Lidstvo na Marsu: cesta k soběstačnosti ve vesmíru

Jaký bude nástupce Curiosity?

Marťanská vědecká laboratoř Curiosity po povrchu planety jezdí již od roku 2012, a jak jsme uvedli v předchozím článku, za tu dobu učinila mnoho důležitých objevů. Především jde o důkaz, že na Marsu v minulosti tekla voda, která mohla být vhodným prostředím pro vývoj života. Ke zkoumání a objevování toho je ale ještě mnoho, přičemž do plánované lidské expedice je ještě daleko, a tak se na Mars dostane ještě přinejmenším jedno vozítko, které má zatím název Mars 2020.

Od Mars 2020 se očekává především to, že poskytne celkově lepší a přesnější data díky novým palubním přístrojům, ale jinak bude mít základ v Curiosity a na povrch se dopraví s využitím již jednou osvědčeného létajícího jeřábu Sky Crane. Nový rover také už bude přímo hledat důkazy o přítomnosti života, na což Curiosity nebylo dělané. To mělo úkol vyhledávat vhodná prostředí pro život, který bude mít Mars 2020 logicky také.
Jako místo přistání si tedy NASA vybere oblast, kde v minulosti proudila voda nebo probíhala sopečná činnost. To přitom není vůbec snadný úkol a budou jej řešit stovky lidí v průběhu příštích let, kteří už mají na výběr řadu míst. Je to například kráter Holden, který měl být v minulosti součást jezerního systému nebo kráter Eberswalde, pro nějž platí to samé. Ve hře je dokonce i kráter se slovanským názvem Jezero, který měl být také dříve plný vody a má v sobě deltu dávno vyschlé řeky. Co se díky novému roveru dozvíme, to tedy bude záviset i na dávce štěstí při výběru lokality k přistání, ale tak tomu bylo vždy.

Co všechno Mars 2020 poveze s sebou

Můžeme se tedy už bavit o tom, které nástroje si Mars 2020 s sebou poveze. Těch hlavních bude celkem sedm a budou sloužit pro fotografování/pořizování videí, chemické rozbory, hledání organickch materiálů, různých chemických prvků a zvláště pak kysličníku uhličitého. Následující přístroje tak byly vybrány z téměř 60 možných.

• Mastcam-Z je nová hlavní kamera na vertikálním stožáru. Bude mít velký zoom i schopnost tvořit panoramatické snímky a také spektroskopické snímky. Oproti Curiosity také bude daleko snazší tvořit stereofotografie, což je důležité i pro bezpečnou navigaci a pěkné obrázky jsou také dobrým materiálem pro PR
• SuperCam bude schopná detekovat organické sloučeniny v horninách pomocí analýzy chemického složení
• Planetary Instrument for X-ray Lithochemistry (PIXL) poslouží k vyhledávání chemických prvků ve vzorcích půdy
• Scanning Habitable Environments with Raman & Luminescence for Organics and Chemicals (SHERLOC) poslouží k vyhledávání organických sloučenin rovněž ze vzorků půdy
• Mars Oxygen ISRU Experiment (MOXIE) je zkušební zařízení, které se pokusí vyrobit kyslík z atmosféry Marsu bohaté na CO₂
• Mars Environmental Dynamics Analyzer (MEDA) bude palubní meteostanice sledující okolní teplotu, vlhkost, velikost a tvar částeček prachu a rychlost a směr větru
• Radar Imager for Mars’ Subsurface Exploration (RIMFAX) se bude pomocí radaru koukat pod povrch Marsu a hledat geologické útvary

Asi nejzajímavějším nástrojem je tedy SHERLOC, který je vyvíjen již od roku 1998. Pracuje tak, že zaměří své laserové senzory na plochu 7 x 7 mm a provede jednak fluorescenční spektroskopii a pak také Ramanovu spektroskopii, která sleduje vibrace jednotlivých molekul. Prstencové organické molekuly mají svou charakteristickou fluorescenci a pokud takové budou detekovány, půjde o první krok pro nalezení důkazu o životě na Marsu. To proto, že takové molekuly nemusí být výsledkem biologických procesů.

Jisté je, že pokud má mít SHERLOC úspěch, nemůže se dívat na povrch Marsu, kde kvůli kosmickému záření nemohou organické molekuly vydržet. Je tak upraven tak, aby se mohl koukat do otvorů, které mu připraví vrtačka.

Pro astronauty, kteří by se měli vydat na Mars, bude zase důležitý výsledek experimentu s přístrojem MOXIE. Ten už je také vyvíjen od devadesátých let a už několikrát mohl na Rudou planetu letět, ale jeho čas nastal až nyní. MOXIE staví na starším přístroji MIPP, oproti němuž je ale mnohem účinnější. Každou hodinu má dokázat vyrobit 20 gramů kyslíku s 99,6% čistotou a fungovat má 50 dní. Můžeme to tedy brát i jako doplňkový experiment k přístroji na evropském ExoMars, který bude mít zase za úkol z atmosféry získávat vodu. A jak je známo, voda a kyslík jsou to hlavní, co budou lidé na Marsu potřebovat.

Kdy tedy poletí?

Okýnko pro Mars 2020 se otevírá v červenci až srpnu. Rok snad není třeba uvádět, ovšem dříve byl zvažován také rok 2018, kdy by bylo možné se na Mars dostat s nižší startovní rychlostí, což by umožnilo vézt těžší náklad. Nicméně šéf vědeckých pracovníků NASA John Grunsfeld tento termín odmítl s tím, že by šlo o velké uspíšení mise a že i start v roce 2020 je ambiciózní.
Jeho mínění podpořil i známý popularizátor vědy Bill Nye, který poukázal na to, že jsme velice blízko k zodpovězení otázky ohledně přítomnosti života na Marsu a v takové fázi není vhodné spěchat. Podpořil také program s úkolem získat na Marsu vzorky půdy a odeslat je na Zemi, čili již zmíněný Mars sample return.

Snad tedy vše půjde dobře a v letech 2019 a 2021 začnou fungovat dvě zbrusu nové pojízdné laboratoře, které by už mohly poskytnou konečnou odpověď na otázku ohledně života na Marsu.