harmonické, které nerovnoměrně zatěžují průřez vodiče, vyšší elmag vyzařování,...­).
Nehledě na to, že kompenzaci za domácnosti musí dělat dodavatel energie, což ho něco stojí ­(investice+účinnost­).

Pokud zdroj splní požadavky na proudy ­(a to většinou splní­), pak ho použít můžete.

No 300 W je fakt asi dost malo, a co ked tam das neskor trebars este jeden disk...No minimum nieco kvalitnejsie od 400W hore,
ale nehovorim ze ti to neutiahne 350W zdroj od fortronu...No je na tebe ,kolko mas koruniek

Samotná grafická karta má doporučení používat minimálně zdroj 350W, ale je potřeba hlavně dodržet požadavek na velikost požadovaného proudu při 12V. Důležité pro napojení desky DFI lan party je patice 24, redukce z 20 na 24 výrobce dúrazně nedoporučuje. Deska DFI má 4 napájecí konektory. Osobně doporučuji zdroj, který tyto konektory má.­( Určitě se někdo ozve a bude tvrdit, že ti to pojede v pohodě i na 300W, ale to už bude záležet na tobě, jestli do toho rizika jít a pak hledat příčiny možných problému­) Potom pouvažuj, kolik spotřebiču do počítače zabuduješ a hlavně jaký proud při jakém napěti každý tento spotřebič požaduje. Když to všechno sečteš, tak dostaneš výchozí požadavek na zdroj. Jednotlivé proudy jsou u každého zdroje vypsány. Podle těchto požadavku zjistíž, že např.některý zdroj 450W bude pro tvé potřeby horší než zdroj 400W. Přeji hodně štěstí při výběru toho pravého zdroje.

> Důležité pro napojení desky DFI lan party je patice 24, redukce > z 20 na 24 výrobce dúrazně nedoporučuje.
-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­-­\n
IMHO je naozaj JEDNO aký konektor do dosky zapojíš ­(20­/24pin­). Záleží predsa na výkone a kvalite zdroja a nie na konektoroch a použití­/nepoužití redukcií. Myslím si že je to taká barlička výrobcu, pre zjednodušenie požiadaviek v manuály. Požiadavka na kvalitu zdroja sa ťažko vysvetľuje a stanovuje ­- jednoduchšie je vyžadovať min.400W a 24pin konektor. To ale ešte stále neznamená, že takýto zdroj nebude robiť problémy so stabilitou.
Najlepšie je naozaj sčítať špičkové odbery jednotlivých komponentov podľša tabuľky v článku a kúpiť zdroj podľa toho.

Pozri manual k tvojej zakladnej doske a uvidis doporucenia vyrobcu. Zalezi aky to je zdroj, oznacenie ­"300W­" nic neznamena, precitaj si poriadne clanok, je to tam pekne vysvetlene. Ak chces taktovat budes potrebovat stabilitu a tu ti zaruci len zdroj excelentnej vkality s dostatocnou vykonovou rezervou. S 300W neznackovym zdrojom by som to rozhodne neriskoval. Mozes prist o disky a ostatne komponenty.

tu je link vzrobcu, ale udaj db­/hluku­/ som nevidel...
http:­/­/www.mercury­-pc.com­/product­-detail.php?link=p­-powersupply&subtitle=Power%20Supply&productid=641#

Tak este raz diiiiiiiiik ! ;­-)

No case Mercury ma aj ja,sice mam v nej zdroj Eurocase 400W,,,
Mercury neni ziadne extra znacka ale ten 450W ti urcite stacit bude!!! Ja ma Semron 2500@3400+,1GB ram.6600GT,160 GB hdd,DVD RW...a zo 400W zdrojom pohoda,hoci asi vies ze co napise na zdroj napr.fortron a nejaky shit vyrobca to neni to iste,,,

Ona hodnota je velmi orientační. Paměti RAM jsou dnes běžně vyráběny 90nm, 110nm nebo 150nm procesem a spotřebují mnohem méně. Protože každý čip je trochu jiný, dalo by se s trochou zjednodušení říct, že jeden modul paměti spotřebuje 5 až 8W ­(dle rychlosti časování, použité výrobní technologie atd.­).

Tak to už je lepší. Těch 26A by tedy mělo být dostačující, i když se tato větev dělí o výkon s větví +5V. Děkuji za potěšující odpověď i za ostatní vaše články. Hodně mi pomohly.

Poslední verze ATX12V v2.2 udává pouze doporučené délky, které jsou pro 12V Power minimálně 280mm a pro ostatní minimálně 250mm. Délky se počítají od vývodu ze zdroje.

Díky moc.

18A není nic moc, v dnešní době bych si to ani omylem nekoupil, když se zdroje podle ATX12V v2.x prodávají za prakticky stejnou cenu jako ty podle v1.x.

18A opravdu není nic moc. Jinak výkon zdroje je z mého pohledu dost matoucí údaj. Jak to je s výkonem najdeš tady http:­/­/takaman.jp­/D­/?english , když si tu tabulku pečlivě vyplníš. Pokud si tuto stránku stáhneš jako *.mht, pojede ti doma i bez připojení k netu.
Jinak bych spíše doporučil Fortrona 500W viz ­/www.czechcomputer.cz­/product.jsp?artno=31383

Vďaka za reakcie. Podľa výpočtu na http:­/­/takaman.jp­/D­/?english mám vraj ešte dostatočnú rezervu :­) tak neviem. Keďže som už kúpil, skúsim to a spoľahnem sa na dostatočnú tvrdosť toho zdroja + súsim zmerať kolísanie pri max. zaťažení a uvidí sa. Tých 216W je mierne nadhodnotených a v špičke. Navyše som rátal pri grafike odber 75W, ale ide o najnižšiu výkonovú radu u PCIe grafík X300, pričom 3D nevyužijem. Ak dobre počítam vychádza to aj takto predimenzované na 12V vetvu presne 18A v špičke, čo zodpovedá špecifikácii toho zdroja. Pri najbližšom rozširovaní pamäte sa ale kúpe nového zdroja asi nevyhnem.
Niekede som čítal o testoch v labákoch pcspace. Nedarí sa mi ale ten text nájsť, škoda dal by som link. Zdroje s vyššie udávaným zaťažením ale neznačkové tam dopadli pri maximálnych výrobcom udávaných vyťaženiach veľmi biedne, čo sa týka kolísania a udávanej garantovanej odchylky. Zato tie drahšie ­"značkové­" zdroje držali perfektne limit aj pri max. zatažení.

Můžete, ale ne u všech desek se konektor fyzicky vejde. Ideální je proto pořídit si redukci z 24pin na 20pin ­- jen propojí přebytečné piny, všechny výhody nové verze zůstanou. Dokonce bych to označil za lepší řešení než kupovat některou z oněch poddimenzovaných ­"klasik­", které sotva odpovídají ATX12V v1.3.

Nemůže pak být ale problém s 12V větví? Třeba zdroj Nexus NX­-9003 SFB vyhovuje sice standardizačnímu dokumentu pro 350W zdroje ATX12V 2.0, ale po připojení na desku s ATX12V ­"přijdu­" o druhou +12V2 větev a zůstane mi jen +12V1 s odběrem maximálně 10 A, což mi přijde dost málo. V podstatě abych nahradil 12V větev 220W zdroje ATX12V 1.3, tak potřebuji 400W zdroj ATX12V 2.0. Plánuji koupit základní desku Asus K8N­-E Deluxe + výše zmíněný zdroj Nexus, ale ta 12V větev mi nedá spát.

Zdroj Nexus NX­-9003 SFB:

http:­/­/www.nexustek.nl­/nx9003sfb.htm

Základní deska Asus K8N­-E Deluxe:

http:­/­/www.asus.com­/products4.aspx?modelmenu=2&model=232&l1=3&l2=14&l3=66

Jedna větev je připojena do konektoru +12V Power ­(čtyřipinový­), druhá pak do konektorů Main Power, Peripheral Power, Floppy Drive Power a Serial ATA. I když připojíte 24pin konektor do 20pin základní desky, fyzický kontakt +12V1 tam bude, a tudíž budete moct využít celé síly zdroje.

V extrémním případě může zdroj vyhořet.

uz sem to vymenil, za Fortron 350W ATX FSP350­-60THN­-P, takze uz by to melo byt v pohode! btw, je o moc tichsi

No já bych řekl, že z 5V. Ono udělat 2,5­-3V z 3,3 taky jde, ale dost blbě. Na tomto odkazu je důkaz těch 5V http:­/­/takaman.jp­/D­/?english

U desek s klasickými SDRAM bylo napětí připojeno napevno do 3.3V, u desek se SIMM pak napevno do 5V. U DDR SDRAM pak záleží na výrobci desky, kterou větev zvolí.

Koukam, pan je odbornik a perfektne rozumi fyzice, predevsim jaderne :oD. He ti z prvku typu Uran apod. muze trochu vzniknout snad jen pri vybuchu supernovy ­(a to u Slunce opravdu nehrozi ­- muselo by byt aspon cca 8 ­- 12x tezsi­), ale pri tomto je rovnovaha posunuta spise opacne a z lehcich prvku pri tomto vybuchu vznikaji prvky tezke a i nestabilni­(Uran, Thorium, Plutonium apod.­), ktere jsou tezsi nez prvky skupiny Fe. V hmotnych hvezdach totiz vznikaji z H maximalne prvky skupiny Fe, protoze maji nejvetsi vazebnou energii vztazenou na jeden nukleon ­(V rade vzniku H­-He­-C­-O­-Si­-Mg­-Fe se energie jadernou fuzi uvolnuje­). Pri vzniku tezsich prvku nez Fe se uz musi energie naopak dodavat, no a takova situace s prebytkem energie a volnych nukleonu k zachyceni je prave pri vybuchu supernovy ­(Jedno jestli typi Ia, Ic nebo II­). Tak nas zase pobav nejakou svoji teorii, at se zasmejeme :oD.

no byl to jenom nápad ne teorie a nejsem žádnej odborník...ale dík, sem zas o něco chytřejší.

To je ale uplne zbytecne, pokud se zakope dostatecne hluboko v geologicky stabilni oblasti, tak stejne za nejakych 5­-10 miliard let skonci ve Slunci ­(az Slunce pohlti Zemi­), takze si muzeme usetrit tu praci a riziko. Navic jaderny odpad silne radioaktivni proto, ze je a­) koncentrovany, coz usnadnuje jeho uskladneni a b­) silne aktivni ­(tzn. ma kratky polocas rozpadu­). Diky polocasu rozpadu v radu tisicu let se uz za nekolik tisic let jeho aktivita snizi na bezpecnou uroven. nekolik tisic let se muze zdat hodne, ale takova dira v zemi vydrzi na vhodnem miste i nekolik miliad let, takze samotne ulozeni odpadu neni problem. Chapu ale lidi z okoli planovanych ulozist, zaprve nevi o co se vlastne jedna, za druhe pokud to nahodou vi, tak je jim jasne, ze uz samotna stavba narusi jejich klid, budou tam projizdet auta, budou tam pracovat mraky lidi, atd. a to vsechnose jim nemusi libit. Pak mam pro ne jedine reseni, at se odstehuji, prece kdyz nechci zit v prumyslove aglomeraci, tak mne nikdo take nenuti tam zustavat, ale pokud budeme hledat misto, kde to kazdemu bude vyhovovat, tak se zastavime asi az uprostred Pacifiku ­(a nejspise ani tam ne, nejakej ekolog na na svy lodce tam jiste doplave !­).

Tak me ted napdlo, sice pozde, ale snad to tak nevadi, prece jenten radioaktivni odpad je takove svinstvo jak se o nemhovori?

Podle toho co jsem slysel, kdyz se vyhorele palivo vyjme z reaktoru, je silne radioaktivni a horke, proto se dava do barelu na 1­-2 roky pod vodu primo v elekrarnach ­(zajimave, tohle je relativne nebezpecnejsi a nikomu to nevadi­-holt to lidi nemaji pod zahradkou­).
Po teto dobe se zchladle palivo uklada trvale, v tuto chvili jeho je jeho radioaktivita asi 1000x vyssi nez prirozene pozadi ­(ted mozna kecam, ale shovivavy ctenar mi odpusti­), coz sice neni malo, ale pri kratkotrvajicim kontaktu neni az tolik nebezpecne.
Existuje nekolik postupu, jak jej ulozit, napriklad do podzemnich bazenu nebo dnes velmi diskutovana a podle me vhodna alternativa v hlubinnych ­(napr. uranovych­) dolech, kde jsou kazety paliva vlozeny do sachet a zality jilem, je to relativne levne a moznost havarie je maximalne eliminovana.

Jo? A odkud máš tyhle informace? A kdy naposled sis je aktualizoval? Podle toho co vím já ­(z odborné literatury a tisku­) vyprodukuje solární článek za svůj život více energie, než kolik je potřeba na jeho výrobu. Navíc, nikde není psáno, že se musí vyrábět z energie získané spalováním uhlí. Teze, že solární články nevrátí ani množství energie potřebné na jejich výrobu už hezkých pár let neplatí. A nebo všechny odborné knihy, časopisy a studie ­(mimo těch sponzorovaných různými uhelnými loby­) lžou a jediný kdo má pravdu jsi Ty a pár dalších ropáků ­(promin, ekologicky myslících lidí, kteří věří, že tzv.ekologické zdroje jsou neekologické :­).

musim souhlasit, kdyz se v diskusi zacnou objevovat takoveto ­"argumenty­", blizi se jeji dno.... Pak bych se totiz k predchozimu prispevku zeptal: A kym jsi placeny ty? CEZem, Gregrem? Brezinou? Zemanem? Klausem? Janem Tleskacem? Nebo to z tebe jen vola donebevolajici blbost? Takovehle reci fakt nemaji cenu. A pocitej se mnou: Za 200 let se spalilo uhli vznikajici desitky a stovky milionu let. Hmmm, mmnnoo, jak to spocitas ted s tou energii potrebnou k vyrobe a vyrobenou za zivot????? A clanky se dotuji, podobne jako tepelna cerpadla, aby aspon par lidi necadilo z kominu, si myslim. Ostatne tu tak njak nezaznelo, ze nyni ani zdaleka tak nesmradi tepel. el., po odsireni je problemem akorat obrovske mnozstvi sadry, ale nejvetsim peklem je narust zplodin z motorismu....
Pekny den.

Muzete prosim napsat tu odbornou literaturu? Byl bych moc vdecny, dekuji.

btw No vidite a jak ma pak clovek poznat kde je pravda ­- ve studiich sponzorovanych uhelnymi spolecnostmi, nebo tech, ktere jsou sponzorovany vyrobci solarnich panelu apod....

Podívejte se třeba na projekt J0710 ­(CALIFORNIA STATE SCIENCE FAIR­) ­"Hydrogen ­- a future fuel source?­" Ten skutečně nelze podezírat z podujatosti proti solárním článkům. :­-­)­)­) Přestože měření probíhala na rovníkovém ostrově Suluclack ­(Kalifornie se pro tyto účely zřejmě zdála málo slunnou­) ukázalo se, že původní předpoklady byly zcela nereálné, takže projekt byl vloni zastaven. Materiály jsou ale dosud všechny na webu. Podstatný dokument si můžete stáhnout také zde:
http:­/­/web.quick.cz­/ludmila­/suluclack­/Suluclac results 1­-7.pdf
http:­/­/web.quick.cz­/ludmila­/suluclack­/Suluclac results 8­-15.pdf

No, mrknul jsem se na to a: při tom testu byly použity jakési solární panely blíže nespecifikovaných parametrů. Dále není patrno datum, kdy ten test byl uskutečněn. Výsledkem je, že na tom konkrétním místě panely nasbíraly něco mezi 0.3 až 1kWh energie na m2 za den v závislosti na jejich natočení, počasí atd. Dále je tam napsáno, že na daném ostrově je nejvíc mraků v poledne a nejmín ráno a večer.

Jen jsem to rychle prolítnul, tak se omlouvám, jestli jsem něco přehlédl. Jinak ten link je špatně, ale kdo hledá, najde :)

Chtěl jste konkrétní údaje ­- tak jsem předpokládal, že si závěr umíte udělat sám ...

Ještě jsem zapoměl napsat, že jsem tam nenašel údaj o tom, kolik energie bylo potřeba na vyrobení daného článku a jaká je jeho životnost. Jinak závěry té studie nijak nezpochybnuju, ale jestli jsem něco nepřehlédl, tak tam jasná odpověd zda je to výhodné či nikoliv, není ­(myslím hlavně z pohledu energetické bilance, finanční otázky ted neřeším :)

Mně ten link funguje !?!? Také oba údaje, které postrádáte v tom textu jsou: Panely byly od Kalifornské firmy Solar Power, Inc. ­(v r. 2002 nejúčinnější co se dalo koupit za peníze­) ­- a měření probíhalo jeden rok ­"December 22, 2001 through December 22, 2002."

Omlouvám se, opravdu jsem to četl spíš v letu. Byl byste tak laskav a sdělil mi ještě jaké množství energie se spotřebuje na výrobu 1m2 takového článku? To je totiž klíčová věc, kvůli které jsme se začali spolu bavit. Děkuji

Ono všechno co se v té knížce píše, bude asi pravda ­(nevím ­- neznám ji­), ale nebude to celá pravda.

To je jako když Vám někdo prodává koenzym Q10 ­- všechno co se na příbalovém letáku dočtete jsou objektivní fakta. Chybí jen jedna maličkost: že totiž jakmile začnete dodávat Q10 zvenčí ­- vlastní produkce Vašeho organizmu se zastaví úplně. Až do smrti si ho tedy budete muset, za 1300.­- Kč měsíčně, kupovat v lékárně.

Znám jednoho bodrého moraváka, který si postavil tepelné čerpadlo. Měl za barákem velký sad, zakopal 600m černých polyethylenových hadic a celou zimu tím velmi úspěšně přitápěl. Na jaře pak prodal dřevo těch zmrzlých ovocných stromů a šel se za ty prachy ožrat. Taky v návodu chyběla důležitá maličkost.

Výroba fotočlánku je ­(v relaci k jiným polovodičovým součástkám­) nesmírně jednoduchá. Potřebujete jen písek, hodně vody a elektrické energie. Vzhledem k tomu, že se vyrábí tam kde je vody ­(zatím­) dost, je cena dána jen spotřebovanou energií. Skutečné výrobní náklady výrobci pochopitelně neuveřejňují, ale ono je to dost průkazné i s těmi dotovanými cenami. Kdyby nebylo, autor té knížky by si totiž vydělával výrobou elektrické energie a ne prodejem slunečních článků.

S PFC ­(power factor corrector­), abychom se vrátili k původnímu tématu, je situace dost obdobná: je opravdu velmi výhodný pro Vašeho dodavatele el. energie. Většina elektroměrů při správném fázovém úhlu napočítá víc než při špatném. Kromě toho u nejbližší trafostanice odpadne nákladný korektor.
Vám PFC přinese:
Vyšší cenu zdroje ­(proto je výrobci zdrojů také vřele doporučují­)
Nižší učinnost ­(prosím neplést s účiníkem ­- ten pochopitelně vzroste­)
Nižší spolehlivost ­(pravděpodobnost poruchy je přímo úměrná počtu součástek­)
Vyšší ­(o 200 až 300%­) rušivou elmg. energii, nebo větší náklady na její potlačení.
Více hluku ­(­"potřebného­" k chlazení­).

Můžete mne, tak jak je na těchto stránkách zvykem, označit za senilního blbce podpláceného KGB ­- ale v rovině věcných argumentů se mi oponovat ani nepokoušejte. Nemáte šanci.

Tento opravdu pozoruhodný projekt ­(J0710­) měl ověřit možnost získávání vodíku pro pohon automobilů elektrolyzérem napájeným sluneční baterií. Po dvouletém výzkumu který stál $ 7 000 000.­- dospěli k názoru, že je to úplná blbost. Za mých mladých let by jim tento poznatek, poněkud korektněji formulovaný, dodal za pět minut každý středoškolák ­- jen s pomocí tužky, papíru a logaritmického pravítka za půl dolaru.

Člověk si samozřejmě musí udělat vlastní názor z různých střípků, z toho, kdo co říká a píše, jak potom ten samý člověk jedná v jiných situacích atd.

Pokud jde o tu literaturu, nemám to ted u sebe, ale jsou to především 4 knihy zakoupené v nakladatelství Ben ­(mohl je ale vydat někdo jiný, jedna je myslím od Koppa, jedna od Bena a zbytek od někoho jiného. Jedna se zabývá přímo solárními panely, má asi 220 stran a do podrobna rozebírá i takové věci, jako kolik je potřeba energie na výárobu článku a zda se to vyplatí. Jsou tam popsány různé druhy článků ­- polykrystalické, amorfní... různé další úpravy jako antireflexní vrstvy atd. Prostě relativně do podrobna rozebírá tuhle problematiku a na konci knihy jsou odkazy na web i na literaturu, které ted ale nevím. Myslím že ta kniha se jmenuje nějak ­"Energie slunce a Země­" nebo tak nějak. Dál je to kniha o praktické stavbě tepelných čerpadel i s návody, opět zabíhá do diskuzí o efektivnosti a přínosu pro ekologii ­(dle mého názoru objektivně­). Jmenuje se prostě ­"Tepelná čerpadla­" nebo ­"Postavte si tepelné čerpadlo­". Další kniha je podobná, akorát se zabývá stavbou solárních kolektorů na ohřev vody. A pak tam mám ještě nějakou knihu o solárních panelech, ale nepamatuju si na jméno. Protože někdy v týdnu ­(ve středu­) jedu domu, tak sem potom napíšu přesná jména, autory, vydavatelství a nějaké odkazy z těch knih. Samozřejmě že v těch knihách nemusí být pravda, co je psáno, nemusí být dáno :­) Ale můj celkovej dojem z těch knih a z dalších informací, které kousek po kousku získávám nepřetržitě ­(tu reportáž na ČT2, tu článek ve Sdělovací technice, tu nějaká ta studie atd.

Ještě chci říct, že jejich vysoká cena IMHO není způsobena jen náročností výroby a technologie, ale hlavně nedostatkem konkurence a nízkou poptávkou.

Co se týče změny v oboru, tak je to i to, co jsem napsal ­- koupení patentu auta na vodu nějakým ropným gigantem. A je pravda, že někteří movití silou peněz ovládají věci, které by nemusely, nicméně s těmi solárními panely nechápu jak si můžete být tak jistý. Všechny ty investice, co říkáte, jsou vesměs do projektů, které s velkou pravděpodobností zaručují hodně energie. Pravda, investice do TF už tak jistá není ­(možná to byla chyba, kdo ví ­- to ukáže čas­), ale jaderná technoligie už něco dokázala, kdežto solární panely ­(výkoné­) je věc pořád ještě ne jistá. Je to něco podobného jak když Japonsko ­(nebo čína ?­) narvaly miliardy dolarů do výzkumu umělé inteligence s obrovskými cíli. Sice částečně něco dokázli, ale za ty prachy to rozhodně nestálo ­(resp. to ukáže čas­). To, co z toho viditelně pro společnost vylezlo byly akorát ti jejich kovový psi ­(Sony nebo co to bylo­). Takže né do každýho projektu se vyplatí rvát prachy horem spodem. Něco chce svůj čas.

Ty kokino ... nebýt těch, kteří rvou peníze i do ­"nesmyslných­" projektů, nikdy by se nezjistilo, že jsou nesmyslný. UI ma svou budoucnost a projevuje se to. Sice pomalu, ale jiste! Vozitka vysílaná na Mars jsou ovládána taky částečně UI, protože kdyby se měl každej pohyb zadávat ručně, nic by se neudělalo­(z důvodu zpoždění signálu po cestě­).

Hehe.. zkus si přečíst pořádně co jsem napsal, zamyslet se a případně poposkočit :­-D. Já netvrdím dávat peníze jen na projekty s jistým výsledkem. Ale když jde např. o získávání energie a mám jistou sumu peněz, tak dám radši na něco nejistého ­(výzkum článků­), nebo např. Ropné sondy :­-D. Až by byl nedostatek např. ropy a oni řekli ­"sorry, prachy jsme narvaly do výzkumu článků a né do těžby, takže není ropa, choďte pěšky­" tak to by se asi taky moc nelíbilo:­-D. Samozřejmě je to přehnané a nerealistickél. To jen tak pro pochopení. Mimo to do výzkumu solárních článků jisté prachy tečou. Není jich moc, ale jdou tam ­(aspoň co jsem slyšel tak před třemi­-čtyřmi léty­).

Samozřejmě dotování jakéhokoliv výzkumu, který má potenciál přinést nějaké výsledky je rozumné. Nikde neříkám nic jinýho ty ­"kokino­" :­-D. Akorát se to musí dělat s rozumem a nemyslet si, že když do toho teď napumpuju miliardy peněz, tak že budu mít téměř okamžitě výsledky. Peníze nejsou všechno. Tím jsem nenarážel přímo na AI ­(česky UI­). Rozvíjení těchto technik je určitě přínosné a dobré, nicméně jsem tím poukazoval právě na to, že do toho napumpovali snad ti Japonci hafo peněz a mysleli si, že to přinese téměř okamžitě výsledky.

Když jsme v tom, tak co se týče AI, tak jsou např. už spíše filozofické teze typu, že mozek je seskládán z atomů, tudíž z diskrétních součástek takže teoreticky lze modelovat na atomové úrovni přesně diskrétními technikami, takže kdyby byl tak výkoný počítač a lidstvo mělo kompletní znalosti mozku, tak by šel tento mozek poměrně přesně ­(dle nich absolutně přesně­) namodelovat počítačem, takže by tento model pak myslel stejně jako člověk. Nicméně třeba na nějaký vážný výzkum tohodle pravděpodobně doba ještě pořádně nevyzrála neboť není tak výkoný stroj ­(a asi dlouho nebude­) který by dokázal ve snesitelném čase simulovat tolik jednotek ­(atomů­) a tatkéž není kompletně znám mozek, ikdyž se o něm již hodně ví. A např. do tohodle projektu pravděpodobně nemá cenu rvát velké peníze, neboť to dostane smysl až bude kompletní znalost mozku a dosti výkoné stroje. Pak se ale vyskytuje druhá fylozofická otázka ­(která mimo jiné napadla mne :­-D O­-­) ­) zdali někdy může být tak výkoný stroj, který by např. obsahoval X atomů a dokázal by simulovat v reálném čase Y atomů tak, že X=Y nebo dokonce že X<Y což podle mne nejde a snad vždy to bude muset být X>>Y což je to technologická hranice ;­-­). Teda za předpokladu, že nebudeme něco zanedbávat že :­-D Pak je to něco jiného ;­-­). Ale to jsem se zase dostal tam, kam jsem nechtěl O­-­) :­-D.

P.S. celá současná AI jsou jen většinou poměrně slušně seskládané algoritmy když se stane tohle, udělej tohle a ­"přemýšlení­" se nahrazuje velkou databází dat, případně se používají fuzzy množiny, expertní systémy apod. To ovšem neznamená, že to nemá budoucnost.

S penězi jde vše. To peníze hýbou světem. Před 4 lety jsi taky nikdo nepředstavoval, že bude mít doma LCD a plazmové Tv a ejhle ups co se stalo a děje...

P.S.: Jezdím na kole!

Není vývoj jako vývoj. To, že to někde přineslo ovoce neznamená, že to přinese ovoce všude ;­-­). A hlavně někde stači nějaká ta desítka miliónů až miliardička a někde i s bilionem ve vývoji nemusí být uspokojivé výsledky.
Peníze jsou opravdu hodně, ale všecko rozhodně nejsou a vše s nimi neuděláš. Musí se nechat čas a prostor na to, aby přišly myšlenky, nápady, řešení a technologie ;­-­).

Přesně tak, stohem bankovek tele z krávy nezískáš. :­)
Když půjdeme hodně do hloubky, je to vždy o jednotlivci a jednotlivcích, kteří vzájemnou kombinací svých myšlenek a důvtipu skládají dohromady nějaký vynález nebo odhalují princip nového objevu.
Nápady se musí zrodit v hlavě dumajících techniků, vynálezců, vědeckých pracovníků nebo i studentů. Tady peníze neovlivní vůbec nic. Můzu si nelze koupit. Je v zájmu všech, aby se lidé tohoto typu dostali na místa, kde mají šanci tvořit a vlastně dělat ten pokrok a ne aby se dělo, to co vidím dnes, že člověk, kterému to skvěle pálí jde k lopatě ­(doslova­) jen proto, že neudělal zkoušku z angličtiny... :­(
Ale je to hold takový podivný školský systém. Člověk se většinou naučí jedno a pak jde dělat úplně něco jiného. Že by se mě někdo někdy vážně ptal, čím chci být nebo nějakým testem mi dal možnost si zjistit, na co se vlastně hodím a v čem vynikám a tomu abych se věnoval, to teda neee. :­-­/ Třeba jste přišli o dobrého topiče. :D

Takze moje verze:

Po zjisteny spotreby ­(odkaz na kulkulator se vali nekde vyse­) sestavy ­- 350W ­(za hodinu sezere 0,350 kWh­), ceny za 1kWh ­(vas dodavatel, vyuctovani­) cca 4kc s DPH, a casu v provozu server­-cery rok je to uz jednoduche.

Server:
0,350 kWh * jede 24 hodin * 365 dnu v roce * 4kc za kWh = 12 264 kc za proud a rok ­/ 1022 mesicne

nebo

Herni masina:
0,400 kWh * jede 4 hodky denne * jen 300 dnu v roce * 4kc za kWh = 1920 kc za proud a rok ­/ 160 mesicne

nebo

Masina herniho maniaka:

0,500 kWh * jede 8 hodin denne * 360 dnu v roce * 4kc za kWh = 5760kc za proud a rok ­/ 480 kc mesicne

V podstatě souhlasím, akorát by se dle mě měl brát průměrný příkon a ne maximální výkon zdroje.

broz:
V tomto článku jsou napsaný jednotlivý výkonový spotřeby komponent... Podle toho, jak moc je vytěžuješ odhadni jejich příkony. Si vymyslím. Např. disk 20­-50W. Semtam málo kdy kopíruju data, tak odhadnu průměrně 28W. Mám CPU Bart. 2600+ ten má tuším 30 ­- 70W s SW chlazením ­(teď z hlavy přesně příkony nevím?­) a jedu SETTI @ Home takže furt max, tak si odhadnu 70W. To posčítáš a dejme tomu, že ti vyjde 150W. Pak si musíš zjistit, jestli tvůj zdroj má PFC. Pokud ne, vynásobíš těch 150W cca 1­/­(0,60­) ­- převrácená hodnota účinosti ­(odhadovaná účinost 60%­). Pokud PFC máš, tak v případě pasivního cca 1­/­(0,8­) a v případě aktivního cca 1­/­(0,95­). toto zjistíš na stránkách výrobce zdroje. Takže dejme tomu, že nemáš PFC. Takže ti vyjde, že ti PC spapá 250W. A dál postupuješ tak, jak psal ­"Bukanyr­".

0,250kWh * průměrný_počet_hodin_deně * 365dnů_­(přestupnej_si_dobvolíme_zanedbat_:­-D­) * 4Kč_za_kWh = tolik_platím_za_PC

Odhady prikonu podle tabulek, jak je tady vidim, jsou dost nepresny. Testuju kazdou masinu, co postavime na digitalnim WATTmetru a jeste jsem se nedostal pres 300W!!! I pri maximalni zatezi! a to byl prosim DUAL OPTERON na redudantnim zdroji, 4 disky SCSI 10tis ot. do RAIDU ­(takze i RAID karta­) 8GB RAM a samozrejme CD,FD, obyc GK.
Herni masiny typu FX53, 2GB RAM, 2x RAPTOR a 9800XT papaji kolem 200W, ve spice ­(3D­) si k tomu grafika zobne jeste 35­-55W...
Normalni stroj Athlon XP + slusna grafika spis pocitejte do 170W. Vsechno je PRIKON.

a jeste koukam, ze tu nekdo pise spotrebu disku 25­-50W...jeden? pouhym souctem soucinu maximalnich proudu ­(udava vyrobce­) na 5V a 12V mi vychazi napr. u BAR 80GB ani ne 8W, takze ;o)

Hehe ty proudy resp. výkony jste vzal kde ??

http:­/­/www.seagate.com­/cda­/products­/discsales­/personal­/family­/0,1085,616,00.html

Tak třebas 120GB SATA Barracuda:

Maj to tam nějak divně popsaný, ale pokud jsem to pochopil, tak 12V větev chce 2.8 A +­/­- 10% což činí 33,6 W. Ale mate mě pak neuvední i 5V větve, takže ten PM bude asi pro tu 5V větev ­(nějak se v tom nemůžu vyznat­) a např. Seek má 13,5W. Takže pokud je to pro tu 5V větev ­(což si myslím já­), v Seek má disk tak 33,6 + 13,5 = 47,1 W. A nebo je ten PM komplet pro disk a pak by měl komplet disk v Seek 13,5 W, což se mi ale nechce věřit. Ikdyž na druhou stranu možná ten max. proud 2.8A je jen na ­"náraz­" neboli startování disků. Když jsem měřil jednu starší 24x CD­-ROM tak při rostáčení mi šla ručička na zdroji s ukazatelem odběru max 2A za roh.

Ale možná jsem se sekl. Mají to popsaný fakt divně.

ty proudy jsou nalepeny na mym disku na etikete....2,8A asi bude mysleno jako max. nabehovy proud, jinak ty wataze pod tim muzes brat vazne. Jako celkovej odber jednoho disku.

Mno každopádně by to možná stálo za změření. Pokud si dobře pamatuju, tak na 12V větvi ta CD­-ROM žarala při přehrávání Audio CD něco kolem 1A a to to nejsou skoro žádný otáčky při přehrávání audio. Samozřejmě disk je něco jinýho, ale stejně těch 8W celkem se mi zdá opravdu nějak málo, ale možný to asi je.

Sakra teď jsi mi nasadil brouka do hlavy... já snad vrazím mezi svůj disk IBM 120GB a napájení ze zdroje digi ampérmetr :­-D. Jestli se k tomu odhodlám ­(celkem pochybuju jednak z lenosti a druhak z nedostatku času O­-­) ­), tak pak napíšu co jsem změřil...

Zapominas na monitor, banka zere i 100W, panel 50­-70W

Mas pravdu, moja masina ­(Sempron 3000+ 2000MHZ, 1024MB RAM, 120GB 7200ot­/min 8MB cache HDD Seagate, Radeon 8500 64MB AGP, DVDRW, DVD ROM, UPS, 19­" LCD­) spolu s routerom a HIFi vezickou zeru spolu 184W ­/ 268VA. Zdroj je shit bez PFC. Zataz CPU 100% ­(SETI­), HDD a grafika v klude.

Nezlob se, ale kde si sebral, ze PFC ma vliv na ucinnost zdroje? Zdroje se pohybuji v rozmezi 65­-76% ­(obvykle­) a PFC to fakt neovlivni, jak jsem psal driv, kompenzuje hlavne jalovy proud ze site ­(a jeste filtruje ruseni do site­), to se take naziva účinník, ale neni to účinnost...

Byl to překlep. Je mi jasný, že účinost a účiník je něco jinýho ­(jsem mimo jiné vodmaturovanej vyučenej elektrikář­). Ale bylo to myšleno tak, že pokud nekompenzuješ účiník, tak tím zatěžuješ síť. A pokud se nepletu ­(kurva já jsem tak sklerotickej až to bolí. Už skoro nic si nepamatuju :­-­/­), tak i jalový výkon ti točí elektroměrem resp. elektroměrem točí výkon zdánlivý ­(P = U * I ­- přepona trojúhleníku ČINNÝ ­- JALOVÝ ­- ZDÁNLIVÝ­). Aspoň teda myslím. Teď už kurňa nevím. Kdyžtak mě oprav.

;o­) tak to mame skoro stejnou skolu...;o­)­)­) a stejnou sklerozu......:­-D Pokud ja vim, spotrebu to neovlivnuje ­(platis stejne­) ale ulevi to rozvodne siti.

Elektromerem toci jenom CINNY

OK, omouvám se, sypu si popel na hlavu.

V clanku je vice zajimavych vet. Treba ze ucinnost je nejvetsi pri maximalnim odberu atd.

Zajimave to muze pro nekoho byt, ale je to tak....neco se ti nezda?

Nemusi se nic odhadovat ani pochyne prumerovat, staci si napr. spustit nejakou hru a nechat ji konat cinost, pustit sestavu 5.1 repro monitor nechat zaplej atd., pak vypnout vsechny ostatni spotrebice v domacnosti a jit se cumnout na elektromer, zapsat pocitadlo, pak se cumnout znova po hodine ­/pareni­/ ­- po odecteni ziskame udaj primo v kWh ­(mame daleko presnejsi predstavu o spotrebe nez nejakym kalkulatorem a prumerovanim­)

A ta spotreba v prikladu co jsem dal vychazi prave z takovych CELYCH sestav ne jenom krabice PC ­- s tou jako takovou moc nenadelate potrebuje mit prece zaple i veci okolo a ty taky papaji !

ps: alespon si pri mereni odlednite lednicku ­- led izoluje a zhorsuje ucinnost chladiciho systemu tim jde spotreba lednice nahoru az o 50% ;­-­) ­(fakt)

Hehe, taky pravda. Proč chodit na komára s kanónem že.. :­-D

Enermaxy maji aktivní PFC a jsou těžké jako puma. Takže ta váha tam k něčemu bude.

Kdyby byly dva naprosto stejné Enermaxy a jeden s aktivním a druhý s pasivním PFC, tak kterej by byl asi těžší ? Ten co tam má nějakou tlumivku jak kráva nebo drobnou elektroniku.

Trošku bokem: Jednou jsem demontoval kompenzátory účiníku z nějakých stanic. Měly v sobě osm smotanejch měděnejch plátů místo drátů a byly ve dvou velikostech. Ten jeden menší smotec vážil 30Kg, větší 50Kg :­-D

vsechny ne...

Lze dokonce točit elektroměrem pozpátku. U nás na chatě, když svářím svářečkou, tak se elektroměr točí pozpátku, z čehož mám velkou radost :­) Bude to zřejmě také souviset s fázovými posuny proudu a napětí a s tím, že ten měřák je předpotopní.

Elektroměr je blbě zapojený a navíc je poškozený ­- má strženou brzdu ­(zvějšku to samo není vidět­). Tiše doufám, že to máš řádně zaplombované, abys eventuelně časem něco nedoplatil.

Asi ano, ale montoval to oficiální technik od rozvodných závodů, tak to snad nebude mít žádnou dohru. Jinak já tím nic nešetřím, to bych dřív odrovnal tu svářečku, spíš je to dobré pobavení pro příbuzenstvo :­) Jedná se maximálně o několik desítek Wh.

Chces rict ze kdyz budu spinat velkou proudovou zatez blizko pruchodu napeti nulou alektromer nebude nic ukazovat ? neni to trochu blbost ?