Nový čip z MIT: miliony tranzistorů a 850 optických elementů
28.12.2015, Jan Vítek, aktualita
Jednou z možností, jak prodloužit platnost Mooreova zákona, je využití optických elementů v čipech, popřípadě vytvoření celých optických čipů. Výzkumníci nejen z MIT zatím vytvořili optoelektrický čip z milionů tranzistorů a 850 optických komponent.
Na vývoji nového optoelektrického čipu spolupracovali výzkumníci z MIT (Massachusetts Institute of Technology), University of California v Berkeley a University of Colorado v Boulderu. Tento procesor obsahuje přes 70 milionů tranzistorů (pro srovnání, Pentium 4 na 130nm procesu jich mělo 55 milionů) a pak jde především o 850 optických komponent. Ty slouží k propojení procesoru s jeho pamětí, takže jde o tenounká optická vlákna pro přenos dat, přičemž na jejich koncích jsou nezbytné komponenty pro převod optického signálu na elektrický.
Tento čip byl již ukázán v akci, a to s využitím jistého grafického programu pro práci s 3D obrazovými daty. Srovnáván byl s jistým klasickým počítačovým procesorem a v porovnání s ním měl dosáhnout výrazně vyšší datové propustnosti při srovnatelné spotřebě. Zpráva mluví o 10 až 50x vyšší propustnosti a udávána je také trošku podivná hodnota 300 gigabitů za sekundu na čtvereční milimetr.
Dle autorů čipů by tato technologie mohla v blízké budoucnosti posloužít především v datových centrech, kde je propustnost obzvláště důležitá. Krom výkonu jde také o snížení spotřeby, neboť dnes právě v datových centrech padne 30 procent spotřebované energie na přenos dat mezi procesorem, paměťmi a síťovými prvky.
Ovšem o podobnou věc se již v newyorské továrně pokoušela společnost GlobalFoundries, která vyrobila prototyp čipu využívající infračervené světlo. Dle této firmy je zatím velice problematické upravit existující výrobní linky tak, aby mohly spolehlivě tvořit takové čipy. A to ještě ani nešlo o moderní výrobní technologie, bez nichž by optoelektrické čipy nemohly klasickým elektrickým konkurovat, tedy alespoň v hi-endu. To se ale může rychle měnit s tím, jak bude stávajícím technologiím docházet dech, což nás ale v nejbližších letech ještě nečeká. Nicméně to neznamená, že se optoelektrické čipy nemohou objevit na trhu dříve. Chce se o to postarat jeden z autorů tohoto čipu, který již založil společnost s cílem dostat jeho nástupce na trh.
Zdroj: Hexus.net
Tento čip byl již ukázán v akci, a to s využitím jistého grafického programu pro práci s 3D obrazovými daty. Srovnáván byl s jistým klasickým počítačovým procesorem a v porovnání s ním měl dosáhnout výrazně vyšší datové propustnosti při srovnatelné spotřebě. Zpráva mluví o 10 až 50x vyšší propustnosti a udávána je také trošku podivná hodnota 300 gigabitů za sekundu na čtvereční milimetr.
Dle autorů čipů by tato technologie mohla v blízké budoucnosti posloužít především v datových centrech, kde je propustnost obzvláště důležitá. Krom výkonu jde také o snížení spotřeby, neboť dnes právě v datových centrech padne 30 procent spotřebované energie na přenos dat mezi procesorem, paměťmi a síťovými prvky.
Ovšem o podobnou věc se již v newyorské továrně pokoušela společnost GlobalFoundries, která vyrobila prototyp čipu využívající infračervené světlo. Dle této firmy je zatím velice problematické upravit existující výrobní linky tak, aby mohly spolehlivě tvořit takové čipy. A to ještě ani nešlo o moderní výrobní technologie, bez nichž by optoelektrické čipy nemohly klasickým elektrickým konkurovat, tedy alespoň v hi-endu. To se ale může rychle měnit s tím, jak bude stávajícím technologiím docházet dech, což nás ale v nejbližších letech ještě nečeká. Nicméně to neznamená, že se optoelektrické čipy nemohou objevit na trhu dříve. Chce se o to postarat jeden z autorů tohoto čipu, který již založil společnost s cílem dostat jeho nástupce na trh.
Zdroj: Hexus.net
