Intel v roce 2015: integrace bez legrace
31.12.2014, Jan Vítek, aktualita
Včera jsme se podívali na to, co můžeme v nebližší době očekávat od firmy AMD. Dnes je na řadě Intel, ovšem z poněkud jiného úhlu pohledu, neboť ten mluví především o integraci, Internetu věcí a zbrusu nových technologiích.
Ve světě IT se obecně každý rok předpokládá, že nastoupí nové technologie, ovšem dle Intelu to má pro ten příští platit dvojnásob. Velmi výrazně se mají projevit nové technologie, které přispějí k propojenějšímu světu. Jinými slovy, jde opět o Internet věcí (Internet of Things - IoT), do nějž nejen Intel vkládá velké naděje. V příštích letech mají být totiž zprovozněny miliardy nových zařízení spojených v rámci IoT, což přinese miliardy tržeb. Do toho promlouvají také analytici, jako například Martin Garner z CCS Insight. Dle něj si uživatelé v roce 2015 uvědomí, že služby jsou důležitější než samotná zařízení, která nám je zprostředkovávají.
Pokud si tedy někdo zakoupí třeba nový notebook, bude se zajímat především o to, zda bude na něm moci snadno využívat všechny služby, na něž byl dosud zvyklý. Analytici ale v tom nejsou sami. Přes dle této myšlenky se v poslední době chová i Microsoft, který se velmi snaží o to, aby své služby jako Office 365, OneDrive nebo Skype rozšířil na konkurenčních platformách, a to dokonce i na úkor své vlastní. Tento trend má dle Garnera vést dokonce i k tomu, že se počet a rozmanitost různých zařízení v domácnosti (notebook, televizor, set-top box, telefony, tablety, atd.) začne postupně snižovat, neboť se začnou prosazovat zařízení, která zvládnou vše s notnou pomocí cloudu. Ale to už koukáme dále do budoucnosti a navíc cizíma očima, s jejichž pohledem nemusíme souhlasit.
Brian David Johnson (Intel Futurist) mluví o "novém věku počítačového světa", do nějž se posuneme z dnešního světa displejů. Co si pod tím máme představit? Dle Johnsona půjde o výpočetní výkon ukrytý v zařízeních všude kolem nás, což jsou třeba GPS hodinky či náramky nebo propojené domácí spotřebiče. Ty budou určeny ke sběru dat, jež si budeme prohlížet a analyzovat na displeji, který samozřejmě bude dotykový. S klesajícími cenami dotykových panelů se rozšíří zařízení typu 30" tabletopu od Microsoftu, což je v podstatě stolek vybavený naležato umístěnou obrazovkou. Objeví se ale také displeje montované přímo na stěny nebo i do oken a displeje se budou dále rozšiřovat v dopravních prostředcích, což platí především pro zadní strany sedadel v autobusech, vlacích, atd. Johnson tak v podstatě opět mluví o Internetu věcí.
Genevieve Bell, viceprezidentka Intel Labs, předpovídá společný růst v především oblastech Big Data, osobních a chytrých zařízeních a Imad Sousou (VP Software and Services Group, Intel) mluví zase o stále větší propojenosti dané tím, že uživatelé prahnou po přístupu ke svému digitálnímu světu nehledě na to, jaké zařízení či operační systém k tomu využijí. To je ostatně v souladu s tím, co se udává o dnešních mladších uživatelích, a sice to, že většinou prostě chtějí, aby věci fungovaly a nezajímá je jak. Jak Sousou dodal: "Lidé si lámou hlavu nad tím, co přijde dál. Nebudou to jednotlivé platformy. Bude to vše dohromady, propojený svět". A jsme tedy zase u IoT.
lepkavý senzor s potenciálem sběru dat z povrchu těla i orgánů
Propojený svět informačních technologií má dle zástupců firmy Intel začít zasahovat do všech oblastí lidské činnosti. Bude to třeba zemědělství, kde se využijí statické senzory i mobilní drony pro sledování plodin i zvířat. Nositelná zařízení zase přispějí k průlomu v oblasti zdravotnictví, což se týká především sběru biorytmických dat a nemusí to být pouze senzory na náramku, ale dle nové zprávy i lepkavé gelové senzory přímo na orgánech v těle. Již v tomto roce přispěla nositelná zařízení, cloudové technologie a datová centra k lepším možnostem při léčení Parkinsonovy choroby a brzy by se mohla využít třeba pro boj proti pandemiím, pokud bude možné sbírat data od velkých mas uživatelů a analyzovat je na jednom místě.
Michael Bell (VP a generální manažer, New Devices Group, Intel) ale poukazuje na to, že vývojáře ještě čeká mnoho práce, aby vytvořili nositelná zařízení, která nebudou pro uživatele otravná. Jde především o dvě věci, jednak o samotné nutnosti takové zařízení neustále tahat s sebou a pak jde také o jeho dobíjení. Dalším tématem je ovládání, přičemž dotyková obrazovka či plocha není vždy tím pravým a vedle toho se přímo nabízí ovládání hlasem.
Zástupci Intelu tak mluví o velkých změnách, které mají přímo zasáhnout naše každodenní životy a přesně kvůli tomu je zatím obtížné si je představit.
Zdroj: iq.intel.com
Pokud si tedy někdo zakoupí třeba nový notebook, bude se zajímat především o to, zda bude na něm moci snadno využívat všechny služby, na něž byl dosud zvyklý. Analytici ale v tom nejsou sami. Přes dle této myšlenky se v poslední době chová i Microsoft, který se velmi snaží o to, aby své služby jako Office 365, OneDrive nebo Skype rozšířil na konkurenčních platformách, a to dokonce i na úkor své vlastní. Tento trend má dle Garnera vést dokonce i k tomu, že se počet a rozmanitost různých zařízení v domácnosti (notebook, televizor, set-top box, telefony, tablety, atd.) začne postupně snižovat, neboť se začnou prosazovat zařízení, která zvládnou vše s notnou pomocí cloudu. Ale to už koukáme dále do budoucnosti a navíc cizíma očima, s jejichž pohledem nemusíme souhlasit.
Brian David Johnson (Intel Futurist) mluví o "novém věku počítačového světa", do nějž se posuneme z dnešního světa displejů. Co si pod tím máme představit? Dle Johnsona půjde o výpočetní výkon ukrytý v zařízeních všude kolem nás, což jsou třeba GPS hodinky či náramky nebo propojené domácí spotřebiče. Ty budou určeny ke sběru dat, jež si budeme prohlížet a analyzovat na displeji, který samozřejmě bude dotykový. S klesajícími cenami dotykových panelů se rozšíří zařízení typu 30" tabletopu od Microsoftu, což je v podstatě stolek vybavený naležato umístěnou obrazovkou. Objeví se ale také displeje montované přímo na stěny nebo i do oken a displeje se budou dále rozšiřovat v dopravních prostředcích, což platí především pro zadní strany sedadel v autobusech, vlacích, atd. Johnson tak v podstatě opět mluví o Internetu věcí.
Genevieve Bell, viceprezidentka Intel Labs, předpovídá společný růst v především oblastech Big Data, osobních a chytrých zařízeních a Imad Sousou (VP Software and Services Group, Intel) mluví zase o stále větší propojenosti dané tím, že uživatelé prahnou po přístupu ke svému digitálnímu světu nehledě na to, jaké zařízení či operační systém k tomu využijí. To je ostatně v souladu s tím, co se udává o dnešních mladších uživatelích, a sice to, že většinou prostě chtějí, aby věci fungovaly a nezajímá je jak. Jak Sousou dodal: "Lidé si lámou hlavu nad tím, co přijde dál. Nebudou to jednotlivé platformy. Bude to vše dohromady, propojený svět". A jsme tedy zase u IoT.
lepkavý senzor s potenciálem sběru dat z povrchu těla i orgánů
Propojený svět informačních technologií má dle zástupců firmy Intel začít zasahovat do všech oblastí lidské činnosti. Bude to třeba zemědělství, kde se využijí statické senzory i mobilní drony pro sledování plodin i zvířat. Nositelná zařízení zase přispějí k průlomu v oblasti zdravotnictví, což se týká především sběru biorytmických dat a nemusí to být pouze senzory na náramku, ale dle nové zprávy i lepkavé gelové senzory přímo na orgánech v těle. Již v tomto roce přispěla nositelná zařízení, cloudové technologie a datová centra k lepším možnostem při léčení Parkinsonovy choroby a brzy by se mohla využít třeba pro boj proti pandemiím, pokud bude možné sbírat data od velkých mas uživatelů a analyzovat je na jednom místě.
Michael Bell (VP a generální manažer, New Devices Group, Intel) ale poukazuje na to, že vývojáře ještě čeká mnoho práce, aby vytvořili nositelná zařízení, která nebudou pro uživatele otravná. Jde především o dvě věci, jednak o samotné nutnosti takové zařízení neustále tahat s sebou a pak jde také o jeho dobíjení. Dalším tématem je ovládání, přičemž dotyková obrazovka či plocha není vždy tím pravým a vedle toho se přímo nabízí ovládání hlasem.
Zástupci Intelu tak mluví o velkých změnách, které mají přímo zasáhnout naše každodenní životy a přesně kvůli tomu je zatím obtížné si je představit.
Zdroj: iq.intel.com
