Algoritmus odhalí lži v e-mailech a na internetových seznamkách
8.7.2016, Kateřina Hoferková, aktualita
V internetových konverzacích se to lživými informacemi jen hemží, a právě proto vyvinul tým britských vědců algoritmus, který si s nimi dokáže celkem obstojně poradit. Určuje lži lépe než člověk.
Lhát na internetu je neuvěřitelně snadné, protože takového lháře neodhalí řeč těla, výraz ani tón hlasu. O to těžší je však takovou lež odhalit, přesto je to ale možné. To, jakým způsobem člověk ve psané výpovědi skládá věty a jaká používá slova může napovědět víc, než se na první pohled zdá. Vědci totiž vyvinuli algoritmus, který je schopen psanou lež na internetu odhalit, a to s větší úspěšností, než jaké je schopen člověk.
Tým výzkumníků vedený Stephanem Ludwigem z University of Westminster vyvinul na City University London algoritmus, který správně určí, jestli je psaný text pravda, nebo lež až v 70 % případů. Když byly stejné ukázky předloženy lidem, jejich úspěšnost byla o dost nižší, určili správně jen 54 % případů. Lež dokáže algoritmus rozpoznat v psané komunikaci přes internet, do této kategorie se řadí e-maily, konverzace vedené přes nejrůznější aplikace, ale i texty psané na internetových seznamkách, kde je lež celkem častým jevem.
Algoritmus se zaměřuje na několik věcí, podle kterých rozpozná lež. Jedná se o volbu jednotlivých slov lháře, vývoj celé konverzace a jakým způsobem jsou informace sdělovány. Tyto mnohdy nepatrné věci stačí k tomu, aby lež byla odhalena. Po desítkách tisíc e-mailů už toho byl algoritmus schopen.
Studie například dokazuje, že lidé, kteří lžou, nemají tendenci používat v konverzacích hodně osobních zájmen, a to se týká především tvarů slova 'já'. Naopak se v takové konverzaci objevují hodně přídavná jména jako 'vynikající' nebo 'úžasný'. Dále se často objevuje napodobování struktury věty od osoby, se kterou je komunikováno a myšlenky ve lživé výpovědi také správně nenavazují.
Algoritmus je také schopný rozpoznat všechny tři typy lží, které vědci určili. V prvním případě se jedná o jednoduché falšování informací, kdy je sděleno něco úplně jiného. Dále se jedná o zamlčování, kdy je nějaká podstatná informace zatajena. Na poslední místě se nachází vykrucování a podávání zavádějících informací.
Tento projekt vznikl za účelem boje proti podvodníkům na internetu, kteří se v dnešní době objevují velmi často. Algoritmus však není schopen určit všechny lživé informace a ani jeho 70% úspěšnost nestačí na odhalení všech lhářů na internetu, protože někteří lidé jednoduše lhát umí lépe a algoritmus ještě není tak dobrý. Tým vědců však chce schopnosti svého algoritmu ještě vylepšit a zpřesnit, aby byl v budoucnu schopný rozeznat i procento lživých informací v akademických pracech, politických rozpravách či účetních dokumentech.
Zdroje: IFLScience, telegraph.co.uk
Tým výzkumníků vedený Stephanem Ludwigem z University of Westminster vyvinul na City University London algoritmus, který správně určí, jestli je psaný text pravda, nebo lež až v 70 % případů. Když byly stejné ukázky předloženy lidem, jejich úspěšnost byla o dost nižší, určili správně jen 54 % případů. Lež dokáže algoritmus rozpoznat v psané komunikaci přes internet, do této kategorie se řadí e-maily, konverzace vedené přes nejrůznější aplikace, ale i texty psané na internetových seznamkách, kde je lež celkem častým jevem.
Algoritmus se zaměřuje na několik věcí, podle kterých rozpozná lež. Jedná se o volbu jednotlivých slov lháře, vývoj celé konverzace a jakým způsobem jsou informace sdělovány. Tyto mnohdy nepatrné věci stačí k tomu, aby lež byla odhalena. Po desítkách tisíc e-mailů už toho byl algoritmus schopen.
Studie například dokazuje, že lidé, kteří lžou, nemají tendenci používat v konverzacích hodně osobních zájmen, a to se týká především tvarů slova 'já'. Naopak se v takové konverzaci objevují hodně přídavná jména jako 'vynikající' nebo 'úžasný'. Dále se často objevuje napodobování struktury věty od osoby, se kterou je komunikováno a myšlenky ve lživé výpovědi také správně nenavazují.
Algoritmus je také schopný rozpoznat všechny tři typy lží, které vědci určili. V prvním případě se jedná o jednoduché falšování informací, kdy je sděleno něco úplně jiného. Dále se jedná o zamlčování, kdy je nějaká podstatná informace zatajena. Na poslední místě se nachází vykrucování a podávání zavádějících informací.
Tento projekt vznikl za účelem boje proti podvodníkům na internetu, kteří se v dnešní době objevují velmi často. Algoritmus však není schopen určit všechny lživé informace a ani jeho 70% úspěšnost nestačí na odhalení všech lhářů na internetu, protože někteří lidé jednoduše lhát umí lépe a algoritmus ještě není tak dobrý. Tým vědců však chce schopnosti svého algoritmu ještě vylepšit a zpřesnit, aby byl v budoucnu schopný rozeznat i procento lživých informací v akademických pracech, politických rozpravách či účetních dokumentech.
Zdroje: IFLScience, telegraph.co.uk
