Kde přistane evropský rover ExoMars? Výběr se zúžil na dvě místa
29.3.2017, Jan Vítek, aktualita
V roce 2020 má letět na Mars první evropský rover ExoMars, pro nějž ESA doposud hledala vhodné místo pro přistání, a to i s pomocí sondy, která kolem planety obíhá od loňského roku. Nyní už byla vybrána poslední dvě možná místa přistání.
ExoMars doputoval k Marsu v polovině října minulého roku, kdy při svém přistání bohužel selhal modul Schiaparelli, a to kvůli poměrně banální softwarové chybě, zatímco Trace Gas Orbiter (TGO) na oběžné dráze funguje dobře. Mise ExoMars bude mít ale pokračování, a to v roce 2020, kdy se na cestu vydá nová loď která ponese první evropský marťanský rover.
Včera agentura ESA oznámila, že výběr míst pro jeho přistání se zúžil už jen na dvě, kam se tak vydá vozítko se svou základnovou stanicí, aby hledalo především známky života. Přistání tak proběhne buď v Oxia Planum nebo Mawrth Vallis. Obě tato místa se nachází na severní polokouli a existují důkazy, že tam před dávnými časy existovala voda v tekutém stavu. Jde současně také o dvě místa, která ještě žádný robotický průzkumník nenavštívil, i když o Mawrth Vallis uvažovala NASA jako o vhodné lokaci pro svůj rover Curiosity. Ten nakonec skončil v kráteru Gale.
- oblast Mawrth Vallis očima sondy Mars Express - klikněte pro zvětšení -
Dříve tu byla ještě třetí oblast, a to Aram Dorsum, ale ta už byla zavrhnuta právě ve prospěch nejnovějšího kandidáta, Mawrth Vallis, s nímž tým ExoMars přišel po dvoudenní diskusi s jinými experty na Mars. I oblast Aram Dorsum by byla vhodná ke zkoumání, ale ESA bude mít nakonec kapacity detailně prostudovat jen dvě možná místa přistání, a tak jedno prostě muselo z kola ven.
mapa oblasti Oxia Planum - klikněte pro zvětšení -
Zda to nakone bude Oxia Planum, nebo Mawrth Vallis, o tom se členové ExoMars rozhodnou na základě vědeckých poznatků i z inženýrského hlediska, čili dle toho, kde bude mít rover větší šanci na bezpečné přistání v oblasti prosté nerovností. Dle propočtů by se rover měl trefit v roce 2021 do elipsoidní oblasti o rozměrech 120 na 19 km. O konečném místu přistání by mělo být rozhodnuto někdy v roce 2019, a to zhruba rok před plánovaným startem.
Rover ExoMars 2020 bude schopen svým vrtákem proniknout do hloubky až dvou metrů a podobnou věc plánuje také NASA, která chystá misi Mars 2020. Ta zahrnuje vyslání novějšího bratříčka osvědčeného Curiosity, jehož vrtací nástroje byly právě zkoušeny v Atacamě. Vrtat se bude za účelem získat vzorky, které byly po dlouhou dobu chráněny před kosmickým a ultrafialovým zářením. Mikroorganismy mohou totiž přežít i v nehostinných podmínkách miliony let, a tak je logické hledat v půdě.
Co se týče základnové stanice evropského roveru, ta nejdříve řádně zdokumentuje své nejbližší okolí a pak bude v dlouhodobém měřítku monitorovat počasí a složení atmosféry. Trace Gas Orbiter se zatím chystá na konečný vědecký úkol, a sice hledání metanu a jiných plynů v atmosféře Marsu, které by mohly signalizovat přítomnost života. Poté poslouží především jako prostředník v komunikaci mezi roverem/základnou a Zemí.
Zdroj: Space.com
Včera agentura ESA oznámila, že výběr míst pro jeho přistání se zúžil už jen na dvě, kam se tak vydá vozítko se svou základnovou stanicí, aby hledalo především známky života. Přistání tak proběhne buď v Oxia Planum nebo Mawrth Vallis. Obě tato místa se nachází na severní polokouli a existují důkazy, že tam před dávnými časy existovala voda v tekutém stavu. Jde současně také o dvě místa, která ještě žádný robotický průzkumník nenavštívil, i když o Mawrth Vallis uvažovala NASA jako o vhodné lokaci pro svůj rover Curiosity. Ten nakonec skončil v kráteru Gale.
- oblast Mawrth Vallis očima sondy Mars Express - klikněte pro zvětšení -
Dříve tu byla ještě třetí oblast, a to Aram Dorsum, ale ta už byla zavrhnuta právě ve prospěch nejnovějšího kandidáta, Mawrth Vallis, s nímž tým ExoMars přišel po dvoudenní diskusi s jinými experty na Mars. I oblast Aram Dorsum by byla vhodná ke zkoumání, ale ESA bude mít nakonec kapacity detailně prostudovat jen dvě možná místa přistání, a tak jedno prostě muselo z kola ven.
mapa oblasti Oxia Planum - klikněte pro zvětšení -
Zda to nakone bude Oxia Planum, nebo Mawrth Vallis, o tom se členové ExoMars rozhodnou na základě vědeckých poznatků i z inženýrského hlediska, čili dle toho, kde bude mít rover větší šanci na bezpečné přistání v oblasti prosté nerovností. Dle propočtů by se rover měl trefit v roce 2021 do elipsoidní oblasti o rozměrech 120 na 19 km. O konečném místu přistání by mělo být rozhodnuto někdy v roce 2019, a to zhruba rok před plánovaným startem.
Rover ExoMars 2020 bude schopen svým vrtákem proniknout do hloubky až dvou metrů a podobnou věc plánuje také NASA, která chystá misi Mars 2020. Ta zahrnuje vyslání novějšího bratříčka osvědčeného Curiosity, jehož vrtací nástroje byly právě zkoušeny v Atacamě. Vrtat se bude za účelem získat vzorky, které byly po dlouhou dobu chráněny před kosmickým a ultrafialovým zářením. Mikroorganismy mohou totiž přežít i v nehostinných podmínkách miliony let, a tak je logické hledat v půdě.
Co se týče základnové stanice evropského roveru, ta nejdříve řádně zdokumentuje své nejbližší okolí a pak bude v dlouhodobém měřítku monitorovat počasí a složení atmosféry. Trace Gas Orbiter se zatím chystá na konečný vědecký úkol, a sice hledání metanu a jiných plynů v atmosféře Marsu, které by mohly signalizovat přítomnost života. Poté poslouží především jako prostředník v komunikaci mezi roverem/základnou a Zemí.
Zdroj: Space.com
