Tým Kepler zveřejnil nový seznam 1284 ověřených exoplanet

Kandidáti na exoplanety ještě nebyli oveřeni, ale je tu prý ve všech případech vysoká pravděpodobnost, že se o ně skutečně jedná. Tým Kepler se tak na ně nyní zaměří. Mezi novými 1284 potvrzenými exoplanetami je navíc rovnou devět takových, které jsou veliké přibližně jako Země a navíc obíhají v té pravé vzdálenosti od své hvězdy, čili v tzv. obyvatelné zóně. V naší soustavě se bezpečně v takové zóně nachází pouze Země, zatímco Venuše a Mars jsou už na jejích hranicích. Na Venuši jsou tak příliš vysoké teploty a velice hustá atmosféra, zatím co na Marsu je tomu naopak.
Z grafu ukazujícího vývoj nalezených exoplanet od roku 1995 je tak vidět, že novým objevům můžeme vděčit právě teleskopu Kepler, díky němuž již neznáme desítky, ale více než tisíc exoplanet. Operátoři teleskopu sledují především jas hvězdy, který, když mají štěstí, se může při přechodu planety mezi ní a teleskopem na chvíli snížit. Je tak zřejmé, že řadu planet takto ani není šance objevit, neboť se vůbec nemusí někdy dostat mezi nás a hvězdu. Vedle toho se takto může projevit nejen procházející planeta. Astronomy dříve mátly především binární systémy nebo jisté jevy, jež měnily zdánlivý jas sledované hvězdy.
NASA ale ohlásila, že využívá novou metodiku pro ověření toho, zda jde skutečně o exoplanety. Vyvinul ji Tim Morton, který k tomu využívá svůj statistický filtr. Pomocí toho se srovnají naměřené údaje o hvězdě a jejím jasu s ideálním modelem hvězdy s opravdovou planetou. Díky tomu je možné s vysokou pravděpodobností odhadnout, zda skutečně půjde o planetu, nebo ne a především je možné ve velkém počtu odfiltrovat falešné kandidáty, aniž by bylo třeba se zaměřit na každý zvlášť. Právě díky tomu se značně urychlila práce astronomů a 1284 nově ověřených planet je toho důkazem.

Stojí také za pozornost, že Kepler dokáže odhalovat daleko menší planety u méně jasných hvězd než pozemské teleskopy. Ty detekovaly především planety o velikosti 10 až 20násobku průměru Země, zatímco Kepler odhaluje většinou planety do pětinásobku velikosti Země, ale těch větších je ostatně také dost.
Na obrázku nahoře můžete vidět oněch devět nových planet (oranžové), jež jsou velikostně podobné Zemi a navíc se nachází v obyvatelné zóně kolem své hvězdy. Pro srovnání je tam také Venuše, Země a Mars a modře jsou znázorněny už dříve objevené planety.
Další obrázaek ukazuje, jak malý prostor na obloze Kepler dokázal prozkoumat. Jde o 21 čtvercových oblastí mezi souhvězdími Lyra a Labuť. Kepler byl přitom už vytvořen k tomu, aby hledal planety podobné Zemi kdekoliv v naší galaxii, a tak je možné jeho misi považovat za úspěšnou, i když má nyní své "motorické" potíže a nemůže se tak dobře rozhlížet po Mléčné dráze. Zůstane ale nejspíše v provozu ještě asi dva roky, po které mu má vydržet palivo. Pak už předá štafetu teleskopu TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite), jenž má startovat příští rok a pak tu je také JWST (James Webb Space Telescope). Ty budou sledovat vesmír ve viditelném i infračerveném spektru.

Zdroj: NASA