WSJ: Čína dostala klíče k architektuře x86, AMD to popírá

WSJ ve své zprávě mluví o tom, že společnost AMD v podstatě Číně pomohla v závodu proti USA. Středobodem jsou zde procesory Hygon založené na generaci EPYC (Zen) přičemž technologie od AMD má pomoci Číně ve stavbě jejího prvního superpočítače příští generace (tím je myšleno nejspíše exascale), který bude důležitým nástrojem pro civilní i vojenské využití. 

 

 

Nejdříve k tomu můžeme zmínit pár fakt. Nedávno se dotčené čínské podniky dostaly na černou listinu USA, takže žádná americká firma s nimi nebude moci obchodovat. AMD na to bylo připraveno, protože už dříve oznámilo, že čínským společnostem nebude licencovat žádné další technologie x86 počínaje architekturou Zen 2. Procesory Hygon Dhyana tak nejspíše skončí na své aktuální verzi s maximálně 8 jádry a taktem 3,4 GHz.

 

WSJ pak dále rovnou uvádí, že AMD pod vedením Lisy Su prodělalo sice zajímavou transformaci, ovšem za cenu hrozby pro národní bezpečnost a že AMD získalo z partnerství z čínskými společnostmi stovky milionů dolarů. I díky nim se mohlo dostat z nezáviděníhodné situace v roce 2015, kdy měly jeho akcie cenu kolem 3 dolarů. 

 

Není divu, že AMD na tuto zprávu odpovědělo rychle. Mluví o faktických chybách, zamlčení údajů a falešnému popsání celé situace. Uvádí třeba ten fakt, že sama firma od roku 2015 sama pečlivě zpravuje americká ministerstva (Obrana a Obchod) a že americká vláda dopředu dobře věděla o vstupu firmy AMD do společného čínského podniku. Z Ministerstva obchodu k tomu došlo vyjádření, že technologie, jichž se to celé týká, mohou být do daného podniku zapojeny. 

 

AMD dále udává, že ačkoliv si nyní Čína může (nechávat) vyrábět procesory založené na jeho technologiích, ty jsou stále velice dobře chráněny, aby duševní vlastnictví nemohlo být zneužito. AMD také vylučuje možnost použití zpětného inženýrství pro vývoj příštích generací procesorů. Tím v podstatě říká, že dnešní procesory Hygon se svými osmi jádry jsou bez obnovení další spolupráce pro Čínu konečná zastávka. Ostatně Čínští zákazníci, mezi něž patří také Sugon označený v celé kauze za arciďábla, samotní nemají přístup k technologiím AMD. Čínské firmy si tvořily jen tzv. top-level design a zajistily pouzdření čipů vyrobených opět pod kontrolou AMD v GlobalFoundries. 

WSJ to celé v podtitulku prezentuje tak, že AMD se díky Číně dostalo opět na koně a zažehlo boj o národní bezpečnost Spojených států. Nedá se však jednak říci, že by necelých 300 milionů dolarů byla pro AMD částka, která by ho sama o sobě dokázala vzkřísit. To byl především postupně rostoucí podíl na trhu s procesory, na němž AMD v předchozích letech téměř vyklidilo své pozice, což platí zvláště pro servery. 

 

A že by právě AMD stálo za dnešní problematickou situací mezi USA a Čínou, to se také nedá říci. Jiskra přišla spíše od Bloombergu ohledně výrobců serverů jako SuperMicro, dále po přestřelce mezi Micronem a čínskými firmami nebo můžeme zmínit notoricky známý případ USA vs. Huawei.