Svět brojí proti autonomním robotickým zabijákům
- Svět brojí proti autonomním robotickým zabijákům
- Co vadí na robotických zabijácích a jaké se rýsuje řešení
To kombinuje velké požadavky na robotiku, ale i umělou inteligenci. Tito roboti totiž nemají být přímo ovládáni člověkem, co to znamená? Třeba robotický tank dostane instrukce, aby zdemoloval budovy. Od tohoto okamžiku nad ním velitelství nemá žádnou kontrolu. Robot sám vyhodnocuje všechny situace a musí splnit svou misi. Takový robot zároveň není ani kontrolován.
Sám tedy musí najít cestu k cíli, musí si zvolit prostředí, kterým se bude pohybovat. Musí tímto prostředím projít. Pokud potká člověka, musí rozeznat, zdali se jedná o nepřítele; pokud ano, potom ho podle instrukcí zabije.
Trochu se zastavíme u vývoje robotiky, a to hlavně robotických vynálezů, které se používají v armádě. Mimo ně mnoha robotických úspěchů dosáhlo Japonsko, které již několik let zpátky mělo robota, který uměl chodit jako člověk.
Jednalo se o Hondu Asimo. Robot připomínal člověka, ale více povyku něž úspěch udělal svými neúspěchy. Jeho pád na schodech rozvířil vlny mediálního moře a vyvolal lehké pochyby o vývoji robotů. V případě videa níže omluvte nižší kvalitu, video není dostupné v lepším rozlišení.
Nejdříve všechny zbraně ovládal přímo člověk. Jeden z nejdůležitějších průlomů přišel s bezpilotními letouny. Ty umožnily řídit letadla na dálku, ale i nechat jejich kontrolu čistě na počítači. To byl první krok, jak člověka oddálit od hrozby smrti.
To byl ale jen začátek, v dnešní době v poloautomatickém režimu může fungovat velká část vojenských zbraní. V podstatě k tomu stačí jen přenos obrazu a ovládací panel. Jako příklad si můžeme uvést klasický dron, který dnes může vlastnit v podstatě každý.
Ve vývoji jsou ale mnohem pokročilejší stroje. Mezi společnosti, které vyvíjí už zcela automatické roboty, patří zprostředkovaně i Google. Ten koupil Boston Dynamics, společnost, která je v oboru již od roku 1992.
Posledním výtvorem je robot Atlas, který zvládne chodit jako člověk, umí toho ale daleko více, určitě se podívejte na video výše. Po shlédnutí je mnohem snadněji představitelné, že takový robot drží v ruce zbraň a chladnokrevně zabíjí. Takoví roboti jsou anglicky nazývání „Killer Robots“, česky tedy „zabijáčtí roboti.“
Proč armády toto řešení prosazují? Důvodem je vysoká efektivita nasazení robotů. Nikdo je nemusí kontrolovat a navíc nebudou v boji přicházet o lidské síly. Jen si představte, kolik lidí by musel Amazon zaměstnat, kdyby musel řídit každého drona, který doručuje zásilku. Jsou to tedy hlavně armády, které robotické zabijáky obhajují.
Chceme robotické zabijáky?
Dosavadní vývoj již vzbudil vlnu nevole. Již proběhlo několik velkých konferencí, poslední od 11. do 15. dubna 2016, kde se právě robotičtí zabijáci projednávali. Podobné konference se konají již od května 2014, momentálně to jsou tedy dva roky. Za tu dobu se však situace nevyjasnila a ke konečnému řešení zbývá ještě hodně jednání. Na druhou stranu zbývá ještě pár let, než budou tito robotičtí autonomní zabijáci vypuštěni do boje.
Kromě organizací mají s robotickými vojáky problémy i známé osobnosti. Mezi ně patří například Stephen Hawking nebo Elon Musk, který nemá rád roboty obecně, jelikož podle něj mohou lidstvu přinést zkázu. Mezi společnostmi figuruje organizace na stránkách stopkillerrobots.org.
Stop Killer Robots je skupina nevládních organizací, která se obecně snaží zabránit dalšímu vývoji a nasazení zabijáckých robotů. Pod ně patří například nevládní organizace Human Rights Watch (RHW) nebo Amnesty International.
Jaké jsou tedy hlavní problémy s robotickými vojáky? Jednak to je jejich neřiditelnost. Jakmile jsou naprogramováni, už se nemusí dát ovládat. Mnohem zásadnějším bodem je lidská důstojnost a lidství obecně. Pokud začnou zabíjet lidi roboti, kteří nemají cit ani empatii, zabíjení lidí se stane ještě méně humánní, než jaké momentálně je - ano, v tomto případě společnostem nevadí zabíjení jako takové, ale nasazení autonomních robotů. Zajímavé, že?
.webp)
