UGC 1382: podivný Frankensteinův slepenec různých galaxií
12.7.2016, Jan Vítek, aktualita
Studie zveřejněná v Astrophysical Journal představila výzkum galaxie UGC 1382, kterou měli astronomové za starou, malou a typickou. Jak se ukázalo, tato "frankensteinova galaxie" není ani jedno z toho, takže jaká nakonec je?
Galaxie UGC 1382 se nachází asi 250 milionů světelných let od Země, a to v oblasti, kterou měli astronomové za klidnou a nevýraznou. Nachází se tam ale také bizarní galaxie UGC 1382, která nejspíše vznikla jako slepenec částí různých galaxií, jak astronomové zjistili poté, co k ní obrátili výkonné teleskopy NASA a využili i jiné observatoře. Díky tomu zjistili, že tato galaxie je ve skutečnosti desetkrát větší, než si dříve mysleli a na rozdíl od jiných známých galaxií je její střed mladší než okrajové části
Zásadní je na tom zvláště to, že se tato galaxie nachází v klidné oblasti vesmíru, kde rozhodně není přeplněno. Je totiž tak "křehká", že vlivem sousední galaxie by se mohla prostě rozpadnout. Přišlo se na ni jako v mnoha případech náhodou. Lea Hagen, jedna z doktorandek na univerzitě v Pennsylvanii, společně s Markem Seibertem z pasadenské Carnegie Institution for Science studovala vznik hvězd v eliptických galaxiích, které se neotáčí, a jsou tak více trojrozměrné než otáčející se galaxie. Nejdříve si mysleli, že UGC 1382 je jednou z nich. Když se ale podívali na její snímky pořízené v ultrafialovém spektru pomocí Galaxy Evolution Explorer (GALEX) americké NASA, objevil se mnohem větší objekt.
Jak ukazuje zveřejněná koláž, nejdříve viděli rozmazaný světlý bod, kolem nějž se pak objevily spirálovitě uspořádaná ramena a nakonec ještě celá dosud neviditelná masa plynu všude kolem. Krom zařízení GALEX byla postupně využita i další, jako například Carnegie du Pont Telescope v Las Campanas, Two Micron All-Sky Survey (2MASS) nebo Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE) opět americké NASA, díky čemuž byly získány podrobnější snímky i ve viditelném a infračerveném spektru.
Nakonec se ukázalo, že UGC 1382 má napříč asi 718.000 světelných let, a je tak asi sedmkrát širší než naše Mléčná dráha. Je to tak jedna ze tří známých největších izolovaných galaxií diskového tvaru, přičemž její masa je tvořena především rotujícím diskem řídkého plynu. Kvůli tomu je tak křehká a také to je důvod, proč se v ní hvězdy tvoří velice pomalu.
Největší překvapení na astronomy ale teprve čekalo. Jak zjistili, dle stáří hvězd jde o galaxii naruby. Klasicky se totiž ve středu galaxií nachází ty nejstarší hvězdy a jak galaxie rostou, na okrajích se formují další a podstatně mladší hvězdy. U této galaxie je tomu právě naopak, jak ukázaly údaje sebrané z mnoha různých teleskopů, což bylo připodobněno ke stromu, jehož vnější letokruhy jsou mladší než vnitřní. Jak mohla taková galaxie vzniknout? Pravděpodobné je spojení několika galaxií, které se do jisté doby vyvíjely samostatně. Mohlo to být tak, že na počátku byla skupinka malých galaxií ovlivňovaných plynem a temnou hmotou. Vedle nich se mohla vytvořit čočková galaxie (přechodný typ mezi spirální a eliptickou), která zachytila menší a starší galaxie, jež kolem ní vytvořily ramena.
K čemu by pak výzkum takové galaxie mohl posloužit? Především k celkovému osvětlení jejich vzniku a také k tomu, aby astronomové lépe porozuměli jejich vzájemným interakcím.
Zdroj: Astronomy
Zásadní je na tom zvláště to, že se tato galaxie nachází v klidné oblasti vesmíru, kde rozhodně není přeplněno. Je totiž tak "křehká", že vlivem sousední galaxie by se mohla prostě rozpadnout. Přišlo se na ni jako v mnoha případech náhodou. Lea Hagen, jedna z doktorandek na univerzitě v Pennsylvanii, společně s Markem Seibertem z pasadenské Carnegie Institution for Science studovala vznik hvězd v eliptických galaxiích, které se neotáčí, a jsou tak více trojrozměrné než otáčející se galaxie. Nejdříve si mysleli, že UGC 1382 je jednou z nich. Když se ale podívali na její snímky pořízené v ultrafialovém spektru pomocí Galaxy Evolution Explorer (GALEX) americké NASA, objevil se mnohem větší objekt.
Jak ukazuje zveřejněná koláž, nejdříve viděli rozmazaný světlý bod, kolem nějž se pak objevily spirálovitě uspořádaná ramena a nakonec ještě celá dosud neviditelná masa plynu všude kolem. Krom zařízení GALEX byla postupně využita i další, jako například Carnegie du Pont Telescope v Las Campanas, Two Micron All-Sky Survey (2MASS) nebo Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE) opět americké NASA, díky čemuž byly získány podrobnější snímky i ve viditelném a infračerveném spektru.
Nakonec se ukázalo, že UGC 1382 má napříč asi 718.000 světelných let, a je tak asi sedmkrát širší než naše Mléčná dráha. Je to tak jedna ze tří známých největších izolovaných galaxií diskového tvaru, přičemž její masa je tvořena především rotujícím diskem řídkého plynu. Kvůli tomu je tak křehká a také to je důvod, proč se v ní hvězdy tvoří velice pomalu.
Největší překvapení na astronomy ale teprve čekalo. Jak zjistili, dle stáří hvězd jde o galaxii naruby. Klasicky se totiž ve středu galaxií nachází ty nejstarší hvězdy a jak galaxie rostou, na okrajích se formují další a podstatně mladší hvězdy. U této galaxie je tomu právě naopak, jak ukázaly údaje sebrané z mnoha různých teleskopů, což bylo připodobněno ke stromu, jehož vnější letokruhy jsou mladší než vnitřní. Jak mohla taková galaxie vzniknout? Pravděpodobné je spojení několika galaxií, které se do jisté doby vyvíjely samostatně. Mohlo to být tak, že na počátku byla skupinka malých galaxií ovlivňovaných plynem a temnou hmotou. Vedle nich se mohla vytvořit čočková galaxie (přechodný typ mezi spirální a eliptickou), která zachytila menší a starší galaxie, jež kolem ní vytvořily ramena.
K čemu by pak výzkum takové galaxie mohl posloužit? Především k celkovému osvětlení jejich vzniku a také k tomu, aby astronomové lépe porozuměli jejich vzájemným interakcím.
Zdroj: Astronomy
