Dnes se podíváme na novinky a trendy v oblasti výroby procesorů. Stranou nezůstanou ani vícejádrové procesory a vývoj na poli x86 procesorů, kde svádí bitvu největší rivalové AMD a Intel. Co nás čeká? 45 nm výrobní technologie je již "za rohem"
reklama
Diskuze k článku: Výrobní technologie: 45 nm na dohled
26.2.2007, Lukáš Petříček, článek
To by bola haluz, keby spravca uloh ukazoval 80 jadier :D
viem ze sa na tom win asi nikdy nerozbeha, ale bol by to zaujimavy graf. 80 jadier vedla seba :D
viem ze sa na tom win asi nikdy nerozbeha, ale bol by to zaujimavy graf. 80 jadier vedla seba :D
Odpovědět0 0
Mě připadá, že procesory kopírují filosofii vývoje programovatelných logických polí. Tam taky nejdřív byla jediná AND matice, pak víc, no a dneska máte v jednom FPGA stovky stejných logických celků. Jsem zvědav, jestli se v budoucnu podaří "rozpustit" výpočty do všech jader tak, aby se jich většina neflákala. U FPGA je běžné, že každá část čipu pracuje zároveň na nějaké části výpočtu, takže to má dohromady velký výkon...
Odpovědět0 0
Nerad pindám, ale když napíšete do zdrojů jen doménové adresy, těžko si to pak zájemci o další studium /nebo validaci :)/ dohledají. Já vím, ono je to hodně práce. Ale pokud by se vám příště chtělo, celé adresy by byly plusem.
Odpovědět0 0
1 - jak je tam graf o výtěžnosti výroby CPU. Tak je na jedný ose čas/roky a na druhý asi procenta. Ale není tam měřítko. Ty hodnoty (třeba pro 65nm) dosahují asi čeho. Jsme někde u 30-10% poruchovosti nebo jsme u 70-25%??
2- na obrázku Tera Intelu je v tabulce popis. Těch 100 milionů transistorů má být v čem? Kdyby v jednom jádru tak se to tam na tu patici 100x nemůže vejít. Kdyby 100 milionů transistorů na celý CPU tak to nemůže mít ten výkon. (Dyť už teď mají CPU 3x-4x tolik). Nebo oni příjdou během cca 4 let na to jak dostat min. 4x větší výkon (jestli se nepletu tak za 4 roky je to dle Moorovýho z. 4x) z míň transistorů (teď nevím jestli 4x nebo 16x).
2- na obrázku Tera Intelu je v tabulce popis. Těch 100 milionů transistorů má být v čem? Kdyby v jednom jádru tak se to tam na tu patici 100x nemůže vejít. Kdyby 100 milionů transistorů na celý CPU tak to nemůže mít ten výkon. (Dyť už teď mají CPU 3x-4x tolik). Nebo oni příjdou během cca 4 let na to jak dostat min. 4x větší výkon (jestli se nepletu tak za 4 roky je to dle Moorovýho z. 4x) z míň transistorů (teď nevím jestli 4x nebo 16x).
Odpovědět0 0
ad 2) jestli se jedna o ten terachip co byl nedavno v aktualitach - je to celkovy pocet tranzistoru na vsechna jadra (neni jich 80?) protoze se nejedna o klasicke x86 jadra ale je to uplne odlisna architektura... proste to nejak napocita teraflop a tod vse. je to test komunikace velkeho poctu jader, nic vic, nic min
Odpovědět0 0
Výtěžnost se z pochopitelných důvodů v konkrétních číslech neudává (slouží jen k porovnání výrobních technologií). 100 milionů je správný údaj, pro celý čip, kde je 80 výpočetních jednotek. Není to x86 architektura a jsou to jednoduché čipy, proto ten hrubý výkon...
Odpovědět0 0
Tam v tom grafe "AMD a přechod na 45 nm výrobní technologii" by mohol vyzerat zaujimavo ten 200 metrovy Waffer :-D .....
Odpovědět0 0
V nedaleké době extrémně drahých energií bude hodně lidí dávat ještě důraznější požadavky na nižší spotřebu. Výkon je pro všechny klasické kancelářské aplikace a většinu multimédií už teď více než dostatečný(I proto se notebooky prodávají stále lépe).
Taky vidím lepší budoucnost spíše pro AMD.
Doufám také, že "pohlcená" ATI začne pod AMD vydávat lepší ovladače pro Linux!
Taky vidím lepší budoucnost spíše pro AMD.
Doufám také, že "pohlcená" ATI začne pod AMD vydávat lepší ovladače pro Linux!
Odpovědět0 0
v specializovaných článcích na českém vebu páč má angličtina na články tohoto ražení nestačí.
Odpovědět0 0
Hm také jsem zvědav zda vyhraje cesta Intelu (hafo jader) nebo cesta AMD přídáním specializovaných čipů navěšených na HT.Dle mého soudu mi cesta AMD ale přece jen připadá pro programátora schůdnější.Proč se trápit laděním vláken pro hafo CPU když se to dá předat specializovanému čipu co to přechroustá nepoměrně rychleji a s daleko menší spotřebou a o tom jak je tato koncepce modulární a na výrobu levnější ani nemluvím.Kdo ví možná se Intel vytasí s něčím co mne přesvědčí že jeho vize je lepší proto že o tom jak si to vlastně představuje jsem se mnoho nedočetl. specializovaných
Odpovědět0 0
Co si vzpomínám na článek o TeraScale architektuře, tak bylo zmiňováno, že 'plnohodnotných' jader nemá být nijak moc a na ně mají být navěšeny další jednotky dle cílového určení. Nynější pokusy Intelu jsou prováděny na 80ti jádrových signálových procesorech, což může něco nasvědčovat o tom, že tyto další procesory mají v budoucnu sloužit pro šrotování čísel (vhodné pro rendering, zpracování obrazu, videa, fyzikální výpočty etc.)
Jsem zvědav, kdy procesory přestanou být kompatibilní s 8086.
Jsem zvědav, kdy procesory přestanou být kompatibilní s 8086.
Odpovědět0 0
Nieco podobne co chce AMD tu bolo u Amigy ... tiezs tam boli specializovane cili .. len potom to prinieslo problemy s o spatnou kompatibilitou .. rozsirovatelnostou .. a preto amiga posla ..
Odpovědět0 0
No nechcel by som Ti veľmi oponovať ale Amiga "nepošla" kvôli zlej kompatibilite, ale kvôli tomu že sa peniaze ktoré sa zarábali na predaji Amigy, dávali do väčšej výroby PC kompatibilných počítačov. Tzv. manageri Commodoru si vtedy mysleli že vytvoria značku konkurujúcu IBM a podobným. A potom prišli tchajwanské PCčka. A čo sa týka tej koncepcie. Tá sa zhodovala s tou ktorá je teraz známa na PC. Teda grafická karta, ktorá aj reálne urýchľovala grafické operácie, zvukovka čo nebola len pár odporov pripojených na paralelnom porte. A najlepšie na tom bolo to že nesekal celý počítač keď sa pracovalo s disketovou alebo paraleným portom :) Proste prerušenia boli lepšie ošetrené. Našťastie tieto dve veci už pomali na PCčku doslúžili..
Odpovědět0 0
Ale, zase, ten výkon, počítačů, Amiga, v té době, byl opravdu, úctyhodný, oproti, počítačům, třeba třídy PC, třeba prostě, no!
Odpovědět0 0
Treba nekdo vymyslí lepsi slození, treba integrovat Ramky do GPU :-)) je to sice nesmysl, ale kdyz bude GPU v procaku tak naco potom kupovat nejakou zbytecnou Kartu navic :-)
Ale to je opravdu budoucnost
Ale to je opravdu budoucnost
Odpovědět0 0
Moje řeč. Také si myslím že řešení od AMD bude pravděpodobnější.
Něco jako mít 4 jádra a k nim by bylo 32 výpočetních jednotek, které by se přidělovali tomu jádru, které by potřebovalo největší výkon. Tak by se uplatnily i aplikace využívající jen jeden procesor. Měli by hodně výkonu pro tuto aplikaci, zatím co zbylá jádra by se starala o jiná běžící vlákna.
Nápadů je hodně jen je realizovat.
Něco jako mít 4 jádra a k nim by bylo 32 výpočetních jednotek, které by se přidělovali tomu jádru, které by potřebovalo největší výkon. Tak by se uplatnily i aplikace využívající jen jeden procesor. Měli by hodně výkonu pro tuto aplikaci, zatím co zbylá jádra by se starala o jiná běžící vlákna.
Nápadů je hodně jen je realizovat.
Odpovědět0 0
Zajímá Vás tato diskuze? Začněte ji sledovat a když přibude nový komentář, pošleme Vám e-mail.
Nový komentář k článku
Pro přidání komentáře se přihlaste (vpravo nahoře). Pokud nemáte profil, zaregistrujte se pro využívání dalších funkcí.
reklama
reklama
Z dalších serverů
reklama
reklama