Hubble využil gravitační čočku a podíval se na mladý vesmír

Hubbleův vesmírný teleskop je stále ve své třídě nejschopnější zařízení, které bylo kdy sestrojeno, ale v dohledné době přijde jeho nástupce JWST - James Webb Space Telescope, čili Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Od jeho spuštění nás ještě pár let dělí, a tak je Hubble stále to nejlepší, co lze použít pro sledování ve viditelném spektru a také v blízkém ultrafialovém na jedné straně a blízkém infračerveném na druhé.
Astronomové nyní využili jeden fenomén, který vylepšil schopnosti Hubbleova teleskopu, a to v rámci projektu Frontier Fields, jenž s tím přímo počítá. Jedná se o efekt gravitační čočky, který je tvořen hmotnými objekty, jež ohýbají světlo a v podstatě fungují jako optická čočka. Takovým objektem může být černá díra, kvasar, obří galaxie, nebo jako v tomto případě hnízdo galaxií. To se nachází uprostřed zachyceného snímku a jde konkrétně o hluboké pole Abell S1063. Mluvíme o vzdálenosti 4 miliardy světelných let, což je už samo o sobě slušné, ale vůbec nejde o nejvzdálenější objekt, který Hubble sledoval.

Jde totiž o to, co se nachází za Abell S1063, a to jsou právě galaxie, které jsou jen miliardu let staré (identifikována už byla přinejmenším jedna taková), čili se díváme do času miliardy let po velkém třesku. Ten, jak je dnes udáváno, se udál před 13,8 miliardami let, takže je zřejmé, do jaké vzdálenosti se Hubble podíval.

V rámci Frontier Fields se Hubble už podíval skrz tři gravitační čočky vytvořených jinými hnízdy galaxií a dvě ještě čekají na své využití. Mezitím budou dále analyzována data sledování galaxií za Abell S1063, která se týkají celkem 16 galaxií, z nichž některé se vlivem gravitační čočky objevily hned dvakrát nebo i třikrát a výrazně deformované. Astronomové se vedle nich zaměří také na rozložení temné a normální hmoty přímo na místě Abell S1063. Přeci jen jde o gravitační čočku a temná hmota je detekovatelná právě kvůli svému gravitačnímu vlivu.

Možná že se také v budoucnu objeví další projekty, které budou počítat s využitím gravitačních čoček pro vylepšení schopností Hubbleova teleskopu. Limitující je právě jeho schopnost pozorovat v blízkém infračerveném světle, neboť vlivem rozpínajícího se vesmíru jsou velice vzdálené objekty pozorovatelné ve vlnových délkách, které jsou už za jeho možnostmi. Právě JWST už dokáže sledovat i střední vlnové délky infračerveného světla, a to až 10x delší než Hubble. Tento teleskop tak už nebude gravitační čočky potřebovat a dohlédnout by měl až na samotný okraj doby temna, kdy se tvořily první hvězdy.

Zdroj: ExtremeTech