IBM POWER opět roste a stává se dalším konkurentem pro x86
22.1.2016, Jan Vítek, aktualita
Z nejnovějších údajů o finančních výsledcích firmy IBM to vypadá, že její dříve téměř již odepsaná platforma POWER po pokusech o oživení skutečně začala na trhu růst. Pomoci mělo přitom především její otevření.
Platformu IBM POWER známe již ze samotných začátků devadesátých let, ale její základy sahají až do let sedmdesátých. Před 26 lety se objevily první počítače využívající procesory POWER1, a to systémy RISC System/6000, jež se dělily na pracovní stanice a servery, čili POWERstation a POWERserver. IBM tak vytvořilo platformu, která byla po dlouhou dobu nejvýkonnější ve své třídě, však již POWER2 obsahovala až 8 čipů na keramickém multičipovém modulu, díky čemuž mohl takový výsledný procesor nést až 256 kB cache. Dnes však moderní procesory POWER nemají moc společného s původními čipy založenými na architektuře RISC (POWER je zkratka pro Performance Optimization With Enhanced RISC).
Dnes jsou aktuální 22nm superskalární čipy POWER8 využívající architekturu SMP (Symetrický multiprocesing), které jsou navrženy pro masivně paralelizované zpracovávání úloh. S využitím 12 jader dokáží najednou zpracovávat až 96 procesových vláken, k čemuž slouží také velký objem paměti eDRAM cache umístěné na samotném procesoru i mimo něj. Tyto procesory využívají paměti s dobře známou technologií DDR3 (umí také DDR4), i když ne jako běžné procesory x86, ale s využitím speciální jednotky Centaur, která slouží jako prostředník s vyrovnávací pamětí eDRAM. Každý procesor může využít osm čipů Centaur s jejich celkem 128 MB paměti eDRAM a kombinovanou trvalou propustností 230 GB/s. Stejně tak využívají známé rozhraní PCI Express 3.0, ale opět vylepšené s využitím CAPI, další vrstvy pro komunikaci se specializovanými GPU, ASIC a FPGA. Taková zařízení pak mohou využít stejný paměťový adresní prostor jako procesor.
Pro počítačové systémy v roce 2017 se počítá již s procesory POWER9, které budou využity společně s akcelerátory Volta firmy NVIDIA. Půjde o superpočítače Summit a Sierra určené pro americké Oak Ridge National Laboratory a Lawrence Livermore National Laboratory. Finanční výsledky firmy IBM také ukázaly, že prodeje systémů POWER se v minulém roce zvýšily o 8 procent, pokud vezmeme v úvahu změny v kurzech měn. Jde o první takto výrazný růst po čtyřech letech stagnace.
Vidět za tím můžeme především dvě věci. IBM se jednak rozhodlo přejít ze svého unixového systému k Linuxu, který umožní na POWER8 snadněji portovat aplikace ze systémů s x86. A potom má jít i o důsledek otevření celé platformy třetím stranám v rámci iniciativy OpenPOWER. To znamená, že další firmy si mohou POWER licencovat a vyrábět i prodávat vlastní servery nebo i procesory. Navíc i samotné IBM využívá komponenty jiných společností, jako je NVIDIA a Mellanox. Výsledkem je, že systémy POWER mohou lépe zvládnout tzv. big data a dobře se hodí pro cloudové nasazení. IBM dokonce nabízí v online prodeji novou řadu levných linuxových serverů.
Vypadá to tedy, že IBM si jde opět vlastní cestou a zapomnělo na architekturu x86, takže nyní se pohybuje na menším, ale pro něj již výdělečném trhu. Ještě v roce 2013 hardwarová divize firmy vykázala 15 miliard tržeb (USD) a výslednou ztrátu půl miliardy. Za poslední rok to byly tržby 8 miliard a zisk 600 milionů.
Zdroj: Computerworld
Dnes jsou aktuální 22nm superskalární čipy POWER8 využívající architekturu SMP (Symetrický multiprocesing), které jsou navrženy pro masivně paralelizované zpracovávání úloh. S využitím 12 jader dokáží najednou zpracovávat až 96 procesových vláken, k čemuž slouží také velký objem paměti eDRAM cache umístěné na samotném procesoru i mimo něj. Tyto procesory využívají paměti s dobře známou technologií DDR3 (umí také DDR4), i když ne jako běžné procesory x86, ale s využitím speciální jednotky Centaur, která slouží jako prostředník s vyrovnávací pamětí eDRAM. Každý procesor může využít osm čipů Centaur s jejich celkem 128 MB paměti eDRAM a kombinovanou trvalou propustností 230 GB/s. Stejně tak využívají známé rozhraní PCI Express 3.0, ale opět vylepšené s využitím CAPI, další vrstvy pro komunikaci se specializovanými GPU, ASIC a FPGA. Taková zařízení pak mohou využít stejný paměťový adresní prostor jako procesor.
Pro počítačové systémy v roce 2017 se počítá již s procesory POWER9, které budou využity společně s akcelerátory Volta firmy NVIDIA. Půjde o superpočítače Summit a Sierra určené pro americké Oak Ridge National Laboratory a Lawrence Livermore National Laboratory. Finanční výsledky firmy IBM také ukázaly, že prodeje systémů POWER se v minulém roce zvýšily o 8 procent, pokud vezmeme v úvahu změny v kurzech měn. Jde o první takto výrazný růst po čtyřech letech stagnace.
Vidět za tím můžeme především dvě věci. IBM se jednak rozhodlo přejít ze svého unixového systému k Linuxu, který umožní na POWER8 snadněji portovat aplikace ze systémů s x86. A potom má jít i o důsledek otevření celé platformy třetím stranám v rámci iniciativy OpenPOWER. To znamená, že další firmy si mohou POWER licencovat a vyrábět i prodávat vlastní servery nebo i procesory. Navíc i samotné IBM využívá komponenty jiných společností, jako je NVIDIA a Mellanox. Výsledkem je, že systémy POWER mohou lépe zvládnout tzv. big data a dobře se hodí pro cloudové nasazení. IBM dokonce nabízí v online prodeji novou řadu levných linuxových serverů.
Vypadá to tedy, že IBM si jde opět vlastní cestou a zapomnělo na architekturu x86, takže nyní se pohybuje na menším, ale pro něj již výdělečném trhu. Ještě v roce 2013 hardwarová divize firmy vykázala 15 miliard tržeb (USD) a výslednou ztrátu půl miliardy. Za poslední rok to byly tržby 8 miliard a zisk 600 milionů.
Zdroj: Computerworld
