Vědci oživují naděje na výrobu draslíkových baterií
8.10.2015, Jan Vítek, aktualita
Již více než osmdesát let byla výroba a nasazení draslíko-iontových baterií považována za nemožnou, a přitom je materiál pro výrobu takových bateriích hojný a levný. Výzkumníci z Oregon State University (OSU) ale tyto naděje oživují.
Vývoj draslíko-iontových baterií před 83 lety skončil ve slepé uličce a namísto nich jsme skončili u jiných technologií, jako jsou nikl-kadmiové, lithium-iontové nebo lithium-polymerové baterie. Problém byl v tom, že lidé považovali draslík za prvek, který nemůže fungovat s grafitovými nebo jinými anodami v baterii, a tak vývoj ustal již v roce 1932 a dle profesora chemie Xiulei Ji z OSU se tomuto tématu poté již nikdo pořádně nevěnoval.
Výzkumníci z OSU řikají, že se jim podařilo vyrobit funkční články, které nazývají prostě K-ion, přičemž ty pracují s široce používanými a levnými grafitovými anodami. Draslík má přitom před lithiem podstatnou výhodu. Lithium se v průměru nachází jen v 0,0017 procentech hmotnosti zemské kůry a je složité na recyklaci. Draslíku je přitom na Zemi 880x více.
Problém je v tom, že vyrobené draslíkové baterie nedosahují tak vysoké energetické hustoty jako Li-ion a jejich tvůrci si nemyslí, že be někdy mohly být lepší než jejich zavedená konkurence. Mohly by se ale k Li-ion v tomto ohledu alespoň přiblížit, a tím se stát levnější náhradou i s ohledem na životnost. Nyní čeká pracovníky z OSU další výzkum a hledání cest, jak tyto baterie dostat na trh. Jejich využití by pak bylo zřejmé, čili všude tam, kde se dnes uplatní Li-ion. Nutno ale poznamenat, že v posledních letech se objevují zprávy o nových bateriových technologiích průběžně, ovšem na trhu se zatím nezměnilo vůbec nic.
Zdroj: wccftech
Výzkumníci z OSU řikají, že se jim podařilo vyrobit funkční články, které nazývají prostě K-ion, přičemž ty pracují s široce používanými a levnými grafitovými anodami. Draslík má přitom před lithiem podstatnou výhodu. Lithium se v průměru nachází jen v 0,0017 procentech hmotnosti zemské kůry a je složité na recyklaci. Draslíku je přitom na Zemi 880x více.
Problém je v tom, že vyrobené draslíkové baterie nedosahují tak vysoké energetické hustoty jako Li-ion a jejich tvůrci si nemyslí, že be někdy mohly být lepší než jejich zavedená konkurence. Mohly by se ale k Li-ion v tomto ohledu alespoň přiblížit, a tím se stát levnější náhradou i s ohledem na životnost. Nyní čeká pracovníky z OSU další výzkum a hledání cest, jak tyto baterie dostat na trh. Jejich využití by pak bylo zřejmé, čili všude tam, kde se dnes uplatní Li-ion. Nutno ale poznamenat, že v posledních letech se objevují zprávy o nových bateriových technologiích průběžně, ovšem na trhu se zatím nezměnilo vůbec nic.
Zdroj: wccftech
