Allenovo mamutí letadlo pro vypouštění raket poprvé vyjelo na světlo
1.6.2017, Jan Vítek, aktualita
Miliardář Paul Allen vytvořil společnost Stratolaunch, která měla za cíl představit opravdu těžký letoun, který by posloužil k vypouštění raket z výšky téměř 10 kilometrů nad zemí. Jeden takový se poprvé podíval na sluníčko.
Název společnosti Stratolaunch zatím moc neodpovídá tomu, že její letoun má vypouštět rakety z výšky 9100 metrů, neboť stratosféra začíná přinejlepším až právě nad 10 kilometry, ale to je jen detail. My se zaměříme na její první letoun, který je označován prostě za Stratolaunch Carrier Plane a ten právě včera vyroloval z hangáru umístěného v Mohavské poušti, aby bylo vyzkoušeno tankování paliva do jeho nádrží. Můžeme se tak vůbec poprvé podívat na celé toho impozantní letadlo, které už bylo dokončeno a čekají je testy na zemi a pak i první let.
Letoun bude nejdříve schopen vynášet do vzduchu jednu raketu Pegasus XL od Orbital ATK pro vypuštění na nízkou orbitu, ovšem později má být schopen nést i tři tyto rakety najednou. Sotva před několika týdny se přitom letoun poprvé postavil na vlastních 28 kol, když byl zbaven okolního podpůrného lešení. Jedná se o letoun s dvojitou ocasní plochou, která však není spojena jako třeba u známého stíhače P-38. Stejně tak v přední části není středová gondola s kokpitem, takže obě části trupu mají vlastní kokpit. Letadlo tak působí tak, jako by někdo prostě spojil dva stroje v oblasti hlavního křídla, které pak vytvoří platformu pro přichycení a vypuštění raket.
- klikněte pro zvětšení -
Co se týče rozměrů, rozpětí letounu je 117 metrů, délka 72 metrů a výška zadní svislé ocasní plochy pak 15 metrů. Hmotnost plně naloženého letadla včetně paliva a rakety pak může dosáhnout 590 tun a samotné váží 250 tun. Není divu, že ke svému pohonu potřebuje rovnou šest motorů Pratt & Whitney PW4056, každý s tahem kolem 250 kN. Rozpětí křídel tohoto letounu tak překonává i Antonov An-225 a dokonce také Hughes H-4 Hercules, který byl dosud s rozpětím 97,5 metrů v tomto ohledu největším letadlem historie, ale také letěl pouze jednou. Antonov 225 Mrija je také celkově o něco těžší letoun než Stratolaunch Carrier Plane s maximální vzletovou hmotností 640 tun.
Není ale sporu, že se nový Stratolaunch Carrier Plane zařadí mezi několik největších letounů historie a my uvidíme, zda jeho testy půjdou dobře a určitě budeme velice zvědaví na jeho první let s podvěšenou raketou Pegasus XL. Ta bude schopna vynášet na nízkou orbitu až 443 kilogramů nákladu a pokud má tento letoun být schopen nést i tři najednou, je zřejmé, že nepůjde o velkou raketu. Výška jí samotné dosahuje 17,6 metru a hmotnost přes 23 tun, přičemž byla přímo navržena pro odpalování z letadla a jedno vypuštění přijde přibližně na 56 milionů dolarů. Pro srovnání, Falcon 9 Full Thrust má na výšku 70 metrů, hmotnost 550 tun a jeden start přijde na plně srovnatelné peníze.
Jenomže Pegasus XL dokáže vyslat na nízkou orbitu zmíněných 443 kg, zatímco v případě Falcon 9 Full Thrust je to téměř 23 tun, což je při udávané ceně velice málo. To má být hlavní důvod, proč existuje tak velký potenciál pro rozvoj společností pro nízkonákladové vynášení malého nákladu na orbitu, jako jsou třeba australští Rocket Lab.
Zdroj: Space.com
Letoun bude nejdříve schopen vynášet do vzduchu jednu raketu Pegasus XL od Orbital ATK pro vypuštění na nízkou orbitu, ovšem později má být schopen nést i tři tyto rakety najednou. Sotva před několika týdny se přitom letoun poprvé postavil na vlastních 28 kol, když byl zbaven okolního podpůrného lešení. Jedná se o letoun s dvojitou ocasní plochou, která však není spojena jako třeba u známého stíhače P-38. Stejně tak v přední části není středová gondola s kokpitem, takže obě části trupu mají vlastní kokpit. Letadlo tak působí tak, jako by někdo prostě spojil dva stroje v oblasti hlavního křídla, které pak vytvoří platformu pro přichycení a vypuštění raket.
- klikněte pro zvětšení -
Co se týče rozměrů, rozpětí letounu je 117 metrů, délka 72 metrů a výška zadní svislé ocasní plochy pak 15 metrů. Hmotnost plně naloženého letadla včetně paliva a rakety pak může dosáhnout 590 tun a samotné váží 250 tun. Není divu, že ke svému pohonu potřebuje rovnou šest motorů Pratt & Whitney PW4056, každý s tahem kolem 250 kN. Rozpětí křídel tohoto letounu tak překonává i Antonov An-225 a dokonce také Hughes H-4 Hercules, který byl dosud s rozpětím 97,5 metrů v tomto ohledu největším letadlem historie, ale také letěl pouze jednou. Antonov 225 Mrija je také celkově o něco těžší letoun než Stratolaunch Carrier Plane s maximální vzletovou hmotností 640 tun.
Není ale sporu, že se nový Stratolaunch Carrier Plane zařadí mezi několik největších letounů historie a my uvidíme, zda jeho testy půjdou dobře a určitě budeme velice zvědaví na jeho první let s podvěšenou raketou Pegasus XL. Ta bude schopna vynášet na nízkou orbitu až 443 kilogramů nákladu a pokud má tento letoun být schopen nést i tři najednou, je zřejmé, že nepůjde o velkou raketu. Výška jí samotné dosahuje 17,6 metru a hmotnost přes 23 tun, přičemž byla přímo navržena pro odpalování z letadla a jedno vypuštění přijde přibližně na 56 milionů dolarů. Pro srovnání, Falcon 9 Full Thrust má na výšku 70 metrů, hmotnost 550 tun a jeden start přijde na plně srovnatelné peníze.
Jenomže Pegasus XL dokáže vyslat na nízkou orbitu zmíněných 443 kg, zatímco v případě Falcon 9 Full Thrust je to téměř 23 tun, což je při udávané ceně velice málo. To má být hlavní důvod, proč existuje tak velký potenciál pro rozvoj společností pro nízkonákladové vynášení malého nákladu na orbitu, jako jsou třeba australští Rocket Lab.
Zdroj: Space.com
