Vývoj stereoskopického (3D) zobrazení ve hrách

TriDef nabízí možnost, jak velké množství her zprovoznit na headsetu Oculus Rift, aniž by byly přímo pro něj vyvíjeny. K vytvoření 3D obrazu jsou potřeba 2 obrázky jedné scény, TriDef je ale nepošle na monitor, nýbrž do Oculus Rift. Tato možnost se naskytla již pro Developer Kit 2 (DK2), takže pokud se vám náhodou povaluje doma, není nic jednoduššího než si stáhnout trial verzi TriDefu.
Zatím se sice jedná jen o testování, ale pro budoucnost to může znamenat podporu velkého množství her pro virtuální realitu. Je fakt, že nebudou tak propracované jako hry, které mají být oficiálně podporovány, ale ani to zatvrzelého hráče neodradí. Dalším problémem je zachování tradičního ovládání, takže se nemůžete pohybovat, ale musíte sedět u počítače - myši a klávesnice. S tím souvisí i jeden z technických problémů - myš nemusí dosáhnout do všech rohů, na to se doporučuje snížit rozlišení na 1200×800 px.

Ale tento způsob zobrazení má určité výhody. TriDef je již zavedenou aplikací, takže její vývojáři ví, co hráči od 3D očekávají. To znamená nastavitelné FOV (Field Of View - zorný úhel pohledu), je možné nastavit hloubku 3D efektu. Trial verze je na 14 dní, takže na vyzkoušení stačí.

Každopádně tohle je směr, kterým se stereoskopie ve hrách bude ubírat. Technologicky se jedná o velmi jednoduché řešení, stereoskopický obraz se vytváří použitím dvou obrazovek, resp. použitím jedné, která je rozdělena na dvě. Na částech obrazovky se promítají různé obrázky pro každé oko. Mezi okem a displejem často bývá optická čočka, která vylepší rozhled, aby obraz vypadal přirozeně.

Tato technologie má své velké výhody, nemusí se vymýšlet složité způsoby, jak přivést správný obraz do správného oka. To ale neznamená, že se neobjevují žádné obtíže. Protože by se člověk měl doslova ocitnout v jiném světě, vše musí vypadat skutečně. Jak se to zaručí?
V první řadě je nutné mít pokrytý zorný úhel oka, další zásadní věcí je dostatečná snímkovací frekvence, ta by měla dosahovat alespoň 60 Hz na oko (neplést si se 120Hz monitory - ty si 120 Hz dělí mezi dvě oči, tzn. mají také 60 Hz na oko), i když více je lépe. Nezapomínejme ani na dostatečné rozlišení, neměla by být vidět zrnitost - jednotlivé pixely.

Tato technologie ale má zase jiné vymoženosti. Kromě toho, že se můžete rozhlížet pohybem očí, se můžete rozhlížet i otočením celé hlavy, senzory zachytí zrychlení a pošlou informaci o změně pohledu do počítače. Dalším plusem budou i nové ovladače.

Stereoskopické 3D, jak ho známe dnes, pomalu zamíří do důchodu. V případě aktivní technologie tu máme cenu brýlí, v případě NVIDIE to je 5 000 Kč za předpokladu, že kupujeme celý set, některé další modely jsou levnější. Výraznějším výdajem je ale kompatibilní monitor, který lze pořídit za přibližně 11 000 Kč, takže se můžeme dostat na částku okolo 16 000 Kč. A to je zhruba částka, za kterou lze koupit Oculus Rift (DK2 stojí s DPH přibližně 10 000 Kč) a dostačující grafickou kartu (od cca 8 000 Kč s DPH). Berme v úvahu, že hráči na PC mají ostatní komponenty už dostatečně výkonné.

A pokud si v dnešní době můžete vybrat mezi stereoskopií na monitoru, nebo v headsetu, je to poměrně jednoznačná volba, pokud to stojí velmi podobné peníze. Budoucnost stereoskopie tedy s největší pravděpodobností leží právě na území VR.

Dalším krokem už jen bude hraní díky AR (rozšířené realitě), jež vám dovolí hrát např. střílečky s imaginárními roboty, co vám pobíhají po obýváku, nebo si na stole můžete stavit s Minecraftem kostičky.

První experimenty s hraním již proběhly díky HoloLens od Microsoftu. Tyto brýle umožňují takové hraní, jak se můžete podívat na následujícím videu z června 2015, ale to samozřejmě není jediné, co umí.

Máte už zkušenosti se stereoskopickým hraním, nebo se teprve těšíte na nově příchozí technologie?