Celé generace nikdy neviděly Mléčnou dráhu, podívejte se na mapu
14.6.2016, Jan Vítek, aktualita
Vědci odhadují, že kvůli světelnému znečištění je pohled na Mléčnou dráhu zapovězen pro celou jednu třetinu lidstva a existují celé generace, které ji nikdy ani neviděly. Nejde přitom pouze o odepření zajímavé podívané.
Když se zadaří a nastane temná, bezoblačná noc, kterou neruší svit měsíce a především umělých zdrojů světla, je pohled na zářivou dráhou tvořenou z hvězd naší galaxie dechberoucí. Pro naše předky šlo přitom o poměrně běžnou podívanou, ovšem dnes se mohou na Mléčnou dráhu obyvatelé měst podívat leda při výletu do přírody. Navíc ani u nás neexistuje moc míst, která jsou opravdu temná. Zmínit můžeme především Jizerskou oblast tmavé oblohy, česko-polský projekt, který donedávna ohrožoval světelný smog právě z polských rajčatových skleníků v Bogatynii. Na Jizerce je přitom Mléčná dráha velice dobře vidět, a to plus dalších cca 1000 hvězd a planet, které lze dobře pozorovat očima. Ve městě přitom můžeme pozorovat jen 200 až 20 hvězd a planet.
Světelné znečištění přitom způsobilo už to, že Mléčnou dráhu na vlastní oči neviděly celé generace lidí. Aktuálně ji nemají šanci vidět čtyři pětiny obyvatelů Spojených států, a to dle nově zveřejněného celosvětového atlasu světelného znečištění od italských a amerických vědců. Zasažen je především východ USA podobně jako v případě Evropy, kde je to ale naopak západ, kde si mohou nechat o krásné noční obloze zdát především obyvatelé Velké Británie, Beneluxu a Itálie.
Ani u nás ale nenalezneme mnoho zelených míst značících relativně nízké světelné znečištění, těch světle modrých je ještě daleko méně a tmavě modrá nebo šedá už u nás nenajdeme vůbec.
Nová mapa znečištění byla vytvořena pomocí satelitu NOAA/NASA Suomi National Polar-orbiting Partnership a kamery o vysokém rozlišení, která poskytla data o jasu v jednotlivých oblastech. Jedná se o doposud nejpřesnější mapu svého druhu a pokud si dobře zazoomujete, můžete vidět, jak silné znečištění oproti sousední Žitavě produkuje polská Bogatynia s necelými 20 tisíci obyvateli, která se vyrovná i stotisícovému Liberci. Dle mapy lze také zjistit, že vyhlášená Jizerka patří toliko mezi zelené oblasti. Daleko lepší podmínky jsou v severních oblastech Skotska, ve Švédsku a v Norsku. Nejde ale pouze o pozorování hvězd a lepším kontaktu člověka s přírodou, ale také o to, že noční světlo ohrožuje mnoho druhů hmyzu, ptáků a třeba i mořské želvy.
Zdroj: CIRES
Světelné znečištění přitom způsobilo už to, že Mléčnou dráhu na vlastní oči neviděly celé generace lidí. Aktuálně ji nemají šanci vidět čtyři pětiny obyvatelů Spojených států, a to dle nově zveřejněného celosvětového atlasu světelného znečištění od italských a amerických vědců. Zasažen je především východ USA podobně jako v případě Evropy, kde je to ale naopak západ, kde si mohou nechat o krásné noční obloze zdát především obyvatelé Velké Británie, Beneluxu a Itálie.
Ani u nás ale nenalezneme mnoho zelených míst značících relativně nízké světelné znečištění, těch světle modrých je ještě daleko méně a tmavě modrá nebo šedá už u nás nenajdeme vůbec.
Nová mapa znečištění byla vytvořena pomocí satelitu NOAA/NASA Suomi National Polar-orbiting Partnership a kamery o vysokém rozlišení, která poskytla data o jasu v jednotlivých oblastech. Jedná se o doposud nejpřesnější mapu svého druhu a pokud si dobře zazoomujete, můžete vidět, jak silné znečištění oproti sousední Žitavě produkuje polská Bogatynia s necelými 20 tisíci obyvateli, která se vyrovná i stotisícovému Liberci. Dle mapy lze také zjistit, že vyhlášená Jizerka patří toliko mezi zelené oblasti. Daleko lepší podmínky jsou v severních oblastech Skotska, ve Švédsku a v Norsku. Nejde ale pouze o pozorování hvězd a lepším kontaktu člověka s přírodou, ale také o to, že noční světlo ohrožuje mnoho druhů hmyzu, ptáků a třeba i mořské želvy.
Zdroj: CIRES
